později z práce, má na něco vlastní názor navštíví svou přítelkyni nebo si dovolí muže kritizovat. I ženy, které usilují o to být ,<perfektní", bývají týrané. JakýkoBv důvod (ať už skutečný čt smyšlený) však opa kované násilí omlouvat n e m úže, Za násilné c hování je vždy plně . odpovědný násilník, ¥. .7. Ženy si samy vybírají partnery, kteří je týrají.
Žádná žena nechce, aby ji někdo bil, znásilňoval nebo vraždi. Na začátku vztahu tyrani obvykle ještě nesahají po násilných prostředcích. Násilné jed ná ní většinou za č íná po urč íté^ zamilovanost se postupně mění v šílenou žárlivost, ubezpečování „Jsem do ŕebe zbtázněnýJJ se mění na tvrzení „Mám právo na tebe-í na tvoje tělo".
8, Muži týrají ženy, protože sami v dětství zažili násilí.
Zážitky z dětství mají různé následky. Někdy mohou jednání vysvětlit ale nikdy ho nemohou ospravedlnit. Muzí, kteří násilí v dětství zažili, , sé násilníky mohou stát, negativní zkušenosti však mohou vést í k odmítavému postojí vůči násilí. Násilí v dětství automaticky ne-" znamená, že by bludný kiuh násilí museí nevyhnutelné pokračovat.
9. Základní příčinou mužského násilí je alkoholismus nebo drogy.. Alkohol a drogy nejsou příčinou násilí a ani nemohou být jeho omluvou. Jsou jen určitým stímulátorem ■ odbourávají zábrany, a proto se impulsy agresivity zesilují.
10. Muži týrají ženy proto, že nedokážou vyjádřit své ciry jiným způsobem. Násilné' činy v soukromé sféře se všeobecně chápou jako čistě afektované jednání - muž jednoduše někdy „vybuchne". Tento argument přehlíží skutečnost, že násilné Jednání Je zprqvkHa výběrové. Muži ani ve stavu silného afektu neudeří například svého šéfa, svou ženy však často ano.
-
KAM PRO RADU A POMOC:
proFem, o. p. % »
Gorazdova 20. 120 00 Praha 2, tel./fax:224 9l7 224
íhka pomoci: 224 910 744 (st 16:30 - 20:30) e-maii: profem@ecn.cz, ínfo@profem.cz http://www.profem.ci
ROSA, o. i.
Podolská 25, 147 00 Praha 4
tel ./fax: 241 432 46i (po/út i 5:00 -18:00 h j
teL 602 246 102
e-mail: rosa@telecom.cz'
http: //www, rosa -os. cz
Poradna pro ženy v tísni
- projekt občanského sdružení Uga lidských práv
tel.: 545 245 996.
Eínka pomoci: 737 834 345 (7:00 - 22:00).
e-mail: zenavtisni@llp;cz ,
http ://www, Hp.cz/zenavtisni/index.htmf-
Bílý kruh bezpečí
Slovinská 41, 612 00 Brno poradna: út 17:00- 19.30 tel.: 541 Í218 122
DONA - nonstop linka pomoci: 251.5! 1 313 www,bkbicž
Sdružení linka bezpečí
Ústavní 91 /95. 118 00 Praha 8 nonstop linka pomoci zdarma: 800 155 555 e-maíl: ínfo@línka bezpeci.cz http://www.linkabezpeci.cz"
Obchod s lidmi (Obchod se ženami)
§ Protokol o prevencí, potlačování ó trestání obchodu s lidmi, zejména ženami a dětmi doplňující Úmluvu o potlačování mezinárodního organizovaného zločinu, který ČR podepsala 10. prosince 2002:
„Obchodem s lidmi se rozumí najímání, přepravování, převádění, přechovávání nebo přijímání osob* na základě vyhrožování, použití síly či jiných forem nátlaku, pomocí únosu, podvodu, lži. či zneužití mocí nebo bezmocnosti osoby, případně poskytování či přijímání finančních prostředků či jiných výhod k získání souhlasu osoby, která má v moci jinou osobu, s úmyslem tuto osobu zneužívat. Zneužívání se mimo jiné,rozumí využívání jiných osob k prostitucí či jiným formám sexuálního zneužívání, nucená práce či služby, otroctví či praktiky podobné otroctvím, útisk
nebo odjímání orgánů."
