Vliv kontaktu s jedinci jiné barvy pleti a informovanosti o rasové problematice na předsudky u studentů sociální práce Teorie kontaktu je jednou z předních teorií literatury věnované předsudkům. (Jackmana a Crane 1987 in Dvořáková 2007). Této teorii se věnuje již G. Allport ve své publikaci O povaze předsudků - má tedy svojí historii, ale je i v současnosti aktuální a stále si žádá nové výzkumy a upřesnění. Teorie kontaktu poukazuje na roli kontaktu při zmírňování předsudků. Allport (2004, s. 303) píše, že „předsudek lze oslabit rovnocennými kontakty mezi většinovou a menšinovou skupinou…“ Dvořáková (2007) se ve svém článku touto teorií zabývá velmi podrobně, poukazuje na různé výzkumy týkající se této hypotézy a názorové odlišnosti mezi vědci. Kontaktní hypotéza má samozřejmě svoji kritiku založenou na přílišné jednoduchosti a nerespektování dalších faktorů působících na meziskupinové vztahy a vznik předsudků.[JP1] Podoba kontaktu musí splňovat určité podmínky, které specifikuje již Allport – například četnost a délka kontaktu. Tyto podmínky byly dále rozpracovány a měněny. Pettigrew (1998) uvádí tyto: Stejný status skupin členů skupiny při kontaktu, společné cíle, podpora autoritami a vzájemná spolupráce. Je zřejmé, že v případě nepřizpůsobivých sousedů, s kterými jistě vzájemně nespolupracujeme (spíše spolu bojujeme) a ani nemáme stejné cíle (oni by rádi zůstali bydlet vedle nás, my bychom naopak uvítali jejich odstěhování), nebude ke zmírnění předsudků docházet. S dalšími výzkumy přibylo ještě mnoho dalších podmínek. V současnosti jich existuje dlouhý seznam a je velmi obtížné najít v reálném životě situace, za nichž by byly splněny všechny. Někteří výzkumníci upřednostňují vliv blízkosti kontaktu na míru předsudků, jiní spíše délky kontaktu a blízkost pro ně není důležitá (Dvořáková, 2007[JP2] ). Vliv kontaktu na předsudky vyplývá také ze závěru studie Smithe a Rosse (2006), kteří uvádějí, že studenti, u kterých jsou zjištěny menší sklony k rasismu, mají více menšinových přátel a známých[JP3] . McClelland & Linnander (2006) také potvrzují, že častější a intenzivnější kontakt s příslušníky rasové menšiny souvisí se snížením rasově diskriminačních postojů. S kontaktem souvisí také informovanost o etnických menšinách a rasismu obecně. Je logické, že čím více budeme získávat poznatků [JP4] o jedincích jiné barvy pleti, tím menší budeme mít tendence podléhat předsudkům. Právě toto zmírňování předsudků za předpokladu zvyšování informovanosti patří podle Bethlehema k základním etnických principům předsudků (Bethlehem in Hayesová, 2000, s. 126[JP5] ). McClelland & Linnander (2006) také zjišťují, že k faktorům, které předsudky snižují, patří míra informovanosti o problematice rasově motivovaných činů a postojů. V dnešní době i ve sféře vzdělávání existuje tendence zařazovat předměty týkající se této problematiky. Důvodem je přiblížení života a kultury jiných etnik naší mládeži a přispění k pochopení rozdílů mezi „námi a jimi“. Šišková (1998) píše, že nízká úroveň objektivní informovanosti způsobuje obavy z neznámého a nedůvěru k jedincům působícím jinak než je standardní v naší společnosti. Multikulturní výchova je v současné době uvedena jako průřezové téma v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní školy. Byly realizovány i projekty zaměřené na informovanost a snižování předsudků. Jedním takovým je projekt s názvem „Předsudky jsou out“, který byl realizovaný v letech 2010-2012 prostřednictvím kurzů, seminářů a různých akcí na školách[JP6] . Výzkum bude realizován na vzorku studentů sociální práce. K výběru těchto studentů máme následující důvody. Studenti sociální práce mají potenciál stýkat