POL 181, 8.10.2015 VÝZKUM V POLITOLOGII I. SOCIÁLNĚVĚDNÝ VÝZKUM (RESEARCH): DEFINICE • •Výzkum: 1. aktivní, soustavný a systematický proces bádání s cílem zjišťování, interpretace a prověřování fakt, událostí, chování či teorií a/(„základní výzkum“) nebo 2. praktická aplikace 1. („aplikovaný výzkum“). • •Slova výzkum se používá i v souvislosti s určitým objemem informací o určitém předmětu. POLITOLOGIE- APLIKOVANÝ NEBO ZÁKLADNÍ VÝZKUM? •V politologii převažuje základní výzkum, případně kombinace základního a aplikovaného výzkumu. Tím se politologie odlišuje od některých jiných sociálněvědních disciplín (např. sociální politiky). • •Čistě aplikovaný výzkum souvisí s rozvojem politického poradenství, které probíhá obvykle mimo akademickou sféru, a výzkumem policy (veřejná politika). ZÁKLADNÍ A APLIKOVANÝ VÝZKUM: ROZDÍLY V MOTIVACI VĚDCE Základní výzkum Aplikovaný výzkum Poskytuje emoční uspokojení, je posuzován vědeckou komunitou Je součástí pracovních povinností, posuzován jeho iniciátory a sponzory, tj. i mimo vědeckou komunitu Svoboda volby výzkumných témat Volba výzkumných témat podřízena požadavkům zadavatele Podřízení paradigmatu vědy, striktní postupy Striktně vědecký postup je méně zaručen Primární snaha o koherenci výzkumu a korektnost výzkumného plánu Základním cílem snaha o aplikaci výsledků na oblast, která zajímá zadavatele. Základní motivací snaha o rozvoj teorie Základní motivací zisk nebo využití (aplikace) Měřítkem úspěchu publikace a citovanost Úspěch měřen spokojeností zadavatele. CÍLE VÝZKUMU (BLAIKIE 2001:72) •Na základě znalosti pramenů a stanovení výzkumných otázek je možné definovat cíle (goals, objectives) výzkumu, které se liší pro základní a aplikovaný výzkum • • Základní výzkum Aplikovaný výzkum PROZKOUMAT- získat hrubý popis a jistý stupeň porozumění o studovaném fenoménu ZMĚNIT- intervenovat do sociální situace prostřednictvím manipulace s některými jejími aspekty POPSAT- detailní znalost o zkoumaném problému (populaci) se zaměřením se na pravidelnosti EVALUOVAT- posouzení výsledků a účinnosti provedené intervence VYSVĚTLIT- identifikovat faktory a mechanismy, produkující pravidelnosti HODNOCENÍ SOCIÁLNÍCH DOPADŮ- analýza širšího kontextu změny POROZUMĚT- identifikovat důvody pro určitý proces, obvykle na základě výpovědí (jednání) těch, kdo se ho účastní PŘEDPOVĚDĚT- na základě porozumění a vysvětlení se prognózuje vývoj za určitých podmínek. (PRAKTICKÝ) VÝZKUMNÝ DESIGN SOCIÁLNĚVĚDNÍHO VÝZKUMU •Sociálněvědný výzkum lze rozfázovat, přičemž v každé fázi musí výzkumník učinit řadu rozhodnutí, vyplývajících z nutnosti 1.transformovat informace a 2. redukovat zkoumanou realitu. • • •Blaikie rozlišuje tři základní fáze: 1. plánovací 2. provedení výzkumu 3. zpráva o provedeném výzkumu 1. FÁZE (PLÁNOVACÍ) •Formálními výsledky této fáze jsou návrh výzkumu (research proposal) a plán výzkumu (research design). •Mezi oběma dokumenty existují podobnosti i rozdíly. Návrh výzkumu je určen pro veřejnou prezentaci, získání byrokratického souhlasu s projektem či grantovou podporu výzkumu. Plán výzkumu je