Adobe Systems PSY107 Sociální psychologie Sylabus předmětu PRACOVIŠTĚ Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií PŘEDMĚT PSY107 Sociální psychologie (SP) FORMA STUDIA denní studium AKADEMICKÝ ROK Podzimní semestr (PS) 2015 Vyučující A Participující na Výuce prof. PhDr. Petr Macek, CSc. - garant předmětu, přednášky, závěrečná zkouška Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU e-mail: macek@fss.muni.cz; ; 2270@mail.muni.cz Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph. D. - přednášky, semináře, hodnocení seminárních úkolů Katedra psychologie a IVDMR, FSS MU e-mail: serek@fss.muni.cz PhDr. Pavel Řezáč, PhD. - semináře, hodnocení seminárních úkolů Katedra psychologie, FSS MU e-mail: pavel.rezac@cdv.cz Mgr. Ondřej Bouša - semináře, hodnocení seminárních úkolů Katedra psychologie a IVDMR , FSS MU e-mail: bousa@fss.muni.cz Charakteristika předmětu Předmět PSY107 je první částí dvousemestrového programu základní výuky sociální psychologie (dále SP) v bakalářském studiu. Je primárně určen studentům druhého ročníku bakalářského studia psychologie na FSS, předpokládá, že studenti absolvovali předmět Úvod do psychologie. Obsahově je zaměřen na metodologické otázky SP, kognitivní sociální psychologii, problematiku intra- a interpersonálního poznávání a hodonocení, včetně teorií atribuce a sociální identity. Cíl předmětu Osvojení základních pojmů, poznatků a některých teorií SP. Dále také osvojení základů sociálně psychologické metodologie a sociálně psychologického myšlení. Studenti by se měli naučit vnímat osobnostní chování a prožívání v sociálním kontextu a vzájemné interakci. Kromě nezbytné eklektičnosti půjde o výklad převážně z pozic kognitivní sociální psychologie (poznávací procesy, vědomí sebe, propojení kognitivních a sociálních procesů). Důraz je tedy v tomto předmětu položen více na oblast interpersonálního poznávání než na skupinové a makrosociální procesy. Organizace předmětu Počet kreditů: 5 Ukončení předmětu: zkouška Přednášky: 2 hodiny 1x 14 dní Semináře: 2 hodiny 1x 14 dní Seminární skupiny: PSY_A (koná se ve stejný den jako přednáška) PSY_B ( koná se týden následující po přednášce) PSY_C (koná se týden následující po přednášce) Předmět tvoří v podzimním semestru 2015 celkem 6 přednášek, a 5 navazujících seminářů po přednášce. Přednášky i semináře se konají zpravidla jednou za 14 dní (není-li oznámeno jinak). Do seminárních skupin se studenti zapisují prostřednictvím informačního systému. Jsou vypsány celkem tři seminární skupiny pro studenty psychologických oborů - PSY_A, PSY_B, PSY_C. Konkrétní časový harmonogram výuky je upřesněn ve speciálním souboru umístěném ve studijních materiálech předmětu. Požadavky na ukončení předmětu Účast na PŘEDNÁŠKÁCH I když podle stávajícího Studijního řádu MU není účast na přednáškách povinná, pro zdárné zvládnutí všech témat SP a pro dobrou přípravu na zkoušku je účast na přednáškách velmi důležitá. Kromě představení základních konceptů a tezí u jednotlivých tématických okruhů budou přednášky rozšiřovat některé "klasické" poznatky o výsledky současných výzkumů v dané oblasti. Přednášková sdělení se na rámec učebnicových poznatků se budou promítat do otázek závěrečné písemné zkoušky. Za plnou účast na všech šesti přednáškách je možné získat 4 bonusové body, za účast na pěti přednáškách 3 a za účast na čtyřech přednáškách 2 bonusové body. Účast na seminářích Účast na seminářích je povinná a přítomnost na semináři je kontrolována (setkání, na kterém se píše terminologický test není považováno za seminář). Možná je jedna neúčast na semináři, z vážných zdravotních důvodů je možné omuvit ještě jednu neůčast. Jakákoliv další neúčast na semináři automaticky znamená ukončení studia v předmětu. Druhou