Nadnárodní korporace ve světové ekonomice
Mezinárodní politická ekonomie 2015


Vymezení nadnárodní korporace
•Nadnárodní korporace (TNC/MNC)
•
•Podnik který zahrnuje přímé zahraniční investice (FDI) a vlastní nebo kontroluje aktivity
„přidávání hodnoty“ ve více zemích.
•Nevztahuje se na společnosti, které jen obchodují.
•Financuje své aktivity v zahraničí přesunem financí ze země domovské do země hostitelské – s cílem
vlastnit nebo kontrolovat výrobní prostředky (…v praxi alespoň 10%).
•
•Firma je MNC pokud:
•
•Má zahraniční filiálky;
•Operuje na území několika zemí;
•Významné množství aktiv, majetku a zisku je umístěno v zahraničí;
•Zaměstnanci, akcionáři a manažeři jsou z různých zemí;
•V zahraničí jsou více než jen prodejní místa – produkce.
•
•

MNC jako zdroj napětí
•Zásadní rozhodnutí činěna mateřskou firmou/sídlem.
•
•Rozšiřují vliv managementu – rozhodnutí o využití národních zdrojů – za národní hranice.
•
•Rozhodnutí činěna na základě strategie korporátního úspěchu, bez ohledu na podmínky v dané zemi.
•
•Napětí mezi globální ekonomikou a teritoriálními politickými systémy (podpora vs. podrývání
politik).
•
•Produktivní nástroj liberálního ekonomického řádu vs. instrument kapitalistické dominance.
•

Historie MNCs
•Konec 19st. – přírodní zdroje – imperiální dělba práce.
•1914 – GB ½ FDI – od 1920s vedení USA.
•1945 – 1960 USA 2/3 MNC filiálek Evropa (kapitálové kontroly a EHS) + DCs (přírodní zdroje).
•1960s – první MNCs z EU a JAP.
•
•Vývoj počtu MNC:
–1969: 7,300
–1988: 18,500
–2000: 61,600
–2009: 83,000 (900tis. filiálek)
•
•Růst objemu FDI:
–1988 – 180mld. USD (ročně)
–2013 – 1,35 bil. USD (ročně)
–
•Oblasti produkce (vývoj): zemědělství – těžařství – bankovnictví – průmysl – elektronika.
•Nejvýznamnější současné MNC: petrochemie, automobily, banky/pojišťovny, maloobchodní řetězce,
strojírenství, elektronika.
•Pozice USA: do USA v 1960s – nic; 1970s dovnitř 20% toho co ven; 1980s více dovnitř než ven.

Pozice MNCs ve světě
•MNCs ve světové ekonomice:
•10% produktu; 60 mil. zaměstnanců; 1/3 světového obchodu.
•
•Top 100 MNC disponuje (z celkového objemu všech MNCs):
•12% majetku, 14% prodeje, 13% zaměstnanců.
•
•Rozložení MNCs mezi AIC a DCs:
•cca 90 z top100 z US, EU, JAP; 75% mateřských firem je v AIC.
•
•Pozice AIC:
•80% vývozu a 64% dovozu FDI (2011).
•
•Struktura FDI v DCs:
•20% ze všech FDI do Asie (Čína 3,5%); 13% do LATAM
•(BRA, ARG, MEX, CHI).
•
•Významná změna v GE:
•Mateřské firmy v DCs (Čína, H-K, KOR, Singapur, Taiwan, VEN, MEX, BRA);


1980
1990
2000
2011

EXP
IMP
EXP
IMP
EXP
IMP
EXP
IMP
AICs
86,9
57,5
93,0
75,1
89,0
75,4
80,6
63,9
DCs
13,1
42,5
7,0
24,9
10,8
23,3
17,5
32,4
TE
0,0
0,0
0,0
0,8
0,3
0,8
1,9
3,7
DC - Asie
3,0
30,5
3,2
16,5
7,6
14,4
12,2
19,5
 Čína
-
-
-
-
0,4
2,6
1,7
3,5
Přímé zahraniční investice
(% světových investic)

