Název studie Priming a stereotypy Autor posudku Sabina Morawitzová Celkové hodnocení Výzkumná studie pojednává o vztahu primingu a stereotypů. [HKM1] Autor se v úvodní části studie věnuje popisu různých druhů primingu a jeho výzkumů v psychologii. Široký vhled do problematiky primingu je vhodně pojatý ve vztahu ke stereotypům a následnému chování. Jiné pasáže se zde zdají nadbytečné (např. agrese). Autor popisuje výzkum nizozemských vědců Dijksterhuis a van Knippenberg, kteří v roce 1998 zkoumali vliv stereotypu vzdělaného a nevzdělaného člověka na výkon při vědomostních testech. Inspirován nizozemským výzkumem, rozhodl se autor s výzkumným týmem uskutečnit opakovaný experiment, tentokrát v reálných podmínkách. Respondenty byli studenti různých oborů jedné vysoké školy. [HKM2] Na rozdíl od nizozemského experimentu nebyli respondenti předem seznámeni s tím, že se stali účastníky výzkumu. Otázkou je, nakolik je tento postup etický. U výzkumů vzdělávacích metod ve výuce [HKM3] však není nutné podepsat informovaný souhlas, pokud nikomu nezpůsobí újmu. Respondenti se dozvěděli o proběhlém experimentu v následném debriefingu po ukončení experimentu.[HKM4] Na druhou stranu vnímám jako výhodu oproti laboratornímu testu, že respondentům nebylo prozrazeno, že se jedná o experiment. Ovšem reliabilita a replikovatelnost výzkumu je v případě reálného prostředí (a málo homogenního vzorku) snížena. Výhodou jsou z experimentu získaná „tvrdá“ data, se kterými lze kvantitativně pracovat, otázkou však je jejich validita, tj. nakolik data odrážejí výzkumníkův záměr. Další spornou otázkou, jak byla provedena standardizace dotazníků a operacionalizace proměnných.[HKM5] Při experimentu přibližně jedna polovina z celého vzorku (N=131) byla ovlivněna primingem na stereotyp vzdělané osoby (univerzitní profesor), druhá skupina na stereotyp nevzdělané osoby (uklízečka). Forma primingu bylo zamyšlení nad charakteristikami a běžným dnem dané profese. Ve výsledcích u jedné vyčleněné (více homogenní) skupiny (N=50) byl zjištěn nepatrný signifikatní rozdíl (p = 0,016) u primingu na stereotyp univerzitního profesora. Bylo to u skupiny technicky zaměřených mužů. [HKM6] Vzhledem k malému počtu respondentů ve vzorku však hrozí riziko zkreslení. U ostatních skupin nebyly rozdíly signifikantní. [HKM7] Experiment byl pro účely výzkumu správně zvolen jako metoda ke zjištění kauzality. Výhodou experimentu obecně je silnější kontrola proměnných. Více tento fakt spíše platí v laboratorních podmínkách než v tomto typu reálného prostředí, kde vstupuje do hry více intervenujících proměnných (např. rozdílný stupeň přípravy na test, různá míra stresu před písemným testem, poznání některých respondentů, že jde o experiment). Oceňuji nápad vyzkoušet „ekologickou validitu[HKM8] “ nizozemského experimentu, nakolik je možné generalizovat výsledky výzkumu v reálném prostředí. Ve studii však nenacházím výzkumnou otázku a hypotézu. [HKM9] Postrádám také konkrétnější vysvětlení, v čem by mohlo být opakování experimentu v reálných podmínkách přínosné. [HKM10] Podle autora by se mělo jednat o ověření síly a robustnosti nizozemského testu. Došlo však ke změnám oproti původnímu zadání. Například stanovení profese reprezentující nevzdělanou osobu je změněno ze sekretářky na uklízečku. Test nebyl ze všeobecných znalostí, ale z konkrétních naučených znalostí na písemný test z psychologického předmětu. Oceňuji snahu výzkumného týmu nežádoucí proměnné různými způsoby eliminovat a přiblížit se podmínkám původního experimentu. Také snahu motivovat respondenty k vyplnění dotazníků (+5 bodů). [HKM11] Popis designu se jeví srozumitelný. Nenalézám však jasněji definovaný důvod výzkumu a také postrádám v diskusi konkrétněji popsané možnosti aplikace výsledků experimentu. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Nápad vyzkoušet experiment v reálných podmínkách § Obsáhlý teoretický úvod včetně zdrojů § Srozumitelný popis designu § Focus group při vytváření designu § Snaha eliminovat intervenující proměnné § Chybí výzkumná otázka a hypotéza § Nedostatečně homogenní a reprezentativní vzorek § Nízká vypovídající hodnota studie § Chybí informace o standardizaci dotazníků § V diskusi je nedostatek informací o aplikaci dosažených výsledků Otázky pro autora studie 1. Jaký byl konkrétní cíl studie? 2. Bylo cíle dosaženo? 3. Lze výsledky výzkumu zobecnit? 4. Jak proběhla operacionalizace proměnných? 5. Lze srovnávat vybrané skupiny? 6. Jak došlo v výběru právě tohoto vzorku? 7. Je to reprezentativní vzorek pro celou populaci? 8. jaká je aplikace výsledků výzkumu?[HKM12] ________________________________ [HKM1]Myslím, že studie pojednává o vztahu primingu k učení s využitím stereotypního vnímání určitých profesí. [HKM2]Váš posudek je hodně popisný, esejistický. Zkuste se zaměřit více na pozitivní aspekty studie a její limity a podpořit je argumenty. [HKM3]Nešlo však o výzkum vzdělávacích metod, test studenti psali pouze kvůli výzkumu. [HKM4]Otázka etičnosti experimentu spočívá v tom, že studenti byli vystaveni stresové situaci (zkoušce), bez toho, aby to ovlivnilo jejich známku. Nebyla zohledněna jejich příprava na test, neboť všichni získali nakonec stejné body, což u některých mohlo vyvolat pocit nespravedlnosti. [HKM5]Všichni studenti měli stejný a shodně administrovaný test. Chybí však důkazy o validitě použité metody. [HKM6]Dobrý postřeh. Vyčlenění této specifické skupiny však nemá oporu teorii, vypadá to jako snaha o nalezení výsledků za každou cenu. [HKM7]V tomto odstavci opakujete výsledky ze studie. Oponenstký posudek by měl obsahovat Vaše vyjádření k jednotlivým částem studie. [HKM8]Pro dáváte do uvozovek? Ve studii bohužel také chybí podrobnější popis zmiňovaného nizozemského experimentu. [HKM9]Přesně tak. [HKM10]Dobrý postřeh. [HKM11]Tato snaha se mi zdá trochu nejasná, dle výzkumu bude ohodnocena 5 body navíc úvaha, která bude vhodná pro potřeby výzkumu. V čem spočívá vhodnost, však není definováno. [HKM12]Děkuji za Vaši práci. Váš posudek hodnotím jako PŘIJATÝ: