TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY, ETIKETIZAČNÍ TEORIE DIVIŠOVÁVENDULA KRIMINÁLNÍ POLITIKA 18.11. 2015 http://study.com/cimages/videopreview/videopreview-small/labeling-theory-and-crime_107068.jpg TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY - Travis Hirschi (navazuje na předchozí teoretiky sociální kontroly) - zločin je normální, je naopak třeba vysvětlit konformitu - konformita výsledkem určitých podmínek - jejich absence → kriminalita - konformita jako výsledek učení, socializace - vnější kontrola (Hirschi 1969) x sebe-kontrola (Hirschi a Gottfredson 1990) - Hirschi kritizuje integraci více teorií k vysvětlení delikvence - propojuje klasickou i pozitivistickou tradici v kriminologii TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY - Causes of Delinquency (1969) - důležitost sociálních vazeb (social bonds) - jejich narušení u delikventů - 4 prvky sociálních vazeb • pouto - ve vztahu k ostatním lidem, význam jejich názorů • oddanost - ve vztahu ke společensky uznávaným cílům (vzdělání, práce...) • zapojení se - do konvenčních aktivit • víra - v morální platnost hodnot, norem společnosti - kritika: • opomíjí motivaci kriminální činnosti a obecně vliv osobnosti • přeceňování role socializace TEORIE SOCIÁLNÍ KONTROLY - A General Theory of Crime (Hirschi a Gottfredson 1990) - důraz na sebekontrolu - vysvětlení na úrovni jednotlivce - zločin - slabá sebekontrola + vhodné příležitosti + lákavé cíle - vývoj sebekontroly v dětství - sociálním učením - lidé s nízkou sebekontrolou - soubor dalších vlastností: impulzivní, necitliví, riskují, „krátkozrací“... = ignorují negativní dlouhodobé důsledky - kritika: • přeceňování sebekontroly x opouští důraz na vztahy • sebekontrola jako stabilní během života jedince (x Sampson, Laub 1995) • moc neřeší koncept příležitosti • tautologická TEORIE ETIKETIZACE - rozchod s dosavadní kriminologií hledající příčiny (normální x patologické) - vliv symbolického interakcionismu (význam jazyka, komunikace) - kriminalita jako produkt sociální interakce, relativní význam pojmu zločin - důraz na proces kriminalizace (tzv. teorie sociální reakce) - deviantní vůči komu? - hlavní body: - otázka, jak a proč je některé jednání definováno jako deviantní/kriminální (x jiné ne) - někteří lidé mají větší pravděpodobnost, že budou „onálepkováni“ - důsledky etiketizace konkrétních jedinců HOWARD S. BECKER - studie Outsiders (1966) - relativita pojmu deviant a deviace - nutné zahrnout posuzovací proces - přijímání „sociálních pravidel“ (mocenská záležitost) a jejich vynucování - jejich narušitel onálepkován jako „outsider“ -„sociální skupiny vytvářejí deviace vytvářením pravidel, jejichž porušení utváří deviaci, a aplikací těchto pravidel na konkrétní lidi a jejich onálepkováním jako outsiderů“ - deviace není vlastností spáchaného aktu x důsledek aplikování pravidel a sankcí (produkt transakce mezi soc. skupinou a tím, kdo je vnímán jako narušitel pravidla) - deviant jako někdo, kdo byl úspěšně onálepkován - otázka ne/spáchání činu a ne/dopadení pachatele HOWARD S. BECKER - typy deviantního chování - postupný (sekvenční) model deviace a deviantní kariéra - porušení pravidla - dopadení a „onálepkování - změna sebe-pojetí a „veřejné“ identity jedince - deviantní status jako dominantní - vstup do deviantní skupiny/subkultury (společný status, učení se technik, racionalizací atd.) - sebenaplňující se proroctví (falešná obvinění) - ale někdy existence dalších alternativ - morální křížová výprava a morální podnikatelé poslušné chování chování porušující pravidla je vnímán jako deviant neprávem obviněn „ryzí“ deviant není vnímán jako deviant konformní tajný deviant DALŠÍ VÝZNAMNÍ TEORETICI - Frank Tannenbaum (1938) - hypotéza „dramatizace zla“ (dramatisation of evil) - proces: komunita definuje činy jedince jako zlo - pak samotného jedince - separace jedince za účelem trestu/léčby - další izolace - zvnitřnění nálepky - redefinice pojetí sama sebe dle očekávání komunity - trestní justice může prohloubit kriminalitu - Edwin Lemert (1951) - primární (různé motivace) x sekundární deviace - sekundární - pod vlivem reakce společnosti (stigma) KRITIKA TEORIE ETIKETIZACE - nejedná se o teorii x perspektiva - vágní - identifikace deviace jen v termínech reakcí společnosti? - nelogičnost kategorie tajného devianta - deviant jako pasivní aktér (Gouldner 1968: „man-on-his-back“ x „man-fighting- back“) - upřednostňování pachatele na úkor oběti - nedostatečný důraz na roli struktury a mocenské vztahy - opomíjí deviaci mocných - ale mnohá kritika neoprávněná - vztahuje se jen na užší pojetí teorie MORÁLNÍ PANIKA - Wilkins (1964) - spirála zesílení deviace (deviance amplification) - Stanley Cohen (1972). Folk devils and moral panics : the creation of the mods and rockers - osoba/skupina konstruována jako hrozba hodnotám a zájmům společnosti - role médií v předávání informací o deviantním chování (i definování soc. problémů) - přehánění, zkreslování - pobouření veřejnosti - zvýšení kontroly ze strany policie - více případů deviace - potvrzení informací z médií - prosazování mor. podnikatelů odezvy, nových opatření - další marginalizace a stigmatizace deviantů - symbolická moc slov a obrazů; identifikační proces - přidělování „nálepek“ - morální paniky většinou krátkodobé - vystřídány jinými tématy http://left-flank.org/files/2014/01/mods-and-rockers.jpg https://1090mediaculture.files.wordpress.com/2012/04/mm.jpg https://i.ytimg.com/vi/ISU8NHbkdZw/hqdefault.jpg http://gofindtheothers.com/wp-content/uploads/2013/04/DAS.jpg Morální panika na příkladu fotbalových chuligánů Football hooliganism as a moral panic POUŽITÁ LITERATURA • Becker, Howard S. 1966. Outsiders: Studies in the Sociology of Deviance. New York: Free Press. • Burke, Roger Hopkins. 2009. An Introduction to Criminological Theory. Willan Publishing, pp. 167-179. • Cohen, Stanley. 2002 (1972). Folk devils and moral panics : the creation of the mods and rockers. London: Routledge. • Taylor, Claire. 2001. „The relationship Between Social and Self-Control: Tracing Hirshi’s Criminological Career“, Theoretical Criminology, Vol. 5, No. 3, pp. 369-388. • Taylor, Ian et al. 2003 (1973). The new criminology: for a social theory of deviance. London and New York: Routledge, pp. 139-171. • Tierney, John. 2006. Criminology. Theory and Context. Harlow: Longman, pp. 139-153. • •