Pitch, T. 1985. „Critical Criminology, the Construction of Social Problems ami (HI
Question of Rape." International Journal of the Sociology of Law 13: 3MI, Scheerer, S. 1986. „Atypische Moralunternehmer." Kriminologisches Journal,
1. Beiheft: 133-156. Smart, C. 1986. ..Feminism and Law: Some Problems of Analysis and Slim.
International Journal of the Sociology ofLaw14: 109-123. Smaus, G. 1984. „Einstellungen von Frauen zum Strafrecht: „Positivea
Rechtsbewußtsein"?" Zeitschrift für Rechtssoziologie, Heft 2: 296-311, Stang Dahl,T. 1986. ..Taking Women as a Starting Point, Building Woiihhm. i n
International Journal of the Sociology of Law'14: 239-247. Stein, 0.1986. „Staat ohne Bürgerinnen, Sexismus in der Verwaltunu" In I
andere Stimme, Ringvorlesung des Frauenforums. Saarbrücken, Steinen, H. 1981. „Widersprüche, Kapitalstrategien und Widerstand odirl «I
Warum ich den Begriff .Soziale Probleme' nicht mehr hören kann,"
Kriminalsoziologische Bibliographies, 32-33: 56-91. [Citace chybí
v německém originále, nicméně jde pravděpodobně o tento toxi |
ed.]
Van Swaaningen, R. 1989. „Feminismus und Abolitionismus als Kritik dli Kriminologie (v tomto čísle)." [Tedy 1989. Kriminologisches Journal at 1, 3: 162-182. - pozn. ed.]
Teubner, U. 1988. „Vergewaltigung als gesellschaftliches Problem: ForiitrUMH zu einer Reform des Sexualstrafrechts." In U. Gerhard, J. Limbmili (Hni I Rechtsalltag von Frauen. Frankfurt am Main: Suhrkamp.
Von Werlhof, C. 1983. „Auf dem Wege zu einer neuen Zwangsarbilt? Frauenarbeit im Agrarsektor Venezuelas." Beiträge zur feminlutlmh, Theorie und Praxis, Heft 9/10:135-156.
Sociální kontrola a vztah mezi pohlavími
155
UbiIimiIíi Smaus
HMlIlln Petra Valentová
ilni kontrola podporuje díky svým „re-ordering rituals" status 1"" 1" 1 •'l'llm muži pohlavími. Trestněprávní, psychiatrické, soma-■M | „nnliirmální" kontroly zacházejí se ženami a muži rozdílně, a to Hr IJMtnlľlckým způsobem. Trestní právo, které předpokládá „plně nilnň" členy společnosti, se orientuje zejména na muže. U žen BjA ll«|inili lomu přiměřená psychosomatická kontrola, která jim Wm |i!liuli(>(lnotný dospělý status. Kontrolní aspekt ze strany lékař-l* |'«" " !■ Inré ženy využívají více, spočívá v jakémsi zlehčování je-■I |inll'l n v izolaci těch, které se odlišují. „Neformální" kontrola se i' |..l/uřízení v mužské režii. V tomto kontrolním vzorci se ||i|k> ii|h liikl, ze mužům je uložena povinnost výdělku, která je spo-11 jilrtvnin na přednostní přístup k pracovnímu trhu jako k nejdů-W|a|Klinii /ihoji. Ženám je upíráno obojí. Tím jsou drženy ve stavu ||i|iihII i i i;, in jádrem státu quo ve vztahu mezi pohlavími. Nakonec |||H*ii|ii nn|<in lo, že kontrolní instituce zacházejí jinak s muži a želím ||inhlnvl), nýbrž že už samy příslušné definice normy a odchylky Hlmlilm i (Kiinder).56
114
M íi (Ittillnda Smaus, Soziale Kontrolle und das Geschlechterverhältnis, in: I I ölOhper, K. F Schumann (Hrsg.), Strafrecht, soziale Kontrolle, soziale ■ m Itthibuch für Rechtssoziologie und Rechtstheorie 15, 1993, s. 122-137. ilMiiminiKillschaft. Vydáno se svolením nakladatelství, myiluplné zavést diferenci mezi pojmy „pohlaví" a „gender" „Pohlaví" |inii*M nn rozdílně biologicky uzpůsobené ženské a mužské reprodukční nim   ii/nnftuje společenskou konstrukci mužského a ženského. Tato kon-
115