neúčast na seminářích je možné omluvit jen zcela mimořádně (nemoc potvrzená lékařem), náhrada seminárních úkolů v tomto případě bude probíhat indviduální domluvou s příslušným vyučujícím semináře. Písemné úkoly § V průběhu semestru budou studenti pracovat na níže uvedených písemných úkolech. Jejich 100% realizace a odevzdání v určených termínech je předpokladem k tomu, aby se student mohl přihlásit ke zkoušce. § Úkoly jsou plněny formou individuální práce, jsou zadávány na seminářích a doplňovány informacemi ve studijních materiálech předmětu. § Písemné úkoly jsou bodově hodnoceny. Body za písemné úkoly jsou součástí výsledného hodnocení. § U každého písemného úkolu musí student získat minimální počet bodů. V případě, že nedosáhne minimálního počtu, může písemný úkol jednou přepracovat. Při přepracování úkolu tvoří výsledné bodové hodnocení průměr z obou hodnocení písemného úkolu. § V případě, že ani po přepracování student nezíská za úkol minimální počet bodů, musí předmět opakovat. Bodové hodnocení písemných úkolů a zkoušky Úkol maximální počet bodů minimální počet bodů Seminární práce – komparace pojmů ze SP 15 8 Terminologický test 24 14 Zkouška - písemný test 36 20 Σ 75 42 ÚKOL 1: Seminární práce - komparace pojmů ze sociální psychologie Obsahem tohoto úkolu je posoudit sociálně psychologický pojem (např. pojem percepce, sebepojetí, postoj, malá sociální skupina, konformita atd.) v historickém srovnání. Pro historický pohled bude využita odborná literatura (učebnici, přehledovou monografii – handbook) která byla vydaná před rokem 1950. Konkrétní pojem/koncept/teorii bude komparován se současným přístupem k tomuto tématu (učebnice, monografie, kapitola či přehledová studie vydaná v r. 2000 a později). Hlavními kritérii pro hodnocení úkolu je preciznost při nalezení podobných či rozdílných výkladů pojmu a konkrétnost jejich popisu. Současně je hodnocen počet použitých zdrojů (zda student pro srovnání teorie využil pouze 2 prameny, či zda čerpá z více pramenů. Alespoň jeden z pramenů musí být cizojazyčný. V rámci práce je také nutné pojem adekvátně zadefinovat a současně zařadit do oblasti sociální psychologie. Hodnoceno bude také to, do jaké hloubky bude srovnání provedeno. Rozsah práce[1]: minimálně 2 normostrany (3600 znaků včetně mezer) maximálně 3 normostrany (5400 znaků včetně mezer) Termín odevzdání[2]: 15. 11. 2015 Forma odevzdání: elektronická verze, soubor pojmenovaný příjmením autora ve formátu dokumentu Word Místo odevzdání: studijní materiály předmětu PSY107, složka s názvem Seminární práce ÚKOL 2: Terminologický test Tento úkol tvoří písemný test. Test bude obsahovat 12 sociálně psychologických pojmů. Účastníci předmětu mají za úkol: 1. zařadit pojem do oblasti sociální psychologie 2. definovat pojem, vysvětlit jej v případě, že z definice nebude zcela jasné, o co se jedná 3. uvést související pojmy (ze seznamu hesel uvedených v závěru tohoto sylabu) § Seznam všech sociálně psychologických pojmů, z nichž budou některé vybrány do testu, je uveden v závěru toho sylabu. § V případě neúspěchu je možné test jednou opakovat. V případě druhého neúspěchu, musí student předmět opakovat. § Jsou vypsány dva oficiální termíny řádný a opravný další možnosti, jak test absolvovat nejsou. Jako základní zdroje, z nichž je možné termíny studovat, je vhodné využít: Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2005). Social psychology. New Jersey, Prentice-Hall. Myers, D. (2005). Social psychology. New York, McGraw-Hill. Vaculik, M. (ed) (2006). Vybrané pojmy ze sociální psychologie I. Brno, FSS MU. Termín terminologického testu pro všechny studenty : 24. 11. 