PSYCHOLOGIE VÝCHOVY A VZDĚLÁVÁNÍ
Sociální prostředí školní třídy a školy
C:\Users\Mares\AppData\Local\Temp\OPVK_hor_zakladni_logolink_RGB_cz.jpg

Opakování – sociální psychologie
¨Konkrétní člověk v sociálním prostředí
¤(mikro – mezo – makro)
¨Jeho vnímání tohoto prostředí
¤(Lewin, Bronfenbrenner atd.)
¨Jeho interpretace a komunikace sociální reality (...)
¤(Moscovici atd.)
¨Otázka změny v čase (individuálním i skupinovém)
„My“
„Já“
sdílené významy událostí
výpověď o pocitech, událostech...
události, situace...
čas
čas

Proč se zajímat o sociální prostředí školy a školní třídy?
¨škola jako prostředí (mj.)
¤vývojově psychologický pohled
¤sociální učení
¤(...)
¤
¨prožívání tohoto prostředí žákem (mj.)
¤vliv na výkon
¤vliv na další vzdělávací dráhu
¤(...)
¤
¤

Praktické využití poznatků
¨úspěšná práce psychologa v prostředí konkrétní školy, předpokládá nejméně tři relativně samostatné
činnosti:
¤získat dostatečné teoretické znalosti o sociálně-psychologických jevech, které se ve školství
vyskytují
¤umět diagnostikovat klima školní třídy, klima školy, příp. klima učitelského sboru
¤umět (na základě zjištěných skutečností) navrhnout a provést vhodnou intervenci, která by pomohla
jak žákům, tak učitelům.
¤
¤Viz např. Mareš, J. sr. (2005). Intervence ovlivňující psychosociální klima školy. In Ježek, S.
(ed.). Sociální klima školy III. Brno, MSD s.r.o.

Sociální klima v souvislostech
¨Historicky je dáváno souvislosti mj. s:
¤efektivitou a kvalitou výuky,
¤školní úspěšností žáků,
¤akademickými aspiracemi žáků,
¤problémovým chováním…

Důležité upozornění – vztah mezi klimatem školní třídy a klimatem školy
¨(nejen) z historických důvodů se liší organizace výuky ve střední Evropě a v anglosaských zemích
¤U nás – žáci se většinou účastní výuky v jedné skupině (školní třída); diferenciace podle výkonu
probíhá uvnitř třídy a třída je proto velmi důležitým faktorem ovlivňujícím vnímání vzdělávací
reality žáky i vnímání žáků učiteli (kontext třídy)
¤V USA jsou žáci děleni do výuky podle výsledků (kurzy pro začátečníky a pokročilé) a mají větší
možnost volby kurzů; kontext školy jako celku je pak mnohem důležitější (i jako label)

Klima školy vs. kultura školy
¨Klima školy
¤Tradiční, vychází z kvantitativních postupů a metod
¤Zaměřuje se na hodnocení prvků prostředí a interakcí, která jsou agregována do ukazatelů
¤„Výzkum klimatu školy je prostě levobočkem výzkumu klimatu organizace a výzkumu efektivity
vzdělávání.“  (Andersonová, 1982: 368).
nškola jako součást vzdělávacího systému je především formální organizací;
nvnímání ředitele a jeho stylu vedení jako jedné klíčových proměnných sociálního klimatu;
nakcent na výkon žáka či studenta, či výkon žáka a jeho ovlivnění efektivitou učitelovy práce
npozitivní klima školy bylo nakonec potvrzeno jako jedna z charakteristik „efektivních škol“
¨Kultura školy
¤Odlišná výzkumná tradice (kvalitativní přístup)
¤etnografický přístup, idiografický přístup
¤např. Pražská skupina školní etnografie
nhttp://userweb.pedf.cuni.cz/~www_kpsp/etnografie/frame.htm
¨

(Sociální) klima školy, školní třídy
¨Sociální klima –metafora, která se pokouší postihnout individuálně-emotivní i sociální rozměr
institucionálního vzdělávání
¤(kurikulum i skryté kurikulum)
¤
¨Poprvé použito J. Withallem (1949) ve studii The development of a technique for the measurement of
social-emotional climate in clasroom (Journal of Experimental Education, 17, s. 347-361)
¤Proč nejsou srovnatelné třídy stejně školsky úspěšné?
¤Dívčí SŠ, New York
¤
¨Velký nástup v 60. a 70. letech; zájem trvá do současnosti; složka evaluace i autoevaluace školy
(srv. sondy OECD)