se s jedinci jiné barvy pleti více než studenti jiných oborů, jelikož jejich praxe s klienty činí přes 400 hodin. Nejen praxe, ale i zahraniční pobyty a přátelství mezi studenty jsou formou kontaktu. Dalším důvodem je několik předmětů přímo souvisejících s menšinami, které mají sociální pracovníci v osnovách a jejich absolvování zvyšuje orientaci v problematice. Můžeme tedy při dotazování využít více oblastí spojených s kontaktem a informovaností o minoritách. Pro náš výzkum jsme si vybraly nezávislé proměnné četnost kontaktu, blízkost k příslušníkovi jiné barvy pleti a informovanost o rasové problematice. Závislou proměnnou potom bude míra předsudků. Chceme zjistit, zda četnost a blízkost ovlivňují míru předsudků a jaký je mezi nimi vztah – zda má větší vliv četnost nebo blízkost. Porovnáme tedy působení kvalitativního (blízkost) a kvantitativního (četnost) aspektu. Dále je naším záměrem vyzkoumat vliv míry informovanosti na výši předsudků. [JP7] Výzkumné otázky 1) Existuje vztah mezi četností kontaktů a mírou předsudků? 2) Existuje vztah mezi stupněm blízkosti a mírou předsudků? 3) Má větší vliv na míru předsudků blízkost nebo četnost kontaktu? 4) Jaký je vztah mezi mírou předsudků a mírou informovanosti o problematice? Hypotézy[JP8] 1) S rostoucí četností kontaktu (studenta sociální práce) s jedincem jiné barvy pleti se snižuje míra předsudků.[JP9] 2) Čím bližší[JP10] je (pro studenta sociální práce) jedinec jiné barvy pleti, tím nižší budou jeho předsudky. [JP11] 3) S rostoucí informovaností (studenta sociální práce) o jedincích jiné barvy pleti se snižuje míra předsudků[JP12] [JP13] . Metoda výběru vzorku Při volbě metody výběru vzorku, který by nám umožnil zevšeobecnění na populaci, kterou v našem případě tvoří studenti sociální práce, jsme byly limitovány neznalostí výběrového rámce této populace[JP14] . Proto jsme se uchýlily k příležitostnému výběru. Zkoumaný soubor tvoří jedna skupina respondentů, kterými jsou studenti oboru sociální práce na Masarykově univerzitě, a to prezenční i kombinované formy studia. Studenty právě Masarykovi univerzity jsme zvolily z důvodu dobré dostupnosti, a to v jak fyzickém tak i organizačním smyslu (přístup do informačního systému MU[JP15] ,…). Celkem tedy zkoumaný soubor tvoří 144 osob [JP16] – 16 mužů a 128 žen, studentů různých ročníků oboru sociální práce, a tedy s různým počtem absolvovaných předmětů, které se problematiky rasových a etnických menšin týkají. Bude tedy rozdáno 144 dotazníků[JP17] , přičemž definitivní počet osob zkoumaného souboru se bude odvíjet od návratnosti dotazníků, resp. ochotě oslovených lidí ke spolupráci[JP18] . Metoda sběru dat Proměnné, se kterými pracujeme v rámci hypotézy, jsou následující: četnost kontaktu, blízkost vztahu, informovanost o problematice (nezávislé proměnné) a míra předsudků (závislá proměnná). To vše na základě odlišné barvy pleti.[JP19] Samotná, v našem výzkumu klíčová, kategorie odlišná barva pleti je velmi problematická z hlediska jasného vymezení. Lze např. vycházet z poznatků, kdy je každé lidské rase přidělena typická barva pleti (Wade, 2012). My ovšem vycházíme z povahy použitého testu implicitních asociací (Implicit Association Test - IAT), kdy je barva pleti jasně dělena na „světlou“ a „tmavou“. Je tedy důležité, aby respondent do jedné z těchto dvou kategorií nejdříve zařadil sám sebe a poté další nabízené skupiny lidí (běloši, černoši, lidé mongoloidního/asijského původu, lidé hispánského původu a Romové). Respondent si tímto způsobem sám vymezí kategorii barvy pleti, kterou pokládá za odlišnou. Usuzování respondenta na lidi v jiné skupině pak lze považovat za projev, ve kterém se objevují implicitní postoje (vymezeno níže[JP20] ). Proměnná četnost kontaktu s příslušníky odlišné barvy pleti v sobě obsahuje informace o počtu lidí z kategorie odlišné barvy pleti, se kterými respondent osobně zná, a také informaci o tom, jak často je s danými osobami jedinec v kontaktu (dále omezeno na maximálně 3 subjektivně významné osoby), která je vyjádřena šesti možnostmi odpovědí. Blízkost vztahu respondentů k osobám odlišné barvy pleti definujeme nejen pomocí uzavřené odpovědi na otázkou „Jak jste si blízcí?