Americká a britská škola; Paradigmatické perspektivy Mezinárodní politická ekonomie 2015 Americká škola •1977 R. Keohane (1941, Princeton) a J.Nye (1937, Harvard) „Power and Interdependece“.. • •Komplexní interdependece: 1)více kanálů komunikace; 2)absence hierarchie mezi tématy; 3)zmenšování role vojenské síly… 4) •Výzva pro realismus: svět se změnil (zóna dem. míru) + GE se (opět) politizuje… –Stále super-powers, stále real-polics; ale nejméně v triádě se to proměnilo... - realismus je v „zóně“ nerealistický... •Státy nemají již výhradní moc - škála transnárodních vztahů + integrované trhy… • •Od pádu BW je třeba myslet politicky o SE – ta se o sebe automaticky nepostará... • •Teoretický směr: Liberální institucionalismus •Médium: časopis „International organizations“ •Realistická IPE v US • •Robert Gilpin (1930, Princeton) a Stephen Krasner (1942, Stanford) • •Nástup transnacionalismu nejde popřít – to neznamená, že je R překonán; • •Státy jsou primární determinanty MEV; politika určuje rámec ekonomické aktivity a usměrňuje ji tak, aby sloužila politickým cílům…(THS); • •Trhy stojí na politických rozhodnutích; • •Dle primátu politiky či ekonomiky tři školy (Gilpin): merkantilismus, liberalismus, marxismus. Britská (vs. americká) škola •GB více interdisciplinární a normativní, více kritická k ortodoxiím... • •Metoda není redukcionistická, je více kvalitativní, práce jsou interpretativní, více institucí a historie – tradice klasické politické ekonomie; •S.Strange: - mohou být IE a IR znovu spojeny? •Oblasti zájmu: strukturální moc, aktérství, skepse ohledně IO a režimů, ambivalence ohledně role US… •IR jako součást IPE; •GB škola: komu to prospívá? (distributivní dimenze problémů), zahrnuta etika a equita, hodnoty… •Globální společenství lze studovat jen v širokých soc. a hist. souvislostech (Robert Cox, 1926, York); • •Historické okolnosti se liší mezi US a GB… •V GB skepse ohledně trhu, rozvíjí se kritické teorie. •US a GB školy se ale vyvíjely odděleně (IO vs. RIPE). Paradigmata IPE •Ekonomický nacionalismus, liberalismus, marxismus… • •Cíl perspektiv: uchopit podstatu a vzájemné ovlivňování se ekonomických a politických jevů na mezinárodní úrovni... • •Neplatí důslednost „vědeckých revolucí“; •Nelze považovat za zcela neslučitelné. • •Základní sporné otázky: –Kdo jsou klíčoví hráči? Kdo jsou „vítězové“ a „poražení“? Jak lze charakterizovat vztah státu a trhu? –Jaké jsou důsledky alokace zdrojů a statků v rámci mezinárodní ekonomické výměny? (normativní dimenze); – •Spíše filosofické pozice než vědecky verifikovatelné teorie (ideovým podkladem pro vznik teorií). Teoretický rámec IPE - charakteristika •Závislý na vývoji jiných sociálně vědních odvětví (strukturalismus, postpozitivizmus). • •Závislý na vývoji reality, kterou zkoumá (historický a politický kontext). • •Teoretické nástroje - nejen analytický nástroj, ale i praktické vodítko politik… • •Rozlišování mezi obecnějším paradigmatem a konkrétnějším (analytickým) teoretickým nástrojem… • •V teoriích vždy prvky tří základních perspektiv. • •Současný syntetizmus: –Méně důrazu na čistou doktrínu… –Důraz na „téma“(hegemon, teorie závislosti, režimy)… –Důraz na osoby (Gilpin, Strange, Keohen, Krasner, Kindleberger)... Ekonomický nacionalismus (realismus) •Odraz realistické teorie MV v IPE - v podobě (neo)merkantilismu či ekonomického nacionalismu. • •Základní prvek: státocentrický náhled: –národní stát jako hlavní držitel (ekonomické) moci; –vycházejí z něj síly formující ekonomický systém (i v mezinárodním měřítku). – •Stát intervenuje do ekonomické sféry za účelem ovlivnění alokace zdrojů… •Trhy nejsou autonomními entitami (indikátor moci státu, jsou ale závislé)… • •Příslušníci národního státu mohou vstupovat do transnacionálních vztahů.., národní stát je však tvůrcem legislativy, která tyto ekonomické vztahy řídí. • •Politický systém jako „základna“ a sféra ekonomických zájmů coby „nadstavba“ (manifestuje politickou moc aktérů)..