Seminář 25.11.2015

Aldo Leopold – Etika země

Na čem především zakládá A. Leopold svou argumentaci pro etické ohledy k zemi?

Z úvodu a závěru textuje patrné, že autor vnímá etiku jako fenomén vyvíjející se ruku v ruce se
společností. Odkazuje na to příběhem o Odysseovi a deseti popravených otrokyních. Otroctví byla ve
své době určitě ekonomicky obhájitelná záležitost. Že tudy cesta nevede, zjistil člověk mimo jiné i
s rozvíjející se etikou. Obdobně by tomu mělo být i v případě půdy, respektive životního prostředí,
Lidé by měli přestat vnímat svůj vztah k prostoru, ve kterém žijí, který obdělávají a těží, čistě
vlastnicky, nýbrž jako symbiózu. Téměř by se dalo ve zkratce říci, čím více se o „přírodu“
postaráme, tím více se ona bude schopná starat o nás.[1]

Jsou jeho východiska podle vás dobrá?

Ano

„Etika země prostě rozšiřuje hranice společenství tak, aby zahrnovalo i půdu, vody, rostliny a
zvířata, čili souhrnně zemi“.

Takhle jednoduše lze shrnout nosnou myšlenku Leopoldova textu. Jestliže jí takto jednoduše budeme i
chápat, zjistíme, že je esenciálně i obsažena v běžném životě. Skutečně člověk se na různých
úrovních a různými způsoby stará a spravuje půdu, lesy atp. Ale málokdy zvolí nějakou péči, která
by mu nepřinášela rychlý zisk. Člověk je zkrátka takový[2]  a zvolit opatření, které bude pro jeho
majetek šetrné, prospěšné a ekologicky správné, ale nebude se mu rentovat v horizontu nejbližších
měsíců či let, mu připadá nejen hloupé, ale i zbytečné.

Leopold proto vidí řešení takového vidění světa ve výchově. Je třeba moderního člověka opět
přiblížit přírodě, aby pochopil, jak komplikovaná příroda může být. A není k tomu nutné, aby
nezbytně každý jedinec chápal přírodní procesy, ale aby každý měl alespoň představu, jak můžou být
komplikované a dobře si proto rozmyslel narušení i jediného z nich.

Je jeho argumentace relevantní i dnes?

Jednoznačně, zvláště s přihlédnutím k současnému dění v Indonésii.[3]

________________________________

To je celkom pekná aplikácia jeho myšlienok, akurát trochu antropocentrická – učelom a motiváciou
je tu schopnosť prírody podoprovať náš život, kdežto u Leopolda je „stabilita a krása..biotického
spoločenstva“ hodnotou sama o sebe – preto hovoríme o ekocentrisme.

To je trochu až nihilistické tvrdenie, nie? To môžme naše snahy rovno vzdať. (Ale súhlasím, že
obvykle to tak skutočne je.)

Dosť málo argumentované.  Súhlasím, že požiare v Indonézií sú markantným prejavom problémov, ktorým
čelíme, ale bolo by dobré rozviesť prečo.