Specifické skupiny ohrožené domácím násilím Mgr. Eva Oujezská •Nízká informovanost, horší absorpce informací •Izolace/snížení sociálních kontaktů •Závislost na systému/blízkých Společné příčiny/podmínky Domácí násilí na seniorech  partnerské násilí (manželé,druh x družka)  transgenerační násilí (děti, vnoučata)  násilí mezi sourozenci • Světová zdravotnická organizace uvádí, že 4—6% seniorů se setkalo s některou z forem domácího násilí. • Podle průzkumů, provedeného ve Spojených státech, bylo v roce 2006 36 % ošetřujícího personálu svědky nejméně jednoho případu fyzického násilí na starších pacientech, 10% přiznalo, že se takového násilí nejméně jednou sami dopustili, celých 40% ošetřovatelů pak doznalo, že se dopustili psychického násilí. Senior jako oběť domácího násilí Statistika DN senioři dle šetření Zdravotní fakulty Jihočeské univerzity, 2005  psychické – 20,8% (rodina) a 6,8% (terénní pečovatelé) - (vulgarity, urážení, soustavné ponižování…)  fyzické – 13% a 22% (facka, prudké strčení, pohlavky, silné držení…)  ekonomické – 6,8% (vyžadování finančních prostředků pod pohrůžkou) Formy domácího násilí u seniorů  psychické - citové vydírání a týrání  sociální – odepírání sociálních kontaktů  sexuální  ekonomické – převody majetku, disponování s důchodem  fyzické – bití, omezování pohybu, netlumení bolesti  zanedbávání Zanedbávání  aktivní – záměrné neposkytování pomoci a odpírání péče – jídlo, pití, léky  pasivní – opomíjení potřeb seniora Specifické znaky násilí na seniorech  Zdravotní handicap (poruchy motoriky, kognitivních a komunikačních fcí apod.)  Nízká informovanost  Větší sociální izolovanost  Zvýšená latence násilí  Možnost získání příspěvku na péči  Závislost na násilné osobě – obava z bezmocnosti  Pachatel je příbuzný Jak zjistit ohrožení seniora • Znalost běžných návyků seniorů v rámci komunity(procházky, nákupy, lékař). • Vnímat, že jsme společnost, kde k těmto případům dochází. • Informovat kompetentní orgány a instituce. • Vytvářet záchytnou sít pomáhajících profesí. • Zákon č. 135/2006 Sb. • Zákon je spolehlivě účinný v případě, že senior je schopen samostatného fungování bez závislosti na rodinném pečovateli (pachateli). • Užší místa jsou pouze v případě závislosti seniora na rodině • Nutné nahradit pečovatele. • Špatně prokazatelné institucionální týrání (inspekce soc. služeb) Právní ochrana seniorů Systémová pomoc seniorům • Zvyšování informovanosti cílové skupiny • Důsledná kontrola kvality péče při přidělování příspěvků na péči • Sociální síť spočívající v existenci: o poradenských zařízení o informovaných poskytovatelů služeb pracujících se seniory o azylová a krizová lůžka pro seniory • Život90, Zlatá linka seniorů, Persefona o. s. Domácí násilí na zdravotně postižených • Dle amerického výzkumu dochází k domácímu násilí asi v 5% případech zdravotně postižených • Vztah pachatele a oběti. Pachatel domácího násilí je ve 37% současný nebo minulý manžel/ka, ve 28% neznámá osoba, v 15% rodič, v 10% sociální pracovník, ošetrovatel, v 10% jiná osoba. Specifické formy DN u postižených • zanedbávání druhou osobou (nedostatek výživy, kvalitní stravy, tekutin, péče o zevnějšek) • vlastní zanedbání (kdy je postižený nechán zcela bez péče) Specifické znaky násilí na zdravotně postižených • Obdobné jako u seniorů • Neschopnost porozumět situaci, neschopnost vyjádřit přání a pocity v případech mentálně retardovaných • Obava ze zhoršení situace v případě řešení násilí (změna pečovatele, msta pečovatele, život v ústavu) Systém pomoci zdravotně postiženým • nutné vytvořit velmi přesný a citlivý způsob diagnostiky násilí u těchto osob zaměřený kromě citlivých otázek i na emocionální, kognitivní a fyzické projevy týrání. • vzdělávání těch pracovníků, kteří mimo pečovatele přicházejí s postiženým do styku • Orfeus o. s. Domácí násilí v romské komunitě • Neexistuje studie o výskytu DN v romské komunitě, která by jeho výskyt dokladovala ve zvýšené míře než v běžné populaci. • Specifické vnímání