specifičtější, podává explicitní informaci o rozhodnutích, vyplývajících z nutnosti redukce a transformace informací, snaží se je vysvětlit a obhájit jejich konzistenci způsobem, který umožňuje zpětné přezkoušení. •Fáze výzkumu se často navzájem prolínají. NÁVRH VÝZKUMU (OBSAH) ¨Titul ¨Formulace tématu (problému) ¨Cíle výzkumu a jejich význam -rozvoj teoretické nebo metodologické oblasti -získání sumy nových informací -rozvoj výzkumných metod a technik -zisk znalosti o/porozumění problému -návod pro praxi (např. konkrétní politika) •Pozadí (diskuse o dosavadních výsledcích výzkumu v dané oblasti) •Výzkumný plán a metody •Finanční náročnost (odůvodnění), Harmonogram, Etické otázky, Očekávaný přínos, Etické otázky, Problémy a omezení, Způsob prezentace výsledků • • • • • - PLÁN VÝZKUMU (OBSAH) •Název •Popis problému •Motivace a cíle •Výzkumné otázky a cíle •Přehled literatury k tématu (s jejím krátkým zhodnocením či srovnáním) •Volba výzkumných strategií •Výběr relevantních konceptů, teorií, modelů •Operacionalizace •Rozhodnutí o typu získávání a typu dat •Výběr vzorku a „terénu“ pro sběr dat •Sběr dat •Transformace a redukce dat, jejich analýza •Závěrečná zpráva, problémy a limity výzkumu NEBOLI (BLAIKIE 2001:42) •Co bude zkoumáno? •Proč to bude zkoumáno? •Jak to bude zkoumáno? •Jaká výzkumná strategie bude využita? •Kde jsou k dispozici data? •Jak budou sebrána a analyzována? •Jaký bude harmonogram výzkumu? •Tento krok zároveň znamená rozhodnutí o míře a způsobu redukce informací v rámci výzkumu. VÝZKUM (VÝZVY) Fáze výzkumu Klíčová výzva Výzkumný problém Relevance Koncepty a teorie Přesná specifikace Měření Validita a reliabilita Konstrukce vzorku Validita Interpretace Validní a nejlepší vysvětlení Teoretické závěry Vědecký pokrok VÝZKUMNÉ TÉMA •Výzkumné téma obvykle souvisí s politickým (tj. s politickou realitou) nebo politologickým problémem (tj. způsobem, jakým politologie přistupuje k politické realitě). •Na výběr výzkumného tématu má vliv osobní, akademická a sociální motivace vědce, stav dosavadního výzkumu, omezení (publikum, politický faktor, finanční otázky) •Motivy pro výzkum se zásadně liší podle toho, zda jde o základní nebo aplikovaný výzkum HLEDÁNÍ VÝZKUMNÉHO TÉMATU PODLE VON ALEMANNA • •Který problém je v politice/politologii často diskutován? •Který problém je málo zohledňován? •Která samozřejmost musí být jednou zpochybněna? •Která nepravděpodobnost si zaslouží být zkoumána? •Jak to bylo doopravdy? •Proč se toho dosáhlo? •Kdo něco činí, kdy, proč a s jakými výsledky? •Co lze dělat? •Co se stane, když? •Co jsem četl, slyšel, myslel, co mě zaujalo, znepokojilo, mobilizovalo? TEORETICKÁ A SOCIÁLNÍ RELEVANCE VÝZKUMNÉ OTÁZKY •Důležité kritérium pro posouzení hodnoty výzkumu •Nemusí být nutně kompromisem • •Teoretická relevance: výsledek výzkumu pomáhá lépe porozumět fenoménu, který je teoreticky nebo empiricky studován •Sociální relevance: výsledek výzkumu má 1.sociální dopad, neboť 2.je možné určit, že některé (sociální) výsledky jsou lepší než jiné. • TEORETICKÁ RELEVANCE (ZPŮSOBY) ¨Empirické testování