USA a Japonsko v 19. století Izolace Japonska ►V průběhu 1. poloviny 19. století zůstává Japonsko nadále uzavřeno před světem. ►Nebylo tomu tak vždy, v 16. století návštěvy evropských obchodníků a misionářů měly velký vliv na obyvatelstvo. ►Zásahy proti křesťanům a misionářům ze strany Hidejošiho Tojotomi a zejména Iejasu Tokugawy znamenaly konec tohoto období. ►Uzavření se Japonska před okolním světem. ►Obchod se Západem probíhá jen prostřednictvím přístavu Nagasaki, monopol na obchod s Japonskem má Holandsko (na oplátku se zavázalo zdržet snah o šíření křesťanství). Iejasu Tokugawa (zakladatel šógunátu Tokugawa) Tokugawa_Ieyasu Úpadek šógunátu ►K jeho postupnému úpadku dochází ve 2. polovině 18. století a v průběhu 19. století se situace dále zhoršuje. ►Japonsko i nadále zůstává především feudální společností s agrární ekonomikou, která v čím dál menší míře uspokojuje životní potřeby stále početnějšího obyvatelstva. ►Japonsko je v tomto období sužováno hladomory a vzpourami. Vzrůstá nespokojenost rozsáhlých segmentů populace a jednotlivé rody se snaží využit oslabení moci šóguna ve svůj prospěch. Japonsko a svět v tomto období ►Vztah Japonska k cizincům je i nadále odmítavý a nepřátelský. ►Monopol na obchod s Japonskem má i nadále Holandsko, s cizinci odmítají Japonci i nadále jednat. ►Velmi špatné chování Japonska k námořníkům cizích lodí, které ztroskotaly u japonského pobřeží. První pokusy USA změnit japonský postoj ►Skončily neúspěchem. ►Plánovaná cesta Edmunda Robertse do Japonska se po jeho smrti neuskutečnila. ►V roce 1846 připlula do Tokijského zálivu výprava, jíž velel komodor Biddle. ►Po deseti dnech čekání byl donucen odplout = Japonsko nadále odmítá obchodovat s jinou zemí než s Holandskem a tvrdí, že je jen jeho záležitostí, jak se bude chovat k cizincům. Nástup asertivnější americké politiky v Pacifiku ►Díky vítězství ve válce s Mexikem (1846-1848) získaly USA kontrolu nad západní částí dnešních USA. ►Poskytlo jim to základny pro realizaci asertivnější zahraniční politiky v Pacifiku. ►Jsou připraveny přitvrdit i vůči Japonsku. ►Kromě navázání obchodních vztahů a přinucení Japonska zacházet lépe se západními občany je vnímán geostrategický význam Japonska pro zajištění obchodní cesty do Číny. Perryho cesta do Japonska ►V roce 1853 připlouvá do Japonska v čele námořní eskadry komodor Matthew Perry. ►Perry věří ve významnou budoucí roli USA, které chápe jako „říši středu“ mezi dvěma oceány. ►Obává se šíření ruského vlivu a soudí, že v budoucnosti bude v Pacifiku hlavním soupeřem USA právě Rusko, které vidí jako stát ztělesňující hodnoty protikladné USA. ►Proto chce, aby to byly USA, kdo první uzavřou smlouvu s Japonskem, a tak získají vliv v této zemi. ►Navrhuje také anexi ostrovů v Jihočínském moři (Peskadorské ostrovy, Formosa) za účelem získání strategických základen v regionu. Japonská reakce na Perryho příjezd ►Perryho příjezd vyvolal v Japonsku vzrušenou diskusi, jak na americké požadavky reagovat. ►Část japonských představitelů i nadále zaujímala odpor proti všemu cizímu a západnímu a požadovala odmítnutí požadavků. ►Převahu ovšem získali stoupenci smířlivého přístupu. ►Mezi nimi nechybí ti, kdo sice respektují sílu Západu, ale současně hodlají využít západních technologií a zbraní, stejně jako proměnu regionu, k naplnění „japonského osudu“ - pokračovat v dávných plánech Hidejošiho Tojotomi na rozšíření japonské říše a získání převahy nad okolními sousedy. ►Spory ohledně přijetí Perryho požadavků dále oslabily pozici šóguna, což připravilo prostor k modernizaci Japonska a současně i k přesunu moci do rukou císaře a nových elit. Komodor amerického námořnictva Matthew C. Perry (1794-1858) perryphoto Smlouva z Kanagawy (1854) ►Podepsána 31. března 1854, vyvrcholení Perryho návštěvy v Japonsku. ►Na rozdíl od Cushingovy smlouvy s Čínou jde primárně o úmluvu o zacházení s trosečníky doplněnou o několik málo ustanovení týkajících se obchodu a diplomatických styků. ►Kromě pasáží o zacházení s trosečníky předpokládala otevření dvou méně významných přístavů americkému obchodu a právo USA zřídit si v jednom z nich (Šimoda) konzulát. ►Obsahuje doložku nejvyšších výhod pro USA, ale obchodních privilegií USA získávají poměrně málo. ►Na rozdíl od Cushingovy smlouvy také nezakotvuje právo exteritoriality. ►Celkově lze proto říci, že Perryho expedice Japonsko světu „pouze pootevřela“. Připlutí Perryho eskadry do Tokijského zálivu (dobový japonský tisk) 800px-Japanese_1854_print_Commodore_Perry Pozůstatek dělostřelecké baterie v Tokijském zálivu narychlo vybudované v zimě roku 1853 k znemožnění jarního návratu eskadry komodora Perryho do Japonska 800px-OdaibaView Další dohody s Japonskem ►Smlouva z Kanagawy položila základ otevření se Japonska světu a další velmoci rychle následovaly amerického