Zdraví a internet
online poradenství
Alena Černá
PSY279
inovace-logo images obr2 obr3 obr4

E-health, telemedicine
•Nástroje elektronického zdravotnictví jsou zaměřeny na interakci v několika úrovních:
• mezi pacientem a lékařem, resp. poskytovatelem zdravotní péče,
• mezi zdravotnickými zařízeními (např. předávání údajů),
• mezi pacienty vzájemně,
• mezi zdravotnickými oborníky
•

Telemedicína
•dálková komunikace s lékařem
•monitoring pacientů pomocí internetu nebo mobilních komunikačních systémů •včasné získání
informací pro záchranu života •dálkové vyhodnocení sledovaných parametrů u chronicky nemocných
pacientů (tlak…)

Online poradny lékaře
•Jaké jsou výhody?
•
•
•
•Nevýhody?

Online poradny lékaře
•Jaké jsou výhody?
•Větší otevřenost, svěření se i s intimními potížemi, pro ty, kdo jsou hodně uzavření, bojí se
lékaře, bojí se možné diagnózy – snižuje úzkost; rovnou doporučení na správné pracoviště,
uklidnění, povzbuzení k návštěvě odborníka…
•Nevýhody?
•Omezené možnosti diagnostikovat, poradit a pomoci; rada typu „tady vám neporadím, bežte k lékaři“;
kolísavá kvalita; banalizace nebo naopak nadsazování možných problémů (nechtěné); chybí kontakt –
může působit stroze; nelze odhadnout pacienta

Online psychologické poradenství
•Pravděpodobnost zachycení skryté populace rizikových osob se s rozšířením internetu a jeho běžným
užitím zvyšuje (ti, kdo žijí v odlehlých oblastech, osamělí lidé, lidé, u nichž začíná duševní
porucha…)
•Snížení nákladů na léčbu a zvýšení léčebné kapacity (TOSSMANN & LEUSCHNER, 2009)
•

Psychologické online poradentsví
•Skutečný terapeut poskytující poradenství/terapii skutečnému klientovi (ROCHLEN et al., 2004)
•někdy online psychoterapie/poradenství v kombinaci s webovým strukturovaným programem, který mají
klienti k dispozici (jsou proškolení či je jim k dispozici online terapeut jako asistent) •Terapie
jako taková i jako doplněk klasické psychoterapeutické nebo poradenské práce
•

Psychologické online poradentsví – specifika
•
•Synchronní/asynchronní komunikace
•
•Textová/audio-vizuální komunikace
•
C:\Users\Alena Černá\Desktop\images.jpg

SYNCHRONNÍ/ASYNCHRONNÍ KOMUNIKACE
•E-mail, diskusní fórum - asynchronní
•
•POZITIVA:
•Větší časový prostor pro reflexi vlastních reakcí na získanou odpověď
•Možnost reakce v kteroukoliv denní dobu
•Zdůraznění skutečnosti procesuálního charakteru terapie
•Možnost zajištění větší diskrétnosti, soukromí
•

Synchronní komunikace
•Chat, internetové telefonování nebo audio-video konference
•POZITIVA:
•Přiblížení klasické psychoterapii/psychologickému poradenství
•Zachována spontaneita a flexibilita komunikace
•Zachování některých paralingvistických prvků (pauzy v hovoru, přijití pozdě na terapii)
•Větší vnímání přítomnosti terapeuta (vztah)
•Okamžité vysvětlení nedorozumění
•

TEXTOVÁ/AUDIO-VIZUÁLNÍ KOMUNIKACE
•Email, chatové aplikace či diskusní fóra
•+
•Snadné ukládání si přesných záznamů z průběhu sezení •Absence jiných audiovizuálních podnětů může
u některých klientů zvýšit pocit bezpečí v terapii, a tak podpořit jejich otevřenost již
v začátečních fázích léčby
•Některé osoby se lépe vyjadřují přes psaný text
•Samotné psaní může mít výrazný terapeutický účinek
•