Pořadí
Společnost (2010)
Země sídla
Zaměření
1
Royal Dutch Shell
Nizozemí
ropa a rafinerie
2
Exxon Mobil
Spojené státy
ropa a rafinerie
3
Wal-Mart Stores
Spojené státy
prodej zboží
4
BP
Británie
ropa a rafinerie
5
Chevron
Spojené státy
ropa a rafinerie
6
Total
Francie
ropa a rafinerie
7
Conoco Phillips
Spojené státy
ropa a rafinerie
8
ING Group
Nizozemí
bankovnictví
9
Sinopec
Čína
ropa a rafinerie
10
Toyota Motor
Japonsko
automobily
11
Japan Post Holdings
Japonsko
pojišťovnictví
12
General Electricts
Spojené státy
diverzifikované finančnictví
13
China National Petroleum
Čína
ropa a rafinerie
14
Volkswagen
Německo
automobily
15
State Grid
Čína
strojírenství, energetika
16
Dexia Group
Belgie
bankovnictví
17
Eni
Itálie
ropa a rafinerie
18
General Motors
Spojené státy
automobily
19
Ford Motor
Spojené státy
automobily
20
Alianz
Německo
pojišťovnictví
21
HSBC Holdings
Británie
bankovnictví
22
Gazprom
Rusko
energetika
23
Daimler
Německo
automobily
24
BNP Paribas
Francie
bankovnictví
25
Carrefour
Francie
prodejce zboží
26
E.ON
Německo
energetika
27
PDVSA
Venezuela
ropa a rafinerie
28
ArcelorMittal
Lucembursko/Indie
ocelářství
29
AT&T
Spojené státy
telekomunikace
30
Siemens
Německo
elektronika a strojírenství

Rank
Company (2014)
Country
Branch
Sales
Profits
Assets
Market
Value
1
ICBC
China
Major banks
$148.7 B
$42.7 B
$3,124.9 B
$215.6 B
2
China Construction Bank
China
Regional banks
$121.3 B
$34.2 B
$2,449.5 B
$174.4 B
3
Agricultural Bank of China
China
Regional banks
$136.4 B
$27 B
$2,405.4 B
$141.1 B
4
JPMorgan Chase
United States
Major banks
$105.7 B
$17.3 B
$2,435.3 B
$229.7 B
5
Berkshire Hathaway
United States
Investment serv.
$178.8 B
$19.5 B
$493.4 B
$309.1 B
6
Exxon Mobil
United States
Oil + Gas
$394 B
$32.6 B
$346.8 B
$422.3 B
7
General Electric
United States
Conglomerates
$143.3 B
$14.8 B
$656.6 B
$259.6 B
8
Wells Fargo
United States
Major banks
$88.7 B
$21.9 B
$1,543 B
$261.4 B
9
Bank of China
China
Major banks
$105.1 B
$25.5 B
$2,291.8 B
$124.2 B
10
PetroChina
China
Oil + Gas
$328.5 B
$21.1 B
$386.9 B
$202 B
11
Royal Dutch Shell
Netherlands
Oil + Gas
$451.4 B
$16.4 B
$357.5 B
$234.1 B
12
Toyota Motor
Japan
Auto manu.
$255.6 B
$18.8 B
$385.5 B
$193.5 B
13
Bank of America
United States
Major banks
$101.5 B
$11.4 B
$2,113.8 B
$183.3 B
14
HSBC Holdings
United Kingdom
Major banks
$79.6 B
$16.3 B
$2,671.3 B
$192.6 B
15
Apple
United States
Comp.hardw.
$173.8 B
$37 B
$225.2 B
$483.1 B
16
Citigroup
United States
Major banks
$94.1 B
$13.4 B
$1,883.4 B
$145.1 B
17
BP
United Kingdom
Oil + Gas
$379.2 B
$23.6 B
$305.7 B
$148.8 B
18
Chevron
United States
Oil + Gas
$211.8 B
$21.4 B
$253.8 B
$227.2 B
19
Volkswagen Group
Germany
Auto manu.
$261.5 B
$12 B
$446.9 B
$119 B
20
Wal-Mart Stores
United States
Discount stor.
$476.5 B
$16 B
$204.8 B
$247.9 B

