23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek PSY500 Individuální psychologie v praxi M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Literatura: oAnsbacher, H. L., Ansbacher, R. R. (Eds.). (1979). Alfred Adler: Superiority and Social Interest (3rd ed.). New York: W.W Norton. oMosak, H.H. Di Pietro, R.(2006): Early Recollections: Interpretative Method and Application. New York:Routledge oPowers, R.L., Griffith, J.(1987). Understanding Life-style. The psycho-Clarity process. Chicago: The Americas institute of adlerian studies, ltd. oShulman, B. H , Mosak, H. H. (1990). Manual for Life Style Assessment. Muncie, USA: Accelerated Development. 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Životní styl o„jedinečné schéma myšlení, prožívání a jednání, které je vlastní pouze danému jedinci a představuje kontext, ve kterém je nutno chápat veškeré specifické manifestace“ (Shulman, Mosak 1990) oAdler definoval životní styl (původně životní plán) mnohými způsoby: životní styl je Já, self, ego, osobnost jedince, jednota osobnosti, specifická forma kreativní aktivity, konzistentní pohyb směrem k cíli… oVytváří se do 5-6 let, kdy se dítě snaží nalézt jednoduchý řád ve světě kolem sebe, vytváří si pravidla, jež mu umožní lepší adaptaci A. Adler: „jedinečné schéma myšlení, prožívání a jednání, které je vlastní pouze danému jedinci a představuje kontext, ve kterém je nutno chápat veškeré specifické manifestace“ (Shulman, Mosak, 1990). Adler pro svůj koncept používal původně pojem životní plán, který však vedl často k nepochopení, proto se v roce 1933 přiklonil k pojmu životní styl. Tato změna ale nepřispěla k lepšímu porozumění. Ve slově styl je sice lépe vystižena jedinečnost, neopakovatelný způsob, jímž jedinec interpretuje sám sebe a svět, pojem životní plán lépe vystihuje teleologický princip a úsilí o překonání (často mylně interpretováno jako touha po moci.) Adler definoval životní styl mnohými způsoby. Například: životní styl je Já, self, ego (1931, s. 4, 1933a, s. 7, cit in Ansbacher & Ansbacher, 1964, s. 174), osobnost jedince (1931a, s. 200 cit tamtéž), jednota osobnosti (1935a, s. 7, cit tamtéž), specifická forma kreativní aktivity (1935a, s. 8, cit tamtéž), konzistentní pohyb směrem k cíli (Adler, 1927, 1999, s.46), jedinečný zákon pohybu (tamtéž). Životní styl se vytváří v raném dětství od narození do 5-6 let, kdy se dítě snaží nalézt jednoduchý řád ve světě kolem sebe a vytváří si pravidla, jež mu umožní lepší adaptaci. Postupně si utváří představu o tom, kdo jsem já, jaký bych měl být, kdo jsou druzí, jací by měli být, jaký je svět, čím se musím stát abych v tomto světě uspěl a našel v něm platné místo a jakým způsobem to mám udělat. Pravidla se postupně organizují do zákonu pohybu, který však není založen na objektivních okolnostech, ale na jedinečném způsobu, jakým je dítě interpretuje, tedy na tzv. soukromé logice, která může být v rozporu se všeobecně uznávaným názorem na svět a děje v něm. Jinými slovy jedinec zahrnuje vnitřní i vnější dispozice do jedinečného pohybu směrem k cíli, který kreativně vytváří jako přirozenou reakci na to, jak vnímá sebe a svět. Cílesměrný pohyb je třeba chápat jako snahu jedince zajistit si to, co správně nebo chybně interpretuje jako úspěch nebo jako svůj způsob překonání negativních situací a dosažení situací pozitivních. K tomuto cíli pak směřuje veškerá kognitivní, emocionální a behaviorální aktivita. Cíl je pro každého jedince jedinečný a odlišný od ostatních lidí. 