Co tedy je klima školy / třídy?
¤Názory a hodnocení aktérů edukace na podmínky, průběh i výsledky
nTedy česky – co si lidé myslí a jak se cítí v naší škole a výuce v ní
nCharakteristika kvalitní výuky i nutná podmínka pro ni
nNěco, co si obvykle (tj. do výskytu obtíží) neuvědomujeme
nObvykle ani není explicitním tématem hovoru („A co škola, dobrý?“)
nDobrým krokem pro začátek i pro pokračování je – začít se o škole bavit – a pak v tom i pokračovat
n(Auto)evaluační nástroje pak mohou a) napomoci se začátkem diskusí na téma naše škola (tj.
související s klimatem)
nNásledně b) pomoci ověřit, zda pocity, názory a domněnky, které se v debatě vyskytly jsou
většinově vnímány jako problém (ev. jako přednost)
n

¨Možné dva základní přístupy (řešení „na klíč“ vs. vlastní aktivita školy):
1.Máme hotový dotazník a neváháme ho použít
nPotřebujeme „něco udělat s klimatem školy“
nTypická charakteristika komerčních řešení
nNěkdo mimo školu je expertem na naši školu a ví, co je pro ni nejlepší
nČím častější použití jednotného dotazníku i systému vyhodnocení, tím nižší náklady
nDostáváme odpověď i na otázky které nás nezajímají, nebo nejsou z hlediska aktuální situace školy
podstatné
2.Postupně rozvíjíme uvažovaní a debatu o prostředí naší školy
nIniciujeme debatu o prostředí školy
nDefinujeme účastníky, čas i místo pro takovou debatu
nSnažíme se identifikovat potencionálně problematické či rizikové oblasti, nebo naopak oblasti
příkladné
nNepotřebujeme vyřešit vše naráz (tj. vykázat aktivitu), máme zájem o kvalitní a platné výsledky
n
¤Základní společný problém:
nJak vymezit případná témata pro (širší) průzkum ve škole?

O školním prostředí víme spoustu věcí i „bez dotazníků“
¤Vlastní pocit
¤Informace od učitelů
¤Informace o žácích a od žáků
¤Informace od rodičů, absolventů… (neformální)
¤
¤Hospitace a praxe studentů
¤Noví zaměstnanci… (nezaujaté oči vidí přesněji, netrpí „provozní slepotou“)
¤
¤Hodnocení ČŠI
¤Srovnávací výkonové testy
¤… (pohled „zvenku“ aneb Jak se nám to stalo?)

Terminologické otázky
¨experti užívají při popisu a rozboru sociálně-psychologických jevů ve škole různé termíny:
¨prostředí, klima, atmosféra, charakter, étos (celé školy, učitelského sboru, jedné třídy, výuky v
dané třídě, komunikace v dané třídě).
¨připojují i různé přívlastky (edukační, učební, výukový, sociální, psychosociální,
sociálně-psychologický, sociálně-emocionální atd.)
¨v literatuře dnes existují v dané oblasti desítky termínů (více než 60)

Vývoj do současnosti
¨rozlišuje sociálně-psychologické jevy ve škole podle rozsahu, měnlivosti, délky trvání,
obecnosti.  (Mareš, Lašek, 1990/91, Mareš, Křivohlavý, 1995):
¨prostředí je nejobecnější termín, netýká se jenom aspektů sociálně-psychologických.
¨termín atmosféra má poměrně úzký rozsah. Vyjadřuje proměnlivost a krátké trvání.
¨Termín sociální klima označuje jevy dlouhodobé. Jsou typické pro danou třídu a daného učitele
(školu, zaměstnance, žáky) po několik měsíců či let.

Teoretické otázky
¨Klima ve třídě nelze pochopit izolovaně od environmentálních, sociálně-psychologických,
sociologických a kulturních souvislostí.
¨
¨Příklady různých taxonomií, které se snažily uspořádat do určitých hierarchických souvislostí:

Př. 1 - Rozlišuje čtyři hierarchické úrovně
dle Tagiuri (1968) a Anderson (1982)
¨1. ekologie
¨charakteristika budovy, v níž se výuka odehrává
¨2. prostředí (milieu)
¨charakteristiky učitelů (délka praxe, platové zařazení, ap.)
¨žáků (věk, pohlaví, sociální status, ap.)
¨3. sociální systém (skupinové charakteristiky)
¨vztahy mezi klíčovými účastníky
¨sociální komunikace
¨podíl na rozhodování
¨příležitost k účasti na sociálním dění ve skupině
¨4. kultura
¨hodnoty a hodnotové systémy, jež účastníci považují za významné
¨učitelova zaangažovanost na rozvoji žáků
¨důraz na kooperaci
¨důraz na činnosti související se školou
¨očekávání účastníků
¨jasnost a konzistentnost cílů

