Seminář 26.11.2015

Rachel Carsonová – Mlčící jaro

Jaké alternativy chemických pesticidů navrhuje Carson jako řešení?

Carsonová ve svém textu zmiňuje vědu o biologické kontrole populací, bohužel tento pojem nijak
zvlášť nerozvádí. Spokojuje se pouze s tím, že vchází z respektu člověka s přírodou, nesnaží se jí
ovládnout, ale naopak dospět k soužití s ní.[1]

Co o těchto přístupech víme dnes? Jak se od dob vydání knihy proměnilo nakládání s chemikáliemi?

V současné době dochází k masivním zákazům některých herbicidů, pesticidů a různých dalších látek a
do popředí se dostává GMO, jejímž cílem je mimo jiné vytvářet plodiny výnosnější a odolnější, ale i
to má své odpůrce.[2]

Lynn White – Historické kořeny naší ekologické krize

Souhlasíte s Whiteovou tezí, že náboženství (obecně) zásadním způsobem ovlivňovalo kulturní vývoj
naší civilizace?

Určitě ano, dokonce bych se nebál tvrdit, že v mnoha ohledech dokonce negativně ovlivňovalo
kulturní vývoj naší civilizace. Samozřejmě to nelze totalizovat. Ale dnešního nepopiratelně častého
odkazování ke „křesťanským základům“ naší převážně ateistické společnosti bych užíval opravdu
raději s mírou, protože ne na všechny fáze vývoje západní (křesťanské) společnosti můžeme být
hrdí.[3]

Jaké jsou podle vás problematické body jeho kritiky křesťanství a které jeho myšlenky byste naopak
podpořili?

Určitě nelze křesťanství jednoznačně odkázat na smetiště dějin[4] . Jeho zásluhou se nám do
dnešních dnů zachovala spousta užitečných věcí. Mnišským přepisováním se do dnešních dnů zachovaly
mnohé důležité spisy (mnohé byly také zatraceny) a skutečně se i přes různá škobrtnutí stalo
křesťanství dominantou západní morálky (desatero). S tím už však souvisí i Whiteova kritika
odkazující na odpoutání člověka od přírody a jeho označení za pána tvorstva, což ho opravňuje
k lecjakým zvěrstvům.

Za Whiteovou argumentací prosvítá kontrast dvou ze základních postojů environmentální etiky. Které
to jsou?

Je to podle mého názoru, rozpor zda by byl lepší „návrat ke kořenům“ nebo ekologická osvěta, kterou
White označuje za téměř náboženskou. Zdá se mi však, že dobře koresponduje s Leopoldovou Etikou
země, která by pro člověka také znamenala do jisté míry změnu vnímání sebe sama, přírody a vztahu
mezi sebou.[5]
________________________________

Je pravda, že v tom úryvku toho moc spomenutého nebolo, ale z ľahkej rešerše na internete sa dá
zistiť, aké metódy biologickej ochrany boli v tej dobe známe a používali sa. Jednalo sa napr. o
predstavu hubenia nejakých škodcov nasadzovaním iných živočíchov, trebárs rôznych parazitov, alebo
proste ich prirodzených predátorov; často ale šlo o introdukované druhy, ktoré mohli viesť k
nekontrolovateľnej expanzií, alebo narušeniu stability nejakých ekosystémov.

To by bolo zaujímavé viac rozviesť.

To sice súhlasím, ale domnievam sa, že mnohí kresťania by sa ohradili voči obviňovaniu za krížové
výpravy a pálenie čarodejníc. Od tých dôb sa podoba náboženstva aj církvi výrazne premenila. V
kontexte článku je ale dôležitá hlavne otázka nakoľko nejaké paradigmata či spôsoby myslenia sú
ovplyvnené touto minulosťou.


Každopádne by ste to mohol rozviesť viac...

To snáď ale ani White nerobí. Ostatne, sám je kresťan a snaží sa hľadať skôr tie svetlé stránky
svojho náboženstva (viz príklad so sv. Františkom)

To je zaujímavý náhľad. Áno, tiež mi napadla súvislosť s Leopoldovou, alebo možno ešte viac so
Schweitzerovou etikou  - práve v tom zmene vnímaní toho vzťahu smerom k väčšej rovnosti živých
bytostí. Vidím tam teda spor (kresťanského) antropocentrismu a (františkánskeho) biocentrismu.


Možno ale nechápem, čo myslíte tým návratom ku koreňom..?