Lekce: Šedá síla SOC 570 Gerontosociologie podzim 2013 3.12. ► Populační stárnutí, nárůst podílu seniorů obavu z jejich „nadměrného" vlivu na veřejnou sféru (gerontokracie) ► Obava z „přílišné" nákladnosti sociálního státu z důvodu nárůstu počtu seniorů ► Obava z mezigeneračního konfliktu ► Důraz na aktivní občanství Kvalita života ve stáří. Národní program přípravy na stárnutí na období 2008-2012. ► Zapojení do života komunity a společnosti, pocit uznání a užitečnosti, ocenění zkušeností a smysluplné využití volného času jsou důležité pro pozitivní sebepojetí a životní spokojenost člověka v každém věku. Důležité je podpořit participaci seniorů na vzdělávacích, kulturních a společenských aktivitách a na řešení a rozhodování o otázkách, které se jich významně dotýkají... ► Starší lidé mají v důsledku svých životních a pracovních zkušeností obrovský potenciál uplatnit své zkušenosti ve prospěch komunity a společnosti. Starší lidé mohou uplatnit své zkušenosti prostřednictvím dobrovolnictví, které je zdrojem seberealizace a sociálních kontaktů. Programy pro dobrovolníky by měly využít potenciálu starších osob ... Podíl dobrovolníků (EVS, 2008) j ^ o q u % S i q ä u " í o o J 1 í í í í i" i t 3 O i í cela populací seniorská populace Podíly dobrovolníků dle věku (v %, EVS ČR) 18- 25- 30- 35- 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70- 75- 80+ 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 ■ 1991 —1999 — 2008 Závislost podílu dobrovolníků na důvěře v ostatní ÍEVS 2008) 40 so důvěra (%) 2 protikladné přístupy ► šedá síla {greypoweŕ) - zvyšování podílu seniorů povede k růstu jejich politického vlivu (Durandal 2003) ► senioři jsou výrazně exkludovanou a diskriminovanou socio-demografickou skupinou, což se projevuje i v oblasti politiky Populační projekce ČR (ČSÚ 2009) 2011 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 2055 2060 i-1 uSk 60+ t i věk 70+ ^Hvék 80+ -nadějů dožiti muži x nadSja dožití ženy Projekce podílu seniorů na populaci 18+ (ČSÚ 2009) 2011 2015 2020 2025 2000 2035 2040 2045 2050 2055 2060 2065 ■ 60+ let □ 75+ let nS0+ let Vliv populačního stárnutí na politiku ► Senioři v poválečném období vnímáni jako (politicky) pasivní, orientovaní na rodinu ► věk menší roli - méně seniorů, s horším zdravotním stavem a penze jako mezník stáří ► 70. léta ropné šoky a fiskální krize, od 80. let zřejmá neudržitelnost štědrého nastavení sociálního státu ► Mladí, ekonomicky aktivní nechtějí nést zvyšující se náklady na penzijní systém, který se zdá neudržitelný ► Penzijní systémy nastaveny na poměrně krátký čas pobírání penze ► Pro časování penzijních reforem hlavním faktorem ne populační stárnutí, ale makro-ekonomické determinanty (produktivita, ekonomický růst, nezaměstnanost) ► Výrazná obava politiků z uskutečňování reforem ► Penzijní reformy velmi postupné, oddalován začátek, přijímány různé kompenzace ► Podobu reforem navrhuje expertní komise ► Neochota k zásadním reformním krokům, reformy rychleji a častěji aplikují pravicové vlády ► Podíl seniorů vliv na výší minimální penze a levicové vlády vyšší (Fernández 2012) ► Motivem reforem není mezigenerační smír, ale vždy finanční udržitelnost ► Pro uskutečnění penzijních reforem vzniká široká koalice Př: penzijní reforma v Německu ► Ve volebním programu ji žádná strana nediskutovala, přijata krátce po volbách 2006, start 2011, zpráva expertní komise 