(vs. Liber. i Marx.)… •Primární role mocenské složky - cíl ekonomické politiky je zvýšení mocenského potenciálu státu v mezinárodním systému… • •Příčinná souvislost: globální distribuce moci -> determinantou ekonomických vztahů…(vs. Liber. i Marx.)… • •Neo-merkantilismus –zájmem státu je zajistit pro sebe dostatek ekonomických zdrojů a následně své ekonomické zájmy adekvátně chránit před konkurenčními hráči; –nástroj: zvětšování ekonomického potenciálu -> protekcionismus vůči importu a podpora vlastní produkce (industrializace u DCs)… –některá (strategická) odvětví jsou k podpoře (ofenzivní, defenzivní) vhodnější než jiná (moc, renty); –možnost střídání… – •Válka: při ochraně svých zájmů musí stát spoléhat pouze na své prostředky - nelze zcela vyloučit… • •Nejvlivnější projev realismu v rámci IPE – teoretická koncepce teorie hegemonní stability… Liberalismus •Nejvlivnější paradigma IPE od 80let. 20st. (dnes?) (historický kontext); • •Ideový základ: podpora volného obchodu a trhu (GE bez bariér); •Klíčovým aktérem: individuum (referenční rámec); •Trh a politika arény, v nichž jedinci vstupují do vzájemně výhodných vztahů (svobodná směna, kalkulace zisků a ztrát); •„Tržní princip“ je schopen spontánně uskutečnit optimální alokaci zdrojů (na všech úrovních -> včetně globální); • •Úloha státu/vlády: nutné minimum -> přijatelné intervence: –náprava nedokonalostí trhu (tržní selhání); –zajištění některých veřejných statků (efektivita, spillovers?...). • •Pluralita aktérů a jejich možností jednání; • •Spontánní působení ekonomických sil přirozeně zabraňuje vzniku konfliktu; • •Mezinárodní ekonomika má potenciál poskytovat blahobyt všem, pokud přijmou její principy za své (flexibilita, přizpůsobení, vládnutí) (Vs.marxismus). • • •Základním mechanismem uspořádání a fungování mezinárodní arény - spíše vzájemná závislost než anarchie… •Spontánní (výhodná) kooperace a vzájemná závislost: vznik režimů, základ řádu (transakční náklady a předvídatelnost). • •Moderní liberalismus – (neoliberální institucionalizmus) –stát není neomezeným hráčem - sám pod vlivem různých faktorů, které nemá pod kontrolou (GE, IO, režimy); –základem stability systému: síť integrovaných a vzájemně na sobě závislých zájmů všech typů a úrovní; –sítě vznikají na základě dlouhodobého fungování multilaterálního mechanismu (klíčové mocnosti -> institucionalizace) autonomní existence. • •Funkcionalistická perspektiva: rozvíjení konceptů interdependence, víceúrovňového vládnutí a nadstátnost -> základem některých teorií integrace… Marxismus • •Kritická reakce na realitu kapitalistické ekonomiky (myšlenky liberalismu tvořící jeho ideovou bázi) - původ 2/2 19st; • •Spontánní proces tržních mechanizmů vytváří jednostrannou akumulaci bohatství a vede k nespravedlivé alokaci zdrojů; •Přirozeným výsledkem fungování kapitalismu - konflikt (nutný rozpad systému a jeho nahrazení); • •Předzvěstí opakované krize - jistota progresivní, dialektické a fundamentální změny systému; • •Klíčovými aktéry jsou třídy (agregáty): kapitalisté a pracující. •Příslušníci třídy jednají dle svých ekonomických zájmů - maximalizují vlastní prospěch…(racionalita > neracionální výsledek); •Třídy inherentně antagonistické - vztah je založen na vykořisťování - třída kapitalistů upírá pracujícím plný podíl na výsledcích jejich práce (nadhodnota); • •Konečné vítězství socialismu: výrobní prostředky vlastněny společně všemi příslušníky beztřídní společnosti. •Role státu a státní moci: • •Stát -> nástroj kapitalistického systému a vládnoucí/kapitalistické třídy k udržení podstaty systému a privilegií třídy (instrumenty ekonomických zájmů). •Do roviny IPE - V. I. Lenin: projev kapitalismu v mezinárodní rovině imperialismus - nejvyšším stadiem kapitalismu na globální úrovni a příčinou války: –odpověď na otázku, proč kapitalismus ještě nedospěl do stadia zhroucení – naopak tendence expandovat; –příznaky: boj velmocí o kolonie (o monopolizovaný přístup k trhům) - základem globální války. – •Marxismus vlivným analytickým a kritickým nástrojem v IPE (globalizace, teorie závislosti, underdevelopment). • •Neomarxismus: –NM strukturalismus (Gramsci); –World-system theory (Wallerstein); –Teorie závislosti (Dos Santos)… • •Tradiční témata / ohnisko zájmu: –kritika kapitalistické ekonomiky (cykly růstu a úpadku); –kontrapozice chudoby a akumulace bohatství (globální úroveň); –konfliktní podstata kapitalistické ekonomiky. STÁT – TRH (vztah) POKROK - CÍL POLITICKÁ MOC (její role) ANARCHIE (REŽIMY) KONFLIKT N A C I O N A L. Ekonomické aktivity - podřízeny cíli budování státu a zájmům státu- prvotní je stát a národní bezpečnost a tudíž vojenská síla -> základ fungování MV. Průmysl = soběstačnost, nezávislost, vojenská síla + přelévání; celkový (ek.) rozvoj + schopnost ovlivňovat globální ekonomiku - relativní zisk. Základ organizace společnosti,– využití moci vede k růstu bohatství; Ekonomika – významný zdroj (aspekt) moci. Realita MV; ek. režimy produktem konkrétních mocenských zájmů největších států – v dispozici států.. Přirozená součást MV; GE nová aréna pro mocenský konflikt o relativní zisky. L I B E R A L. Trh zvyšuje ekonomickou efektivitu, maximalizuje ekonomický růst a zlepšuje život lidí/ zároveň vede k posilování pozice země a činí ji mocnější. Nárůst bohatství na hlavu – optimální využití zdrojů světa-ekonomika má být lineárně rostoucí a maximálně flexibilní – absolutní zisk. Trh a moc - napětí; tržní síly překonávají bariéry státní moci; moc je užitečná k managementu ekonomiky – (tržní selhání, veřejné statky). Překonána interdependencí; režimy – veřejný statek – prostředek managementu - spontánní vývoj; strukturují a mění systém… Reziduálně tam, kde stále tradiční ekonomika a/nebo politické bariéry; Interdependence zvyšuje kooperaci a náklady konfliktu. M AR X I S M U S Stát i trh jsou prostředky dominance kapitalistické třídy, akumulace bohatství na úkor mas. Revoluce – změna zakořeněného řádu – v beztřídní společnost, nutná sebedestrukce kapitalismu jako systémově iracionálního systému. Nástroj kapitalistické třídy k udržení stávajícího systému ekonomické exploatace. Světový systém – propojení kapitalistických tříd do světového centra; režimy projevem této dominance. Potlačen světovým systémem – latentně zůstává jak inter. – tak intra… - převládne/ svrhne systém. Syntetismus a nové dimenze •Postpozitivismus: obohatil IPE spíše o nová témata (vliv environmentalismu, méně již komunitarismu, feminismu)... • •Eklektické teoretické přístupy: čerpají z více myšlenkových škol (např. Strange, Gilpin, Cox, Keohane)… • •Teorie vzájemné závislosti, Teorie mezinárodních režimů, Teorie hegemonické stability, Teorie integrace (teoretické koncepty)… • •Teorie endogenního růstu, Nová ekonomická geografie, Strategická teorie obchodu („nové“ teorie IPE)…