“, ale také „Ohodnotil/a byste vztah s danou osobou jako rovnocenný?“ (ano/ne). Informaci o tom, zda je daný vztah vnímán jako rovnocenný, z hlediska teorie kontaktu totiž nelze přehlížet (Allport, 2004) a my ji proto zahrnujeme do hodnocení blízkosti daného vztahu. Proměnná informovanost o problematice spojené s odlišnou barvou pleti v sobě obsahuje počet absolvovaných předmětů dotýkajících se tématiky rasových a etnických menšin (možnost vypsaní dalších předmětů, které nejsou v nabídce[JP21] ), aktuální semestr studia (vyjádřeno číselně) a míru, jakou respondent subjektivně přiřazuje své informovanosti o dané problematice (uzavřené možnosti). Pří volbě metody, která zjišťuje naši závislou proměnnou - míru předsudků na základě odlišné barvy pleti, jsme pro naše účely stanovily (s ohledem na výzkumné otázky a hypotézy) dvě následující kritéria: výsledky lze vyhodnotit na škále a nelze je ovlivnit pomocí uvědomění si „správných“ a „špatných“ odpovědí. Právě druhá podmínka výběru stanovila test implicitních asociací (Implicit Association Test - IAT) jako nejvhodnější nástroj, protože zjišťuje tzv. implicitní postoje. Implicitní postoj se od veřejného postoje liší tím, že není založen na tom, jak si daný jedinec myslí, že by měl uvažovat a reagovat, ale projevuje se zejména bez přímé vědomé kontroly a stává se tak skutečným ukazatelem předsudků (Hardin, & Banaji, 2010). Nezávislé proměnné počet předmětů s rasovou tématikou, četnost kontaktu a blízkost vztahu s příslušníky rasové menšiny tedy mohou být měřeny tak, jak zamýšlíme. Pomocí IAT nezjišťujeme, jestli se respondenti např. v některém školním předmětu naučili, že veřejně vyjadřovat své rasistické postoje je „špatné“, ale to, zda vyšší informovanost, kterou v předmětu získali, samotný postoj ovlivnila[JP22] . Vzhledem k tomu, že zvolený test implicitních asociací má jasně danou a specifickou interaktivní formu, tak představuje samostatnou část metody sběru dat (odkaz na test v příloze č. 1), doplňující demografické otázky a otázky na nezávislé proměnné jsou zjišťovány zvlášť pomocí dotazníku (příloha č. 2). Tuto dotazníkovou metodu jsme zvolily hlavně z důvodu úspory času[JP23] , jelikož hodláme oslovit celkem 144 osob on-line. Dále vzhledem k tomuto počtu možných respondentů nám dotazník pomůže lépe kvantifikovat data (Ferjenčík, 2000). Konkrétní test jsme zvolily proto, že zjišťuje již zmíněné implicitní postoje - v našem případě předsudky. Standardizace měření v podobě dotazníku eliminuje osobní chyby a zvyšuje objektivitu měření (Urbánek et al., 2011). Z tohoto důvodu a z důvodu větší časové náročnosti jsme nezvolily například osobní rozhovor s respondenty. Tato metoda by ovšem měla výhodu, že by byla pružnější, respondent by mohl své odpovědi rozvádět a komentovat (Ferjenčík, 2000). Míru předsudků člověka nemůžeme posoudit na základě nějakého konkrétního chování, navenek se ani projevovat nemusí. Také proto je podle nás osobní kontakt méně vhodný kvůli možnému ovlivňování respondenta například našimi vlastními předsudky (respondent může „vycítit“, že takto by asi odpovídat neměl a byl by tím pádem ovlivněn[JP24] ). Použité zdroje: Allport, G. W. (2004). O povaze předsudků. Praha: Prostor. Dvořáková, K. (2007). Kontaktní hypotéza pojednávající o interetnických vztazích. Rexter, 2/2007. Dostupné z: http://www.rexter.cz/kontaktni-hypoteza-v-odborne-literature-pojednavajici-o-interetnickych-vztazic h/2007/11/01/ Ferjenčík, j. