Název studie Osobnost mediků Autor posudku Anna Marie Jičínská Celkové hodnocení Autor srovnávací studie sleduje osobnostní rysy studentů medicíny. Zkoumaný problém pravděpodobně autora zajímá, neuvádí však, proč je tento problém důležitý zkoumat, kromě toho, že sám předpokládá určité osobnostní předpoklady, které má mít dobrý lékař[MS1] . Na práci bych chtěla ocenit především využití standardizovaného dotazníku[MS2] , který má svoji českou validovanou verzi. Oceňuji metodu výběru vzorku[MS3] , zejména ve skupině mediků, kdy vzorek tvořilo 2682 studentů medicíny, a návratnost dotazníků byla 100%. Teoretické vymezení problému je krátké, opírá se pouze o jednu studii. V úvodu se mělo objevit více relevantních a recentních odkazů na literaturu. V úvodu bych očekávala také vymezení pojmů, o které se studie opírá. Některé nepřesné (extroverze-extraverze) a neúplné definice se dozvídáme až v kapitole Dotazník. [MS4] Zcela chybí jasný a srozumitelný cíl výzkumu a výzkumná otázka, což považuji za hlavní nedostatek práce. [MS5] Čtenář si záměr studie domýšlí. Chybí jasné a konkrétní hypotézy. Hypotézu najdeme v abstraktu práce, ve kterém ji lze snadno přehlédnout pro příliš velké množství nepřehledných informací, které abstrakt obsahuje. Hypotéza: Medici by se neměli lišit od neselektované populace, jakékoli rozdíly by se měly objevit ve směru vlastností požadovaných pro lékaře. [MS6] Nerozumím záměru těchto špatně formulovaných, teoreticky nepodložených hypotéz. Medik nemá vykazovat lepší výsledky v požadovaných osobnostních rysech, než normální populace? Chybí hypotézy k některým výsledkům studie. Například se nikde neobjevila informace o záměru zkoumat rozdíly mezi muži a ženami [MS7] („Některé rozdíly mezi muži a ženami byly očekávané…(str. 103.“)). Autor v přiměřeném rozsahu popisuje metodu výběru vzorku. Čtenář se zde však špatně orientuje, vzorek je popsán v kapitole Dotazník. Vzorek tvoří dvě skupiny, medici a „neselektovaná“ populace, o které chybí podrobnější informace[MS8] (proč N=199, ženy/muži, důvody pro výběr těchto respondentů, o jaký program, jde). Pro zjištění osobnostních rysů byl použit Eysenckův osobnostní dotazník, škála lží a Bortnerův dotazník. Ve výsledcích v tabulce však skóre lži chybí (bylo potřeba škálu lží zahrnovat do dotazníku?). Autor přizpůsobil metody analýzy dat svým možnostem. K analýze sekundárních dat byly použity popisné charakteristiky souboru, rozdíly byly testovány T-testem. Oceňuji ověření normality rozložení použitím M-W U testu. Doporučuji se vyhnout zdůvodnění, že některé testy nešly použít kvůli jejich komplikovanosti. Chybí zdůvodnění testovacích metod. [MS9] Výsledky jsou nepřehledně uspořádány. Popisných charakteristik je v textu příliš. Přehlednější by byl podrobnější popis tabulky s výsledky. U Eysenckova testu autor zmiňuje statistickou významnost, na jaké hladině byla měřena“ (p=0,05 stejně jako uvádí autor u výsledků Bortnerova dotazníku?). V tabulce se objevují data o porovnání mediků a mediček (tab.