Název studie Osobnost mediků Autor posudku Martina Kühpastová Celkové hodnocení Oceňuji výběr tématu výzkumu, otázka chování doktora k pacientovi je důležitá pro každého člověka. Zdůvodnění jsou pro mě pochopitelná. Celkem dobře jsou vystihnuté vlastnosti, které jsou u lékaře žádoucí, kladně hodnotím odkaz na studii věnovanou právě těmto žádoucím vlastnostem. [MS1] V úvodu však nevidím odkaz na žádnou studii, která by se tématu osobnosti mediků věnovala. Pokud žádná taková studie není, mělo by to být v úvodu zmíněno a pouze podpořeno argumenty, proč se touto oblastí zaobírat. Teoretický úvod celkově postrádá shrnutí dosavadních odpovědí na výzkumnou otázku a neopírá se o odborné zdroje (pouze o jeden americký výzkum, zaměřený na to, jak si pacienti představují ideálního lékaře).[MS2] U cíle výzkumu je psáno, že autoři „sledovali některé rysy, které mohou mít prediktivní hodnotu pro pozdější uplatnění v lékařské praxi“. Není zde uvedeno, na základě čeho autoři usuzují, že mohou mít prediktivní hodnotu. Celý odstavec také nepovažuji za cíl výzkumu, ale úvod k souboru a použitým metodám, skutečný cíl výzkumu není příliš zřejmý.[MS3] Výběr souboru mediků a provedení výzkumu hodnotím pozitivně, studenty jistě motivovalo vlastní vyhodnocení dotazníků, kde se mohli dozvědět své finální skóre. [MS4] Není zde však zmíněno, jakým způsobem studenti testy vyhodnocovali – není jasné, zda tím nemohli svůj výsledek ovlivnit. [MS5] Vzorek je můžeme považovat za reprezentativní, jelikož se jedná o celou populaci výzkumu. Na druhé straně referenční skupina je oproti vzorku mediků velice malá (desetinásobně) a nedozvídáme se, jakým způsobem byla v projektu vybrána. [MS6] Ve studii také není zdůvodněn výběr Eysenckova osobnostního dotazníku, je pouze vysvětleno, jaké škály daný dotazník obsahuje. Není tedy jasné, zda je tyto proměnné nutno zkoumat, popřípadě proč je zkoumat – v teoretickém úvodu nepadla zmínka o neuroticismu, lži ani otázky extroverze/introverze a stability/lability[MS7] . Za velký nedostatek považuji, že není definována výzkumná otázka, v této sekci jsou zmíněny pouze hypotézy[MS8] . V textu není podloženo, na základě čeho se autoři domnívají, že by hodnoty mediků měly odpovídat hodnotám neselektované populace. Z teoretického úvodu vyplývá spíše opak, a to, že by medici měli být více laskaví, chápající, přímí, atd. než zbylá populace. Ocenila bych také přímější hypotézu – které vlastnosti od mediků přímo autoři čekají; hypotézy nejsou přímé. Zároveň jsou hypotézy zbytečně konkrétní a vztahují se pouze na sledované mediky.[MS9] Autoři uvádějí, že byly rozdíly testovány t-testem, ale neuvádí stupeň volnosti. [MS10] V interpretaci výsledků jsou použity různé hladiny statistické významnosti (viz tabulka 2), což mě přivádí k otázce, proč tomu tak je. Síla testu ve studii také není uvedena. Výsledky vyplývají z obecnosti hypotéz – je zde velmi mnoho proměnných. V diskusi pak není jednoznačně vyjádřeno, zda se zmíněné hypotézy potvrdily či byly vyvráceny. Diskuse tak působí spíše jako filosofická úvaha nad osobnostními charakteristikami mediků a rozdíly mezi muži a ženami. Je zde malá snaha objasnit rozdíly. [MS11] Na druhé straně oceňuji návrh pro další studie. V textu je dvakrát citován Horváth, Frantík a Kožená z roku 1983, v literatuře je však uvedená práce pouze z let 1953 a 1992. Práci se zdroji bych celkově uvítala bohatší. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení)[MS12] § Výběr tématu § Stoprocentní návratnost testu[MS13] § Podrobné tabulky s výsledky[MS14] § Chabý teoretický základ § Odborná orientace k tématu § Chybí výzkumná otázka § Příliš úzce zaměřené a obecné hypotézy Otázky pro autora studie[MS15] 1. Co považujete za psychosociální stabilitu jedince? 2. Jakým způsobem medici vyhodnocovali své tes