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál. Hardin, C. D., & Banaji, M. R. (2010). The Nature of Implicit Prejudice: Implications for Personal and Public Policy. Harvard University: Policy Implications of Behavioral Research. Hayesová, N. (2000). Základy sociální psychologie. Praha: Portál. McClelland, K., & Linnander, E. (2006). The Role of Contact and Information in Racial Attitude. Change among White College Students. Sociological Inquiry, 76, 1, 81-115. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1475-682X.2006.00145.x/pdf Pettigrew, T. F. (1998). “Intergroup contact theory.“ Annual Review of Psychology, 49, 65-85. Dostupné z: http://www.students.unimarburg.de/~Nauj/downloads/03.%20Semester/expra/annurev.psych.49.1.65.pdf Smith, S. T., & Ross, L. T. (2006). Environmental and Family Associations With Racism. Journal of Applied Social Psychology, 36, 11, 2750-2765. Dostupné z: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.0021-9029.2006.00126.x/pdf Šišková, T. (1998). Výchova k toleranci a proti rasismu. Praha: Portál. Urbánek, T., Denglerová, D. & Širůček, J. (2011). Psychometrika: měření v psychologii. Praha: Portál. Wade, P. (2012). Skin colour and race as analytic concepts. Ethnic and Racial Studies, 35, 7, 1169-1173. Přílohy Příloha č. 1 Program Implicit Association Test: http://sourceforge.net/projects/implicitassoc/ . Příloha č. 2 – Dotazník: Respondent č. _________ V předcházejícím testu jste přiřazoval/a obličeje ke kategoriím SVĚTLÁ a TMAVÁ. Pokuste se tak učinit i u následujících šesti příkladů: 1. Moje barva pleti je: světlá tmavá nevím 2. Barva pleti bělochů je: světlá tmavá nevím 3. Barva pleti černochů je: světlá tmavá nevím 4. Barva pleti lidí asijského původu je: světlá tmavá nevím 5. Barva pleti lidí hispánského původu je: světlá tmavá nevím 6. Barva pleti Romů je: světlá tmavá nevím Nyní, prosím, na základě toho, do jaké kategorie barvy pleti jste zařadil/a sebe, zkuste odpovědět na následující otázky týkající se osob odlišné barvy pleti, než máte Vy. Pokud odpověď nevíte přesně, zkuste odhadnout. Příklad: Pokud jste se zařadil/a do kategorie SVĚTLÁ, pak uvažujete o všech osobách, které byste zařadil/a do kategorie TMAVÁ a naopak. 1. S kolika lidmi odlišné barvy pleti jste za svůj život osobně setkal/a[JP25] ? (napište číslo)___________ 2. Vyberte maximálně 3 pro Vás nejdůležitější konkrétní lidi odlišné barvy pleti, které znáte, a ke každému z nich vyplňte následující informace (osoby A-C): Poznámka: Pokud znáte menší počet lidí odlišné pleti, tak samozřejmě vyplňte pouze daný počet. Pokud jste s nikým odlišné barvy pleti v kontaktu nikdy nebyl/a, pak dále nevyplňujte. U každého písmene (A až C) si představte konkrétní osobu (odlišné barvy pleti) ze svého života a vyberte odpověď, která se hodí nejvíce. A. – Jak často jste s touto osobou v kontaktu? denně minimálně jednou týdně jednou za měsíc jednou za půl roku minimálně jednou za rok pouze jednou – Jak jste si blízcí? velmi blízcí blízcí spíše blízcí spíše vzdálení vzdálení velmi vzdálení – [JP26] Ohodnotil/a byste vztah s danou osobou jako rovnocenný? ano ne B. – Jak často jste s touto osobou v kontaktu? denně minimálně jednou týdně jednou za měsíc jednou za půl roku minimálně jednou za rok pouze jednou – Jak jste si blízcí? velmi blízcí blízcí spíše blízcí spíše vzdálení vzdálení velmi vzdálení – Ohodnotil/a byste vztah s danou osobou