Teoretické úrovně uvažování o klimatu – Proč mě vlastně zajímá?
¨Celkem nejméně pět teoretických úrovní – možných perspektiv reflexe klimatu:
¤První je úroveň ekologická a lidé jsou v ní přítomni spíše zprostředkovaně (prostředí školní
budovy, učebny, laboratoře, studovny atd., tedy prostor, v nichž žáci a učitelé žijí část svého
života, vyučují a  učí se).
¤Druhá je úroveň jedinců (jednotlivých učitelů, jednotlivých žáků atp.).
¤Třetí je úroveň malých sociálních skupin (školní třídy ap.).
¤Čtvrtá je úroveň větších sociálních skupin (klima školy).
¤Pátá je úroveň velkých sociálních skupin, např. úroveň školství dané země, zvláštností její
kultury.

Sociální klima
¨Klima školní třídy
¤Konkrétnější (i z pohledu dotazovaných), v praxi častěji používané, řada metod…
¨Klima školy
¤Obecnější, nutnost reflexe ze strany aktérů, v současnosti spíše výzkumně, i když je prodávána
celá řada „jakometod“
¤S dr. Ježkem se domníváme, že lepší než „jednorázové šetření“ je přístup blížící se „action
research“ – průběžné sledování dílčích jevů, jejich cílené ovlivnění a přenesení zájmu na další
„problémovou“ oblast
¤Koncept školy jako učící se organizace (Senge; Krus, Louis a Bryk)
¤…

Metody zkoumání klimatu
¨metody
¤postoje k různým aspektům školního prostředí (autoři píší o „percepcích“)
¤současné přístupy k postojům akcentují zejména prvek hodnocení
¨Pozorování
¨Rozhovory (individuální, focus groups)
¨Sociometrie
¨Nominační techniky
¨Posuzovací škály
¨Dotazníky
¨Neverbální techniky (žákovské fotografie školního prostředí, tematické kresby žáků atp.)

Metody
¨Určené:
¤žákům, učitelům, vedení školy, rodičům..
¨
¨Formy
¤Aktuální – „jak je to teď“
¤Preferované – „jak by se mi to líbilo“
¤
¨Problémy
¤Nejsme zvyklí o prostředí uvažovat, když je „v pořádku“;
¤nutné cílené vedení k reflexi

Příklady metod – tematické kresby
Např. „Jak si ve škole pomáháme“ – v rámci projektu CPIV


Dotazníky (třída) – příklad (CES)
Škály: učitelova pomoc, orientace žáků, vztahy mezi žáky, zájem o výuku, klid a pořádek, jasnost
pravidel

¨Výchozí stav:
¨Výzkumné nástroje
¤diplomové práce, disertace, mezinárodní srovnání (PISA atd.)
¤kvalitativní i kvantitativní přístupy
n(dotazníky, rozhovory, focus groups)
¤vycházející z různých paradigmat
nklima školy, kultura školy
¤věcně ad hoc adaptace zahraničních metod či jejich deriváty
nčasto problém s uchopením specifického kontextu české školy
¤relativně často i metody vlastní konstrukce s problematickými vlastnostmi (validita, reliabilita)
¨Komerční nástroje
¤Mapa školy – SCIO, Kalibro… (též s kořeny v zahraničních nástrojích)
¨Odborně nepřijatelné aktivity s diskutabilním teoretickým pozadím
¤Barvy školy – DAP - http://www.upacr.cz/index.php?lng=cs
¨Lidová tvořivost – postupy vyvinuté školami
¤často kombinace předchozích variant („Líbily se nám otázky…“)
¨
Nástroje z projektu Cesta ke kvalitě

Příprava nástrojů I
¨Několik setkání s panelem ředitelů (osloveni na základě prezentace v dalších aktivitách projektu)
¤Jaké jsou zkušenosti s anketami v konkrétních školách?
¤Jaké informace považujete za užitečné prostřednictvím anket získat?
¤Diskuse nad anketami používanými ve školách zapojených prostřednictvím zástupců do panelu.
¤Návrh tří základních variant anket (učitelé, žáci, rodiče), jejich zkrácení, zkušenosti s
pilotáže.
¤Doporučení pro přípravu a administraci.
¤Zpětná vazba na obsah manuálu.
¨Pilotní ověření online nástroje
¤Školy, které se zapojily z vlastního rozhodnutí
¤Školy oslovené v rámci projektu (doplnění vzorku)

