Název studie: Osobnost mediků Martin Hajný V úvodní teoretické části studie si lze všimnout snahy o srozumitelnou a výstižnou argumentaci volby tématu. V tomto ohledu bych rád vyzdvihl snahu o zamyšlení se nad zaměřením studie, stejně tak oceňuji úvahy nad tématy potenciálně navazujících výzkumů. Naneštěstí ale autoři v podstatě žádné argumenty neopírají o teoretické poznatky a citace, díky čemuž působí některé pasáže práce zcela vágně. Trpí tím pak zejména úvodní část, o níž by se měli autoři studie opírat ve všech následujících kapitolách. [MS1] Pakliže je jediná citace výzkumu v Minnesotské May Clinic jediným odkazem na odbornou literaturu, bylo by pravděpodobně na místě věnovat popisu výzkumu a jeho designu více prostoru. Text místo jasného definování, podloženého odbornými zdroji, spíše zmiňuje obecné ideální vlastnosti lékaře. [MS2] Po přečtení úvodu tak čtenáři není jasno, jaké přesně vlastnosti by měl lékař či medik vykazovat a zejména z jakého důvodu by jimi měl disponovat. Ocenil bych i stručné vymezení pojmu osobnost v kontextu studie, následně použitý dotazník totiž měřil jiné osobnosní charakteristiky, než ty zmiňované v teorii.[MS3] Elementárním nedostatkem je tedy absence teoretického rámce, o který by se autoři studie mohli opřít při určování a zdůvodňování výzkumné otázky, hypotéz, vzorku, metody a zpracování dat. Chybí srovnání se stávajícími empirickými poznatky v oblasti a detailní popisy a zdůvodnění jednotlivých kroků – bez nich není čtenář sto posoudit, zda tým zvolil adekvátní metody a postupy. Rezervy jsou patrné i v popisu designu výzkumu. Ocenil bych více detailů o sběru dat (kvůli sledování možných intervenujících proměných a kontrole vnitřní validity výzkumu), zdůvodnění výběru vzorku (proč studenti 5. ročníku LF, když je úvod věnován lékařům), jeho popis a podrobnější reflexe volby vzorku a metody. V této podobě čtenář nemá příležitost posoudit korektnost jednotlivých kroků („věděli respondenti o cílech výzkumu, probíhal sběr dat u referenční skupiny ve dvou fázích jako u mediků?“ apod.)[MS4] Výzkumná otázka je podána v nekorektní formě jakýchsi očekávání a vůbec nenavazuje na teoretickou část a nevyplývá z ní. Tím pádem její obsah pozbývá smyslu. Hypotézy nejsou definovány v rámci studie vůbec.[MS5] Pasáž, věnující se dotazníkům je pravděpodobně nejlépe zpracovanou částí studie. Je poměrně přehledně zpracovaná a zohledňuje podstatné vlastnosti dotazníků (váha položek apod.). Bohužel ale opět chybí zdůvodnění selekce dotazníků pro tento vzorek populace a účely výzkumu. Za velice zajímavý detail považuji zahrnutí nemocničních pacientů do referenční skupiny, opět ale postrádám argumenty[MS6] . Volbu metod statististické analýzy považuji za smysluplnou[MS7] . Bylo by však záhodno specifikovat postup pro zjištění podílu studentů, vykazujících nežádoucí osobnostní rysy pro vykonávání lékařské profese. Výsledky reflektují poměrně zajímavé skutečnosti a srovnání výsledků mezi muži a ženami, či mezi mediky během prvního a druhého sledovaného období. [MS8] Očekával bych ale výrazně větší důraz a tabulkové srovnání vzorku mediků a referenční skupiny. Není jasné, výsledky jakého statistického testu jsou prezentovány. [MS9] Diskuze obsahuje sice několik pozorných a inspirativních myšlenek (možné navazující výzkumy o životní spokojenosti lékařů, odstavec o osobnostních vlivech na práci lékařů), převažují v ní ale ničím nepodložené spekulativní domněnky, poměrně odvážná tvrzení (možnost využívání získaných poznatků při přijímacím řízení lékařů, posuzování, zda si studenti zvolili správný obor studia[MS10] ) a postrádám v ní zohlednění intervenujících proměných.