Věda a vědecké zkoumání
Metodologie výzkumu politiky a mezinárodních vztahů
2015

Sociální role vědy
•Věda jako základní lidská potřeba uspořádat rozdílné a mnohostranné jevy.
•
•Jan Keller: nahrazení teologického řádu - systému kontroly a orientace novým racionálním systémem.
•
•     Průmyslová revoluce: technika umožnila dramaticky zvýšit efektivitu využití přírodních zdrojů
/ dramatické proměny ve společnosti.
•
•A.Comte: Pochopit společnost a řídit…
•
•Cíl vědeckého zkoumání - popsat a vysvětlit:
1)všeobecné rysy (zobecnění) a…
2)vzájemné vztahy (příčinnost) jevů.

Vývoj vědy
•Klasické pojetí: odnož filozofie, prostředek k poznání základních principů – nazírání axiomů a
odvozování poznatků logickým způsobem…
•
•Moderní věda: prosazuje ideál autonomie člověka - potřeba sebeprosazení člověka, eliminace
teologického absolutismu, teoretická zvídavost a zájem na praktickém ovládnutí přírody…
•
•Mocenský aspekt: věda má význam pro tvorbu moci - v demokratické společnosti se přizpůsobuje i
jejím imperativům rovnosti a svobody…
•
•Vyčerpávání modernity - otázka – jaká hodnotová struktura vědy zdůvodňuje její racionální povahu?

Klasifikace věd
•
•Vědy formální a vědy reálné.
•
•Vědy exaktní (přírodní) využívají kvantitativní procedury (měření). V jazyce převažují metrické,
nebo alespoň komparativní pojmy (nikoli klasifikatorické)…
•
•Vědy humanitní: soubor věd o člověku a společnosti, obvykle označují „jádro“ společenských věd
(filozofie a historie, literární věda, dějiny umění)…
•
•Vědy sociální: („social sciences“) ekonomie, sociologie, demografie, politické vědy…
•
• Rozdíl v exaktnosti – tvrdé, měkké a tvrdší (míra kvantifikace).

Kauzalita v sociálních vědách
•Přírodní vs. sociální vědy – míra kontroly přirozeného systému…
•
•Sociální vědy: nemožnost izolovat systém a příčinný vztah; nemožnost formulovat zákony, jen
pravděpodobnostní charakter tvrzení; omezená možnost intervence a experimentu…
•
•Kauzalita: příčinná souvislost mezi (sociálními) jevy (závislá a nezávislá proměnná) – nalezení,
prozkoumání a pochopení je klíčové pro vědecké poznání společnosti.
•
•MacIver: cokoliv se děje, má příčinu; každá příčina je důsledkem předcházející příčiny; každý
důsledek je příčinou následujícího důsledku.
•
•Pareto: v důsledku zkoumání lze získat soubor tvrzení, která jsou přiblížením k neobyčejné
složitosti sociálního světa.
•

•
•
•
•Nezávislá proměnná  --->  Závislá proměnná
•
•příčina - mechanizmus vztahu - následek

„Věda“ v sociálních vědách
•Příklady koncepcí – mají charakter vědeckého poznání:
•
•Ekonomie: Obecná teorie zaměstnanosti (Keynes), Ekonomicko-sociální teorie růstu (Kuznets);
•
•Sociologie: Protestantská etika (Weber), Železný zákon oligarchie (Michels), Sociální směna
(Homans, Blau);
•
•Politologie: Cleavages (Rokkan), Volební zákony (Duverger, Sartori), Ekonomická teorie politiky
(Downs);
•
•Mezinárodní vztahy: Hegemonická stabilita (Kindleberger, Krasner)…

Teorie demokratického míru:
 „demokracie spolu neválčí“
Mezinárodní systém (přirozený systém)
-obsahuje prvky: státy (demokracie, autoritativní státy);
-obsahuje jejich interakce: vztahy vlád (agresivní, kooperativní).
Problém: jsou i jiní aktéři (mezinárodní organizace, vnitrostátní subjekty) i jiné interakce
(trans-národní vazby - nezprostř. státem; vztahy mezi státy a MO).
Závislá a nezávislá proměnná
Politický režim (autoritativní/ demokratický) – nezávislá proměnná (příčina)
Chování v mezinárodních vztazích (militarismus/kooperace) - závislá (důsledek)