2015 Opravný termín: bude upřesněn dodatečně Zkouška § Zkoušky (formou písemného testu) se může zúčastnit pouze student, který splnil všechny požadavky pro ukončení předmětu PSY107 (viz Požadavky na ukončení předmětu). § Zkouška má písemnou podobu. Jedná se o písemný test, který má zpravidla 15 - 20 otázek. Otázky v textu jsou uzavřené i otevřené. Jsou vědomostní, ověřující základní poznatky, termíny, pravidla, teorie, včetně jejich autorů. Směřují také k aplikaci poznání na interpretaci reálné sociální situace či konkrétního problému. Zkouší se v rozsahu témat, který je dán obsahem předmětu PSY107. Je nezbytné, aby student při přípravě na zkoušku využíval několik informačních zdrojů a neopíral se pouze o jeden studijní text či pouze o prezentace z přednášek. Celkové hodnocení předmětu Celkové hodnocení studenta v předmětu je dáno výsledky za písemné úkoly a výkonem při zkoušce. Bodové hodnocení je převedeno na známky podle následujícího klíče: známka bodové hodnocení A 69 - 75 B 62 - 68 C 55 - 61 D 48 - 54 E 42 - 47 F 41 - méně Důležité body, které je dobré mít na paměti 1. Na přednáškách budou detailněji prezentována a diskutována některá vybraná témata, nezazní zde však všechny informace, které jsou nutné pro osvojení požadovaných znalostí. Proto je nezbytné kombinovat znalost odpřednášeného s četbou textů uvedených u jednotlivých témat. 2. 100% realizace a odevzdání všech úkolů v určených termínech je předpokladem k tomu, aby se student mohl přihlásit ke zkoušce. 3. K tomu, aby mohl být písemný úkol přijat, je nutné získat alespoň minimální počet bodů. Při nedosažení minimálního počtu bodů je možné úkol přepracovat. Všechny písemné úkoly je možné přepracovat pouze jednou. Při opakování úkolu tvoří výsledné bodové hodnocení průměr z obou hodnocení písemného úkolu. Nebudou-li texty splňovat požadavky ani po přepracování, musí student předmět opakovat. 4. Náhradní termín konání terminologického testu bude v průběhu semestru, mimo semináře. V případě druhého neúspěchu, musí student předmět opakovat. 5. Respektování všech pravidel uvedených v sylabu je zárukou toho, že se neobjeví žádné organizačně - technické nejasnosti. materiály k předmětu PSY107 Literatura Za základní učebnice považujeme níže uvedené texty, které pokrývají většinu témat, jež jsou součástí předmětu PSY107. Znalost témat ze základní literatury považujeme za znalostní minimum předmětu PSY107. Znalosti z oblasti sociální psychologie, které jsou obsahem předmětu PSY107 doporučujeme získávat kombinací základní a doporučené literatury. Základní literatura Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.) (2008). Sociální psychologie. 2., přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing. Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (2005). Social psychology. New Jersey, Prentice-Hall. Další texty vhodně doplňují všechna témata, která jsou součástí předmětu PSY107. Prostudování alespoň některých z nich velmi doporučujeme. U anglických zdrojů se jedná o texty obsahující řadu informací ze sociální psychologie, které se neobjevují v českých zdrojích. Doplňující literatura Hewstone, M., Stroebe, W. (2006). Sociální psychologie. Praha, Portál. Brehm, S., Kassin, S., Fein, S. (2005). Social Psychology. Houghton Mifflin Company. Gergen, K. J.., Gergen, M. (1986). Social Psychology. New York: Springer Verlag. Hewstone, M., Stroebe, W., Codol J. P., Stephenson, G.M. (1996). Introduction to Social Psychology. A European Perspective. Oxford, Blackwell Publishers Ltd. Myers, D. (2005). Social psychology. New York, McGraw-Hill. Studijní materiály předmětu PSY107 Ve studijních materiálech předmětu PSY107 najdou studenti podklady k vybraným tématům. Půjde o interní studijní texty, které slouží pouze pro studenty kursu. Nesmí být dále rozmnožovány a distribuovány jiným osobám. Zde také budou pokyny