Abstrakt - zhodnocení
Nejčastější chyby:
● příliš velký rozsah
● absence stručnosti
● strukturování textu
● gramatické a stylistické chyby
● nekorektní používání termínů
● podrobný popis závěrů
Co bylo správně?
● délka abstraktu - max 250 slov, lépe cca 150
● stručnost
● výběr skutečně důležitých bodů
● formální úprava
+ klíčová slova
“Výše uvedené výsledky jsou také zpracovány v
tabulkách a grafech a je o nich podrobně referováno v
závěru práce.”
“Pri pozorovaní budú tieto aspekty kandidátov dané do
príslušného vzorca ktorý nám následne v tabuľkách
zobrazí čitateľnejšie a aplikovateľnejšie údaje pre ďalší
výskum.”
“V závěru tedy autor dojde, na základě jeho analýzy, k jasným výsledkům
toho, jaké indikátory nejvíce ovlivňují preferenční hlasy ve volbách.
Výsledky této analýzy slouží jednak pro politiky, kteří se díky tomu
můžou více soustředit na jednotlivé aspekty, které jsou důležité pro
voliče, ale také pro voliče samotné, kteří si díky tomu mohou uvědomit
svou zaujatost a zaměřovat se tak, naopak, i na jiné aspekty.”
“Práce zkoumá vliv různých faktorů na udělování
preferenčních hlasů voličů kandidátem při volbách do
poslanecké sněmovny v roce 2013.”
Mgr. Andrea Smolková
POL284 - seminář č. 2
19. 10. 2015
Odborný text
Strategie čtení a psaní
Opakování
● Kdy začínáme s hledáním zdrojů a čtením?
● Proč používáme různé množství zdrojů?
● Jak na to jít nejlépe?
Efektivní čtecí strategie
Čteme:
● účelně
● interaktivně
● selektivně
● kriticky
1) Účelné čtení
→ vím, co a proč čtu - ne proto, že “musím”
- mám otázku/problém, který chci řešit a hledám k tomu informace/odpovědi
Musím vědět:
- co chci z textu získat
- jak konkrétně mi text pomůže při řešení problému
2) Selektivní čtení
→ čtu jen relevantní texty
- spořím čas a vynechávám texty, které jsou zbytečné (logicky)
- relevantní text čtu různě rychle dle užitečnosti jednotlivých pasáží
Zamýšlím se nad tím, zda:
- musím nutně přečíst celý text
- jsou pasáže, které mají pro mě vyšší hodnotu
- kde konkrétně v textu najdu to, co potřebuji
- jsou části, které mohu vynechat
→ pracuji s obsahem, názvy kapitol, úvodem, závěrem!
3) Interaktivní čtení
→ zjišťuju, co mě zajímá
- aktivní proces - zapojujeme vlastní znalosti, konstruujeme význam textu
- “out of the box thinking”
Uvažuju nad tím:
- co už vím o tématu
- co se chci dál dozvědět
- co vím o podobných textech - např. jak jsou v nich prezentovány informace
→ při čtení aktivně pokládám otázky a hledám odpovědi!
4) Kritické čtení
→ vlastní hodnocení autorových argumentů a závěrů
Na co se soustředit:
- identifikace argumentační linie → hodnotím sílu argumentů
- názor vs. argument
- korektní skepticismus, ale s mírou
Co může pomoci: Je v textu rozdíl mezi názorem a faktem? Prezentuje text jeden
úhel pohledu nebo víc? Je argumentace konzistentní? Jaké k ní používá důkazy?
Jak jsou závěry ospravedlněny a prezentovány?
→ dohledání alternativních zdrojů!
Výsledek efektivního čtení
Máme informace o tom:
● Jakým problémem se autor zabýval
● K jakým závěrům dospěl
● O co své závěry opírá
→ tyto informace jsme schopni zužitkovat a aplikovat při řešení našeho vlastního
výzkumného problému!
Třífázové čtení - ideální postup
1) Přečteme celý text, identifikujeme jeho strukturu a (pro nás) klíčové pasáže.
Nesrozumitelné přeskakujeme.
2) Hledáme hlavní myšlenku, kontext. Začínáme s poznámkami, podrobněji se
zaměříme na klíčové pasáže a můžeme se vrátit k těm nesrozumitelným.
3) Logika a hodnověrnost argumentů. Zamýšlíme se nad textem jako celkem a
pokusíme si celý obsah shrnout. Zaměřujeme se na zdroje, ze kterých text
čerpá a hledáme alternativní.
Metody práce s textem
● hledání relevantních zdrojů
● metoda efektivního čtení
● zápis přečteného
● vytváření databází
Příklad: “Je SZ
postmaterialistickou stranou
západoevropského typu?”