příkladu. ►V dalším období byla důležitá role prvního amerického velvyslance v Japonsku - Townsenda Harrise. ►Podařilo se mu dosáhnout přímých jednání se šógunem, jejichž výsledkem bylo podepsání Dohody z Šimody (červen 1857), která dále rozšířila práva a privilegia Američanů v Japonsku. ►V roce 1858 (červenec) dojednal uzavření Smlouvy o přátelství a obchodu, která završila otevření se Japonska americkému obchodu a zakotvila právo exteritoriality. ►Podobně jako v případě Cushingovy smlouvy s Čínou se i tato smlouva stala vzorem pro ostatní západní země. Odpor proti Západu a konec vlády šóguna ►Uzavření smluv dále prohloubilo rozpory v japonské společnosti, která se ocitla na pokraji občanské války. Část klanů se bouřila proti ústupkům šóguna vůči západním státům a vůči cizincům obecně. ►Krize vyvrcholila poté, co jeden z klanů uzavřel cizím lodím úžinu Šimonoseki (mezi ostrovy Honšú a Kjúšů). V reakci na to vojenská expedice západních velmocí (včetně účasti USA) porazila vzbouřené klany a v roce 1864 úžinu opět otevřela. ►Následně byla uzavřeny dohoda o náhradě škody a dohoda o clech, které představovaly jedny z mála mnohostranných dohod uzavřených před první světovou válkou, na nichž participovaly i USA. ►Šógun na krizi reagoval nařízením, že cizinci musí opustit Japonsko, ale současně západní státy ujistil, že toto nařízení nehodlá v praxi realizovat. ►Jeho chování vedlo k dalšímu vzrůstu odporu proti jeho pokračující vládě. ►Po smrti dosavadního šóguna byl jeho nástupce donucen rezignovat ve prospěch nového císaře Mucuhita (na trůn nastoupil pod jménem Meidži – osvícená vláda), kolem kterého se soustředili mladí stoupenci modernizace Japonska. Japonský císař Mucuhito (známý pod jménem Meidži, 1852-1912) Meidzi Modernizace Japonska ►Po rezignaci šóguna a porážce jeho armády zahájilo Japonsko proces modernizace, jehož rychlost, velikost a úspěšnost dodnes pravděpodobně nemají obdoby. ►Jádro této modernizace se ovšem odehrává v materiální sféře, zatímco pokud šlo o převzetí západních idejí, Japonsko se přizpůsobilo Západu jen v omezené míře a leckdy od něj převzalo to nejhorší - imperialismus. ►Japonsko hodlalo modernizace využít především k tomu, aby si vynutilo lepší postavení ve východní Asii a to na úkor sousedních států. Začátek nové japonské zahraniční politiky ve východní Asii ►V průběhu roku 1873 se vztahy Japonska a Koreje vyhrotily až na pokraj války. ►Japonsko nakonec ustoupilo, avšak výsledkem je vypuknutí krize uvnitř samotného Japonska. ►K uspokojení hlasů volajících po agresivnější zahraniční politice byla proto vyslána trestná expedice na ostrov Formosa (ačkoliv jde o součást Číny). ►Přibližně ve stejnou dobu se japonské zájmy střetly s ruskými v otázce Kuril a Sachalinu, avšak tento spor byl vyřešen diplomaticky. ►V roce 1875 donutilo Japonsko Koreu (vazala Číny) uzavřít smlouvu obdobného obsahu, jakou před léty uzavřel Perry s Japonskem. USA a východní Asie ve druhé polovině 19. století ►Od 60. let 19. století se USA přestaly angažovat ve velmocenské politice ve východní Asii. ►Důvodem je především občanská válka a následné soustředění se na obnovu země. ►Primát v regionu převzaly jiné velmoci a po zbytek 19. století hrají USA v záležitostech regionu jen druhořadou roli. Anson Burligame (1820-1870) Jako americký velvyslanec (1861-1867)patřil k hlavním stoupencům politiky podpory zachování teritoriální integrity Číny, následně jako čínský vyslanec sjednal uzavření smlouvy mezi USA a Čínou z roku 1868 Převažující charakter vztahů USA s východní Asií v tomto období ►Nadále se rozvíjejí obchodní vztahy s Čínou a Japonskem, významně rostou i americké investice v těchto zemích. ►USA podporují zachování teritoriální integrity Číny. ►Neméně významná je americká misionářská činnost v Číně, která dala milionům Američanů určité (převážně pozitivní) povědomí o Číně. ►Na druhé straně také výrazně vzrostla čínská migrace do USA, která byla smluvně upravena smlouvou z roku 1868 (zakotvila právo svobodné migrace). ►Ačkoliv Čínané, kteří emigrovali do USA, přispěli k hospodářskému rozvoji země, v řadě případů se nesetkali s příznivým přijetím. ►Zejména v Kalifornii došlo k řadě protičínských bouří a snahám uzákonit prostřednictvím referenda zákony proti Číňanům a jejich migraci. V Kongresu byl podobný zákon přijat v roce 1878, ale prezident Hayes jej vetoval. ►Tlak veřejnosti však Hayesovu administrativu nakonec vedl k tomu, že v roce 1880 vyjednala novou smlouvu s Čínou, která uvalila výrazné restrikce na migraci Číňanů za prací do USA. ►Ačkoliv se na jiné kategorie osob nevztahovala, v praxi se s nepřátelstvím a diskriminací setkávají i čínští studenti a návštěvníci. ►Takové chování však má negativní dopad na obraz USA ve východní Asii (zejména po následném vypuknutí vlny „antijaponské hysterie“).