č. 2), nic o tom však nenalezneme v teorii, ani v cílech výzkumu. Zde bych chtěla upozornit na přehozená data v tabulce. Tab. č. 3 porovnává hodnoty mediků v letech 1989–1995 oproti období 1998-2003, neznáme však záměr autora tyto skutečnosti zkoumat. [MS10] Chybí popisné charakteristiky u referenční skupiny a výsledky testů rozdílu mezi skupinami. [MS11] Závěrečná diskuze připomíná spíš subjektivní spekulaci o tom, jaký by měl lékař být („ne příliš ideální, ani příliš podléhající slabostem a nectnostem“)[MS12] , než opodstatněnou objektivní interpretaci výsledků, odpovídající teorii a hypotézám, propojenou se stávajícími zjištěními. Autor nabízí jen chabá doporučení pro další výzkum a věnuje se v diskuzi tématům, která nejsou zahrnuta ve výzkumu. Šíře použité literatury je neadekvátní záměru studie, v textu chybí na mnoha místech odkazy a citace. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení)[MS13] § Využití standardizovaného dotazníku § Výběr vzorku[MS14] § Velikost vzorku § Snaha o nalezení limitů práce § Absence cíle výzkumu, výzkumné otázky, hypotéz § Nedostatečné teoretické ukotvení § Malý počet relevantních a recentních zdrojů literatury § Nepřehlednost, nestrukturovanost, celková nekonzistentnost práce § Subjektivní, nepodložená data Otázky pro autora studie[MS15] 1. Proč se domníváte, že je důležité zkoumat osobnostní charakteristiky studentů medicíny? Co je cílem Vašeho výzkumu? 2. Odkud (kromě studie Mayo Clinic) získáváte data o tom, jaké „ideální“ osobnostní charakteristiky by měl student medicíny mít? 3. Zvažoval jste vlastní výzkum se současnými studenty? Zvažoval jste i jiné osobnostní dotazníky než využití Eysenckova osobnostního dotazníku EOD – A a Bortnerova dotazníku pro hodnocení chování typu A? 4. Jaký je závěr studie? Potvrdily se Vaše hypotézy? 5. Měl byste nějaké náměty ke koncipování dalšího výzkumu v dané oblasti? 5. ________________________________ [MS1]Souhlasím. Dobrý postřeh. [MS2]Byť se řadí mezi veterány. Ovšem to je v kontextu ostatních prohřešků studie maličkost, zmiňuji to spíše pro zajímavost J [MS3]Jedna věc je samotný vzorek. Druhá je metoda sběru dat. Ta je zde sporná. Není jasné, jak celý proces probíhal. Byly dotazníky administrovány v rámci povinné výuky? Jakou měli studenti motivaci je vyplnit? Nezapomínejme, že se jedná o sebeposouzení, které je kriticky citlivé na motivaci probanda. [MS4]Ano. Celkově je teoretické ukotvení nedostatečné. Tento zásadní nedostatek se negativně promítá do všech ostatních části studie. [MS5]Jedná se pravda o zásadní nedostatky, které ovšem plynou z nedostatků v části teoretické. [MS6]Souhlasím. Hypotéza je zcela nesmyslná. [MS7]Super postřeh. Bylo provedeno mnoho analýz, pro které není žádné opodstatnění. Jakoby sami autoři přesně nevěděli, co a jak chtějí zjistit. Dopustili se typického rybaření v datech. [MS8]Souhlasím. To je také zásadní nedostatek. Těžko si udělat představu o tom, s kým jsou medici srovnáváni. [MS9]Ano. K tomu všemu t-test není nevhodnější metodou pro takový rozsah testování. [MS10]Ano. Dobrý postřeh. [MS11]Ano! Přitom by člověk očekával, že toto je gró studie. [MS12]Ano, jak vystřižené z průzkumu veřejného mínění na závěr televizních zpráv. Mimo jiné – v diskusi se také objevuje mnoho novinek. Autoři například usuzují na „správnou motivaci“, což je zarážející vzhledem k tomu, že jsi nezjišťovali. [MS13]Souhlas. [MS14]Viz komentář. [MS15]Zajímavé otázky, míříte dobrým směrem. CELKOVÉ HODNOCENÍ: Ve svém posudku se Vám podařilo identifikovat několik zásadních nedostatků předložené studie. Oceňuji, že jste se nad nimi pozastavila a rozebrala je více dopodrobna. Bylo by možné se věnovat i dalším nedostatkům – některé jsem naťukla v komentářích. Nicméně jste ve svém posudku projevila schopnost metodologicky uvažovat. Váš posudek PŘIJÍMÁM a děkuji za dobrou práci. MS.