jako rovnocenný? ano ne C. – Jak často jste s touto osobou v kontaktu? denně minimálně jednou týdně jednou za měsíc jednou za půl roku minimálně jednou za rok pouze jednou – Jak jste si blízcí? velmi blízcí blízcí spíše blízcí spíše vzdálení vzdálení velmi vzdálení – Ohodnotil/a byste vztah s danou osobou jako rovnocenný? ano ne V této poslední části Vás čekají již jen následující doplňující otázky: 1. Vaše pohlaví: žena muž 2. Rok Vašeho narození: ____________ 3. Kolikátý semestr oboru sociální práce právě studujete: ____________ 4. Forma studia oboru sociální práce: prezenční kombinovaná 5. Označte, které z těchto předmětů, které se dotýkaly problematiky rasových a etnických menšin, jste v rámci svého vysokoškolského studia zatím absolvoval/a? Další předměty případně vypište. Sociální problematika menšin Přístupy k práci s menšinami Další: _____________________ _____________________ _____________________ _____________________ 6. Jak moc se domníváte, že jste informován/a o problematice rasových a etnických menšin? velmi informován/a dostatečně informován/a spíše informován/a nedostatečně informován/a zcela neinformován/a Zde dotazník končí, děkujeme za Váš čas a upřímnost při jeho vyplňování! ________________________________ [JP1]odkaz? [JP2]K čemu se přikláníte vy a proč? [JP3]Co je příčina a co je důsledek? Nemůže to být tak, že lidé s menšími předsudky navazují více vztahů s příslušníky menšin? [JP4]takových poznatků, které jsou v rozporu s předsudkem. Naopak informace souznící s předsudkem mohou předsudek posilovat, ne? [JP5]Učebnice do použité literatury nepatří. Čerpejte z odborných zdrojů. [JP6]Zdroj? [JP7]Vaše hypotézy nevyplývají z textu úvodu. 1. Z citované literatury vyplývá, že kontakt s mírou předsudků souvisí. Proč je potřeba zkoumat to znovu? 2. Chybí argumenty vysvětlující, jaký by měl být vztah mezi četností a blízkostí kontaktu. Než si stanovíte hypotézu, měli byste tuto hypotézu podložit. Jaký by měl být vztah těchto proměnných? 3. Když dáváte do hypotéz konkrétní subpopulaci (studenti sociální práce), měli byste u této subpopulace předpokládat odlišný vztah proměnných než u většinové populace. Tedy subpopulaci uvádíme do hypotézy v případě, že si myslíme, že to pro tuto subpopulaci vyjde nějak jinak, než pro jiné subpopulace nebo než pro populaci všech lidí. Vy si ale myslíte, že to vyjde stejně – tedy že bude tak jako u jiných subpopulací negativní vztah mezi kontaktem a předsudky. V takovém případě bych nedával „studenty sociální práce“ do hypotézy. Až později při zdůvodňování volby vzorku bych uvedl, že jsem zvolil studenty sociální práce, jelikož... Zároveň bych zmínil limity tohoto vzorku vzhledem k širšímu zobecnění výsledků. 4. Proč zkoumáte předsudky vůči lidem jiné barvy pleti a ne vůči lidem odlišné rasy? Jiná barva pleti není moc psychologickou proměnnou. Dále pak: Ovlivní mé letní opálení z Řecka to, jaké vůči mě budou mít lidi předsudky? (Má pleť je tmavější a jiná, než u ostatních neopálených lidí). [JP8]Kde je hypotéza týkající se výzkumné otázky č. 3? [JP9]Předsudků vůči komu? [JP10]Čím blíž k němu stojí? Nebo čím bližší mají vztah? Co třeba: Blízkost vztahu s jedincem jiné barvy pleti koreluje negativně s mírou předsudků vůči jedincům této barvy pleti [JP11]vůči čemu/komu? [JP12]vůči čemu/komu? [JP13] Celkově k nové teoretické části: Odkazujete na několik kvalitních zdrojů. Srozumitelně vysvětlujete, proč by měl být vztah mezi kontaktem s minoritou a předsudky vůči této minoritě. To je dobrý základ. - Nyní bude potřeba dovysvětlit, proč to má smysl znovu zkoumat. - Dále byste měli vysvětlit, proč má smysl zkoumat vztah mezi dvěma faktory vztahu s minoritami (četnost a