Reliabilitu jsme testovali na datech Long1.sav. Ta vycházejí z dotazníku určenému studentům, který se snaží zachytit různé aspekty jejich života, názory, pocity a přání. Z nich jsme vybrali subškálu testující coping (N = 747), skládající se z položek coping - rodina - potlačení emoci, coping - rodina – potlačení, coping - rodina - aktivní coping, coping - rodina - hledání sociální opory, coping - škola - potlačení emocí, coping - škola – potlačení, coping - škola - aktivní coping a coping - škola - hledání sociální opory. V dotazníku jde o 18 položkovou otázku č. 19[SJ1] , přičemž odpovědi jsou hodnoceny na škále 1 (vůbec nesouhlasí) - 4 (zcela souhlasí). Tabulka č. 1: Deskriptivní statistiky Deskriptivní statistiky M SD coping - rodina - potlačení emocí 2,67 0,54 coping - rodina - potlačení 2,66 0,69 coping - rodina - aktivní coping 3,09 0,56 coping - rodina - hledání sociální opory 2,19 0,69 coping - škola - potlačení emocí 2,61 0,53 coping - škola - potlačení 2,54 0,70 coping - škola - aktivní coping 3,16 0,56 coping - škola - hledání sociální opory 2,56 0,62 Některé položky (viz. Tabulka č. 2) mají korelaci s celkovým skóre škály menší než 0,3, čili s celkovou škálou Coping příliš nekorelují. Zejména pak hledání sociální opory v rodině i ve škole jsou položkami, které nejvíce narušují konzistenci škály. Výsledkem testu reliability subškály měřící coping byla Cronbachova α = ,56, což značí poměrně nízkou reliabilitu. Konzistence této subškály tedy není příliš velká a bylo by vhodné se zamyslet nad rozpětím položek, které coping testují. Autoři vzhledem k položkám patrně chtěli pojmout coping poměrně zeširoka, ostatně týká se jak copingu v rodině, tak ve škole a různých typů. Pokud jde o vhodnost položek, žádnou z nich nebylo vhodné vyloučit, jejich vyloučením by totiž byla snížena reliabilita. Když jsme se však podívali na korelační matici (viz. Tabulka č. 2), položky hledání sociální opory korelovaly pouze mezi sebou, u ostatních položek nebyly korelace takřka žádné. Zkusili jsme je vyřadit a následkem vzrostla Cronbachova α = ,60. Nabízelo se také otestovat reliabilitu složení položek, týkajících se potlačení, tedy potlačení a potlačení emocí, které ze své podstaty nabízejí vzájemně větší korelace. Nyní již pouze čtyřpoložková škála (resp. dvoupoložková v rámci rodiny a školy) vykazovala Cronbachovu α = ,61, čili opět narostla, byť velmi mírně. Ubrání počtu prvků by mělo reliabilitu spíše snižovat, v tomto případě je však jasné, že se tyto čtyři položky svým zaměřením od zbylých čtyř odlišují. To, že α dále roste, znamená, že výsledný skór na subškále Coping se dá poměrně obtížně popsat a subškála nemá dobré složení, které by zajišťovalo její konzistenci. Záměry autorů s touto subškálou však neznáme[SJ2] . Pokud budou autoři ve výsledcích interpretovat každou položku zvlášť, resp. jim budou dávat zvýšenou pozornost, pak bude vše v pořádku. Čistý skór subškály však za těchto podmínek příliš smysl nedává. Tabulka č. 2: Korelační matice Tabulka č. 3: Statistiky jednotlivých položek ________________________________ [SJ1]? [SJ2]To je důležité. Záměrem autorů bylo zjistit JAKÉ způsoby zvládání kdo používá, nikoli, jak moc, kdo zvládá. Proměnné, z nichž sestavujete škálu, vznikly faktorovou analýzou jako ortogonální faktory. Je tedy přirozené, že z nich nelze sestavit jednodimenzionální škálu. Ale to jste samozřejmě nemohli vědět. Bojovali jste srdnatě.