34
35
CHARAKTERISTICKÉ ZNAKY OBCHODU S LfDMI (zjednodušení výše uvedené definice]:
TRANSPORT  {od louč en í od svého obvyklého prostredí přes hranice i v rámci hranie)
DONUCENÍ   (násilí, pohrůžka násilí; podvod; zadlužení, dlužní'otroctví; zneužití výhodnější mocenské pozice)
ZNEUŽÍVÁNÍ (prostituce a jiné formy sexuálního zneužívaní nucené práce a služby; otroctví a praktiky podobné otroctví)
MÝTY A STEREOTYPNÍ PftEDSTAVY SPOJENÉ S OBCHODEM S ÚDMI:
1 .Obe hod $ lid.mi {é prošle t'.-;. Prostituce je jen jedním z účelů, kvůli kterým se s lidmi obchoduje (dalšími jsou např. práce v domácnosti, v průmyslu, žebrota čí sňatek J. - 2. Oběti obchodu s lidmi si svou sHwací zavinily, (drny f by fy hloupé ,. naivní či dokonce špatné už předtím - například prostitútky). . Je nutno mít na pamětí, že oběti byly zmanipulovány, oiclomány a zneužity.
3. Obchod s lidmi se týká pouze osob z nižších sociálních vrstev a osob . s nízkým vzděláním.
Obětí obchodu s lidmi se může stát kdokoliv. . m
4. Obchod s lidmi je v podstatě Ilegální migrace.
Jakákoli migrace je vždy dobrovolné rozhodnutí opustit jedno místo a přestěhovot se jinam. Noopok obchodování s Sdmí je nedobrovolná forma migrace, kdy je obchodovaná osoba silou, hrozbou, násilím nebo podvodem přinucena k transportu z jednoho místa no druhé. :
36
Obchod s lidmi je jed nou z ne j výnosnejšie h nelegálních aktivit. Převážná většina oběh'jsou ženy (ročně se jedná o statisíce osob) a děti (zejména nezletilé dívky). H lov nimi oblostmi pro „nábor" žen jsou chudé země Asie a postkomunistické země, oblíbenými místy jsou také Afrika a Jižní Amerika, ľejména situace v Thajsku či Barmě je děsivá. Zeny a dívky (většinou nezletilé) jsou prodávány do otroctví, nebo "nuceny k prostituci svými rodino mí, pro něž je to mnohokrát jediná možnost, jak získat peníze na základní obživu pro zbytek rodiny.
Obchod se ženami se nevyhnul ani České republice, která byla původně územím, odkud se ženy a dívky dovážely do zemí tehdejší EU. Nyní. se Česká republika stala místem, kde kvete sexuální turistika a za tímto účelem se zde sjíždí cizinci ze zemí západní Evropy, Nejen tedy, že dívky z ČR tvoří početnou skupinu evropských obětí dovezených nabř. do 5pa-. nělska, ale i přímo do ČR se nyní dováží dívky a ženy především ze zemí bývalého Sovětského Svazu a Balkánského poloostrova. Pro některé obětí je ČR pouze tranzitní zemí a ty pak pokračují dále do západníívropy.
Studie o obchodování se ženami ze střední a východní Evropy, kterou provedlo Mezinárodní organizace pro migraci Praha (IOM) v roce 1995, ukazuje, že metody najímání narůstajícího počtu žen pocházejících ze zemi střední o východní Evropy jsou daleko méně formální, než se obecně předpokládá. Bylo zjištěno, že více než polovina z obětí byla získána přáteli, rodinnými známými a jejich přáteli, nebo dokonce naprosto neformálním způsobem na ulici, na diskotéce nebo v baru. Zkoumání způsobů, jak byiy najímány české ženy. ukazuje, že tento trend nadále pokračuje. Najímání žen se většinou skládá z různých stupňů lží, podvodů a lstí (falešné smlouvy, klamavé inzeráty a pod.). Přestože větiína žen nemusí předem platit žádný poplatek, po příjezdu mnohé z nich zjištují, že údajně dluží značné částky (např, za jízdenky, víza. ubytování) těm, kteří jejiph příjezd zprostředkovali (nebo přímo svým novým vlastníkům), které musí zaplatit či odpracovat.
