Politická ekonomie mezinárodního obchodu
Mezinárodní politická ekonomie 2015


Merkantilismus
•První buržoazní teorie - 1500-1750 (Německo, Rakousko 1900);
•
•Hlavní zásady
–bohatství země je určeno množstvím drahých kovů v zemi;
–bohatství se vytváří v obchodních vztazích;
–cílem obchodu je aktivní obchodní bilance;
–klíčem je výhodná komoditní struktura obchodu;
–využívá protekcionismus, státní subvence a ochranná cla;
–(nulová hra…)
–
•Průvodní jevy
–státní monopoly;
–cechy a velkostatky – absence tržní konkurence;
–války a imperialismus…
–
•Představitelé: Thomas Mun (GB 17.st.), Jean Baptiste Colbert (FRA 17.st.), Alexander Hamilton (USA
18st.), Friedrich List (GER 19st.)
•
•Historický kontext
–národní státy;
–pokrok v dopravě a urbanizace – mezinárodní obchod, účetnictví;
–zámořské objevy – příliv oběživa, nárůst peněžní zásoby;
–raison d´état, reálpolitik, Hobbes, Machiavelli…

Klasická ekonomie
•Adam Smith  - 1776
–merkantilistický systém je konspirací výrobců a obchodníků proti spotřebitelům;
–rent seeking society;
–nulová hra znemožňuje vytvořit komplexní ekonomickou teorii (neexistuje „common good“);
–merkantilismus je nástrojem racionalizace konkrétních praktik;
–potřeba hospodářského útisku – maximalizace produkce bez ohledu na spotřebu (dobový „common
sense“?);
–merkantilismus zaměňuje bohatství a peníze…
•
•Prvky klasické ekonomie
–absolutní a komparativní výhoda;
–David Hume (1740 – Pojednání o lidské přirozenosti): nemožnost konstantní aktivní obchodní
bilance;
–Laissez – faire: během 18. a 19.st. odbourávání omezení obchodu (?) (Britské impérium, Francouzská
revoluce).

Teorie obchodu klasické ekonomie
•
•Smith: specializace a (mezinárodní) dělba práce.
•
•Ricardo: klasická teorie komparativní výhody
–komparativní výhoda v určité komoditě na základě relativně vyšší efektivity práce.
–
•Heckscher – Ohlin: model vybavenosti výrobními faktory
–výhoda ve výrobním faktoru na základě jeho vyšší vybavenosti.
•

Užitek z mezinárodního obchodu
–Spotřebitelský efekt – nákup importů za nižší (světovou) cenu…
–
–Producentský efekt – prodej za vyšší (světovou) cenu…
–
–Smyslem ekonomické aktivity je zvýšit užitek spotřebitele a maximalizovat světové bohatství.
–
–Smyslem exportu je platit za importy – nikoli zvyšovat politickou moc státu.
–
–Vedlejší produkt je přelévání technologií, hospodářský rozvoj a světový mír.
–
–Podporovat svobodný obchod se vyplatí i tehdy, pokud všechny ostatní země chrání své trhy –
unilaterální liberalizace.
•

Automobily (ks)
Oděvy (t)
GER
10 JP
1 JP
CH
40 JP
2 JP
Automobily (ks)
Oděvy (t)
GER
60
400
CH
15
200
Automobily (ks)
Oděvy (t)
GER
80
(exp. 17 ks)
200
CH
0
500
(exp. 255 t)
Automobily (ks)
Oděvy (t)
GER
63
455 (z toho dovoz 255)
CH
17 (dovoz)
245
1) Vyšší produktivita práce GER;
2) Různý náskok v různé produkci.
3) K dispozici 1000 JP;
4) Příklad rozdělení mezi produkce:
5) Probíhá mezinárodní obchod;
6) Příklad silné specializace:
7) Cena se ustálí mezi nákl. (např. 15:1);
8) Spotřeba nad produkčními možnostmi:

MZDY
Bez obchodu
S obchodem
Německo
1 oděv
(nebo 0,1 automobilu)
1,5 oděvu
(nebo 0,1 automobilu)
Čína
0,025 automobilu
(nebo 0,5 oděvu)
0,033 automobilu
(nebo 0,5 oděvu)
„Patterns“
USA
(jednotky práce)
Čína
(jednotky práce)
Výhoda v produktivitě
(USA/ Čína)
Kukuřice
1
2
2:1
Oděvy
2
6
3:1
Ocel
3
12
4:1
Automobily
5
30
6:1
Počítače
8
80
10:1
Příklad: mzdy v USA 3,5x vyšší než v Číně

Vnitrooborový obchod, oligopoly, úspory z rozsahu
•Většina obchodu v rámci odvětví (problém vysvětlit komparativní výhodou)…
•
•Obchod mezi zeměmi v nichž jsou obdobné ekonomické podmínky…
•
•Největší objem obchodu je realizován mezi AIC:
–Jen obchod AICs-DCs lze vysvětlit komparativní výhodou;
–Z DCs obchodují ty, které se přibližují ekonomické struktuře AICs.
•
•Tendence k vytváření oligopolů:
–Realizace úspor z rozsahu;
–Překonání omezenosti domácích trhů;
–Diferenciované produkty;
–Vnitrofiremní obchod.

Modifikace klasické teorie
•Leontief paradox: USA má komparativní výhodu v zemědělství:
–lidský kapitál, investice - technologie, know-how, úspory z rozsahu;
–nárůst produktivity – absolutní nebo komparativní výhoda (?).
–
•Nové teorie obchodu: změna komparativní na kompetitivní výhodu (high-tech sektor)
–mnohdy arbitrární rozhodnutí co se bude produkovat;
–zaměření na technologie, renty (oligopoly), přelévání.
–
•Roli hrají vnitřní faktory:
–kvalita průmyslových politik;
–politika vzdělání;
–vláda, právo, instituce.
–
•Fenomén superkompetetivních trhů: několik silných firem v sektoru:
–klíčem přežití je zisk podílu na trhu, nikoliv maximalizace zisku;
–snaha o inovaci, sofistikovanost produkčního procesu, důraz na kvalitu – menší role cenové
konkurence.
–
•Kompetitivní výhoda je produktem korporátních a vládních politik více než objektivní skutečností…
–