Deník konfliktních situací[1]

1.     Zapiš: situace, ve kterých jsem měl/a obtíže s řešením konfliktu.








2.     Co bylo příčinou konfliktu? (Která moje základní potřeba nebyla naplněna? (ocenění/uznání,
svoboda/sebeurčení, bezpečí/zajištění existence)




3.     Co konflikt vyvolalo? (rozdílné názory, zájmy, představy…)






4.     Nakolik se konflikt vystupňoval?




5.     Jak jsem se v konfliktu spontánně choval/a? (útěk/obrana, boj/protiúder, vytěsnění)




6.     Čeho jsem svým chováním chtěl/a dosáhnout?




7.     Která potřeba mého partnera v konfliktu nebyla naplněna?




8.     Jak se choval on?




9.     Co jsme měli společného?




10. Jak jsme se svým partnerem v konfliktu komunikoval/a? (s úctou: osobní sdělení, pochopení,
prosby…vs. provokativně: kritika, hodnocení, zobecňování…)





11. Mohli bychom společně dosáhnout řešení, které by bylo uspokojivé pro nás oba? Jestliže ano,
jaké?





12. Jak jsem se cítil/a? (např. bázlivě, vztekle (na sebe/na druhého), dobře, agresivně, nejistě,
neklidně, uvolněně, nedostatečně, přetíženě, bezmocně, mocnější, ublíženě, směle)





13. Jaké byly mé tělesné reakce? (normální nebo např. pocení, bušení srdce, bolest břicha, chvění,
sucho v ústech, problémy s dýcháním, koktání, strnulost,…)






14.   Co jsem si přitom myslel/a? (např. „Nikdy nedokážu zůstat v klidu“, „Jestli se vyjádřím, budu
mít problémy“, „Nevypravím ze sebe ani slovo“, „Nakonec není to tak důležité“)
________________________________

[1]              Zdroj: BAUM, Tanja. Umění přátelského řešení konfliktů. Vyd. 1. Praha: Portál,
2009.