Komunikace za pomoci textu
•+
•Pokud dojde k nedorozumění, snáze se vytvoří tzv. přenos; to může v procesu terapie pomoci
•Textová forma terapie pomáhá klientovi překonat rozptylující a povrchní aspekty lidského kontaktu
dané vzhledem, tónem hlasu, chováním a napomáhá rychlejšímu napojení se na „duši“ druhého člověka
•-
•Velmi komplikované sdělování neverbálních podnětů
•Absence sluchových a vizuálních podnětů může vést k větší disinhibici a agování
•

Audio-vizuální komunikace
•Audio forma (internetové telefonování, nejčastěji Skype bez videopřenosu) a video forma
(audiovizuální konference)
•+
•Možnost přenosu mnoha informací
•Minimalizace rizika vzniku nedorozumění
•Vhodné hlavně v případech, kdy se klienti vyjadřují slovně mnohem lépe než písemně
•

ZÁKLADNÍ DRUHY ONLINE PSYCHOTERAPIE/PORADENSTVÍ
•A) Otázka a odpověď
•B) E-mailová forma psychoterapie/poradenství
•C) Chatová forma psychoterapie/poradenství
•D) Videokonference
•E) Online skupiny
•F) Online psychoterapeutické programy
•

A) Otázka a odpověď (GRIFFITHS, 2005)
•Poradensky orientovaný dotaz, na který odborník odpovídá poměrně rozsáhlou poradensky či
psychoterapeuticky orientovanou odpovědí •Vhodný, pokud daný problém není příliš ve své podstatě
komplikovaný a lze ho stručně vystihnout •Méně vhodný je v případech, kdy se jedná o vážnější
problém dlouhodobého charakteru •Nepracuje s terapeutickým vztahem, ale pouze s poskytováním
informací
•

B) E-mailová forma psychoterapie/poradenství
•
•Kontakt mezi terapeutem a klientem probíhá prostřednictvím emailové komunikace •Nejrozšířenější
forma online psychoterapie/poradenství (CHESTER & GLASS, 2006)
•

C) Chatová forma psychoterapie/poradenství
•Soukromé chatování klienta s terapeutem přes chatové aplikace po definovanou dobu •Online
Behandeling Alcohol (www.rct.jellinekclinics.com), který nabízí 7 chatových sezení trvajících kolem
40 minut, v jejichž rámci je věnovaná pozornost stanoveným úkolům a klient je motivován omezit
užívání alkoholu nebo s ním zcela přestat (BLANKERS et al., 2009)
•

D) Psychoterapie/poradenství v podobě videokonference
•Nejblíže klasickému sezení především díky použití videokamery a možnosti simultánně přenášet jak
zvukové, tak vizuální podněty •Mnohé studie nezjistily žádné rozdíly v efektivitě (např. Germain et
al., 2009)

E) Online skupiny
•
•Možnost využívání speciálně vytvořených chatových místností, videokonferencí nebo diskusních fór
za účelem skupinové psychoterapie
•Svépomocné skupiny (Al-anon a jiné)

F) Online psychoterapeutické programy
•Částečně nebo plně automatizované léčebné programy pro jednotlivé duševní poruchy •Nejčastěji
vytvořené na principech kognitivně behaviorální terapie a motivační terapie •Online adiktologická
ambulance http.poradna.aditkologie.cz, délka 1 měsíc, 3 části (motivační část, část zaměřená na
změnu, prevence relapsu)
•

Charakteristika online klientů
•Klienti, kteří mají zkušenosti s používáním internetu a mají k němu pravidelný přístup •Klienti
s méně závažnou patologií, což tedy vylučuje klienty se sebevražednými myšlenkami, poruchami
myšlení, hraniční poruchy osobnosti (ROCHLEN et al., 2004) •Nejčastěji využívají ženy, osoby
s vyšším vzděláním, zaměstnané osoby a většina konzultací probíhala mimo pracovní dobu (POSTEL et
al., 2005; SWAN & TYSSEN, 2009).
•