Konkrétní podoba nástrojů
¨Uživatelská příručka
¤Dostupná online jako pdf soubor
¤Součástí jsou pokyny pro zadání, práci s výsledky i možnost orientačního srovnání
¤Součástí jsou i upozornění na omezení nástroje
¨Vlastní dotazník
¤Součást příručky (manuálu)
¤I online verze na portálu rvp.cz
¨Evaluační zpráva
¤Generovaná automaticky po skončení sběru odpovědí
¤Příklad rovněž v příručce

Příklad nástroje upravitelného podle požadavků konkrétní školy



Ankety pro… (učitele, žáky a rodiče)
¨Autory jsou Mgr. T. Kohoutek a Mgr. et Mgr. Jan Mareš
¨Dotazník je použitelný pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol.
¨Tři varianty (pro učitele, žáky i rodiče) s možností výběru 30 z cca 150 položek v každé variantě
k zjištění názorů na různé oblasti školního života
¨Varianty nabízejí v rámci okruhů modifikované formulace otázek
¨

Ankety pro učitele – oblasti



Anketa pro žáky



Anketa pro rodiče



Příklad „nedotazníkové“ metody pro žáky prvního stupně ZŠ
¨

;

Společenství prvního stupně. Dotazník pro žáky formou počítačové hry
¨
¨Autorka: Mgr. D. Denglerová, Ph.D.
¨
¨Tento nástroj pomůže zodpovědět otázky týkající se toho, jak žák na prvním stupni ZŠ (ve věku cca
6-11 let) vnímá své školní prostředí. Které aspekty školní docházky hodnotí kladně, které
negativně? Jaké aspekty formálního i neformálního vzdělávání způsobují, že se dítě do školy těší?
¨
¨Předkládaný nástroj vychází z principu testů sémantického výběru. Test sémantického výběru
sestavil a ve své klinické praxi používal V. Doležal již v 60. letech 20. století. Test
sémantického výběru reprezentuje v metodologii tzv. psychosémantické metody, které vycházejí z
přesvědčení, že je možné odhalit význam, který daný podnět (slovo) pro konkrétního jedince či
skupinu nese. Různými přístupy a pojetími psychosémantiky se zabývá T. Urbánek (2003).

Popis nástroje
¨Nástroj zjišťuje postoje dítěte k 18 klíčovým pojmům:
¤moje paní učitelka; známky; přestávka; naše třída (místnost); moji spolužáci; kluci; holky;
družina; žáci z vyšších tříd (starší žáci); běhání (lítání) ve škole; oběd ve školní jídelně; paní
vychovatelka z družiny; školní záchodky (WC); poznámka; tělocvik; počítače; šatna; kroužky ve škole
¨Klíčové pojmy se postupně po jednom zobrazují v horní třetině obrazovky (pojem, obrázek, zvuk)
¨Ke klíčovým pojmům jsou přiřazovány atributy
¨Na konci je dítě požádáno, aby seřadilo všechny atributy podle toho, jak se mu líbí či nelíbí.
¨Sledují se postoje k pojmům prostřednictví vztahu k referenčním pojmům:
¤Nejoblíbenější pohádková postava, kterou máš rád(a)
¤Zlá pohádková postava, kterou vůbec nemáš rád(a)
¨Evaluační zpráva je ihned automaticky generována v Excelu
¨
¤

Jak to vypadá?



¨



Jak vypadají výsledky?



¨Možnost srovnat výsledky s orientačními normami.
¨
¨Jeden z velmi populárních nástrojů.
¨
¨Vhodný i pro malotřídní školy.