dosud netestovaných hypotéz ¨Identifikace logických inkonzistencí v doposud platné teorii ¨Identifikace empirických případů, které není stávající teorie schopná vysvětlit ¨Návrh teoretických konceptů ¨Formulace alternativního vysvětlení (vlastního nebo syntéza stávajících přístupů) ¨Aplikace teorie do nové oblasti (např. geografické) ¨Syntéza různých teorií • SOCIÁLNÍ RELEVANCE (KRITÉRIA) • • •Koho se výzkumná otázka potenciálně týká a jak? •Jaké jsou zabudovány ve výzkumu hodnotící mechanismy (jak na jeho základě může řešitel, zadavatel, subjekt, hodnotit, co je lepší a co horší)? •Jakou praktickou aplikaci výzkum nabízí? BANALITA VS. ZKOUMATELNOST • • Banální Zajímavé Dobře zkoumatelné Nejčastější, potřeba se vyhnout IDEÁL (neexistuje?) Špatně zkoumatelné :-) Nejčastější, proto je teorie výzkumné praxe CÍLE VÝZKUMU A VÝZKUMNÉ OTÁZKY •Výzkumné otázky představují první redukcí zkoumaného tématu. Měly by (Mason 1996): • • •„být jasně formulované, intelektuálně plnohodnotné a zkoumatelné, neboť spojují přání vědce -co zkoumat- se způsobem zkoumání.“ • • KLÍČOVÁ RADA • • •Stavte „co“ před „jak“ • •Téma, teorie, celý výzkum se nesmí podřizovat metodám HIERARCHIE VÝZKUMNÝCH OTÁZEK •Váš výzkum můžete (měli byste J) uchopit na pěti úrovních: 1.Výzkumná oblast 2.Výzkumné téma 3.Obecná výzkumná otázka 4.Specifická výzkumná otázka 5.Otázky při sběru dat •HIERARCHIE! Postupujeme mnohem častěji shora dolů • VÝZKUMNÉ OBLASTI A TÉMATA • • •Oblast výzkumu: to co nás zajímá (neproblematické) • •Témata výzkumu: složitější (musíte se něčeho vzdát, zároveň limituje literaturu, kterou je potřeba posoudit). PŘÍKLADY •Oblasti: •Česká politika, Demokratizace, Antikomunismus, Emoce v politice • •Témata: •Opoziční smlouva, Institucionalizace demokratických pravidel, Rozšíření antikomistických postojů v populaci, Emoce a politická participace. • OBECNÉ A SPECIFICKÉ OTÁZKY • • •Dále omezují téma. Obecná otázka je obvykle příliš „obecná“, je nutné ji dále specifikovat ve specifických otázkách (nejčastěji několika). PŘÍKLAD: •Výzkumné téma: Emoce a politická participace • •Obecná otázka: Liší se nějak jednotlivé emoce v tom, jak ovlivňují ochotu politicky participovat? •Specifická otázka: Ovlivňují vztek a sklíčenost ochotu politicky participovat stejně nebo různě? •NEBO •Obecná otázka: Jaké emoce vyvolává politická participace? •Specifická otázka: Vnímají emociálně politickou participaci různé věkové skupiny stejně nebo různě? SPECIFIČNOST OTÁZKY A ÚROVEŇ SBĚRU DAT •Dostatečně specifickou otázku máme v případě, pokud jsme již schopni jednoznačně určit, jaká data potřebujeme k jejímu zodpovězení • •neboli • •zaměřte se na pozorovatelné (klaďte si otázky jako „Jaké jsou pozorovatelné důsledky této teorie?“, ale také „Mají tato data význam pro mou teorii?“) EMPIRICKÉ KRITÉRIUM PRO OTÁZKY • • •Problém s některými normativními otázkami (na vstupu): „Jaká má být dobrá internetová kampaň?“, „Má ČR provést volební reformu?“ • •(je nutné přeformulovat, aby bylo jasné, jaká data potřebujeme) • „MACHIAVELLISTICKÁ“ PRAVIDLA PRO VÝZKUMNÉ OTÁZKY (SHIVELY) 1. 