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Whoever has grasped and understood the concept of the unity of the personality will know that he must treat the individual style of life, and not his symptoms. The uncovering of the… style of life for the patient is the most important component in therapy. Rudolf Dreikurs vzpomíná v jednom rozhovoru na svůj skepticismus vůči Adlerově tvrzení, že nezbytné informace k rozpoznání životního stylu získáme za hodinu. Mnoho Dreikursových studentů může potvrdit, že to jde za méně než hodinu. Odkrývání životního stylu – paralela s pohybem při tanci: ačkoli choreograf může vymyslet vlastní systém notace, žádný z těchto systémů se nepřiblíží univerzalitě jazyka, zrovna tak jako jazyk hudební notace.Hudebník čte noty tak jako herec scénář. V kontratu k tomuto tanečník následuje pohyb choreografa. Terapeut je tanečník, který se snaží vystihnout kroky. Klient je choreograf. Terapeut se snaží vnímat rytmus, logiku tance, procítit správně pohyb… Role se vymění v okamžiku, kdy se klient naučí rozpoznávat jak osobní vzorce fungují a jakou strukturu vytvářejí s okolním prostředím. Dále Adler říká, Obvykle se hledají symptomy. Postoj individuální psychologie je opačný. Co hledáme je vždycky cíl, který symptomy zastupují a souvislost tohoto cíle s obecným cílem úsilí o nadřazenost (superiority). Změním-li cíl, změní se postoje a zvyklosti, protože je klient nadále nepotřebuje. (Př. Cíl je být nejlepší, změněný cíl užít si radost s tvoření, sportu…). Příklad cvičení Psycholog se ptá bázlivého a váhavého, ale intelektuálně nadaného klienta. Znáte přísloví. „Kdo nic neriskuje, ten nic nemá?“ Samozřejmě odpověděl klient. Můžete mi říct co pro vás znamená? Pokračoval terapeut. To je jednoduché, vysvětluje klient trpělivě. To znamená, že když neriskujete, nemůžete udělat chybu. Nejde o nedostatek intelektové kapacity, je to vyjádření postoje, který je hluboce zakořeněn. Význam, který přísloví klient dal, není význam, který mu přisuzuje common sense. Naše postoje, přesvědčení často odporují common sense! (moje věta) Je to privátní způsob myšlení, tedy privátní logika. Můžeme se ptát čemu slouží a čemu brání tato privátní logika? Dítě se dopouští těchto chyb (zkreslení), aby mu svět připadal čitelnější, logičtější, základem pro tuto logiku je rodinné společenství a komunikace v něm. V procesu terapie klient možná poprvé zažívá porozumění vůči dítěti, které si vytvořilo tento důmyslný privátní systém myšlení. Možná mu poprvé tato zkušenost dává poznat svět z jiné perspektivy. To je clarity process – 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Životní styl obsahuje (dle Adlera) 1.Sebepojetí (nejsem hodnotný člověk) 2.Ideální já (kým bych mohl být, kdybych byl schopný …) 3.Obraz světa (život je nepředvídatelný) 4.Etické (morální) přesvědčení (zdvořilost se vyplácí) 5.Dominantní cíl (chci, aby mě druzí milovali) 6.Metody dosažení cíle (využiji svého šarmu) Adler: Životní styl má čtyři komponenty: sebepojetí (jsem nevýznamný člověk), ideální já (co bych všechno mohl dosáhnout, kdybych byl významný, hodnotný člověk), obraz světa (ostatní, co očekáváme od světa, druhých, postoj k ostatním, mužům, ženám – ženy jsou špatné řidičky), etické přesvědční (individuální morální přesvědční – např. Zdvořilost se vyplácí) 1. Přesvědčení o realitě - obraz sebe a obraz světa. Koncept obrazu sebe sama zahrnuje (podobně jako sebepojetí, či postoj) kognitivní složku (sebedefinování - přesvědčení o vlastním těle, o svých osobnostních charakteristikách, hranicích a schopnostech), složku emocionální (sebeposuzování - přesvědčení o vlastní hodnotě) a složku konativní (instrukce pro chování). Jedinec si rovněž vytváří subjektivní přesvědčení o světě kolem sebe a vztazích mezi sebou