ŠKOLA a naplňování cílů vzdělávání Šárka Portešová Cíle vzdělávání •cíle, které jsou celostátní a odvozují se z koncepce výchovy a vzdělávání mladé generace (rámcové vzdělávací programy a v nich definované kompetence žáků); •cíle, které jsou formulovány na úrovni školy (školní vzdělávací programy); •cíle, které jsou formulovány na úrovni jednotlivých vyučovacích předmětů (co mají žáci znát a umět po absolvování předmětu); •cíle, které si stanovuje učitel co hodlá se žáky dělat a co je hodlá naučit v rámci tematického celku, v rámci vyučovací hodiny. Východisko •Učitel se kompetentně rozhoduje, co a jaké učivo bude učit, tedy CO, JAK a PROČ, a to ve větší míře, než tomu bylo v minulosti. • • •Proč je to ale důležité pro školního nebo poradenského psychologa? • • Co udělat, aby bylo učení efektivní? •Efektivita samotného učitele •Dovednosti učitele spojené s učením •Schopnost plánovat a organizovat vyučovací hodinu •Schopnost diagnostikovat Efektivní učitel •Srozumitelnost, organizace – učitel, který poskytuje srozumitelně sdělení má žáky s většími znalostmi a současně žáky, kteří jej hodnotí více pozitivně •Nadšení a zájem o vyučovaný předmět – může mít také vztah ke znalostem (i když více koreluje s obecnou oblíbeností učitele ne tolik se znalostmi) •Znalosti – učitel má propracovaný systém poznatků o daném tématu a umí jej propojit s učením. Příklad reakce na chybnou otázku – začátečník x expert • Co dále učitel musí zvládnout? •Učitel musí: • •Znát předmět •Vědět, jak jej učit •Musí mít jasný cíl •Umět identifikovat individuální odlišnosti žáků a způsob učení jim přizpůsobit o oJde o neustále proměnlivý proces adaptace na nové podmínky ovideo Dimenze Příklad Emoční podpora Vzájemný respekt, pozitivní emoční vazba mezi učitelem a žáky Konzistence v reakci na jeho emoční potřeby Aktivity zaměřené na žákovu autonomii, zdůrazňující zájmy, motivaci Kognitivní Na úrovni kognice: diskuse, Bloomova taxonomie Na úrovni zpětné vazby – specifická zpětná vazba, zaměřená na proces, nikoli na výsledek Organizace třídy Ve vztahu k chování: sledování a reagování na nevhodné chování žáků Produktivita: Konzistentnost učení, připravenost učitele, specifické aktivity s jasným cílem Způsob prezentace materiálů a aktivit Plánování vyučovací hodiny •použití pomůcek, •obsah výkladu •v podstatě by měl obsahovat minimálně to, co bude učitel psát během výkladu na tabuli. •měla by obsahovat shrnutí učiva - základní otázky a formy shrnutí učiva •případné zadání domácího úkolu •.. • V průběhu vyučování Co může učitel dělat a na co reagovat Pozorování •Chování je také určitá forma komunikace, sdělení, nejčastěji vedená snahou získat pozornost, kontrolu nad určitou situací nebo naopak snahou se něčemu vyhnout. • • Proč se tak dítě chová? • •Podmínkou je: osledovat dlouhodobě, ozaznamenávat délku i nápadnost určitých projevů, osledovat do jaké míry, případně v jakém smyslu zasahují pozorované charakteristiky chování do školního výkonu dítěte. Další metody • • •Analýza činnosti: oSchopnost zaměřit se na problém. oÚroveň použitých zdrojů k řešení problému. oRůznorodost použitých zdrojů. oVhodnost použitých zdrojů. oLogika zpracování. Otázky Nejpřirozenější interakce mezi učitelem a žákem 30-120 otázek za hodinu Otázky •Fáze: •Položení otázky •Odpověď •Ohodnocení (oprava, rozšíření) • •Kognitivní význam: -Opakování -Identifikace neznalostí -Povzbuzení