*■   Zkuste si zahrát scénku. Jeden/jedno b ude pfeds tavovat agen-;   ta/agentku, který/která stibvje debrou práci v zahraničí, druhý/druhá bude představová ŕ osob u, která je přemiouvána. Jaké arg umen-
I
ty použyeŕe. abyste ji přesvědčit/přesvědčila?
\
,  OBED OBCHODU SE ŽENAMI:
1} ženy, které odešly do zahraničí s vědomím, že budou pracovat jako prostitutky, ale bez toho. že by věděly, za jo kých podmínek budou nuceny tuto práci vykonávat. To znamená ženy,' které prostituovaiy. nadále
takovou práci odmítají ale jsou k ní nuceny a nemohou se vrátit zpět do své země původu:
2) Ženy, které přijaly prácí velmi blízkou prostituci a tušily, že se jednou ocitnou v situaci, kdy budou muset prodávat svoje tělo (striptýzové tanečnice, masérky v erotických klubech, číšnice v j?klubech lásky" apod.).
3J oběti, které vůbec netušily a ani neodjížděly do ciziny s cilem se pro-stituovat, ale byly k tomu později donuceny (např. au pairs, rnodelky, servírky, cílené únosy žen a dětí 2 ulic). *
V
Myslíte, že by legalizace prostituce pomohla řešit problém obchodu se ženami?
*" Jedním z rizikových faktorů u žen představuje neznalost jazyka země, ve které /sou nuceny pracovat, nebo jejich nízké vzdělání. Dokázali byste vymyslet další faktory?
KAM PRO RADU A POMOC:
La Strada ČR, o. p. $.
P.O.Box 305, 11121 Praha 1 .
tel.: 222 721 810, SOS linka: 222 717 171
e-mail: lastrada@strada.cz
http://www.strada.cz/czechia/index_cz.html
Mezinárodní organizace pro migraci
Dukelských hrdinů 692/35, Praha
tel: 233 370 160,233 372 633, 233 362 259
e-mail: tom@iom.cz
http://www.iom.cz
Znásilnění
Bidbaj: „Ženo si více váží toho, kdo
.   , CHát k zamyšlen f:
znásilňuje než loho, kdo ji zbožňuje."
Znásilnění je zákonem definován takto:
§ Trestní zákon, 140/1961 Sb., § 24i; odstavec 1: „Trestný Čin znásilnění spáchá ten, kdo násilím nebo pod pohrůžkou bezprostředního násilí donutí druhou osobu k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu styku..,.".
Násilí zákon definuje jako fyzickou sílu, která je použita k překonání kladeného odporu či zamezení odporu, který lze očekávat. Přičemž neplatí podmínka, aby napadená osoba aktivní odpor kladla. O násilí se jedná i tehdy, pokud pachatel/pachatelka uvede osobu do stavu bezbrannosti lstí nebo omamnými látkami. Obecně ize za násilí považovat jakýkoliv čin, který má za následek poškození oběti - psychického i fyzického rázu - ať již odpor kladla či ne. Oproti minulosti současné zákony (§ 241 a § 242, který definuje pohlavní zneužívání) nově upravují, že oběf-mi znásilnění mohou být jak ženy, tak i muži, což souvisí s důležitým posunem ye vnímání znásilnění pouze jako aktu soulože, kdy se v potaz bere i možnost znásilnění jinými způsoby (orální, anální). '
Znásilnění v kterémkoli věku a jakýmkoliv způsobem je brutálním překročením intimních hranic člověka a znamená pro oběí těžké trauma, které může dlouhodobě negativně ovlivňovat její život, pokud se jí nedostane potřebné pomoci. \ znásilnění je opředeno mnoha mýty, které bohužel existují v povědomí většiny lidí. Realita se však liší. V následující tabulce jsou uvedeny ty nejdůležitější z nich:
Co si myslíme	Jaká je skutečnost *
Znásilnění probíhá formu anonymního přepadení. '	Vé větrně případů žena pachatele zná (kolega, známý, přítel, manžel).
