Schengenský prostor a ČR Říjen 2014 Vytváření prostoru s volným pohybem osob nVe smlouvě o EHS volným pohybem osob chápán volný pohyb pracovních sil nStále větší tlak na skutečný volný pohyb – souvisí s dokončováním společného trhu n > Saarbrückenská dohoda nFrancie a Německo v roce 1984 nCílem je vytvoření prostoru bez vnitřních hranic nImpulsem tlak řidičů kamionů stěžujících si na dlouhé čekání na hranicích n > Schengenská dohoda nOchotu připojit se k prostoru bez vnitřních hranic vyjádřily státy Beneluxu (též Itálie, ale ta ponechána stranou) nPodepsána 14.6. 1985 nMá formu klasické mezinárodní smlouvy nZrušení kontrol na vnitřních hranicích za paralelního přijetí série mechanismů a konkrétních opatření sledujících udržení a současně zkvalitnění úrovně veřejné bezpečnosti nNevyžadovala ratifikaci > Schengenská laboratoř nPředpoklad, že získané zkušenosti budou využity k zavedení téhož modelu na celém území Společenství nOmezený počet států a postavení mimo rámec ES – ne všechny státy se chtěly účastnit, přitom měly mechanismy, jak spolupráci zablokovat nSignatářské státy si nepřály působení ESD, tomu by se v komunitárním rámci nešlo vyhnout > JEA nČl. 13-19 se týkají volného pohybu osob nBritánie proti, jelikož chtěla kontrolovat pohyb cizinců nKompromis – doplněna Všeobecná deklarace o čl. 13-19 – „nic v těchto ustanoveních není na újmu členských států činit taková opatření, která považují za nutná za účelem kontroly přistěhovalectví ze třetích zemí a boje s terorismem, zločinností, obchodem s drogami a nezákonným obchodem s uměleckými díly a starožitnostmi“. > Schengenská prováděcí dohoda (Schengen II) nPodepsána 19.června 1990 nSchengen I průlomový, Schengen II realizační charakter nRozsah 142 článků, značně rozsáhlejší než Schengen I (33 článků) nKlauzule, že vztah mezi dokumenty přijatými v rámci Schengenu musí být v souladu s právem ES/EU, v případě konfliktu má přednost komunitární právo > Vstup v platnost nOdklady – až 26. března 1995 nDůvody – měla se vztahovat na území sjednoceného Německa nDošlo k exodu lidí z bývalého východního bloku nPřipojují se další státy: Itálie (1990), Španělsko a Portugalsko (1991), Řecko (1992), Rakousko (1995), Dánsko, Finsko, Švédsko, Norsko, Island (1996), chytá se plné začlenění Švýcarska > Obsah SPD n8 hlav n1. hlava – vymezení užitých pojmů – vnitřní hranice, vnější hranice, ale i žádost o azyl… n2. hlava – zrušení kontrol na vnitřních hranicích – vyžaduje-li to bezpečnost státu, možno dočasně obnovit – obsahuje dále i věci související, jako je úprava víz či žádosti o azyl > Obsah SPD n3. hlava – policejní spolupráce – výměna informací, nový institut „naléhavého pronásledování“ – i na území druhého státu – prolomení výsostné suverenity; též spolupráce v soudních věcech trestních n4. hlava – Schengenský informační systém n5. hlava – přeprava a pohyb zboží n6. hlava – ochrana osobních údajů n7. hlava – Výkonný výbor n8. hlava – závěrečná ustanovení > Schengenský informační systém nNutnost vytvoření systému evidence a výměny informací mezi členskými státy nSkládá se z centrálního systému SIS (Štrasburk) a jednotlivých národních systému (NSIS) – hvězdicovitá struktura nV SIS osoby, které spáchaly trestný čin či je předpoklad, že se ho dopustí, též databáze osob, u nichž se žádá o zatčení nKromě osob obsahuje informace o zbraních a kradených motorových vozidlech > SIRENE nSupplementary Information at National Entry nUsnadňuje komunikaci mezi jednotlivými členskými státy nZodpovídá za kvalitu, zákonnost, odůvodněnost a aktuálnost těchto záznamů vůči zahraničí, verifikuje vybrané záznamy ze zahraničí n > SIS II nPůvodní SIS koncipován pro malý počet států, dnes funguje pro 13+2 – neunesl by rozšíření – koncipován pro 18 států - už dnes obsahuje databáze přes 10 milionů záznamů – přes 700 tisíc se týká osob, kterým je odepřen vstup na území EU nSIS též neodpovídá technickými parametry, nutnost modernizace nV květnu 2001 rozhodnuto o vybudování SIS II nPočítalo se s funkčností od roku 2006, za zavádění zodpovědná Komise nTechnické problémy, možná kvůli nim došlo k posunutí data rozšíření Schengenu o nově přistoupivší státy – plánovaný říjen 2007 nevyšel > Role Komise nViděla v schengenském systému nástroj, který mohl výhledově posloužit dalšímu rozšiřování komunitárních politik - přemostění nAktivně se účastnila jednání členských států a podporovala je > Protokol o začlenění schengenského acquis nJednání o AS – zájem na tom, aby došlo k začlenění Schengenského acquis nKromě Schengenských dohod zahrnuje i rozhodnutí Výkonného výboru, též sekundární akty orgánů, na něž VV přenesl své pravomoci nRozhodnutí Rady EU o určení právního základu acquis Schengenu nCelkem asi 3000 dokumentů n > Období vývoje Schengenu nPikna rozeznává tři: nPřípravné – do roku 1990 – uzavřeny obě Dohody, kompenzace bezpečnostního deficitu v rámci TREVI nKonkurenční – 1990-99 – Schengen