Azylová politika EU Říjen 2014 Vznik institutu azylu nDle literatury již ve Starém zákoně nTéž kanonické právo ustanovení o azylu nTeprve se vznikem nacionalistických hnutí v Německu, Itálii a Polsku v 19. století přesun z náboženské do politické roviny n > Mezinárodní prostředí nÚmluva Ligy národů týkající se statutu uprchlíků z roku 1933 mizivý počet smluvních stran nPo 2. světové válce Mezinárodní uprchlická organizace (IRO) n1948 – Všeobecná deklarace lidských práv – čl. 14 – právo každému vyhledat útočiště před pronásledováním a požívat tam azylu (požívat x mít zaručen) nV roce 1951 vytvořen Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) n > Ženevská úmluva nÚmluva o postavení uprchlíků z 28. července 1951 nStále základní stavební kámen mezinárodní úpravy azylu – „Magna charta uprchlíků“ nTermín „uprchlík“ vztahuje na kohokoliv kdo: „…vzhledem k opodstatněnému strachu z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k sociální skupině nebo pro politické názory se nachází mimo zemi své příslušnosti a vzhledem k tomuto strachu nemůže či nechce využít ochrany této země, nebo kdo bez příslušnosti se nachází mimo zemi svého dřívějšího stálého bydliště a v důsledku takových událostí nemůže nebo nechce se tam ze strachu vrátit.“ nNeměla generální charakter, obsaženy teritoriální (Evropa) a časové limity (před rokem 1951) nPoznamenáno studenou válkou > Non-refoulment nKlíčový princip v oblasti azylu nNikdo nesmí být navrácen do země, kde by mohl být vystaven pronásledování nebo mučení nSložité prokazovat, není jasné, co je pronásledování > Newyorský protokol 1967 nRozšířil působnost Ženevské úmluvy i mimo Evropu nZrušil též časová omezení ustanovená v Ženevské úmluvě nDnes smluvními stranami Úmluvy více než 140 států n > Počátky integrace v rámci ES nAzyl oblastí vyhrazenou národním státům až do poloviny 80. let nZlomovým dokumentem Schengenská dohoda, je zřejmé, že bude nutno ošetřit oblast azylu nSPD definuje některé pojmy související s azylem – žádost o azyl, žadatel, projednání žádosti nPrincip projednávání jedním státem nKritéria, kdo posoudí žádost o azyl n > Dublinská úmluva nCelým názvem Úmluva o určení státu odpovědného za posouzení žádosti o azyl podané v jednom z členských států Evropských společenství nPodepsána 15.června 1990 nV platnost však vstoupila až 1. září 1997 nNahradila ta ustanovení Schengenské prováděcí dohody, která se týkala otázek azylu n > Účel dublinské úmluvy nMinimalizovat tzv. asylum shopping, tedy nekontrolovaný pohyb žadatele po území smluvních států Schengenu, především za použití metody iniciace paralelních či následných žádostí o azyl – nahrazení tzv. principem „one chance only“ nZabránění „uprchlíkovi na orbitu“ - zvýšení právní jistoty žadatele o azyl, že se jeho případu některý z členských států ujme v poměrně krátké době a že nebude postupně vracen mezi jednotlivými členskými státy, aniž by některý z nich uznal svoji kompetenci posoudit danou žádost > „Dublinská kritéria“ n1) Členu žadatelovy rodiny bylo přiznáno postavení uprchlíka v některém z členských států Unie a v tomto státě legálně pobývá. n2) Žadatel o azyl má platné povolení k pobytu vydané členským státem Unie nebo má platné vízum n3) specifikovaná kritéria vytvořená pro případy, kdy dojde k tomu, že žadatel vlastní více než jedno platné vízum či povolení k pobytu nebo již neplatné vízum či povolení k pobytu > „Dublinská kritéria“-pokračování n4) dokázáno, že žadatel o azyl překročil ilegálně vnější hranice