Pachatelé jsou psychicky vyšinutí a nápadní.	Nemusí být vůbec nápadní a duševně choří.
Většino žen se v průběhu znásilnění brání.	Většina žen se obvykle pokouší o slovní obranu, strach o život je ale blokuje.
Znásilnění způsobuje hlavně těžkou újmu na tělesném zdraví.	Většina znásilnění končí spise lehčími až středně těžkými tělesnými zraněními, závažnější jsou poškození psychická.
Ženy vnímají znásilnění jato agresivní vynucený sexuální styk.	Ženy vnímají znásilnění jako existenci-áiní ohrožení života, jejichž následkem jsou dlouhodobá duševní traumata.
Jak už bylo zmíněno, velice často se zodpovědnost ža znásilnění klade na oběf - ženu. Často lze slyšet výroky typu: „Ona ho vyprovokova/a. Ona si o to řekla. Ona to v podstatě chtělo-" la znásilnění je vždy zodpovědný pachatel a nikoli oběť jako u každého trestného činu.
3S
V dějinách byty ženy opakovaně vystavovány i mimořádně brutálním znásilněním po dobu válek, kdy se z násilí na ženách stává válečný nástroj. V nedávné minulosti bylo masové znásilnění zdokumentováno v Bosně. Kambodži, Libérii, Peru, Somálsku a Ugandě. Výzkumná skupina Evropského společenství odhaduje, že v Bosně bylo od začátku bojů v dubnu 1992 znásilněno více jak 20 000 muslimských žen, mnohé z nich byly zavřené ve „znásilňovacích" táborech, kde byly opakovaně znásilňované a,nucené proti své vůli rodit srbské děti. \ I
Znás/fňovánŕ /ako jeden z projevů nerovnosfí žen a mužů je palčivým celo-světovým problémem.
KAM PRO RADU A POMOC;
Elektra o. s.
Michnova 1622,149 00 Praha 4 tel./fax:279 111 10 e-mail: elektra@brai1lnet.cz www.centrumelektra.cz
Ženská obřízka
V některých zemích Afriky se stále praktikuje tento rituál, kterýje součástí širšího rituálu přechodu mezi dívčím věkem a ženskou dospělostí. Někdy se ženská obřízka praktikuje už v útlém dětství nebo naopak třeba až v pokročilém stavu těhotenství. V této proceduře jde bud o kktorídekto-mí (odstranění klitorisuí nebo oinfíbulaci (odstranění malých stydkých pysků a zmrzačení velkých stydkých pysků tak, aby mohly být sešity přes dělohu.
3
zanechán je pouze malý otvor na moč a menstruqční krev. Malý otvor je později rozšířen k umožnění pohlavního styku a porodu.)''
K této praktice jsou dívky z drtivé většiny nuceny často i svými matkami, které se bojí, že by jejich dcera nenašla bez obřízky manžela a byla tak vyloučena ze společnosti, což by ji uvedlo ve vážné existenční potíže. Jsou ale i případy, kdy s obřízkou nesouhlasila ani matka ani dcera a k obřízce byly donuceny vesničany. Navíc ženy, které provádějí ženskou obřízku (plní i funkci porodních bab), získávají touto praxí peníze a prestiž, tudíž se své praxe nechtějí vzdát. Slibují dívce sexuální přitažlivost, tvrdí jí, že obřízka jí zlepší hygienu. Opak je pravdou -zdravotnic psychické následky obřízky jsou nedozírné. Šok, krvácení, znecitlivení, hnisání, poruchy vylučování moči a infekce a někdy i smrt. Zjizvená tkáň ztěžuje sexuální styk a ten je pak pro ženu bolestivý. To může vyústit v trauma, sexuální frigiditu a odpor k mužům. Objevují se také rizika neplodnosti a pří těhotenství, nemluvě o tom, že operace se provádějí jedním nožem či žiletkou na několika dívkách a hrozí tudíž riziko nákazy AIDS,
Ženská obřízka není pouze ženskou záležitostí. Celý tento rituál je vykonáván kvůli mužům. 2eha obřízku podstupuje v zájmu cudností, protože obřízka má potlačit její sexuální touhy a znemožnit pohlavní styk - muž má zaručeno, že jeho manželka bude panna. O přístupu k obřízce svědčí i pojem ikpiko, což je termín, který v západní Nigérii označuje pohrdlivý vztah vůči neobřezaným dívkám..