mimo struktury ES – komunitární cíl volného pohybu osob realizován spíše mezivládními prostředky – schengenská metoda X metoda Společenství nObdobí sjednocování – Schengenský protokol a dále > Rizika nDle Šlosarčíka: n1) chaos – část dokumentů do I., část do III. pilíře – pro schengenské dokumenty navíc typická horší „štábní kultura“ n2) SIS obsahuje množství důvěrných dat (na ochranu zřízen Společný kontrolní úřad) – zranitelné už při korupci v případě jediného úředníka; na druhou stranu přinesl SIS v některých státech zlepšení – např. Belgie, Španělsko či Itálie neměly zákony o ochraně osobních dat, musely přijmout n > Rizika II n3) Nedostatečná ochrana lidských práv nChybí přezkum vkládaných údajů, zejména pak přezkum soudní nVýrazný dopad především na občany států mimo Unii n > Specifické postavení - Dánsko nDánsko si v době vyjednávání o podobě Amsterodamské smlouvy vymohlo výjimku - nJe členem Schengenu, nicméně díky Protokolu o postavení Dánska si může uplatnit námitku a nepodílet se na spolupráci v rámci hlavy IV – bylo proti její komunitarizaci nPříkladem např. azyl – stále Dublinská úmluva > Specifické postavení – Norsko a Island nČleny Severské pasové unie – spolu s Dánském, Finskem a Švédskem nObčané jejich států mohli cestovat bez hraničních kontrol už dříve – 1954 nOtázka, co s nimi – nakonec přidružený statut – obdobná práva jako plní členové, avšak nemohou hlasovat > Švýcarsko nO přistoupení se konalo referendum – červen 2005 n55% Švýcarů hlasovalo pro nK přistoupení došlo v prosinci 2008 nDůkaz změny postoje švýcarské společnosti – v roce 1992 odmítnuto členství v Evropském hospodářském prostoru > VB a Irsko nOdmítá zrušení kontrol na vnějších hranicích nDůvodem především model britských dokladů – spíše jeho absence nDruhým důvodem ostrovní charakter VB nKontroly jediným způsobem, jak zabránit nelegální imigraci nIrsko se „veze“ s Británií – mají spolu pasovou unii, také další úzké vazby – tři možnosti: 1) neúčast v Schengenu, 2) připojit se samo (ztráta privilegovaných vztahů), 3) připojit se spolu s VB n > Frontex nEvropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích nZaložena v roce 2005, sídlo ve Varšavě nKoordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic (dirigent orchestru) nprovádí analýzu rizik nnapomáhá členským státům v situacích, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích nIllka Laitinen – ředitel nV letech 2010 a 2011 úloha výrazně narůstala > Prümská smlouva (Schengen III) nSmlouva mimo rámec EU, omezený počet členů (původní signatáři jen Ger,Špa,Fra, Benelux, Rakousko) nPozději převedeno do celoevropského rámce rozhodnutím, ale jen částečně nProfily DNA- srovnavání národních databází nOtisky prstů i pro prevenci n„Sky marshals“ n > ČR a Schengen nZapojení je povinné – acquis převzato v rámci Kapitoly 24 nSchengenské akční plány (2001, 2003, 2005) nProblematické datum vstupu – 2007 či 2008??? – záleželo především na SIS II, nakonec SISone4all – vstup v prosinci 2007 nHodnocení provádí pracovní skupina Rady EU Hodnocení Schengenu – formou dotazníků a expertních návštěv nDůležitá důvěra ostatních států – systém „weakest link“ > Období před vstupem nPřejímání legislativy nVytvořena meziresortní Pracovní skupina pro schengenskou spolupráci (1998) – MV (Policie), MZV, Min. dopravy nV roce 2001 vydán první Schengenský akční plán, poté další – 2003 a 2005 > Hodnocení ČR nLeden 2006 – prezentace ČR na zasedání pracovní skupiny Rady pro hodnocení Schengenu (na základě dotazníků z roku 2006) nÚnor - Hodnotící mise – policejní spolupráce nBřezen – Ochrana dat nKvěten, červen - víza nČerven – Vzdušné hranice n > 2006 – ČR kontra Komise nKomise – technické problémy při zavádění SIS II – nutnost odložit vstup nKomise: ČR je druhým nejhůře připraveným členem východního rozšíření hned po Polsku nKomise: ČR dokonce přiznala chybu nKohout: Důvody jsou politické, nikoli technické – odráží názory v některých členských státech > Bulharsko a Rumunsko nDo EU vstoupily až v roce 2007 nK Schengenu se měly připojit v březnu 2011 nPodmínky splněny, ale přistoupení spojováno s některými politickými otázkami – opozice především Nizozemí nVýrazné implikace pro ochranu hranic EU – exponovaná oblast > Spor Itálie a Francie z roku 2011 + situace Dánska nUkazuje politickou důležitost volného pohybu a ochotu států pohybovat se na hraně schengenských pravidel nPorušení „ducha Schengenu“ nNedostatek solidarity v EU > Nové návrhy Komise z podzimu 2011 nKomise reaguje na spory nVýrazná tendence k přenesení pravomocí na Komisi – povolování znovuobnovení kontrol nOpozice členských států – rozpor se subsidiaritou > Víza nEU bere jako první bariéru proti nelegální migraci nBlack list X White list nZavádění víz pro státy východní Evropy – rozdílný přístup států Visegrádu – ČR a Slovensko – co nejdříve, Polsko a Maďarsko do nejpozději – víza jako nástroj zahraniční politiky >