nezbytné k plnění písemných úkolů. Problémové okruhy Metodologický a historicko - srovnávací pohled 1. Mýtus a realita sociální psychologie (SP). Předmět studia, souvislosti v rámci psychologie a mimo ni. Co je sociálně psychologické uvažování, jaké cíle a úkoly si může SP klást a jaké ne. Předmět vědeckého studia SP. SP v kontextu základních psychologických disciplín - zejména obecné psychologie, vývojové psychologie, psychologie osobnosti. Vazba na další příbuzné vědy o člověku - sociologie, kulturní antropologie a další. SP v kontextu interdisciplinárního přístupu. Rámcová představa o aplikačních oblastech SP. Základní literatura autor strany Výrost, J. , Slaměník, I. (2008). Předmět a místo sociální psychologie v systému věd. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 17 – 32 Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2005). Introducing Social Psychology. 3 – 25 Doplňující čtení: autor strany Gergen, K. J.., Gergen, M. (1986). What is Social Psychology, Purposes of Theory, The Fruits of Research. In: Gergen, K. J.., Gergen, M., Social Psychology. New York: Springer Verlag. 4 – 13 2. Základní trendy v sociálně psychologickém myšlení (období do 70. let 20. století) Počátky systematického studia sociálně psychologických procesů. První texty (učebnice) SP (W. McDougall, E. A. Ross). Sociální behaviorismus a symbolický interakcionismus (G. H. Mead). Individuálně orientovaná SP ( F. H. Allport), vliv kulturní psychoanalýzy (K. Horneyová, H. S. Sullivan). SP 50. a 60. let: tzv. velké teorie (L. Festinger, F. Heider, S. Milgram, Thibaut & Kelley a další ). Experimentální SP. Základní literatura autor strany Zelová, A. (2008). Historie sociální psychologie. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 33 – 48 Doplňující literatura autor strany Graumann, C. L. (1996). Introduction to History of Social Psychology. In. M. Hewstone, W. Stroebe, G.M. Stephenson (Eds.), Introduction to social psychology: A European perspective. 3 – 23 3. Současná sociální psychologie a vlivná paradigmata 70. léta 20. stol.: Krize sociální psychologie a hledání nových cest (K. J. Gergen). Sociálně kognitivní přístup (A. Bandura, T. E. Higgins). Rolové paradigma a interakcionistický přístup (E. Gofmann, S. Stryker). Teorie sociálních reprezentací (S. Moscovici, I. Marková). Evoluční SP a vývojová sociální psychologie (D. Buss, K. Durkin). Sociálně psychologický konstrukcionismus (K. J. Gergen). Kritická sociální psychologie. Teorie středního dosahu - význam a jejich vztah k tzv. velkým teoriím. Základní literatura autor strany Zelová, A. (2008). Historie sociální psychologie. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 33 – 48 Výrost, J. , Slaměník, I. (2008). Předmět a místo sociální psychologie v systému věd. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 77 – 89 Gergen, K. J.., Gergen, M. (1986). Social Psychology. New York: Springer Verlag. 14 - 22 Doplňující literatura autor strany Archer, J. (1996). Evolutionary Social Psychology. In: Hewstone, M., Stroebe, W., Codol J-P., Stephenson, G.M. (Eds.), Introduction to Social Psychology. A European Perspective. 24 – 45 Gergen, K. J. (1973). Social psychology as history. Journal of Personality and Social Psychology, Vol 26. 4. Metody výzkumu v sociální psychologii Metody specifické pro sociální psychologii: sémantický diferenciál - Osgood, postojové škály (Škála stejně se jevících intervalů - Thurstone, Škála sumovaných odhadů - Likert, maskovací techniky: Technika chybné volby - Hammond, Technika plauzibility - Cook, Zjišťování „názorů druhých“), sociometrie - Moreno, neinvazivní metody. Etické aspekty výzkumu v sociální psychologii a morální dimenze v práci sociálního psychologa. Základní literatura autor strany Shaughnessy, J. J., Zechmeister, E. B. (2003). Unobtrusive measures. 