zvídavosti a zájmů -Kognitivní konflikt, disekvilibrium • Otázky •Konvergentní – pouze správná odpověď •Divergentní – mnoho různých možností (Která postava z filmu se ti nejvíce podobá a proč?) Otázky a žák •Každý žák by měl dostávat otázky, které jsou pro něj podnětné a vedou jej k dalšími přemýšlení •Studenti si musí také cvičit odpovědi na otázky •Musí umět dobrou otázku zformulovat •Musí mít čas na odpověď (většina učitelů čeká jen 1 sec.) •Když se naučí čekat po položení otázky delší dobu 3-5 sec., než někoho vyvolají, jsou žáci schopni přicházet se složitějšími odpověďmi, dále se ptát, analyzovat, syntetizovat apod. B. Bloom – cílem klasifikovat vzdělávací cíle: •Kognitivní •Afektivní •Psychomotorické •Benjamin Bloom (1913 – 1999) http://clanky.rvp.cz/wp-content/upload/obrazky/11113/full/2.jpg?172828000000 Bloomova taxonomie kognitivních cílů (Bloom et al., 1956) Taxonomie – klasifikační systém – původně biologie, klasifikace organismů, později i pro vzdělávací cíle Uplatnění: •při přípravě testů, ale i k návrhům kurikulámích dokumentů •vliv na mezinárodní pedagogické myšlení •1. Zapamatovat – termíny a fakta, jejich klasifikace a kategorizace • •2. Rozumět – převod z jedné formy komunikace do druhé, jednoduchá interpretace, extrapolace (vysvětlení) • •3. Aplikovat – použití abstrakcí a zobecnění (teorie, zákony, principy, pravidla, metody, techniky, postupy, obecné myšlenky v konkrétních situacích) • •4. Analyzovat – rozbor komplexní informace (systému, procesu) na prvky a části, stanovení hierarchie prvku, princip jejich organizace, vztahů a interakce mezi prvky •5. Hodnotit – posouzení materiálů, podkladů, metod a technik z hlediska účelu podle kritérií, která jsou dána nebo která si žák sám navrhne • •6. Tvořit – složení prvků a jejich částí do předtím neexistujícího celku • •definovat, identifikovat, vytvořit seznam, vyjmenovat, opakovat, vzpomenout si, rozpoznat, zapsat, spojit, zopakovat, podtrhnout, zvýraznit •vybrat, uvést příklad, předvést, popsat, určit, rozlišovat, vysvětlit, vyjádřit, říci vlastními slovy, vybrat, přeformulovat, sdělit, přeložit, simulovat, vypočítat, zkontrolovat, změřit • •aplikovat, demonstrovat, interpretovat údaje, načrtnout, zobecnit, uvést vztah mezi, plánovat, použít, prokázat, registrovat, řešit, vyzkoušet, rozlišit, připravit, zaznamenat. • •analyzovat, provést rozbor, najít vztah, porovnat, shrnout, dát do souvislostí, seřadit do logických posloupností, identifikovat příčiny a následky, kategorizovat, diskutovat, klasifikovat, kombinovat, odhadnout, odvodit, zpochybnit, vyřešit, diagnostikovat • •kritizovat, obhájit, ocenit, posoudit, podpořit názory, oponovat, prověřit srovnat s normou, vybrat, uvést klady a zápory, zdůvodnit, zhodnotit • •upravit, organizovat, formulovat, reorganizovat, složit, navrhnout, spravovat, řídit, vytvořit systém, zrekonstruovat, předpovědět, navrhnout • • • • • • Typy otázek •Znalosti: definujte, Jaké je hlavní město? •Porozumění: Řeknete vlastními slovy, Porovnejte, Jaká je hlavní myšlenka? •Aplikace: Jaký princip je tím ukázán? Vypočtěte skutečný obsah.., Aplikujte toto pravidlo na.. •Analýza: Co jsou fakta a co jsou jen názory? •Syntéza: co by se stalo, kdyby nezaniklo Rakousko-Uhersko? Vymyslete zajímavý název pro.. •Evaluace: Který obraz je nejlepší a proč? Zapamatovat Porozumět Aplikovat Analyzovat Hodnotit Tvořit Zapamatovat si Pochopit Aplikovat Analyzovat Hodnotit Tvořit ? Lev Vygotskij, 1896-1934 Zóna proximálního vývoje x x X x x Podívejme se například na významovou síť dvou dětí A a B: Vidíme, že žák A má mnohem propracovanější síť významových jednotek než žák B. Má jak více samotných jednotek, tak i více vazeb mezi nimi. Dá se tedy očekávat, že žák A danému problému lépe rozumí. A navíc: •Umí rychle připojit do daného systému zcela novou informaci. •Vidí vztahy mezi myšlenkami jako celek v širokém komplexu různých souvislostí. Významová síť Otázky a vztahová síť Odpovědi •Nejčastěji – ANO/NE •Vhodnější: pokud chyba, ale snaha, zjednodušit otázku, přinést určité nápovědi •I zkoušení je pokládání otázek! – je třeba, aby žák získal správnou odpověď i ohodnocení procesu snažení video Chyba učitele? Obecně •Časté využívání analogií, srovnávání, kategorizování. Žáci mohou hledat analogie, případně rozdíly i paradoxy. •Vyvozování vztahu příčina – následek. •Principy aplikované na konkrétní situace v životě, schopnost představit si nějaký princip v novém/ jiném kontextu. •Schopnost organizovat- třídit myšlenky podle určitého principu. •Schopnost sdělit – formulovat, co se naučili. •Vést žáky ke kladení si dalších otázek •Hledat s žáky odpovědi na položené otázky, které je vedou k dalšímu přemýšlení. •Vést žáky ke zobecňování principů, poznatků. •Diskutovat o tom, co je na novém tématu zaujalo. •Vést žáky k pochopení, co budou vědět, čemu porozumí, co budou umět provádět…, když toto téma dobře zvládnou. •Vést žáky k tomu, aby byli schopni popsat, co se v jejich úvaze díky nové znalosti změnilo. •Často jim poskytovat zpětnou vazbu o tom, co umí a jak uvažují. • Způsob vyučování •Podmínkou úspěchu dítěte ve škole je také schopnost učit se a předvést to, co umí, způsobem, který učitel vyžaduje. •Mohou vzniknout podstatné rozpory mezi stylem vyučování, jež na jedné straně upřednostňuje pedagog, a individuálním stylem učení, kterému na straně druhé dává přednost žák. Styl učení některých dětí je totiž často v přímém rozporu s tzv. tradičním stylem •vyučování některých pedagogů, zdůrazňujících výklad, spojený s diktováním látky a požadavkem doslovného pamatování učiva. • •Tento přístup zmenšuje žákovu příležitost ukázat, co všechno •zná a umí, pokud má v těchto oblastech problém. Co může bránit efektivnímu vyučování? Očekávání učitelů •Očekávání – zaměřují pozornost a třídí vzpomínky určitým způsobem tak, aby zapadly do původní představy •I když jsou některé skutečnosti v nesouladu – racionalizuje ( úspěch v testu je díky opisování apod., v případě jedničkáře momentální nevolností apod.) • • •Sebenaplňující proroctví – chování učitele, které vede k naplnění původního očekávání •Dva typy chybných očekávání oSebenaplňující proroctví oEfekt stabilního očekávání Tzv. nálepkování, zařazování dětí do pevných vzdělávacích kategorií •Způsobuje: • §Změnu výkonových očekávání § §Změnu vzdělávacích priorit § §Požadavek diagnózu přijmout Co vzniká chybným ohodnocením schopností dítěte? •Maskování schopností a handicapů • • •Nesprávná očekávání • • • •Další snížení možnosti ukázat schopnosti • Co ještě ovlivňuje očekávání •Výsledky testů •Pohlaví – problémy v chování častěji chlapci •Informace od jiných učitelů •Medikace •Sourozenci •Vzhled •Socioekonomické postavení rodiny •Mimoškolní aktivity (vyšší očekávání) •Někdy generalizovaná očekávání od celé třídy