1.měly by připouštět možnost, že budou učiněny co nejširší závěry • (příklad: prezidentství- politická biografie vs. srovnání prvního a druhého období např. V otázce využívání pravomocí a otázka, jaké faktory ovlivňují rozdíly mezi nimi) •2. striktně dodržovat kritéria teoretické relevance (zaměřovat se na teoretické anomálie, nově aplikovat geograficky). •3. pište o nich co nejpoutavěji- dobrá otázka musí zaujmout nejen vás • KRITICKÝ PŘEHLED LITERATURY (LITERATURE REVIEW) KRITICKÝ PŘEHLED LITERATURY •Následuje obvykle po formulaci výzkumných otázek •Naznačuje dosavadní odpovědi na výzkumnou otázku •Tvoří součást práce, ale musí být napsaný tak, aby mohl existovat i jako samostatný text • CÍL • • •Ukažte, že váš výzkum spočívá na ramenou obrů ÚKOLY KRITICKÉHO ZHODNOCENÍ LITERATURY • •Jaké názory/přístupy se vyslovují k výzkumné otázce? Existují nějací klasici, kteří významně ovlivnili odpověď na ni? •Jak by každý proud odpověděl na naši otázku? •Jaké mají tyto odpovědi silné a slabé stránky? •Které proudy jsou pro nás nejvhodnější k využití v práci a proč? (pokud nějakou píšeme). PŘÍSTUPY K VÝZKUMNÉ OTÁZCE • •Někdy jsou etablované, jindy je musíte sami kriticky interpretovat •Někdy je toho málo na „přístup“ (nové fenomény- př. nové formy mobilizace a jejich efekty), pak si pomáháte tím, co je nejblíže (př. staré formy mobilizace a jejich efekty) •Základní otázka: v čem se shodují a v čem liší? PŘÍKLAD KRITICKÉ INTERPRETACE PŘÍSTUPŮ K VÝZKUMNÉ OTÁZCE: STRMISKA-CHYTILEK 2012 •Otázka: lze uplatňovat stejné konceptuální rámce pro výzkum politických stran ve vyspělých i rozvíjejících se zemích? • •2 základní odpovědi: •Sartori- v žádném případě ne •Mainwaring- ano, všechny stranické systémy tvoří kontinuum „institucionalizovanosti“ JAK PŘÍSTUPY ODPOVÍDAJÍ NA NAŠI OTÁZKU? •Pokud vůbec, tak v 99% 1.špatně studujeme nebo 2. máme špatně formulovanou otázku • •Pokud nějak, pak je potřeba vysvětlit, v čem se shodují a v čem odlišují (nejlepší situace). • •Pokud všichni odpovídají stejně, je slušná šance, že otázka je banální • JAKÉ MOHOU BÝT PROBLÉMY DOSAVADNÍCH ODPOVĚDÍ? • •Zastaralost věcná • •Zastaralost konceptuální • •Etnocentrismus, Kontext (nesmíme zanedbat) JAK DOBRÉ ODPOVĚDI NABÍZÍ JEDNOTLIVÉ PŘÍSTUPY? • • •Těžká část- dívejte se na problém očima těch přístupů, ne svýma! • • •Posuzujte empirickou využitelnost a logickou konzistenci KTERÝ PŘÍSTUP SI VYBEREME? •Výjimečně posuzujeme v celé práci problém z více perspektiv • •Obvykleme vybereme jeden, jasně vysvětlíme kritéria (menší prozkoumanost, sociální relevance) JAK PSÁT KRITICKÉ ZHODNOCENÍ •Výstižné názvy kapitol • •„Jak probíhají volební reformy: tři přístupy“ = správně • •„Průběh volebních reforem“ = špatně (implikuje popis, není jasné, že jde o konfliktní věc) JAK PSÁT KRITICKÉ ZHODNOCENÍ •Držte se úkolů 1-4, nejde o to, řadit za sebe argumenty z toho, co si přečtete, je nutné je strukturovat, konstantně mezi nimi posuzovat= syntéza • •Argumenty přístupů prezentujete nezaujatě • •Váš zkoumaný případ/případy prozatím příliš do argumentace věcně nezapojujte