Evropských společenství z jiného, nečlenského státu ES, ať již po zemi, po moři či vzduchem n5) vízová povinnost zrušena v členském státě Evropských Společenství, v němž žadatel legálně překročil vnější hranice, ale žadatel podá žádost v jiném členském státě, kde je vízová povinnost rovněž zrušena, je za přezkoumání žádosti odpovědný posledně jmenovaný stát n6) pokud nelze uplatnit žádné z výše zmíněných kritérií, je za přezkoumání žádosti odpovědný ten stát, kde žadatel podal svoji žádost > Humanitární doložka nMá zabránit přílišné tvrdosti nNapř. o dvou příslušnících téže rodiny rozhodují dva členské státy nMožnost přezkoumat žádost podanou k jinému státu, na přání žadatele > Doložka suverenity nPrávo každého státu přezkoumat žádost, která je k němu podána, i pokud nemá odpovědnost na základě Úmluvy nOpět se souhlasem žadatele nVčleněna do Úmluvy proto, aby bylo možné respektovat ústavní závazky některých členských států > Amsterodamská smlouva nDo pěti let přijmout(Článek 63 odst. 1 SES): nkritéria a postupy pro určení členského státu, který je příslušný pro posuzování žádosti o azyl, kterou podal státní příslušník třetího státu v jednom z členských států. nminimální standardy pro přijímání uchazečů o azyl v členských státech. nminimální standardy pro uznání státních příslušníků třetích států za uprchlíky. nminimální standardy pro postup členských států při udělování či odnímání statusu uprchlíka > Amsterodamská smlouva - pokračování nOdst. 2 Článku 63 SES stanoví povinnost přijmout v dané lhůtě opatření týkající se uprchlíků a vyhnanců v následujících oblastech: nminimální standardy pro přechodnou ochranu vyhnanců z třetích států, kteří se nemohou vrátit do státu svého původu a osob, které jinak potřebují mezinárodní ochranu. npodpora vyváženého rozdělení zátěže, která je spojena s přijímáním uprchlíků a vyhnanců a s jeho důsledky pro členské státy – na přijetí těchto opatření se pětiletá lhůta nevztahuje. > Tampere nCíl - vytvoření Společného evropského azylového systému. n Součástí tohoto systému se mělo co nejdříve stát jasné a schůdné stanovení státu, který odpovídá za přezkoumání žádosti o azyl, společných standardů efektivního a spravedlivého azylového řízení, společných minimálních podmínek, za nichž lze žadatele o azyl přijmout, a sbližování pravidel uznávání statusu uprchlíka a jeho obsahu nUrychlené dokončení práce na EURODAC > Nařízení ES stanovící kritéria a mechanismy určení státu n18. února 2003 ntzv. „Dublin II“ nPostavení Dánska nZásadním rozdílem mezi Dublinem I a Dublinem II je tak právní povaha obou dokumentů > EURODAC nNařízení Rady Evropské unie z 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ nCílem EURODAC je za pomoci archivace daktyloskopických otisků prstů zabránit tomu, aby někdo žádal o azyl ve více než jednom členském státě nNedílnou součástí dublinského systému nObčanské průkazy či cestovní pasy zfalšovatelné a zničitelné > Fungování EURODAC nSídlem Centra pro porovnávání otisků prstů se stal Lucemburk nSnímání otisků prstů jsou podrobeny tři skupiny migrantů - žadatelé o azyl, cizinci přistižení při nelegálním pokusu o přechod vnější hranici Unie a cizinci zadržení při nelegálním pobytu na území Unie nOtázka slučitelnosti s Evropskou úmluvou o lidských právech – povinné snímání otisků prstů jako zásah do práva na soukromý život -zda otisky jsou snímány „v souladu s právem“ a jsou „potřebné pro demokratickou společnost“ > Kvalifikační směrnice nSměrnice 2004/83/EC nStanoví