169 - 194 Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2005). Methodology: How Social Psychologists Do Research? 27 - 55 Ferjenčík, J. (2000). Sémantický diferenciál. 190 - 195 Výrost, J. (1989). Metodologické otázky výskumu postojov. 241 - 278 Doplňující literatura autor strany Manstead, A.S.R., Semin, G.R. (1996). Methodology in Social Psychology: Puting Ideas to the Test. In M. Hewstone, W. Stroebe, J. P. Codol, G. M. Stephenson (Eds.), Introduction to Social Psychology. A European Perspective. 74 - 106 Sociální kognice 5. Konstrukce sociálního světa a interpersonální poznávání Základní charakteristika sociální kognice - širší a užší vymezení. Proces zpracovávání informací o sociálním světě, vliv sociální zkušenosti na poznávání. Pojmy, schémata, kategorie, organizace našeho vnímání. Vlivy paměti (primacy effect, recency effect, prime effect). Vliv stereotypů. Sociální reprezentace. Schéma procesů sociální percepce - první dojem vs. komplexní posouzení. Utváření dojmů o druhých lidech, spjatost percepce s motivací. Zkreslení a chyby v sociální percepci. Vliv pozitivního a negativního hodnocení na přesnost percepce. Osobnostní a situační vlivy, vliv metakomunikace na sociální percepci. Základní literatura autor strany Baumgartner , F. (2008). Sociální poznávání. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 181-194 Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R. M (2005). Social Cognition, Social Perception. 56 – 129 Doplňující literatura autor strany Leyens, J. P., Dardenne, B. (1996). Basic Concepts and Approaches in Social Cognition. In M. Hewstone, W. Stroebe, J. P. Codol, G. M. Stephenson (Eds.), Introduction to Social Psychology. A European Perspective. 109 - 133 6. Interpretace sociální reality - atribuční teorie Interní - externí atribuce (Heider), teorie korespondujících inferencí (Jones, Davis), princip kovariance (Kelley). Základní atribuční chyba (Ross). Další atribuční tendence - rozdíl mezi aktérem a pozorovatelem, připisování příčin vlastnímu chování - nerealistický optimismus, defenzivní atribuce. Připisování příčin ne / úspěchu (Weiner), atribuce chránící naše sebehodnocení - self-serving attributions. Základní literatura autor strany Aronson, E., Wilson, T.D., Akert, R.M (2005). Causal Attribution: Answering The „Why“ Question. 106 - 129 Baumgartner , F. (2008). Sociální poznávání. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 181-194 Doplňující literatura autor strany Hewstone, M., Fincham, F. (1996). Attribution Theory and Research. In M. Hewstone, W. Stroebe, J. P. Codol, G. M. Stephenson (Eds.), Introduction to Social Psychology. A European Perspective. 167 - 204 Myers, D. (2005). Social Beliefs and Judgments. 83 - 98 7. Vztah k sobě samému: Sebepojetí, sebehodnocení a seberegulace Vztah sobě samému jako produkt sociální interakce. Základní pojmy: já jako subjekt, já jako objekt, vztah k sobě samému - kognitivní (self - concept, self - schema) , emocionální (self - esteem, self - worth) a behaviorální (self - presentation) hledisko. Sebepercepční teorie D. J. Bema, sebediskrepanční teorie (T. E. Higgins). Sebeuvědomění, sebevědomí, sebeobranné a sebepodporující mechanismy. Sebeprezentačni strategie, sebemonitorování, veřejné a soukromé já. Já v jednání (self - eficcacy, A. Bandura). Potřeba obhájit vlastní jednání (self - justification). Základní literatura autor strany Macek, P. (1997). Sebesystém, vztah k vlastnímu já. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání). 89 - 108 Aronson, E., Wilson, T. D., Akert, R.M (2005). Self Knowledge: How We Come to Understand Ourselves. The Need to Justify Our Actions. 