Online terapeutický vztah
•Psychoterapie v online prostředí nemá zásadní negativní vliv na terapeutický vztah •Klienti si
daleko snadněji a rychleji v porovnání s klasickou terapií vytvořili důvěru v terapeutický vztah
•V ranějších fázích terapie se daleko častěji otevírali než klienti v klasické formě terapie, a to
díky s anonymitě terapeutického vztahu
•

Efektivita online terapie
•Efektivní v porovnání s kontrolní skupinou a stejně efektivní v porovnání s klasickou terapií
(VYBÍRAL & VONDRÁČKOVÁ, 2012)
•
•U jakých typů problémů může být online terapie lepší než klasická? Napadají Vás konkrétní
příklady?

Psychologické online poradenství
•Potřebujeme-li poradit, můžeme se spolehnout na kvalitu odborníků v tak citlivé oblasti?
•http://www.psychoweb.cz/online-psychologicka-poradna-a-psychoterapie-v-kurzech-zluta-sova/
http://www.rovena.info/psychologicka-poradna-online-rovena-psycholog.html
C:\Users\Alena Černá\Desktop\images 2.jpg

Náležitosti jednorázového dotazu v poradně
•Co Vás napadá? Co tam musí být, čemu se vyhnout?


•Co ANO:
•Úvodní oslovení se jménem
•Ocenění
•Shrnutí
•Potvrzování, empatie, citování a parafrázování, zkoumání, emoční rámování… •Nabídnout více úhlů
pohledu a víc možných řešení problému
•Podpořit klienta, využít jeho zdroje
•Konečné rozhodnutí na klientovi
•Rozloučení, podpis

Co NE?
•Znevažování
•Familiérnost, neformální jazyk
•Diagnostikování na dálku
•Podsouvání, předjímání (a pozor na vlastní projekce)
•Poměr délky dotazu a délky odpovědi
•Špatná práce se zakázkou – na co se klient ptá, co potřebuje?

Literatura
•Cunningham, J. A. (2007). Internet-Based Interventions for Alcohol, Tobacco and Other Substances
of Abuse. In P. M.Miller, Kavanagh, David J. (Ed.), Translation of Addictions Science into Practice
(pp. 399-416). Oxford: Elsevier. Retrieved from
http://www.apolnet.ca/resources/education/presentations/RevisedCunninghamChapter.pdf •Fenichel, M.,
Suler, J., Azy Barak, Zelvin, E., Jones, G., Munro, K., Meunier, V., & Walker-Schmucker, W. (2002).
Myths and Realities of Online Clinical Work. CyberPsychology and Behavior, 5, 481-497.
•Suler, J. R. (2000). Psychotherapy in cyberspace: a 5- dimension model of online and
•computer-mediated psychotherapy. CyberPsychology & Behavior, 3, 151–160.
•Taylor, C. B., & Luce, K. (2003). Computer-and internet-based psychotherapy interventions. Current
Directions in Psychological Science, 12, 18–22.  •Kraus, R., Stricker, G., Speyer, C. (2010).
Online Counseling, 2nd ed., Second Edition: A Handbook for Mental Health Professionals (Practical
Resources for the Mental Health Professional). Academic Press. •Derrig-Palumbo, K., Zeine, F.
(2005). Online Therapy: A Therapist's Guide to Expanding Your Practice. Norton. •Anthony, K., Merz
Nagel, D., Goss, S. (2010). The Use of Technology in Mental Health: Applications, Ethics and
Practice. Charles C Thomas Pub Ltd. •Griffiths, M. (2005) Online Therapy for Addictive Behaviors.
Cyberpsychology & Behavior, 8, 555-61.
•
•