2003 ► Změna postihla 46+ ► Penzijní věk zvyšován o 2 měsíce každý rok Rok narozeni mužů 0 Důchodový vék činí u žen s počtem vy chovaných dětí 1 1 3 a 4 5 a více 1936 60r+2m 57r 56r 55r 54r 53r 1937 60r+4m 57r 56r 55r 54r 53r 1938 60r+6m 57r 56r 55r 54r 53r 1939 60r+8m 57r+4m 56r 55r 54r 53r 1940 60r+10m 57r+8m 56r+4m 55r 54r 53r 1941 61 r 58r 56r+8m 55r+4m 54r 53r 1942 61r+2m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 53r 1943 61r+4m 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 53r+4m 1944 61r+6m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 53r+8m 1945 61r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 54r 1946 61 r+1 Om 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 54r+4m 1947 62r 60r 58r+8m 57r+4m 56r 54r+8m 1948 62r+2m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 55r 1949 62r+4m 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 55r+4m 1950 62r+6m 61 r 59r+8m 58r+4m 57r 55r+8m 1951 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m 56r 1952 62r+10m 61r+8m 60r+4m 59r 57r+8m 56r+4m 1953 63r 62r 60r+8m 59r+4m 58r 56r+8m 1954 63r+2m 62r+4m 61 r 59r+8m 58r+4m 57r 1955 63r+4m 62r+8m 61r+4m 60r 58r+8m 57r+4m Profesionální politika ► Stárnutí členských základen politických stran i odborových hnutí ■ Německo CDU 60+ 1990 - 29 %, 2004 - 42 % ► Ve stárnoucích společnostech i volení političtí reprezentanti starší ► V některých zemích zůstávají v odborových a dalších odborových organizacích i po odchodu do penze ► Politická generace 60. a 70. let odchází do penze ► Navíc mladí méně členy —> roste význam dobrovolnické práce seniorů Zájem o politiku (EVS 2008) CZ) populace celkové —seniorská populace Zájem o politiku dle věku (%, EVS ČR) 18- 25- 30- 35- 40- 45- 50- 55- 60- 65- 70- 75- 80+ 24 29 34 39 44 49 54 59 64 69 74 79 ■ 1991 -1999 - 2008 Volební chování dle věku ► Vysoká aktivita starších v oblasti volební účasti v zemích s delší demokratickou tradicí (Atchley 1997) ► Vyšší volební účast seniorů v Evropě typická (Goerres 2009) ► Veřejná aktivita seniorů vysoká zejm. u forem, které nejsou příliš náročné - volební účast, členství v politických stranách (Goerres 2009) Volební účast v evropském srovnání (%, EVS 2008) 1Q0K 90% 80% 70% 00% 50% 40% 30% 20% 'D% 0% "90190" 89' 58 58 86 85' t~t~t 8ff79 77 77 75 7*74 74'74 11 rzzipopulace celkoté —seniorská populace Ochota jít volit v parlamentních volbách (%, EVS ČR 2008) 54% 570/0 90/0 56% 4o/o 670/0 8Q/o|71%M^ 51% 18-29 let 63% 30-39 let 63% 40-49 let 65% 50-59 let 74% 60-69 let 80% 85% 70-79 80+ let let □ celkem Dmuži Dženy Volební studie ► Význam spíše věk než kohortní efekt ►Vztah volební účasti a věku se podobá zaoblené křivce ► V mládí volební účast nízká, rychle narůstá, nárůst zpomalení kolem 30 let, po 50 roce se nárůst téměř zastaví, od 65 let klesá ► Pokles volební účasti ve stáří zapříčiněn zdravotními problémy a zúženou vazbou na společnost (disengagement theory) Proč chodí senioři více k volbám? ► Politologická literatura připisuje vliv kohortnímu efektu ► Ale Streeck (2009) zpochybňuje, navíc stále nižší identifikace mladých s konkrétní politickou stranou (př. USA) ► Nepolitické faktory zásadní vliv, klíčové individuální stárnutí tj. habitualizace volební účasti (Goerres 2007) ■ Dlouhá rezidenční historie Životní zkušenosti Koho volí senioři? If you're not Liberal when you're 25, you have no heart. If you're not