Příklad screeningového nástroje pro žáky



Předcházení problémům v chování žáků
¨Autorkou je doc. PhDr. Věra Vojtová, Ph.D.
¨Dotazník je použitelný pro žáky 2. stupně základních škol a všechny typy středních škol.
¨35 položkový dotazník pro žáky k vyhodnocení silných a slabých stránek školního života ve
faktorech
¤Škola je místo, kam/kde zažívám
nÚspěch a příležitost
nNegativní prožívání
nVztah učitel – žák
nŠkolní status
nFormování (podpora)
nInterakce s vrstevníky
¨Škála: rozhodně ano–spíše ano-spíše ne-rozhodně ne
¤

Ukázka položek dotazníku
¨Úspěch a příležitost vymezují indikátory:
¨rád se učím,
¨vím, že mohu dosáhnout dobrých výsledků,
¨jsem často zvědavý,
¨hodně se toho naučím,
¨učitelé se zajímají o mé názory.
¨Negativní prožívání vymezují indikátory:
¨cítím se osaměle;
¨učitelé mě nemají rádi;
¨učitelé některé žáky upřednostňují.
¨Interakci s vrstevníky vymezují indikátory:
¨těším se na přestávku,
¨kde mě spolužáci přibírají k různým hrám,
¨kde je o přestávkách dobrá zábava,
¨se spolužáky si rádi povídáme,
¨s kamarády děláme mnoho zajímavého.
¨

¨
Klima katedry jako desková hra


Geneze nápadu
¨Vnímání a hodnocení výuky studenty jako sociálně konstruovaná realita
¤sdílené významy, hodnocení, emoce, specifické komunikační projevy…
¨Kultura i klima jako narativní struktura, žánr
¤proces edukace jako individuální hrdinský epos
¤(počítačová či desková) hra na hrdiny jako studujícím známý formát
¤per aspera ad astra - jednotlivé úkoly (questy) vedou dokončení studia (získání diplomu jako
vítězství ve hře)
¨Jak to realizovat?
¤Jednodušší karetní hra (Černý Petr, BANG!) – vhodná spíš pro situace zkoušení ;)
¤Komplexnější karetní či deskové hry (Magic atp.) – příliš složité pro daný účel; jejich struktura
není obecně známá
¤„Něco jako Monopoly nebo Člověče nezlob se, to zná každej!“
¨

Praktická realizace (I)
¨Návaznost na přednášku o současných teoriích učení a seminář o mentálním mapování
¤Individuální úkol vytvořit mentální mapu vlastního průchodu bakalářským studiem, klíčových bodů a
problémů

Praktická realizace (II)
¨V semináři na kulturu a klima školy představen návrh variant deskové hry
¤Úkol skupinový,  zdůrazněna anonymita přispěvatelů (vč. nabídky anonymizovaných forem komunikace -
„schránka důvěry“)
¤Vyhrála možnost „něco jako Člověče nezlob se, s úkoly…“; spontánně je použito křestní jméno
vedoucího katedry („Zbyňku, nezlob se!“)
¤Již v semináři došlo k živé debatě nad jednotlivými úkoly
¤Jako (sub)téma se objevuje možnost hraní v roli některé „známější“ studentské osobnosti, objevují
se „známé historky“
¤Je vysloven požadavek, aby s výsledkem seminárního cvičení bylo seznámeno vedení katedry; návrh na
dárkové balení a předání hry na vánočním setkání katedry jejímu vedoucímu - je většinově přijat
¤Studenti jsou rozděleni do čtyř pracovních skupin
nPřijímací řízení
n1.-3. ročník studia
n
¨Navzdory organizačním potížím se podařilo odehrát jedno kompletní kolo hry (od přijímaček k SZZ) s
menší skupinou studentů místo semináře zrušeného vedením fakulty (potřeba prostor pro konferenci)

Praktická realizace - problémy
¨V soukromých debatách studenti konzultují „míru anonymity“ a „míru serióznosti“ skupinově
předkládaných návrhů
¨S návrhy přicházejí i někteří kolegové
¨V diskusním fóru předmětu se rozbíhá debata nad skupinovou spoluprací
¨Finalizace návrhů a vnitroskupinová debata se přesouvají do „privátních kanálů“ (skupinové maily,
osobní setkání „u piva“ atp.)
¨Objevují se individuální obavy z vizualizace některých návrhů i vyjádření nesouhlasu s některými
návrhy chystanými zbytkem skupiny

Ukázka V – Výsledky:
Skupina „1. ročník“


Ukázka VI. – Výsledky: Skupina 2. ročník
Objevují se fyzické aktivity (dřepy atp.)


