Název studie Osobnost mediků Autor posudku Lucie Fajkošová Posuzovaný článek se zabývá osobnostními rysy u mediků a jejich odlišností oproti neselektované populaci. Studie přináší potěšitelné výsledky o pozitivních rysech osobnosti lékařů[MS1] . Kladně hodnotím dostatečné vysvětlení konceptů, které jsou testovány jednotlivými měřícími nástroji. Například autoři definují vlastnosti v Eysenckovu dotazníku a dále přibližují rozdíly mezi chováním typu A a B, vysvětlení iritability, hostility a další. Vítám také seznámení čtenáře s tím, jaké statistické metody byly použity k analýze dat. Ovšem nepoužití určité techniky kvůli komplikovanosti není dobrým důvodem[MS2] . Velikost vzorku také hodnotím plusově[MS3] . První nedostatky studie spatřuji již v úvodní části. Teoretická část by měla dostatečně podkládat hypotézy a odkazovat se na odborné zdroje. Autoři uvádí pouze jeden odborný zdroj, který nesouvisí s hypotézami práce. Tato část působí nedotaženě a neodborně[MS4] . Co se týká cíle a výzkumné otázky, zde vidím nejpodstatnější nedostatky. V cíli práce autoři zmiňují, že sledovali některé rysy, které mohou mít vliv na pozdější práci lékaře. Chybí mi zde přesný výčet rysů, který by byl podložený literaturou a dále zdůvodnění, proč mohou mít vliv na práci lékaře[MS5] . Cílem ovšem jistě není „sledování rysů“, tudíž je nevhodně formulován. Výzkumná otázka není vůbec položena. Autoři formulují tvrzení o svém očekávání (v části Výzkumná otázka), které se zdá svým charakterem být spíše hypotézou (přesněji třemi hypotézami), ovšem nesprávně formulovanými, například chybně v minulém čase[MS6] . Ani toto očekávání ale není nijak podložené literaturou. Dále data, na která se autoři zaměřovali – rozdíly mezi muži a ženami, trend vývoje a další - nejsou vůbec zmíněny v hypotézách nebo výzkumných otázkách[MS7] . Chybí mi jednoznačné uvedení základní populace, nezávislých a závislých proměnných a jejich operacionalizace[MS8] . Velikost vzorku je dostatečná a pokud by měly být výsledky generalizovány na lékaře, jak je uvedeno až v diskusi, zdá se být reprezentativní[MS9] . K statistickému zpracování dat mohu vytknout například nestanovení důvodu hranice „vlastností, které jsou nežádoucí pro lékaře“ na hladině 1 – 1,5 SD od průměru neselektované populace[MS10] . Zdá se, že si autoři odchylku stanovili sami bez jakéhokoliv podložení správnosti tohoto rozhodnutí. Dále jsou tabulky nepřehledné, není odůvodněno rozdělení na muže a ženy, hodnoty v poli „celkem“ neodpovídají součtu hodnot ve sloupcích (N), hladina statistické významnosti je v tabulce 3 uvedena jen u některých měřených proměnných[MS11] . Pokud nějaké hodnoty byly u mužů statisticky nesignifikantní, mohli autoři uvést p, které jim vyšlo. Uvítala bych uvedení velkosti účinku, jelikož rozdíly v měřených vlastnostech mezi skupinami mediků a neselektované populace byly relativně nízké (pokud byla škála měření od + 100 po – 100, jak uvádí autoři). Objevují se také chyby z nepřesnosti. Jedná se o překlepy a nedostatky v citování. Například rok při citování Eysenckova dotazníku je v seznamu literatury nesprávně umístěn až na konci citace. Dále citace v textu Horvát, Frantík a Kožená obsahuje rok 1983, v seznamu literatury 1953. Ještě zmíním rozdílně uvedené jméno v citaci v textu oproti bibliografii – Wagner, Wainer[MS12] . Diskusi hodnotím v porovnání s ostatními částmi práce kladně[MS13] . Jsou zde stručně shrnuty výsledky výzkumu a doporučná další cesta bádání. Celkově na mě bohužel výzkum působí jako nepříliš promyšlený a objevují se zde základní nedostatky. Převážně nejasně formulované hypotézy, výzkumné otázky a cíl práce[MS14] . Dále zcela nepřiměřený teoretický úvod studie uvedené v recenzovaném psychologickém časopise. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Precizní vysvětlení konceptů, které jsou testovány jednotlivými měřícími nástroji (chování typu A atd.) § Velikost vzorku § Ověření validity dotazníku § Seznámení čtenáře s použitými statistickými testy § Nedostatečné podepření výzkumu o odborné zdroje § Nestanovené hypotézy a výzkumné otázky § Neodborně formulovaný cíl práce § Neupozornění na nesignifikantní výsledky[MS15] Otázky pro autora studie 1. Z jakého důvodu neuvádíte odborné zdroje, které by podepřely vaše očekávání[MS16] ? 2. Jaké jsou výzkumné otázky? 3. Jaké jsou hypotézy? 4. Jaký je cíl práce? 5. [MS17] Z jakého důvodu neuvádíte statistickou významnost výsledků u mužů a žen celkem, pouze u mužů zvlášť a žen zvlášť? ________________________________ [MS1]To není pravda. a) co jsou to „pozitivní rysy“? b) data byla získána od mediků, nikoli lékařů [MS2]To samozřejmě není. [MS3]Může být, ovšem sama o sobě nestačí. [MS4]Souhlasím. [MS5]Trefujete do černého. [MS6]Máte pravdu. V „hypotézách“ se vyskytuje podmiňovací způsob, odkaz na hodnoty měření místo konstruktů a navíc jsou nesrozumitelné a nejasné. [MS7]Ano, není ničím podloženo hledání těchto rozdílů. [MS8]Přesně tak. [MS9]To nevíme. Kromě toho nemáme žádné informace o referenční skupině. [MS10]Dobrý postřeh. [MS11]Je vidět, že jste četla pozorně. [MS12]Ano, ovšem to už jsou v kontextu celé studie spíše detaily. [MS13]Ovšem nezávisle je třeba ji hodnotit jako velmi slabou. Objevuje se zde řada nepodložených názorů autorů a nejsou dostatečně diskutovány výsledky studie. Objevují se zde i nové konstrukty a další „hypotézy“ o nich. Také chybí dostatečný rozbor možných limitů výzkumu – a že jich je. Například vůbec není reflektováno, že výsledky sebehodnocení nejsou totéž jako „objektivní“ stav. A to navíc v podmínkách nejasné motivace, kdy studentům byl administrován test během výuky a sami si jej vyhodnocovali... [MS14]Ano, navíc postrádáme argumenty pro volbu metod aj. [MS15]Autoři se dopustili i větších „provinění“. [MS16]To zní jako výtka. [MS17]Prosté a přitom klíčové otázky, když na ně autoři nepodali uspokojivou odpověď již v textu. CELKOVĚ: Podařilo se Vám identifikovat řadu významných nedostatků studie. Všimla jste si také méně zřejmých detailů. Pro příště bych doporučovala klidně ještě více prostoru věnovat tomu podstatnému a méně pozornosti těm detailům. Věnovat se důkladnější argumentaci (nejen popisnému hodnocení). Je však zřejmé, že jste studii četla pozorně a že dovedete uplatnit „metodologické“ uvažování. Proto posudek hodnotím jako PŘIJAT.