Lucie Sedláčková, UČO: 439646 Aldo Leopold a jeho etika země Na čem především zakládá A. Leopold svou argumentaci pro etické ohledy k zemi? Jsou jeho východiska podle vás dobrá? Je jeho argumentace relevantní i dnes? Podle A. Leopolda máme dvě složky etiky. Etiku zabývající se vztahy mezi jednotlivci a pozdější, zaměřenou na vztah jednotlivce a společnosti. Stále chybí etika zabývající se vztahem člověka k zemi. Zemi chápeme, jako náš majetek a náš vztah k ní je čistě ekonomický. Rozšíření etiky o tuto třetí složku je evoluční možnost a ekologická nutnost. Etika země rozšiřuje společenství tak, aby zahrnovalo celou Zemi. Mění roli člověka z dobyvatele na jednoho z členů. Dobyvatel nedokáže odhadnout hodnotu věcí [1] a výsledem jeho chování je ničení přírody a tím ničení sama sebe. Etika užívání země je ještě pořád ovládána ekonomickými zájmy. Nedochází tedy k žádnému zlepšení ochranářství prospěšnému celému společenstvu, ale každý se zaměřuje na svůj okamžitý zisk. Základní slabostí toho systému je, že většina členů společenství krajiny žádnou ekonomickou hodnotu nemá. Ale jestliže stabilita našeho společenství záleží na jeho celistvosti, pak fakt, že daná kategorie je členem společenství určuje, že nemáme právo vybírat, toho kdo zůstane na živu. Člověkem způsobené změny jsou jiného řádu než evoluční změny a mají celkovější následky, než jsme momentálně schopní pochopit. Podle autora vědci neznají všechny procesy fungování Země, a někteří se domnívají, že kvůli jejich složitosti jim neporozumí nikdy. Víme pouze, že člověk je součást biotického týmu, a že mnoho dějinných událostí, bylo vlastně biotickými interakcemi mezi lidmi a zemí. Může se tedy stát, že zemi poškodíme, nebo vyčerpáme do té míry, že nebudeme schopni sami přežít. Propojení přírody s dějinnými událostmi lidstva by podle autora mohlo pomoct k rozvoji etiky. Podle autora nemůže etický vztah k zemi existovat bez lásky, úcty a obdivu k ní. Etika země odráží existenci ekologického vědomí, a to zas odráží přesvědčení o odpovědnosti jednotlivce za zdraví země. Východiska A. Leopolda jsou podle mě správná, neshledávám v nich žádnou logickou nekonzistentnost a s většinou předložených argumentů souhlasím. Problém částečně vidím v jejich prezentaci. Zdůrazňuje, že vztah k přírodě musíme získat prostřednictvím emocí, myslím, že pro přesvědčení široké veřejnosti je vhodné použití logických argumentů a konkrétních případů.[2] Od vydání knihy, ve které se Leopold vyjadřuje k etice země, uplynulo téměř sedmdesát let. Za tuto dobu se podle mého názoru stav přírody a ani vztah společnosti k ní výrazně nelepší, proto si myslím, že jeho argumentace se dá uplatnit i v dnešní společnosti. [3] Příkladem je například ekonomie středního proudu, která je aplikovaná téměř ve všech zemích světa. Další věcí, která mně utvrzuje v tomto názoru je, že diskuse o ochranářství je stále živá a názory A. Leopolda jsou její součástí. ________________________________ No, skôr nepripúšťa, že by veci mali inú hodnotu ako ekonomickú. To je relatívne častý argument. Myslíte si, že je možné, aby ľudia prijali etiku země za svoju na základe racionálnej argumentácie? Súhlasím s tým, že jeho postoje sú stále relevantné, vzhľadom na to, čo píšete, že sa ten stav veľmi nezmenil. Diskurz vo vede, ale aj environmentalisme sa už ale posunul, takže sa domnievam, že niektoré jeho východiská už platné nie sú, a tým pádom to trochu podrýva tú argumentáciu.