a světem. Mosak a Shulman (1990) hovoří o představě světa (world image, nebo Weltbild ), kterou tvoří soubor subjektivních přesvědčení (př. „život je nepředvídatelný“ nebo „předurčený osudem“, „lidé jsou přátelé“, „jsou lepší než já“, „jsou zlí“ apod.) 2) Přesvědčení o ideálech - obraz ideálního světa a morální úsudky o životě a sobě (já bych měl být, život (svět) by měl být např. „nikdy bych neměl hřešit“, „lidé by vždy měli jednat fér“). V ideálech se projevují hodnoty a etické postoje. Stejně jako ostatní aspekty životního stylu, jsou i ideály fikcemi, vytvořenými na základě subjektivního vnímání. 3) Dominantní cíl / Ideál já. Na základě přesvědčení o realitě a ideálech si jedinec vytváří dominantní cíl, dominantní ideál Já, který má funkci „orientačního bodu“ v pohybu jedince. Typickými příklady dominantních cílů jsou, „chci, aby mě ostatní chránili a jednali v můj prospěch“, „ nikdy nesmím ztratit kontrolu“. 4) V neposlední řadě, jsou součástí životního stylu instrukce pro chování - metody dosažení cíle (např: „využiji svého šarmu“, „půjdu přes mrtvoly“). Vzhledem k tomu, že se životní styl vytváří v raném dětství dochází často ke zkreslením způsobeným nedostatkem informací a úrovní vývoje kognitivních schopností dítěte. Nejčastějšími zkresleními, které nalézáme v soukromé logice jsou simplifikace, nadhodnocování a generalizace. Dreikurs (1953) nazval tato subjektivní zkreslení, či zkreslená přesvědčení, základními chybami. Koncepce základních chyb je srovnatelná s teorií atribučních zkreslení a s koncepcí iracionálních idejí Alberta Ellise (1996). 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Na utváření životního stylu se podílí: o nRole (maskulinita, feminita) nRodinná atmosféra nRodinné hodnoty (společné zájmy, názory) nStruktura rodiny (pořadí narození dítěte, postavení dítěte v rodině) nBiologická výbava nZpůsob výchovy nDalší charakteristiky (etnicita, religiozita, sociální a ekonomická situace) o Klíčové prvky pro evaluaci žs: Maskulinita a feminita, rolové chování Děti hodnotí role. Takhle to mají muži a takto to mají ženy. Tohle můžu očekávat od členů stejného pohlaví. Důležitost – příprava na role Rodinná atmosféra Dítě hodnotí atmosféru v rodině, postoje jejích členů, komunikaci nejen mezi rodiči, ale i rodiči směrem ven k světu, dětem a na základě toho si pro sebe shrnují: Tohle je to co mám očekávat a na co se mám připravit ve vztahu k druhým. Důležitost – interpersonální styl Rodinné hodnoty Dítě sdílí hodnoty a učí se: Tohle jsou nejdůležitější věci v životě, za kterými mám stát a na které se musím připravit. Důležitost – osobní kodex (personál code) Další charakteristiky (etnicita, religiozita, sociální, ekonomická situace) Na základě posouzení těchto charakteristik se dítě učí: Je pro mě možné najít svoje místo ve společenství? Důležitost – limity sociálního zájmu Pořadí narození Dítě nachází výhody orientace mezi sourozenci, ze které dokáže vyvodit svoji situaci, jejich situaci a dospívá k názoru: Toto je moje místo mezi ostatními, tak to musím fungovat, abych si udržel svoji pozici. Důležitost – výhody pozice Biologická výbava Dítě hodnotí sebe a druhé z hlediska orgánové méněcennosti, síly, aktivity, mentální úrovně, další konstituční kapacity důležité pro život ve společnosti, aby si uvědomilo: Tohle jsou moje osobní limity a možnosti, které vytvářejí prostor pro život mezi ostatními. Důležitost – sebehodnocení (self assessment) Příležitosti prostředí Hodnotí možnosti: Tohle v životě můžu a toto mi stojí v cestě. Důležitost – otevřenost k rozvoji 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Rané vzpomínky oohraničená