Ukázka VII. – Výsledky:
Skupina 3. ročník


Ukázka IV – Výsledky:
Skupina Přijímačky, SZZ
¨Spirálové hrací pole, v něm dobré a špatné značky (např. usměvavý vs. mračící se panáček). Při
stoupnutí na ně si hráč vylosuje buď z balíku karet, které mu pomohou, nebo naopak uškodí.
¤Jednou z „pomáhajících“ karet je i „Kroutilová“ (sekretářka katedry), kterou si hráč nechává u
sebe a pomáhá mu v nepříjemných situacích.
¤ Vylosovaná karta obsahuje vždy více úkolů, protože každý semestr je odlišný.
¨Přijímačky : Protože test SCIO je založený na náhodě, hráč hází kostkou, dokud mu nepadne 6 a může
začít hrát ;)
¨Státní závěrečná zkouška
¤Posledních 11 polí je označených jako „státnice“. Při šlápnutí na libovolné z nich se losuje karta
ze speciálního balíku (viz níže). Jakmile člověk překoná toto „učení na státnice“, čeká ho samotná
zkouška. Vylosuje si z balíku karet zkoušejících 4 zkoušející. Každá karta obsahuje fotku dané
osoby (stáhnout z ISu), jméno, tituly, a zejména bodovou hodnotu. Hráč sečte bodovou hodnotu celé
zkoušející komise, přičte postihy a odečte bonusy, které získal ve státnicových polích, a následně
hodí čtyřmi kostkami. Hodí-li víc, než je součet, státnice udělal a vyhrál. Hodí-li stejně nebo
méně, státnice neudělal, a opakuje je příští semestr – vrací se na poslední pole předchozího
semestru.
¤Seznam učitelů:  Vybíral 5 Vaculík 5 Ježek 5 Řiháček 3 Šipula 4 Vančura 2 Smékal 1 Plaňava 2
Pavlíková 1 Štěpánková 4 Michalčáková 2 Macek 3 Čermák 3 Poledňová 1 Lacinová 2 Mareš 3
¤Seznam úkolů:
n1. Nedal jsi poslední zkoušku, místo, aby ses učil na státnice, musíš se učit na ni, místo na
státnice. Uber si 2 body.
n2. Den před obhajobou bakalářky pořád nemáš od svého oponenta posudek. Umři a vrať se o 5 polí
zpět.
n3. Jsi pozadu s odevzdáváním bakalářky, nestíháš a přicházíš po termínu odevzdání. Máš-li kartu
Kroutilová, je to v suchu, mile se na tebe usmála a převzala si od tebe ten tvůj výtvor. Nemáš-li
kartu Kroutilová, je to v pytli, Kroutilová je nemocná a Vybíral se ti vysměje do tváře. Vrať se na
start 3. ročníku.
n4. U obhajoby diplomky tě tak rozhodili, že druhý den u státnic nevíš, která bije. Odečti si 3
body.
n11. Tvoje státnicová komise je složená z těch, co miluješ, a hlavně oni tebe. Přičti si 2 body.
n12. Šrotil ses intenzivně, až jsi v den D zaspal a dobíháš s jazykem na vestě v oblečení, co
vypadá, jako by ho v noci přežvýkal dobytek. Máš-li Kroutilovou, nic se neděje, jinak si odečti 2
body.
n13. V metodologii si vytáhneš diskurzivní analýzu nebo jiný nesmysl, o němž nikdo moc neví, co to
je. Vaříš z vody. Odečti si 4 body.
n(… 39 možností celkem)
pruh+znak_FSS_15_gray+zeleny_RGB
 5
pruh+znak_FSS_15_gray+zeleny_RGB
 3

Zjištění (výběr)
¨I na počátku magisterského studia má řada studentů problém se skupinovou prací
¨Studenti jsou schopni reflektovat jak náročnost kurzů, tak i zvláštnosti učitelských osobností
¨Obsahy úkolů či situací mají reálný, ale i nadsazený základ
¨Reflektují i širší kontext vč. osobního života vyučujících
¨Diskusi navozuje jak příprava herního plánu a pomůcek, tak i reálná herní aktivita
¨Většina zúčastněných vnímá aktivitu jako přínosnou, vč. účastníků méně aktivních v procesu vzniku
¨Problémy reprezentované herními prvky lze se studenty snadno diskutovat

Literatura
¨Mareš, J. Pedagogická psychologie. Praha, Portál, 2013.
¨POL, M. a kol. Kultura školy. Brno: Vydavatelství Masarykovy univerzity v Brně, 2005.
¨
¨http://klima.pedagogika.cz/
¨http://userweb.pedf.cuni.cz/~www_kpsp/etnografie/frame.htm
¨http://evaluacninastroje.rvp.cz/
¤(od září2012 komplex autoevaluačních nástrojů vč. manuálů, online administrace i vyhodnocení)
¨