Podotázky:
1) Co je to postmaterialismus (ZE
typu)? Jaké jsou jeho rysy?
2) Naplňuje SZ některé z těchto
rysů? Jaké a proč?
Hledání relevantních zdrojů
- Jak určím relevantní zdroj?
- Kde ho budu hledat?
- Jaká použiju klíčová slova při vyhledávání?
Aplikace metody efektivního čtení
● Obsah, struktura textu
● Úvod textu + závěr
● Názvy kapitol
● Použité zdroje
Užitečné metody čtení
SKIMMING TEXTU:
- rychlý přehled, o čem text je
- čtení prvních nebo posledních vět v každém odstavci
SCANNING TEXTU:
- hledáme pouze konkrétní informace - podobně jako např. v učebnici či
telefonním seznamu
Jak poznám argument?
- minimálně dvě tvrzení, mezi kterými se objevuje
argumentační vztah - tvrzení A podporuje tvrzení B,
případně B je důsledkem A, apod.
- argument může mít libovolné množství premis; souhrn
premis implikuje závěr → argument bez premisy je
nepodpořené tvrzení či domněnka!
Př. “I argue that…”, “I claim that…”, apod.
Zásadní věc - poznámky/zápisky
K čemu jsou dobré?
- neztratíme znalost textu
- nemusíme ho číst víckrát
- pomáhají k pochopení textu
- pomáhají k vytváření nápadů, jak postavit svůj vlastní text
Kreativní zápisky
● podtrhávání/ zvýrazňování klíčových vět + vlastní komentář
● parafráze - vlastními slovy
● systém zkratek
● výpisky z různých textů v jednom dokumentu - podporuje hledání vývoje v
argumentaci
● mentální mapy
● sticky notes
● jakýkoli vlastní osvědčený způsob...
Metoda INSERT
- systém značek používaných přímo v textu:
✓ = věděl/a jsem a potvrdilo se mi to
+ = nová a užitečná informace
- = nevěděl/a jsem resp. je v rozporu s mými znalostmi
? = chci se o tom dozvědět víc
→ pomáhá rychlé orientaci v textu
Vytváření databází
● Dropbox
● Google Drive
● Evernote
● Poznámkový blok a tužka
● ...
Struktura odborného textu
1) Úvod
2) Teorie
3) Data a metody
4) Empiricko-analytická část
5) Závěr
6) Seznam zdrojů
7) Přílohy
Příp. seznamy zkratek, apod.
Abstrakt, klíčová slova
Zásady strukturace textu
● přehlednost
● logická návaznost - každá kapitola má své místo
● každá kapitola má svou funkci
Jak vybrat téma?
- vlastní zájem X zájem okolí
- hledám “bílá místa” v dosavadním výzkumu
- formulace důležité otázky a hledání odpovědí
Příklady
“Politický systém Francie”
“Postavení prezidenta ve
francouzském politickém
systému”
“Komunální volby 2014 v obci
XZ”
“Komunální volby v obci XY:
vliv policy předchozího
volebního období na výsledek
voleb 2014”
“Volby do PS 2013: volební
kampaň ANO”
Volební kampaň ANO ve
volbách 2013: profesionalizace
českých kampaní pokračuje”
“Občanská válka v Súdánu
1983 - 2005”
“Občanská válka v Súdánu
jako konflikt o suroviny”
Výzkumná otázka
Cíl práce = zodpovězení
výzkumné otázky
Typy výzkumných cílů
● rozvoj teoretické nebo metodologické oblasti
● získání nových informací
● rozvoj výzkumných metod a technik
● zisk znalosti/porozumění problému
● návod pro praxi
Typy výzkumných otázek
● “Co/jaké” otázky (vyžadují deskriptivní odpověď)
→ Př.: Jaké je volební chování…?, Co ovlivňuje voliče při rozhodování…?, apod.
● “Proč” otázky (explanace)
→ Př. Proč strana XY v posledních volbách neuspěla…?, apod.
● “Jak” otázky (zkoumání možností změny stávajícího stavu a hodnocení
těchto změn)
→ Př. Jak nastavit změnu volebního systému…?., Jak ovlivnit rozhodování....?
Strategie výběru tématu a názvu SP
1) vlastní okruh zájmů
2) výběr tématu
3) hledání zdrojů → efektivní čtení
4) formulace hlavní výzkumné otázky a cíle prác (příp.
hypotéz)
5) volba názvu SP
6) sestavení struktury SP
7) hledání doplňujících zdrojů
Seminární úkol č. 3:
Výběr tématu a názvu seminární práce (viz okruhy v sylabu - sem. sk. č. 1),
formulace cílů a výběr alespoň pěti relevantních zdrojů
→ písemně do odevzdávárny (deadline čt. 29. 10.)
→ ústní prezentace na semináři č. 3 (po 2. 11.)