událost, jasná, často velmi zřetelná i po letech, nese v sobě zprávu o tom jak člověk vnímá svět, lidi v něm, sebe, svoje možnosti… oObsahuje symboly a metafory oaby zůstaly vzpomínky koherentní je zapotřebí vyplnit „bílá místa“ obsahem oLibovolná délka oOhraničení vzpomínky věkem (max do 10-ti let, lépe 7-8) oVzpomínka jako projekční plátno (informace o životním stylu) oNe generalizace z jedné vzpomínky, je třeba získat ucelený obraz Učitelé Carl Rogers, Moreno, Dreikurz, Mosak Krátké vzpomínky, dlouhé, barvité, je to jedno, do 10-ti let Raná vzpomínka není vyprávění o tom jak jsem prožila prázdniny u babičky (chodívali jsme lovit ryby do potoka nebo jako děti jsme chodívali každou sobotu do kina)). Je to ohraničená událost, jasná, často velmi zřetelná i po letech, nese v sobě zprávu o tom jak člověk vnímá svět, lidi v něm, sebe, svoje možnosti, je plná symbolů a metafor, se kterými můžeme pracovat. Vzpomínka není tak jasná jako fotografie. Aby zůstaly vzpomínky koherentní často si lidí vyplňují „bílá“ místa obsahem. Dokonce mají klienti vzpomínky, o kterých si nejsou jisti, zda je prožili nebo jim byly vyprávěny dospělými. Ta bílá místa jsou někdy tím nejzajímavějším materiálem. Informace: ostatní, svět, já Vzpomínky neposkytují informace o povaze dětství, ani o příčinných souvislostech, ale podávají informace o současném vnímání. Vzpomínka je projekční plátno (projikují přesvědčení), také proto je jedno, jestli je pravdivá nebo smyšlená. Lidé si vybírají nejen materiál, jaký si zapamatují, ale jak si jej zapamatují. Podobně podle Festingera – lidé mají nízkou toleranci ke kognitivní disonanci, potřebují dojít k souladu. Podobně vzpomínky – interpretace vzpomínky podle toho, jak vnímají svět (ne podle toho, jak k události došlo). 10 lidí na jedné akci 10 interpretací této události Negeneralizujeme z jedné vzpomínky, je třeba získat ucelený obraz Jak tato žena jedná s ostatními Byla jsem v první třídě. Kluk, který seděl přede mnou měl průjem. Padalo mu to na nohu a na koberec. Tolik toho bylo. Bylo to odporné. Zvracela jsem. Nedalo se to vydržet. Běžela jsem od něj pryč jak jen jsem mohla. Jaké poselství dává ve vzpomínce. Metafora – jakou metaforu použila, aby vyjádřila své prožívání? Jinak – pokud byste byli novináři a psali o této události, jaký titulek byste jí dali? Vnímá muže jako hromadu hoven a utíká od nich tak rychle jak může Změna v terapii – posun významu vzpomínky, nová perspektiva světa Adler – fenomenologický přístup, musíme se snažit vidět událost klientovýma očima (podobně Rogers). LS synonymum pro osobnost. 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková oJsme s babičkou na procházce a jdeme po cestě. Roste tam strom s třešněma. Babička mi jde natrhat třešně, ale schová se a zmizí mi z dohledu. Jsem sama na cestě a dostanu strach.Chytá mě panika a zpátky běžím kolem rybníka až na náměstí, kde bydlí babička ve starém domě. Vyběhnu nahoru, je zamčeno a ja čekám a bojím se, co bude. Babička se vrací a strašně mě seřeže. Jdeme zpátky domů k mamce a babička to říká mámě. Znovu dostávám nářez. o Nepochopení Bezpečí, radost Očekávání, péče Beznaděj, zoufalství,nejistota Odhodlanost, opuštěnost Nejistota, strach vina Naděje, radost, zlost, nepochopení, křivda Nejsem důležitá, rezignace 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková Dynamika vzpomínky o+ o o o o o o- o o o Bezpečí, radost Očekávání, péče Nejsem důležitá, rezignace 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková 23.11.2014 Analýza životního stylu prostřednictvím raných vzpomínek, M.Štěpánková oSubjektivní přesvědčení oCíle oMetody oSilné stránky