21
Gazprom
Russia
$164.6 B
$39 B
$397.2 B
$88.8 B
22
Samsung Electronics
South Korea
$208.9 B
$27.2 B
$202.8 B
$186.5 B
23
AT&T
United States
$128.8 B
$18.2 B
$277.8 B
$182.7 B
24
BNP Paribas
France
$123.2 B
$6.4 B
$2,480.5 B
$98.6 B
25
Total
France
$227.9 B
$11.2 B
$239.1 B
$149.8 B
26
Verizon Communications
United States
$120.6 B
$11.5 B
$274.1 B
$197.7 B
27
Allianz
Germany
$131.4 B
$8 B
$963.1 B
$77.2 B
28
China Mobile
Hong Kong
$102.5 B
$19.8 B
$192.8 B
$184.6 B
29
Sinopec-China Petroleum
China
$445.3 B
$10.9 B
$228.4 B
$94.7 B
30
Petrobras
Brazil
$141.2 B
$10.9 B
$319.2 B
$86.8 B
31
Daimler
Germany
$156.6 B
$9.1 B
$232.2 B
$102.9 B
32
Microsoft
United States
$83.3 B
$22.8 B
$153.5 B
$343.8 B
33
AXA Group
France
$138.9 B
$6 B
$1,018.9 B
$63.4 B
34
Rosneft
Russia
$142.6 B
$12.8 B
$229.4 B
$70 B
35
IBM
United States
$99.8 B
$16.5 B
$126.2 B
$202.5 B
36
Nestle
Switzerland
$99.4 B
$10.8 B
$135.4 B
$239.6 B
37
Mitsubishi UFJ Financial
Japan
$48.6 B
$11.3 B
$2,458.9 B
$77.7 B
38
Vodafone
United Kingdom
$65.1 B
$31.8 B
$235.6 B
$96.9 B
39
Eni
Italy
$152.7 B
$6.9 B
$186.6 B
$90.9 B
40
Procter & Gamble
United States
$84.7 B
$10.9 B
$142.9 B
$217.8 B
41
Johnson & Johnson
United States
$71.3 B
$13.8 B
$132.7 B
$277 B
42
American International Group
United States
$68.1 B
$9.1 B
$540.7 B
$73.2 B
43
Banco Santander
Spain
$52.5 B
$5.8 B
$1,537.3 B
$112.3 B
44
BHP Billiton
Australia
$67.7 B
$14.8 B
$151 B
$182.3 B
45
Pfizer
United States
$52.7 B
$22 B
$172.1 B
$203.9 B
46
Itaú Unibanco Holding
Brazil
$67.2 B
$7.6 B
$435.4 B
$74.9 B
47
Ford Motor
United States
$146.9 B
$7.2 B
$202 B
$64.5 B
48
BMW Group
Germany
$101 B
$7.1 B
$190.7 B
$83.4 B
49
Commonwealth Bank
Australia
$41.5 B
$7.9 B
$699.9 B
$114.5 B
50
EDF
France
$100.4 B
$4.5 B
$353.9 B
$75.8 B







http://image.slidesharecdn.com/zimbabwe-multinationalsandglobalisation-121119000805-phpapp02/95/mul
tinationals-and-globalisation-4-638.jpg?cb=1353283739














D:\23120\Desktop\MNCs1980.png



Teoretické zdůvodnění
•Velké investice do vzdálených oblastí nejsou intuitivní volbou – proč nejsou transakce řešeny
trhem?
•MNC obchoduje mezi provozy které vlastní – internalizace produkce...
•
•Výhody místa
–Přírodní zdroje (petrochemie a těžba);
–Velké místní trhy (automobily);
–Levné výrobní faktory (počítače).
–
•Tržní selhání (firmy nejsou schopny profitovat z existujících lokálních výhod, pokud
„neinternalizují“):
–Horizontální integrace: umístění provozů produkující stejné zboží pod jednu korporátní kontrolu
(nehmotná aktiva);
–Vertikální integrace: mezitímní zboží, vstupy – fáze produkce (problém vynucování dlouhodobých
kontraktů, riziko oportunního chování).
–
•Výhoda místa (proto je přeshraniční podnikání ziskové)+ selhání (proto je nutná internalizace):
–Horiz. typicky průmysl: nehmotná aktiva + velké trhy (automobily)/snížení nákladů (počítače v
DCs);
–Vertik. typicky přírodní zdroje: dlouhodobé kontrakty (petrochemie);
–Bez MNC: jen výhoda místa – normální obchod (textil); tržní selhání bez výhod místa – integrované
ale ne přeshraniční (non-trade).
•
–
–
–