Romů tkví ve špatné prostupnosti komunity, izolaci, kultuře chudoby a přetrvávajícímu tradičnímu uspořádání Příčiny/podmínky DN u Romů • Kulturní odlišnosti - tradiční (symbolické) postavení mužů a žen (oddělené sezení), tradiční role (rozhodování x péče o rodinu - komunitní způsob života • Sociální charakteristiky - sociální vyloučenost (nezaměstnanost, nevzdělanost, chudoba)→ přeplněné domácnosti, množství neorganizovaného času, napětí Specifické formy DN u romského etnika • Psychické - ponižování (zdůrazňování podřízenosti ženy), - nároky na „ženství“ (vzhled, chování, péče o děti, domácnost na úkor vlastního volného času, zájmů apod.) • Omezování osobní svobody -Domácí otroctví (pořádek, jídlo) -Vynucování sexu, zákaz anitikoncepce, potratu - Bránění případné emancipaci (volný čas, zaměstnání, seberealizace atd.) Pachatelé DN • Partner • Příslušníci širší rodiny – patrilokalita – status „nevěsty“, zvláště dokud nemá děti (tchán, tchýně, sestry partnera, švagrové) Specifika pomoci • Uzavřenost komunity • Nedůvěra v instituce • Silná sociální kontrola • Nevzdělanost, negramotnost • Neinformovanost • Stereotypy většinové společnosti • Zavržení komunitou Domácí násilí a migranti • V ČR prozatím nepředstavuje výrazný problém, nicméně zkušenost zemí jako Německo, Nizozemí ukazují, že některé uzavřené komunity migrantů vytvářejí problémy s DN • V ČR lze identifikovat problémy s DN v prostředí azylových zařízení. • V USA popsáno násilí ze strany institucí Příčiny • Tradiční hodnoty (role mužů a žen, odlišné vnímání násilí) • Ztráta identity (spíše asimilační politiky) • Sociální vyloučení (jazyková bariéra, právní vakuum atd.) Domácí násilí v azylových zařízeních • Život v azylových zařízeních s sebou nese ztrátu tradičních rolí a pro rodinný život může být destruktivní • Tradiční role ženy se příliš nemění ( péče o rodinu a domácnost) • Zaniká pozice muže jako živitele a může při pobytu v uprchlickém tábore vyvolat potřebu svou roli v rodině upevňovat jinými prostředky a muže dojít k volbě prostředku mocenských a fyzických. Institucionální násilí • Zaznamenáno v USA • Nejedná se o projev DN, ale spíše šikanu či zneužívání • Pachateli policisté či imigrační úředníci • Zneužívají mocenského postavení, které mají vůči imigrantkám DN v gay a lesbických párech  Ještě více skryto než u jiných skupin  Prakticky nezachyceno v statistikách a výzkumech  Marginalizace, homofobie, heterosexismus  Gender Domácí násilí a muži  Fenomén týraného partnera (muže) existuje  Většinu týraných partnerů tvoří ženy  U DN platí genderová asymetrie, u partnerského násilí je to z hlediska pohlaví vyrovnané  Pravděpodobnost týraného muže se zvyšuje s věkem – senioři  Selektivní nepozornost medií vůči DN  DN na ženách je viditelnější – fyzicky závažnější  Muži popírají častěji roli oběti  Stud a strach ze zveřejnění Literatura • Ridington, 1989 in Margaret Nosek and Carol Howland: In Brief: Abuse andWomen with Disabilities,Applied Research Forum , National Electronic Network on Violence Against Women, 2/10/1998 • Sharma Anita, Healing the Wounds of Domestic Abuse, Improving the Effectiveness of Feminist Therapeutic Interventions With Imigrant andRacially Visible Women Who Have Been Abused, Violence Against Women,Sage Publications 2001 • Venglářová Martina: Zdravotně postižený jako oběť domácího násilí. Sborník materiálu z celostátní konference organizované o. s. Orfeus. Hradec Králové,Praha 2005, • Závěrečná zpráva výzkumného projektu RM 01/15/04 MZV CR Popis jednotlivých forem domácího násilí, analýza jejich příčin, prevence, České Budějovice 2005, • Závěrečná doporučení Výboru pro odstranění diskriminace žen: Česká republika. 25. srpen 2006, New York • Statistika občanského sdružení Život 90 www.zivot90.cz PERSEFONA o.s. Komplexní služby obětem • domácího násilí • sexuálního zneužívání • znásilnění Vzdělávání laické i odborné veřejnosti Analytická a publikační činnost Tel.: 737 834 345 545 245 996 E-mail: domacinasili@persefona.cz