Masojské ženy z Keni - Minimálně.jedna z těchto tří prošla bofesňvým a nebezpečným rituálem. obřízky. Důvod? Aby se vdaía.
I   «r   Vžijte se do situace, že/sto matka, která musí „přemluvit" svou | !   dceru k obřízce a naopak, že jste přemlouvaná dcera. Jaké I   argumenty použijete? '
N é co mólo o mužské obřízce
Na celém světě je obřezána asi čtvrtina-všech mužů, pričemžse tento, podíl v jednotlivých zemích výrazně liší. V Americe je.obřezáno více než osmáesát pět procent mužu, asi dvacet procent v Anglii a ještě více v Kanadě, na Novém Zélandě a v Austráft Obřízka je zcela nor-mdlní v Africe a z náboženských důvodů u židovských chlapců, kteří jsou obřězávánr osmí den po narození. U muslimských chlape a je obřízka zpravidfa prováděna, mezi třetím a dvanáctým rokem, v každém případě ještě před pubertou. Pouze v jíhoevropských zemích Středomoří, v Jižní Americe, Skandinávii, a nemuslimské části Asie není obřízka prováděna. Jaksé dělá obřízka? Jedná se o operativní odstraněnípred-kožky (kožní řasy), překrývající na konci penisu žalud. Po obřízce zůstává v ideálním případe celý žalud, včetně jeho iemu. trvale odkryly. Obřízka .zabraňuje fímóie: vrozené vadě, při které nelze před kožku., f vi nou jejího zúžení v přední části) bezproblémově přetáhnout přes Žalud. Na rozdíl od ženské obřízky však nemá vliv na sexuální prožitky a zdraví:
Ženská obřízkaje praktikována především v afrických a arabských zemích, vystěhovale i si však tento 2vyk přinesli $ sebou i do rozvinutých zemí a přinutili tím vlády rady států zabývat se tímto problémem, V mnoha zemích (např. Nigérie, Etiopie, Ghana, Velká Británie, Švédsko] byly prosazeny zákony proti ženské obřízce. Avšak tato opatření jsou mnohdy neúčinná. Příkladem může být stát Súdán. Tam je obřízka už od roku 1946 ilegální, a přesto 89%' dívek a žen v severním Súdánu je obřezáno. OSN odhaduje, že tato praktika byla provedena na sto třiceti milionech dívek a žen. Existuje nebezpečí, že dva miliony dívek budou každým rokem dalšími oběfrni obřízky, což znamená šest tisíc každý den. Bojovat proti tomuto.mrzačení ženských genitálií je velmi obtížné, nebof je to híuboce zakořeněná tradice. Jako možné řešeni se jeví zachovat rituál, kdy Se z dívky stane žena, přičemž vsak obřízka proběhne pouze symbolicky.
' Země	Rozšíření
Somálsko.	98%
Egypt	97%
Etiopie	90%'
Keňa	50%
Senegal	■ 20 %
42
v.
Některé země se snaží renfo problém řešit tak, ze povolují vykonávat obřízku v némoenřcich kvatiňkovaňýrni íéfcafí. Myslíte si, že jé to dobré řešení či nikoli?
Objevují se názory, že euroamerická kultura nemá právo zasohovai do, tradic jiných kultur, Jokýje váš názor?
