Název studie Priming a stereotypy Autor posudku Adam Weiss Celkové hodnocení V úvodu autoři předkládají vcelku obšírný přehled výzkumů zabývajících se fenoménem primingu. Opírají se při tom o kvalitní zdroje a původní výzkumy, které se snaží dát do kulturního kontextu, což má jistě v případě stereotypů své opodstatnění. [HKM1] Procedura a postup, který byl zvolen při vystavení studentů stereotypům, byl dle mého názoru nevhodný. Studentům byla řečena mylná informace, že „se účastní krátkého výzkumu stereotypů spojených s vnímáním určitých profesí. Výzkum měl být součástí bakalářské práce jistého studenta, který byl na místě představen a krátce účastníky experimentu o své práci informoval. Student pak rozdal dotazníky, do kterých měly testované osoby požadovaný stereotyp popsat“ (str. 5). Tím výzkumníci sami vytvořili možnou intervenující proměnnou, protože studenti mohli své stereotypy popírat a odpovídat dle domnělého očekávání. [HKM2] Dotazník nebyl autory předložen. [HKM3] V diskusi chybí také odpovědí respondentů v těchto dotaznících, které by napověděly více o výsledcích výzkumu. [HKM4] Ve studii také zcela chybí podrobnější popis předmětu práce, která byla studentům představena. Autoři neodůvodňují, proč priming trval právě 7 minut.[HKM5] Autoři si vytyčují za cíl výzkumu ověřit, zda je efekt primingu, který se projevil ve studii autorů Dijksterhuise a van Knippenberga (1998) dostatečně silný a robustní. Autoři však přebrali jen některé prvky z tohoto výzkumu a zásadně změnili jeho design. Především tím, že se rozhodli pro experiment v přirozených podmínkách, což vágně zdůvodnili tím, že „je zjevné, že oproti testování znalostí, které je prováděno v laboratorních podmínkách, se v reálné situaci spíše objeví napětí, strach a stres, což by mohlo efekt primingu pozorovaný v laboratorních podmínkách maskovat“ (str. 3). Těžko lze tedy hovořit o opakování experimentu. [HKM6] Autorům se nepodařilo uspokojivě odůvodnit, proč se navzdory mnoha popsaným nesnázím rozhodli pro experiment v přirozených podmínkách. Autoři se snažili o celkem podrobný výčet možných intervenujících proměnných, nicméně nezdá se, že by design výzkumu vypovídal o snaze o jejich eliminaci. [HKM7] Vzhledem k tomu, že studenty vyplňovaný test nebyl započítáván, mohl být upraven tak, aby kladl na studenty větší nároky, [HKM8] čímž by se eliminoval účinek „typického studentského chování,“ tedy sdělování podoby testu a správných odpovědí. Další slabinou je absence odůvodnění výběru vzorku, jeho velikosti a složení. Autoři se sice při interpretaci výsledků potýkali s limity, které vzorek představoval, v diskusi však chybí reflexe metody. Autoři při prezentaci výsledků interpretují vágním způsobem: „například v oboru Management cestovního ruchu studují spíše ženy, absolventky gymnázií, studijní typy, které se na zkoušky poměrně svědomitě připravují. Oproti tomu v oboru Informační management studují spíše muži, často absolventi průmyslovek, kteří mají - zejména v sociálních a humanitních oborech – horší studijní výsledky (str. 6).“ Tato tvrzení jsou zde předložena bez jakékoli empirické opory, nehledě na to, že by bylo vhodné podobné charakteristiky vzorku zvážit již při přípravě výzkumu. [HKM9] Autoři následně bez dostatečného zdůvodnění vyčlenili z naměřených dat homogenní skupinu respondentů, která jako jediná vykazovala statisticky významný rozdíl, avšak nezohlednili skutečnost, že velikost vzorku je méně než poloviční. Ze studie není zjevné, zda se má jednat o pokus o falzifikaci, nebo modifikaci studie holandských autorů. [HKM10] Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Kvalitní zdroje § Výčet možných intervenujících proměnných § Obšírný popis fenoménu § Zohlednění kulturního kontextu primingu § Dodržení formálních náležitostí § Postup při vystavení stereotypům[HKM11] § Nedostatečně odůvodněná volba experimentu v přirozených podmínkách § Postup výzkumu se nesnažil o [HKM12] eliminaci intervenujících proměnných § Nejasně formulovaný cíl práce § Absence popisu metody výběru vzorku Otázky pro autora studie 1. V čem je pro Vaši studii vhodnější experiment v přirozených podmínkách v porovnání s laboratorním experimentem? 2. Co bylo respondentům sděleno jako téma bakalářské práce, které se měl výzkum týkat? 3. Ověřovali jste, zda byl priming součástí kurikula předmětu, v jehož rámci experiment probíhal? 4. Proč trval priming 7 minut a ne více, či méně? 5. Na základě jakých kritérií byl vybrán vzorek?[HKM13] ________________________________ [HKM1]Oceňuji, že začínáte pozitivními aspekty studie. [HKM2]Přesně tak, tato úvaha ještě může být umocněna tvrzením na s. 5.: „Aby byli studenti motivováni skutečně o dané profesi uvažovat, bylo jim slíbeno, že mohou obdržet 5 bodů k závěrečné semestrální zkoušce z psychologie, pokud bude jejich úvaha o dané profesi dostatečně vyhovující pro potřeby výzkumu.“ [HKM3]Myslím, že jsou uvedeny otázky, na které měly studenti odpovídat. [HKM4]Zajímavý postřeh. Kvalitativní analýza by mohla napovědět o míře stereotypního vnímání – opět by bylo ale nutné zohlednit limity, které zmiňujete výše. [HKM5]Uvádíte dobré postřehy. [HKM6]Přesně tak. [HKM7]Myslím, že se snaží některé intervenující proměnné zohlednit, např. bodováním dle celkového pořadí. [HKM8]Je otázka, zda by byla větší zátěž na studenty eticky přijatelná. I v realizované podobě je experiment vůči studentům ne zcela etický. [HKM9]Dobrý postřeh. [HKM10]Souvisí s chybějící výzkumnou otázkou a hypotézou. [HKM11]Z této poznámky mi není úplně jasné, co máte na mysli, možná by stálo za to popsat trochu specifičtěji, jaký aspekt máte na mysli. [HKM12]Osobně bych zmírnila formulaci, mám pocit, že o eliminaci některých proměnných se výzkumníci pokusili. [HKM13]Děkuji za Vaši práci, Váš posudek hodnotím jako PŘIJATÝ.