kritéria, podle nichž se má posuzovat, zda je příslušník třetí země žádající ochranu v EU uprchlíkem či vyžaduje jinou, subsidiární formu ochrany, např. dočasnou ochranu. > Směrnice o minimálních standardech přijetí nUstanovení o minimu zajištění, které by mělo být žadateli poskytnuto, zejména pokud jde o volnost pohybu, ubytování, stravu školní docházku, sociální pomoc a přístup na trh práce nZohledněno je postavení osob se zvláštními potřebami, jako jsou například nezletilí > Evropský fond pro uprchlíky nRozhodnutí Rady z 28.9. 2000 nČlenské státy se zavázaly vytvořit fond v celkové výši 216 milionů eur nPodpora rovnějšího sdílení nákladů spojených s přijetím uprchlíků v rámci EU – výraz solidarity > Směrnice o dočasné ochraně n2001/55/EC nPoskytuje se osobám, jež ve velkém opouštějí svoji zemi v důsledku trvalého násilí a masového porušování lidských práv, např. v případě agrese zvenčí či občanské války nUděluje na rok, může být prodloužena, nejdéle však na tři roky nposkytnutí dočasného útočiště ohroženým skupinám, nepočítá se s proto s hlubší integrací do hostitelské společnosti, čemuž odpovídá i méně bohatý rozsah oprávnění této skupiny > Procedurální směrnice n2005/85/ES nO minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (procedurální směrnice) nCílem zefektivnění azylového řízení díky vyčlenění těch žadatelů o azyl, kteří na udělení azylu nemají nárok a procházejí tedy pouze zkráceným řízením nStanoví práva a povinnosti aktérů řízení, jeho průběh, a to jak v případě zrychleného, tak běžného řízení nPracuje s konceptem bezpečné třetí země a bezpečné země původu nSložité dohodnout se na minimálním počtu bezpečných zemí > Azylová procedura nCizinec musí svůj záměr sdělit nSamotná procedura začíná návrhem na zahájení řízení o udělení azylu (odebrání dokladu totožnosti) n Přijímací středisko – založení dat, lékařské prohlídky, vstupní pohovor nPřemístění do pobytového tábora nRozhodnutí – ano – azylant získává trvalý pobyt n ne – rozklad k druhé instanci n - poté možnost přezkumu n > Haagský program nOd 1.1. 2005 hlasování QMV nPlán druhé fáze evropského azylového systému nSpolečná azylová procedura a jednotný statut azylantů nPlán vytvoření Evropské azylové agentury (EASO) do roku 2010 – nereálné, stále není > Současnost nV roce 2012 335.000 žadatelů v celé EU nZměny azylových směrnic nVytváření pevnějších pravidel, státy si je vykládaly po svém nJistý odpor členských států nÚvahy o jednotném systému a jednotném procesu > ČR a azyl nNárůst od roku 1997 do 2001 (18.000 žadatelů) nOd té doby sestupný trend, v roce 2005 již pouze 4.000, po vstupu do Schengenu další pokles nPodle zemí 2010 – Ukrajina (29%), Rusko (27%), Vietnam (6%), Čína, Bělorusko n > Vízová politika nPočátky již v Schengenských dohodách nVytvoření schengenského víza – volný pohyb po území Společenství nVytvoření seznamu zemí, jejichž občané potřebují pro vstup vízum („black list“) a zemí, které jsou osvobozeny („white list“) > VISION nSíť vízových informací otevřené hranice (Visa Inquiry Open-Border Network) nNavazuje na Schengenský informační systém v užším smyslu a usnadňuje komunikaci ve vízových otázkách mezi jednotlivými členskými státy > VIS nVízový informační systém nRozhodnutí Rady z června 2004 nSystém pro výměnu vízových údajů mezi členskými státy, který umožňuje oprávněným vnitrostátním orgánům vkládat a aktualizovat vízové údaje a elektronicky je prohlížet – nahrazuje VISION nJeho zavádění do praxe se zpomalovalo, až v roce 2010 n n >