Hegemonická stabilita
Mezinárodní politická ekonomie 2015


THS v rámci IPE
•Vztah mezi mezinárodní politickou strukturou a liberální světovou ekonomikou – zkoumán již 40 let.
•
•Carr: britská ekonomická hegemonie a rozmach volného obchodu;
•
•1973 Kindleberger: souvislost mezi britským úpadkem, začátkem éry americké predominance a světovou
hospodářskou krizí;
•
•Gilpin a Krasner: zkoumání role politické moci pro fungování systému liberální světové ekonomiky;
•
•V éře turbulencí uvnitř světové ekonomiky a relativního oslabováním USA (souvislost?) analýza role
hegemona obzvláště aktuální…
•
•Teorie hegemonní stability- napomohla ustavení IPE v 1970s;
•Jednoduchá kauzalita a předpovědi se zdály být v souladu s realitou…

Hlavní prvky teorie
•Realistická interpretace: státy racionální aktéři + distribuce moci klíčová…
•
•Kauzalita: distribuce moci je nezávislou proměnnou, která ovlivňuje fungování světové ekonomiky…
•
•Kindleberger: ke stabilizaci světové ekonomiky musí existovat stát, který takovou stabilitu
zajistí.
–1929 Velká Británie nebyla dále schopna tuto roli plnit, zatímco USA, nebyly ochotny ji vykonávat;
–Jednotlivé státy začaly sledovat své vlastní národní zájmy a nebraly ohled na fungování světové
ekonomiky.
–
•Teze:
–Nutná mocnost, která je schopná a ochotná vést – udělá ze států participujících státy
privilegované;
–Mocnost obstará a podpírá infrastrukturu, která dovolí hladkou a vzájemně výhodnou mezinárodní
směnu;
–Když síla stabilizátora upadá, je v ohrožení  i stabilita systému..;
–Nakonec žádná kooperace (ostatních) mocností není schopna nahradit stát, který by vzal na bedra
tíhu vedení.

Historické příklady
•Britská hegemonie (1860-1913)
–politický triumf střední třídy + rozmach průmyslového sektoru;
–námořní dominance – koloniální dělba práce;
–GB jako příklad ekonomického úspěchu; další státy přebírají myšlenky liberalismu- bilat.dohody;
–export kapitálu – Londýn finančním centrem…
•Velká hospodářská krize 30. let…
•
•Americká hegemonie (1945-1971?)
–vytvoření mezinárodních organizací a ekonomických režimů;
–liberalizace obchodu a financí; zajišťování likvidity a pomoc při poválečné obnově;
–poskytování vojenské ochrany;
–změny ve světové ekonomice 70. a 80.let 20st.…
•Strukturální krize 70.let…

Role hegemona
•Potřeba veřejných statků ale problém černých pasažérů – riziko opadnutí zájmu platit + oslabení
systému (logika kolektivní akce).
•
•Řešení: existence hegemona:
–Má zájem na poskytování veřejných statků;
–Podnikne kroky k jejich zajištění;
–Platí větší části nákladů nebo přinutí další aktéry platit.
–
•Hegemon vykonává několik rolí (liberální institucionalismus):
–Konstrukce a vynucování mezinárodních režimů;
–Bariéra proti ekonomickému nacionalismu;
–„Crisis management“ (krizová likvidita);
–Motor hospodářského růstu.
–
•Aktuální režim: liberální obchod + integrované finanční trhy
–Volná koordinace monetární a kurzové politiky;
–Opatření proti zneužívání dominantního postavení a pro zapojení ostatních aktérů;
–Dovozy stimulují růst; investice poskytují kapitál; transfery technologie zvyšují produktivitu
práce…
•

Úpadek hegemona
•Negativní, nevyhnutelný jev – HS inherentně nestabilní – H. ztrácí vůli i schopnost řídit systém:
–Roste jeho domácí spotřeba a náklady na obranu systému;
–Existence „černých pasažérů“+ partneři mají z liberalizace větší prospěch;
–Vytlačován efektivnějšími a dynamičtějšími soupeři…
–
•Fungování tržní ekonomiky transformuje strukturu mezinárodního ekonomického systému a vede
k rozptýlení moci, tím podrývá politické základy této struktury..
•
•Důsledky úpadku: nárůst konfliktů ve světové ekonomice:
–Pokud se hegemon dokáže přizpůsobit - naváže spolupráci při zajišťování veřejných statků – řád
může přežít.
–
•Důvody přežití: setrvačnost, absence reálné alternativy, přežívání společných zájmů.
•
•Řád po hegemonii:
–Riziko, že krize povedou ke kolapsu režimu;
–Problém, kdo sehraje roli stabilizátora systému, zajistí potřebnou likviditu a bude provádět
crisis management…