ENS115 Úvod do filosofie pro environmentalisty Úkol č. 2 24. 11. 2015 Lenka Havelková (399056) Leopold, A. 1999. Etika Země. In Leopold, A. 1999. Obrázky z chatrče a rozmanité poznámky. Tulčík: Abies, s. 233–255. (Orig. A Sand County Almanac, 1966.) Zadání: Na čem především zakládá A. Leopold svou argumentaci pro etické ohledy k zemi? Jsou jeho východiska podle vás dobrá? Je jeho argumentace relevantní i dnes? Autor se na začátku snaží vysvětlit, proč bychom se vůbec měli z hlediska etiky bavit také o vztahu člověka k přírodě. Uvádí několik příkladů myšlení, kdy člověk přírodu využívá pouze ekonomicky - jako zdroj pro svůj blahobyt, aniž cítil jakoukoliv odpovědnost. Leopold však upozorňuje na ekologickou krizi, spojenou s drastickým vymíráním živočišných druhů, drancování půdy, znečištění vod a ovzduší a mnoho dalších závažných důsledků tohoto sobeckého smýšlení. Dále se zabývá otázkou společenství, kdy dochází k závěru, že právě spolupráce je cestou k přežití.[1] Tímto se snaží vyloučit případnou argumentaci, že život na planetě je pouze boj a tudíž zde není místo pro přílišný soucit. Leopold se domnívá, že právě pocit sounáležitosti s ostatními druhy a určitý pocit pokory člověka vůči planetě, se jeví být výhodnou strategií. Také uvádí příklady místních iniciativ a také zmiňuje otázku jakéhosi kolektivního svědomí. Dále se zamýšlí nad osvětou a ekologickým vzděláním. Tato východiska jsou dle mého názoru dobrá, zejména co se týče reflexe. Dále je dobré, že autor svoji argumentaci vždy podkládá konkrétními příklady. Nejedná se tudíž jen o jakési abstraktní filozofické dílo.[2] Právě díky konkrétním příkladům je dílo přístupné a má potenciál oslovit širší skupinu čtenářů. Dobrý je také globální přesah, kdy se autor snaží uvádět příklady z různých států, různé typy krajin a různé roviny environmentálních problémů (vlády, režimy, zemědělské iniciativy apod.). Co se týče relevance se současnou situací, myslím, že lze odpovědět ano i ne. Autorova argumentace je z dnešního pohledu v mnohém irelevantní, jelikož se mnoho věcí změnilo. Avšak dle mého názoru, pouze ve vyspělých státech bohatého severu. Autorem zmiňovaný ekologický cit a potřeba ochrany biodiverzity se v dnešní době učí již na prvním stupni základních škol.[3] Osvěta je tedy podle mého názoru na dobré cestě, stejně jako dobrovolná ochranářská činnost. Ochrana biodiverzity se již také odehrává na úrovni státu (národní parky, chráněná území, seznam ohrožených druhů apod.) Je však pravdou, že co se týče rozvojových zemí, je tato argumentace relevantní. Nejedná se totiž jen o státy, ale celé kontinenty (Afrika, Asie Jihovýchodní Asie, Jižní Amerika). Tudíž z globálního hlediska je tento text dle mého názoru stále velmi aktuální. [4] ________________________________ To je zaujímavý akcent. Na opozícií voči (zjednodušenému) evolučne inšpirovanému postoju, že život je hlavne boj stavia viacero autorov z environmentálnej filozofie a etiky. Nezavrhoval by som sice aj „abstraktné filozofické diela“, ale inak s Vami súhlasím. Dobrý postreh. Keby ste si niekedy prečítala celú knižku, bude tento dojem ešte silnejší – prvé 2/3 knihy sú totiž práve a len konkrétne príklady a zážitky, na ktoré potom posledná tretina výborne naväzuje práve viac abstraktnou reflexiou. A nakoľko je to podľa vás úspešné? Zaujímavé. Síce by som nesúhlasil a myslím, že to v našej geopolitickej oblasti nie je zas tak ružové a myšlienky ako Leopoldove treba stále pripomínať. Ale je fajn vidieť aj nejaký optimistický pohľad občas. :-)