blízkost), jaký by tento vztah měl být a proč. - Také je potřeba vysvětlit, jako souvisí „předsudek vůči minoritě“ s „předsudkem vůči osobám jiné barvy pleti“. Přemýšlím, zda by v hypotéza neměla být o rasovém předsudku nebo předsudku vůči minoritám s tím, že až později vysvětlíte, proč je možné operacionalizovat minoritu podle barvy pleti. - Je potřeba vysvětlit, proč by to mělo vyjít jinak u subpopulace studentů sociální práce. Pokud předpokládáte, že u studentů sociální práce to vyjde stejně jako u jiných subpopulací, pak je informace o studentech sociální práce jen informací o vzorku a do hypotézy nepatří. - Upravte si formulaci hypotéz, tak aby byly jednoznačné Aktuální záměr vnímám jako realizovatelné a text jako dobrý základ pro text finálního projektu. Zároveň je stále ještě prostor pro úpravy a doplnění. [JP14] Tomu nerozumím. Výběrový rámec je seznam všech studentů sociální práce. Neznáte výběrový rámec nebo se vám nechce na internetu shánět seznam všech fakult, kde se studuje soc. práce a seznam všech studentů? [JP15]Chybí vysvětlení, proč by zrovna tato skupina měla být pro výzkum vhodná i z jiných důvodů, než že s jejich sháněním nebudete mít žádnou práci. Proč má výzkum jen na studentech MU smysl? Proč je možné získané výsledky dále zoběcňovat? V čem je to lepší než jiné způsoby výběru vzorku? [JP16]Měli jste statistiku. Víte, jak máte uvažovat při určování velikosti vzorku. Měli byste spočítat sílu testu. [JP17] Jak zajistíte vysokou návratnost? Proč je právě tento způsob sběru dat vhodný? [JP18]Z této části mám vyloženě špatný dojem. Vyplývá mě z ní následující: Chceme mít s výzkumem co nejméně práce, proto jsme vzali své spolužáky, které máme po ruce. Nepřemýšlíme, jestli je to pro výzkum ok. Tkuste zlepšit můj pocit :). [JP19]? [JP20]Je korektní rozdělovat barvy pleti jen na světlou a tmavou? Proč vás zajímají právě předsudky vůči jedincům s tmavou barvou pleti? Je barva pleti psychologická proměnná? Podle mě ne. Jakou psychologickou proměnnou barva pleti reprezentuje? Proč je vhodné operacionalizovat tuto proměnnou právě pomocí barvy pleti? Mám zde pocit, že metoda ovlivnila znění vaši výzkumné otázky místo toho, abyste nejprve stanovili výzkumnou otázku a teprve potom hledali vhodnou metodu. [JP21]Jde o to, jak moc byli studenti informováni ve škole, nebo o to, kolik informací mají? Nebylo by přesnější zjišťovat spíš to, jaké informace mají? [JP22]Chybí zdůvodnění, proč jste jednotlivé metody zvolili. Je třeba zdůvodnit vhodnost metod. [JP23]To není dobrý důvod. [JP24] Celkové hodnocení: I přes viditelné zlepšení v části „Introduction“ by byly všechny části vašeho projektu hodnoceny na konci roku cca. 2 body (za teorii 2, za zbytek 0). To znamená, že byste vůbec nemohli jít ke zkoušce. Bohužel musím říci, že je po druhé odevzdané části tento projekt na nejnižší úrovni ze všech projektů, které jsem za posledních 5 let supervidoval. Mám z něj pocit, že: - jste vůbec nečetli učební texty předtím, než jste svůj projekt psali - hledáte nejjednodušší nikoliv nejlepší cestu jak svůj výzkum udělat - moc nad tím nediskutujete a neuvažujete o alternativách Berte toto prosím jako vážné varování, že pokud výrazně nepřidáte, pravděpodobně letos metodologii neabsolvujete. [JP25]Vy byste byli schopni na tuto otázku odpovědět? Já teda ne. [JP26]Nemyslím, že je toto vhodný způsob měření proměnné „blízkost vztahu“. Každý člověk chápe jednotlivé kategorie různě. Zkuste uvažovat takto: Čím vším je daná blízkost vztahu? Podle čeho můžeme poznat, že mají dva lidé blízký/vzdálený vztah? Přečtěte si kapitolu 4 v Goodwinovi a podkapitolu Survey research (Creating the questionnaire) v rámci kapitoly 12 tamtéž.