Conservative when you're 35, you have no brain. Churchill ► Binstock (2000) - USA - rozdělení volebních hlasů starších lidí se řídí v podstatě stejnými politickými, hospodářskými, sociálními, genderovými a jinými vlivy jako rozdělení všech ostatních hlasů. ■ Průzkumy ukazují velké rozdíly voličských preferencí uvnitř věkové kohorty, ale pouze velmi malé mezi jednotlivými věkovými skupinami. Politická orientace na levo-pravé škále dle věku (EVS) 100% 90% 80% -u 70% eo% 50% 40% 30% 20% 10% 0% - m II l I li l í 8 O TJ I celkové 1991 01 r*. o "a 1 1993 01 o "3 1 2Q08 ■ levice G stred □ pravice Volební preference (v %, EVS) Podpora KSČM - Kohortní efekt ► Linek (2008) - zlomová sovětská invaze 1968 a politická socializace před nítj. narozeni před 1954 ► Řeháková (1999) - ve volbách 1998 posun patrný od 45 let tj. ročník 1953 ■ Důchodci častěji volí KSČM, ale až po dělnících a zemědělcích ■ Navíc výrazné rozdíly starších dle pohlaví a vzdělání ► Rabušic a Mareš (1996) - anomie v české společnosti - vyšší míru anomie voliči krajní pravice a levicových parlamentních stran Hnutí penzistů, seniorská hnutí ► Vlivná v meziválečném období —► rozvoj penzijních systémů po válce ► Jejich počet v současnosti narůstá, přesto vliv spíše malý (Gillerard a Higgs 2009) ■ Stáří nefunguje jako politická identita ■ Institucionalizace sociálního státu ■ Individualizace péče a penze ► na Z od 60. let nárůst hnutí založených na identitě, hnutí mladých, minorit ► Klasická politika třídní Politické strany seniorů ► Od konce 80. let ► 1. Izrael 1981, Itálie 1987 Partio dei Pensionati ► V Evropě okrajovým fenoménem, výjimečně do parlamentu ► Dva typy vzniku: ■ Založena politickými dobrodruhy bez předchozí politické zkušenosti ■ Založena proměnou existujícího seniorského hnutí nebo zájmové organizace ► Úspěšnější tam, kde se běžně objevují nové strany (Hanley 2012) ► Nejvíce vznik nových stran ovlivňuje volební systém ► Úspěšnější tam, kde malé strany běžnými partnery velkých ► V postkomunistických zemích navíc flustrace voličů ► Předpokladem dobrá předchozí organizovanost seniorů - hnutí se promění ve stranu ► Typický lobbing u parlamentních stran Seniorská politika ► Nová penzijní politika se soustředí spíš na pohromu v budoucnosti než na současné důchody (Gilleard a Higgs 2009) ► Upozorňování na chudobu, ale ta není ve stáří typická = není zdrojem politické mobilizace ► Ústřední téma mnoha seniorských organizací chudoba seniorů a hrozba sociální exkluze, ale problémem jejich marginalizace státem a trhem (Gilleard a Higgs 2009) Proč omezování sociálního státu nevede k jednotné politické aktivitě seniorů? (Gilleard a Higgs 2009) ► Debata o podobě penzijního systému se týká především ekonomicky aktivních, kteří čelí úbytku financí ze strany státu ► Zdravotnictví - v zájmu všech věkových skupin ► Sociální služby - týká se jen minority ■ Individualizací přesunuta odpovědnost na obce, menší militantnost sektoru, který více soukromý (zaměstnanci nejsou členy odborů či profesních sdružení) Obecné bariéry politické participace seniorů (Walker 1999) 1) Heterogenita, samotný chronologický věk nedostatečnou osou společného zájmu 2) Sociální exkluze skrze starobní penzi 3) Chybí formální cesty pro uplatnění politického vlivu 4) Fyzické a mentální změny stárnoucího těla 5) konzervatismus Věk ► Ovlivňuje zda volí ► Neovlivňuje koho volí (senioři nevolí jednotně)