Metoda a vědecká metoda
•Metoda: způsob, postup a pravidla jednání – návod k jednání. Předpokládá apriorní stanovení cíle -
dosažení cíle je kritériem hodnocení metody.
•
•Poznávací metody: smyslem je odhalit, prozkoumat, popsat a pochopit prvky,  procesy, souvislosti
vyskytující se v reálném světě. Výsledky - poznatky se stávají součástí kulturního dědictví.
•
•Vyvinuly se ve vědecké metody: znaky - systematičnost, přesnost, kontrolovatelnost,
verifikovatelnost, opakovatelnost, zobecnitelnost.
•Vytváření, zkoumání a zobecňování vědeckých metod je metodologie (nauka o metodách, zahrnující
jejich kritické hodnocení).

Metoda analytická, syntéza a teorie
•
•Metoda analytická: rozčlenění jevů na jednotlivé prvky nebo části s cílem odhalit jejich vzájemné
vztahy (operacionalizace, kategorizace, klasifikace, statistická analýza).
•
•Syntéza: skladebný proces vytváření celků z jednotlivých částí.
•
•Teorie: ucelený výkladový či predikační systém vztahující se k určitému problému.

Demokratický mír
1) Problém
-Vyskytuje se různé uspořádání státu a různé jeho chování v zahraniční politice.

2) Analýza
-definujeme pojmy demokracie, autoritářský systém, kooperativní a agresivní chování státu;
-hledáme prvky podle kterých ji poznáme; identifikujeme souvislosti mezi prvky a důsledky jejich
výskytu…
-zbrojení, zastrašování, okupace -> moc, ovládnutí, kořistění…
-pluralita, dem.volby, svoboda projevu -> iniciativa, spolupráce, předvídatelnost...
-kolik a jakých prvků je třeba abychom mohli říct, že je něco demokracie? (operacionalizace);
-S jakým chováním státu souvisí jeho vnitřní nastavení – proč má souviset? (vazba na teorii)

3) Zkoumání
 - SRN i FRA jsou po 1945 hodné státy, dříve agresivní….
 - Severní Korea, SSSR po roce 1945 provokují….
4) Syntéza
Státy které jsou demokratické, jsou „hodné“, ty které nejsou jsou často „zlé“. (zobecnění)
5) Teorie
Změna vnitřního uspořádání má dalekosáhlé důsledky pro zahraniční politiku.
Změna na demokracii vede k posílení kooperace (uvnitř i vně) na úkor agresivity…

Verifikace a falzifikace
•Falzifikace: postup, kdy se dokazuje nepravdivost vědeckého tvrzení.
•
•Popper: požadavek, aby povaha vědeckého tvrzení umožňovala jeho vyvrácení – odmítnutí metody
verifikace (nelze definitivně realizovat).
•
•Poznání začíná teoretickým postojem, který je empiricky testován.
•
–Schopnost podrobit se falzifikaci je základní podmínkou vědecké povahy tvrzení.
•
–Falzifikace je symbolem tvořivého rozvoje myšlení, snaha odhalit rozpory provokuje myšlenkové
střety, je zárukou dynamiky – na rozdíl od konzervativní snahy verifikovat (hledají se podpůrné
indicie).
•
•Když víme co neplatí, blížíme se k pravdě.

1) Na základě teorie formulujeme tvrzení (hypotéza):
Demokratickému vnitřnímu uspořádání země odpovídá kooperativní, neagresivní zahraničněpolitické
jednání.
Formulace zákonitosti (kauzalita): Demokratické uspořádání je příčinou neagresivního jednání státu.
2) Konfrontace s realitou
Empirické pozorování: Německo v roce 2015 vpadlo do Polska…. přitom oba jsou demokratické státy…!
3) Falzifikace tvrzení - teorie
…hypotézu proto nepodržíme –> teorie není schopna vysvětlit konkrétní jednání státu…

Paradigma v sociálních vědách
•
•Paradigma: souhrn základních domněnek, předpokladů, představ dané skupiny vědců; i metodická
pravidla řešení, intuitivní postoje a hodnocení problémů.
•Proměna se děje zvraty (vědeckými revolucemi - nahromaděním anomálií).
•
•Paradigmata jsou navzájem nesouměřitelná. Není možné hodnotit jedno na základě druhého.
•
•Sociální vědy mají obvykle multiparadigmatický charakter.
•
•Vědecká komunita: společenství vědců propojené formálními i neformálními interakčními vazbami –
sdílející základní vědecké paradigma, rysy profesní a zájmové komunity.