\
Poznámka pod čarou - shrnutí:
<*-" Nikdo si nezaslouží být z jakéhokoliv důvodu ohrožován na
zdraví a životě. 'ŕ, ' Násilí je problém a chyba násilníka, ne oběti. ■ •*■   Každá osoba má právo na bezpečí a nenosili.
Použffá literaturu
Násilie pácliané no žertóch, Helse L L.. Pitanguy J. Geimoln fi... ASPEKT a ProFamilia. 1998. ISBN QQ-9Ó79Ó4-0-2
ABC feminismu, RyIrova K., Formánková L. (edí.|. NESEHNUTÍ Bm 3004, ISBN 60-903223-3-2 Květ pouítě. Díle W.. výběr Ženífcá obíízka. NESEHNUTÍ Brno časopis Koktejl, kéden/iW1
http://www.profem.ci - proFem: konzultační □ středisko pro ienské projekty, podporuje tématu z oblosti ženských práv
http://www.itrada.cz - La Strado: prevence obchodu se žervami, pomoc oběiem, ovlivňováni zákonodárství
43
Každý/každá z nás může velkou měrou k rovnosti mužů a žen přispět změnou svého vlastního vnímání našich „tradičních rolí", které se zdají být neměnné a těžko překonatelné. Na cestě k rovnosti všech jedinců bez ohledu na to, kam je naše společnost řadí je třeba odsoudit, všechny formy diskriminace a násilí a být připraven/připravena postupně měnit své okolí a hlavně svůj vlastní pohled a názor na muže a ženy - svobodné individuality v naší společnosti.
Šťastnou cestui
1 *
Nezávislé sociálně ekologické hnutí (NESEHNUTÍ) je nevládní nezisková organizace založená na podzim roku 1997 v Brně s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti ochrany lidských práv, životního prostředí a práv zvířat s důrazem na podporu občanské aktivity vedené zdola od lidí, kteří se zajímají o dění kolem sebe. V současnosti se věnujeme především těmto kampaním á projektům:
o- Ženská práva jsou lidská práva (http://zenskaprava.ecn.cz)
Kampaň se zaměřuje na otázky tradičního rozdělení mužských a ženských rolí ve společnosti a problémy z něho vyplývající {např. problematika rovných příležitostí, domácího násilí, genderových stereotypů). Chceme se podílet na utváření vhodného prostoru, v němž by se proměňovaly postoje k těmto otázkám. Usilujeme o přenesení diskuse tý-: kající se feminismu, ženských práv a gender studií z akademických kruhů do všedního života..Mezi naše aktivity patří organizace cyklu vzdělávacích seminářů, přednášková a publikační činnost, pořádání veřejných akcí (informační stánky, videoprojekce, besedy a diskuse).
Zbraně nebo lidská práva (http://zbrane.ecn.cz) . Cílem kampaně je monitorovat a zabránit vývozům českých zbraní do zemí, kde probíhá občanská válka, etnický konflikt nebo kde dochází k systematickému porušování lidských práv. Snažíme se rozpoutat o této problematice veřejnou diskusi a prolamovat informační blokádu, kterou česká ministerstva používají ohledně informací týkajících se vývozu zbraní z ČR. <
W Bezpečí pro uprchťky (http://nesehnuti.ecn.cz/cz/uprchlici.html) -Kampaň tvoří pořádání volnočasových aktivit pro uprchlíky a jejich děti z pobytových středisek v okolí Brna, upozorňování na nedostatky azylové politiky ČR, organizování veřejných sbírek a akcí,, zvyšování povědomí veřejnosti o problematice uprchlictví.
<*- Jídlo místo zbraní (http://jmz.ecn.cz)
Hlavní myšlenkou kampaně je upozornit na nepoměr výdajů vlád na nákup novějších a účinějších zbraní v porovnání s dotacemi do sociální oblasti. Pravidelné rozdávání jídla zdarma sociálně znevýhodněným je spojeno také s propagací vegetariánství a veganství a ekologického zemědělství. Ve spolupráci se sdružením Nový prostor v Brně spoluorganizujeme promítání pro bezdomovce, benefiční koncerty, workshopy.
44