[MS11] Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení)[MS12] § Snaha o zamyšlení se nad vztahem osobnosti a schopnostech vykonávání lékařské profese § Diskuze nad možnými navazujícími výzkumy § Možnost srovnat výsledky ve dvou fázích měření[MS13] § Absence odkazů na odborné publikace a proběhlé výzkumy § Nekorektně formulovaná výzkumná otázka § Absence hypotéz § Nezdůvodněná volba vzorku, sběru dat a vyhodnocení § Nedostatečný popis designu výzkumu a kroků sběru dat Otázky pro autora studie 1. Jak zní vaše hypotézy? 2. Jak přesně (krok po kroku) probíhal sběr dat a vyhodnocování dotazníků samotnými studenty?[MS14] 3. Pro zjištění, jak velký podíl souboru studentů vykázal měřené osobnostní rysy na úrovni, která se již jeví jako nežádoucí z hlediska vlastností a postojů očekávaných u lékaře, jste jako hraniční použili hodnoty 1 směrodatné odchylky nad průměrem referenční skupiny, případně 1,5 směrodatné odchylky. PROČ[MS15] tyto hodnoty? 4. Vypořádávali jste se nějakým způsobem s nějakými intervenujícími proměnými? Jak? 5. Proč jste zvolili dotazníky měřící tyto osobností rysy respondentů? [MS16] Zvažovali jste využití jiných? ________________________________ [MS1]Máte pravdu. To je skutečně zásadní nedostatek, který se negativně projevuje ve všech ostatních částech práce. [MS2]Dobrý postřeh. Některé věty působí jak z průzkumu veřejného mínění. [MS3]Problém je, že autoři zvolili rovnou dotazníky. Nevěnovali se volbě osobnostních konstruktů. [MS4]Souhlasím. O sběru dat máme celkově velice málo informací. Z toho, co je uvedeno v textu dokonce vyplývá možnost, že autoři studie jen využili již dříve sebraná data. [MS5]Myslím, že hypotézy to, co najdeme pod výzkumnou otázkou (korespondují s tím, co je v anglickém abstraktu); nicméně máte pravdu. Není to korektní ani smysluplné. [MS6]Jak argumenty, tak důkladný popis skupiny. [MS7]T-test zde není nejlepší volbou. [MS8]To sice ano, nicméně na základě čeho byly tyto rozdíly zkoumány? Autoři o žádných rozdílech neměli předpoklady. Je to typické rybaření v datech a snaha najít aspoň něco... [MS9]Ano. Na základě toho, co se člověk v textu dočetl by dokonce předpokládal, že to bylo účelem studie. [MS10]Toto není jen odvážná myšlenka. Je velmi nebezpečná. [MS11]Souhlasím. Autoři se bohužel vůbec nevěnovali faktu, že se jedná o metody sebeposuzovací ani zkreslení, které mohlo plynout z toho, že si studenti sami vyplňovali dotazníky na povinné výuce a sami si je pak vyhodnocovali. [MS12]Souhlas. [MS13]Kterou autoři příliš nevytěžili. [MS14]To je dobrá otázka! To by mne zajímalo... [MS15]Ty kapitálky mohou působit velmi vyčítajícím dojmem .. to se do odborného textu nehodí. [MS16]Otázky proč mohou znít jako skryté výčitky; byť být nemusí. CELKOVÉ HODNOCENÍ: Ve svém posudku jste identifikoval několik zásadních nedostatků studie. Oceňuji, že jste začal tím nejpodstatnějším – absenci řádného teoretického ukotvení, neboť jak jste správně identifikoval – to je nedostatek, který negativně ovlivnil všechny části práce. Některým částem by bylo vhodné věnovat více prostoru – například potenciálním intervenujícím proměnným (zmínila jsem jednu v komentáři) či statistické analýze, která také trpí kritickými nedostatky. Nicméně posudek PŘÍJÍMÁM. Děkuji, MS.