Výhoda místa (trh, levná práce) a
nehmotné zdroje: MNC (automobily, počítače)


Výhoda místa (přírodní zdroje) a vynucení dlouhodobého kontraktu: MNC (těžební průmysl)


Žádná výhoda místa, ale tržní selhání: domácí integrovaná firma


Žádná výhoda v místě ani tržní selhání: firma působící přes mezinárodní trh (textil)

Rozvinuté země
•Více otevřené, méně regulace (výjimka Japonsko, Francie), platí zákaz vlastnění kritických
odvětví;
•
•Japonsko: do 70s tvrdě regulováno (povolení, omezení vlastnictví, tlak na licence), od 80s žádné
formální omezení (keiretsu);
•
•Francie: od 60s strach ze ztráty ekon. autonomie (high-tech) – schvalovací procedury + přednost
domácích kupců, uvolněno v 1980s, dnes i pobídky;
•
•USA: téma od 80s – nárůst FDI z JAP, označení kritických sektorů (počítače, polovodiče), možnost
blokace převzetí z důvodu NI (Fairchild, Dubai Ports);
•
•Investiční pobídky od 1990s: daňové prázdniny, odpuštění cel, zrychlené odpisy, granty,
subvencované půjčky (i 100k USD/prac.místo);

Rozvojové země
•Koalice cizích firem s koloniálními velmocemi – cizinci na top pozicích, cizí hodnoty;
•DCs chtějí autonomii, kontrolu nad existujícími FDI a management nových;
•Nelze zaručit vazbu mezi FDI a rozvojem;
•
•Regulace, nikoli blokace FDI – zákaz v kritických sektorech (ocel, veřejné služby, banky,
nerosty):
–Znárodnění: nerosty, elektřina, telekomunikace (kompenzace);
–Regulace: majorita domácích akcionářů, omezení na repatriace zisků, kontrola cen mezi matkou a
filiálkou;
–Požadavky na výkon: nákup domácích meziproduktů, export produkce, omezení přístupu k lokálnímu
kapitálu.
•
•Země s EOS – více otevřené – „export procesing zones“ (S. Korea);
•S ISI – velmi restriktivní – nacionalizace, národní podíl (Indie, Brazílie);
•Od 80s liberalizace: regulace, znárodněné firmy = zklamání + dlužnická krize.

Mezinárodní regulace
•Není komplexně řešeno – konflikt mezi exportéry a importéry.
•
•Historická pravidla: soukromé vlastnictví, vyvlastnění jen v obecném zájmu, kompenzace v plné
výši, možnost dovolání se vlastní vlády.
•
•Po WWII – ITO: US (exp.-obyčej) vs DCs (imp.-regulace).
•
•NIEO: maximalizace přínosu FDI pro rozvoj (právo na kontrolu nad všemi ek.aktivitami, právo
znárodnit za přiměřenou kompenzaci) + kodex (žádné zasahování do vnitřních záležitostí, primát
rozvoje, transfer technologií, omezení repatriace zisků a jeho reinvestice do host.země).
•
•AIC: vlastní kodex 1982- chtějí regulovat chování hostitelských zemí.
•
•WTO: uruguayské kolo – TRIMs (regulace investic která má dopad na obchod).
•
•US: snaha zakázat regulace, podpora JAP a s výhradami EU.
•
•DCs: rozvojové cíle musí převážit – omezení jen na opatření s přímým a významným dopadem na
obchod, jinak jsou TRIMs oprávněné.
•
•Multilateral agreement on investment – MAI - v rámci OECD 1995  – neúspěch (výjimky: půda,
kultura, podpora investic).
•
•Modfikace: US tlačí na inkorporování pracovních a envi standardů; na stranu DCs se přidávají
antiglob NGOs a odbory.