Empiricko-analytický přístup
•Je to metodologický přístup - klade důraz na neutrální postoj vůči studovanému předmětu (výroky
nejsou ovlivňovány apriorními soudy);
•Klíčová je nestrannost, schopnost podstoupení odborné kritiky, schopnost objektivizace dosažených
poznatků;
•Veškerá využitá fakta musí být přesně a explicitně uvedena pokud nejsou původní, musí být uveden
zdroj;
•Je třeba uvést explicitně všechny výchozí předpoklady (to co se nedokazuje – to omezuje
využitelnost);
•Je vhodné uvést osobní motivaci pro zkoumání.

Postup práce v sociálních vědách
•
•Pozorování reality – vyslovení základních soudů..
•Formulace zvládnutelného a nebanálního výzkumného problému (testovatelný úkol)…
•Formulace testovatelných hypotéz opřených o teorii…
•Ověřování a podložené zobecnění závěrů pozorování…
•Zhodnocení (formulace, reformulace) teorie vysvětlující vztahy mezi proměnnými v systému…
•Testování platnosti teorie…
•

• 1) Deskriptivní přístup: systematické shromažďování dat o problému; často studium jednoho
případu; jen problematicky zobecnitelné.
•
• 2) Systematická metoda analýzy: hledají vztah mezi jevy; typicky prostorově, časově omezené
(teorie středního dosahu); lze dospět ke smysluplnému zobecnění – lze usuzovat na obecné příčiny
sledovaných jevů.
•
• 3) Deduktivní metody: vycházejí z obecného apriorního konstatování univerzální příčiny, pak
empiricky prověřovány dílčí závěry.

•Deskriptivní přístup:
• Německo od roku 1945 nikomu nevyhlásilo válku, do roku 1945 často. Je to popis pozorované
reality.
•
•Systematická metoda analýzy
• Zahraničně politické chování Německa a Francie (výbojnost) se změnilo v důsledku změn vnitřních
charakteristik politických systémů (demokratizace) – jde o výstup prověřování předvídaných vztahů v
realitě .
•
•Deduktivní metody:
• Demokracie má mírovou povahu – je to vnitřní apriorní charakteristika – jde o hledání opory pro
tvrzení v realitě.

Stát
Náb.
Boh.
1
Honduras
K
N
2
Venezuela
K
N
3
Belize
K
N
8
Lesotho
K
N
11
JAR
K
S
12
Kolumbie
K
N
14
Kongo DR
K
N
18
Brazílie
K
S
19
Rwanda
K
N
22
Mexiko
K
S
27
Nigérie
K, I
N
33
Myanmar
B
N
35
Jižní Súdán
A, K, I
N
36
Pobř. Slonoviny
I, K, A
N
39
Turkmenistán
I
S
47
Etiopie
K, I
N
Stát
Náb.
Boh.
48
Súdán
I
N
66
Rusko
K
S
68
Kyrgyzstán
I
S
70
Filipíny
K
N
77
Somálsko
I
N
79
Irák
I
N
82
Kazachstán
I, K
S
84
Pákistán
I
N
86
Mali
I
N
89
Palestina
I
N
91
Eritrea
K, I
N
92
Litva
K
S
95
Afganistán
I
N
108
Albánie
I, K
N
111
USA
K
B
121
Irán
I
S
125
Kosovo
I
N

Poř.
Stát
Náb.
Boh.
128
Indie
H, I, K
N
129
Egypt
I
N
138
Tchaj-wan
B, T
B
145
Bangladéš
I
N
147
Turecko
I
S
152
Malajsie
I, B
S
154
Sýrie
I
S
155
Norsko
K
B
159
Jordánsko
I
N
165
Izrael
J
B
166
Libye
I
N
Poř.
Stát
Náb.
Boh.
185
Omán
I
B
186
Katar
I
B
188
Čína
T
S
191
ČR
K
B
198
Saudská Arábie
I
B
203
Alžír
I
N
208
Indonésie
I
N
209
Švýcarsko
K
B
210
Bahrajn
I
B
212
Kuvajt
I
B
201
Japonsko
B
B