132 - 197 Doplňující literatura autor strany Blatný, M. (2003): Sebepojetí z pohledu sociálně-kognitivní teorie. In: M. Blatný, A. Plháková (ed.), Temperament, inteligence, sebepojetí. 87 – 141 8. Proces socializace osobnosti a téma identity (hraniční téma sociální a vývojové psychologie) Socializace jako proces vrůstání do sociálního systému. Formy sociálního učení, osvojování norem, morálních pravidel a společenských hodnot. Kulturní specifika procesu socializace. Identita v sociálně psychologickém pojetí: teorie sebekategorizace (J. Turner), teorie sociální identity (H. Tajfel), identita v pojetí sociálního konstruktivismu. Základní literatura autor strany Sollárová, E. (2008). Socializace. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 49 – 68 Bačová, V. (2008). Identita v sociální psychologii. In: Výrost, J., Slaměník, I. (Eds.), Sociální psychologie (2. přepracované vydání) 109-126 Doplňující literatura autor strany Durkin, K. (1995). Two Key Concepts: Social a Socialization. Development Social Psychology and the Social World. 10 - 14, 33 – 38 Obsah seminářů Obsah seminářů bude tvoři kombinace níže uvedených bodů: § diskuse k přednášeným tématům § procvičování přednášeného formou vlastního zážitku na sobě - aplikace metod sociální psychologie § diskuse témat z běžného života se zvláštním zřetelem na uplatňování dovednosti vidět sociálně psychologickou dimenzi daných jevů a událostí § diskuse vyplývající z písemných úkolů Semináře jsou zaměřeny na praktickou aplikaci znalostí prezentovaných na přednáškách a doplněných samostudiem. Mají interaktivní podobu - sami účastníci jsou aktivními tvůrci obsahu a podoby seminářů. Obsah seminářů má proto pravděpodobnostní charakter. Lze jej měnit podle aktuálních požadavků studentů. seminář obsah 1 Co víme o sociální psychologii? - definice sociální psychologie. Prezentace hlavního poslání seminářů. Požadavky na ukončení kurzu, zadání písemných úkolů. 2 Možnosti sebepoznání a sebedefinování 3 Chyby v interpersonální poznávání - jak lidé chybují při poznávání druhého. 4 Atribuční chyba 5 Možnosti zkoumání osobní a sociální identity terminologický test - pojmy A accessibility actor / observer difference anchoring and adjustment heuristic attribution theory availability heuristic B bask in reflected glory belief in a just world belief perseverance C confirmation bias consensus information consistency information correspondence bias correspondent inference theory counterfactual thinking covariation model D debriefing deception defensive attributions distinctiveness information downward social comparison E external attributions F fundamental attribution error H halo effect heuristic I implicit personality theory informed consent ingratiation internal attributions J judgmental heuristic L Lickert scale locus of control M mental shortcuts O overconfidence barrier overjustification effect P perceptual salience perseverance effect possible selves primacy effect priming R random assignment recency effect representativeness heuristic S script self-affirmation theory self-awareness theory self-concept self-discrepancy theory self-efficacy self-esteem self-evaluation manitenance theory self-fulfilling prophecy self-handicapping self-monitoring self-perception theory self-presentation self-reference effect self-serving attributions self-schemas self-verification theory semantic differential schema social cognition social comparison theory social influence social perception social psychology T trait negativity bias two step process of attribution U unobtrusive measures unrealistic optimism ________________________________ ^^[1] Nedodržení stanovených limitů je důvodem k nepřijetí práce. ^^[2] Práce odevzdané po uvedeném termínu nebudou přijaty.