Veronika Wichová 439566 Aldo Leopold a jeho etika země A. Leopold říká, že nemáme etiku, která by určovala vztah mezi zemí a člověkem. Pokud není určené, jak by se člověk k zemi měl chovat a jaké mít vůči ní mravní zásady, pak se k ní může chovat, jak jen chce. Měl by tedy vzniknout tento druh etiky. Leopold si myslí, že to je ekologická nutnost a evoluční možnost. Člověk by se tím podle něho stal součástí přírody, zatímco nyní je jejím dobyvatelem[1] . Pokud se stane součástí, tak bude muset dodržovat určité chování vůči ostatním částem přírody a respektovat její fungování jako celku. Dobyvatelská pozice je podle něho sebezničující, protože člověk je na přírodě závislý, a pokud ji svým chováním ničí, tak ničí současně i sám sebe. Z této role však není schopen poznat, jak příroda přesně funguje a pochopit, které kroky mají fatální následky.[2] Fungování lze pochopit právě jen tehdy, bude-li její součástí[3] . Proto je etika k přírodě podle něho nejlepší možná strategie. Mnoho lidí si myslí, že známe všechny procesy, na kterých funguje země, ale vědcům je jasné, že to je nesmírné složité a nevíme to ani náhodou[4] . Příroda zasahuje činností do našich dějin a nám není jasné, proč se některé jevy děly. Autor si myslí, že po splynutí s přírodou[5] se dějiny budou vyučovat z hlediska jejich tvorby skrze přírodu a její chování. To by pak k rozvoji etiky mohlo pomoci. Mělo by se přestavět celé ochranářství, protože je dnes zaměřeno na vlastní dobro, nepřestavuje v nás žebříček hodnot, což by bylo potřeba. Člověk se totiž většinou chová, tak jak to je výhodné především pro něho a nehledí na fungování celého společenství. Je jasné, že pro jeho budoucnost je důležitá i budoucnost společenství, ale momentálně je pro něj důležitý krátkodobý užitek a na dlouhodobou situaci nebere ohledy. Dříve byla ekonomikou ovládána i společenská etika, což je dnes překonáno. Je tedy na řadě upřednostnit etiku k zemi před ekonomickými záležitostmi. Potlačení pouze ekonomického zájmu by vedlo k rozvoji biodiverzity, protože by se nepěstovaly pouze užitečné rostliny a nechovala pouze užitečná zvířata. Podle mého názoru východiska A. Leopolda dobrá jsou, nenašla jsem v nich žádné nesrovnalosti, které by pravděpodobnost správnosti jeho myšlenek vyvracely. Přijde mi, že se dají i napasovat na dnešní situaci. I když z jistého pohledu se situace změnila. Myslím si, že etika k přírodě je již u části lidí vybudována a žebříčky hodnot přestavěny. Ale bohužel stále převládá ekonomika. ________________________________ Hm, naozaj Leopold tvrdí, že až osvojením určitého etického postoja sa človek stane súčasťou prírody? Ja mám za to, že on skôr tvrdí / vychádza z toho, že človek súčasťou prírody je (evolučne), ale túto svoju pozíciu si neuvedomuje / nechce uvedomiť, resp. ešte presnejšie: zatiaľ neprijal dôsledky, ktoré by toto uvedomenie malo so sebou podľa Leopolda niesť. To je veľmi zaujímavá myšlienka, i keď si nemyslím, že by to Leopold takto povedal (i keď ktovie ;-). Mám trochu dojem, že to možno aj chápete „správne“, ale vyjadrujete trochu nešťastne – ja by som povedal skôr „jestli si plně uvědomí, že je členem biotického společenství“ Trochu málo „akademická“ formulácia. Opäť trochu nešťastná formulácia. To by Leopold určite nepodpísal – ostatne, čo to znamená „splynúť s prírodou“?