Název studie O optimismu vysokoškoláků Autor posudku Petr Joachim (učo 430712) Celkové hodnocení Text článku celkově nejde do přílišné hloubky. Ačkoli téma působí samo o sobě zajímavě a jednoduše, čtenář se nedozví nic hlubšího o základních konceptech, se kterými autoři operují a v některých případech ani proč jsou do studie vůbec zahrnuty. Přestože by velká obšírnost vedla k horší přehlednosti textu v tomto případě by nebylo ke škodě některé základní argumenty a závěry více rozvést, vysvětlit či případně lépe podložit. Výzkumný článek sice přesvědčivě prezentuje data, která podkládají první hypotézu. Na druhou stranu o výsledcích hypotéz 2 – 6 se mnoho z textu nedozvíme. [HKM1] Taktéž v závěru studie se dočteme o tom, že rozložení pesimismu a optimismu ve vzorku je téměř vyrovnané, což je v rozporu se skutečnostmi uvedenými v úvodu studie, které tvrdí, že ve společnosti převažují optimistické nálady. Co takový výsledek studie znamená? V textu vyloženě chybí odůvodnění volby vzorku v kombinaci se zvolenou metodikou výzkumu. Autoři studie posbírali data v šesti různých formách od šesti různých skupin studentů[HKM2] . Tito byli sice osloveni (resp. přiřazeni) do skupin náhodným výběrem z celé populace studentů, ovšem díky nízké návratnosti dotazníku mohlo dojít k tomu, že skupiny nejsou ekvivalentní. [HKM3] Nezodpovězenou otázkou tedy zůstává, co udělali autoři studie pro to, aby zajistili porovnatelnost dat mezi studenty. Pro vyhodnocení hypotéz vstupují do výpočtů tři (resp. 2 u hypotézy 1) rozličné vzorky. [HKM4] Autoři pojmenovali riziko spojené se samovýběrem, ale zapomněli jej zohlednit při interpretaci dat v diskusi, ačkoliv na tuto skutečnost sami upozornili. Studie opomíjí uvést detaily konstrukce metody pro sběr dat. Autoři uvádí, že vytvořili seznam událostí negativních a pozitivních. Z podstaty věci jsou všechny události, které nás potkají negativní či pozitivní jen v subjektivním měřítku. Rozhodně by stálo za zmínku říct, jakým způsobem byly přiřazeny jednotlivé události do skupin. V tomto ohledu mi chybí i možnost neutrálních událostí, z uvedeného výčtu nejsou všechny vyhraněné. Například „stát se společensky významnou osobností“ může být pro respondenta introverta negativní událost, kdežto „neplodnost“ nemusí mít pro mnohé studenty (v době studií) žádný emocionální náboj. V tomto ohledu studie selhává a je možné, že efekt některých událostí není takový jak autoři zamýšleli.[HKM5] K zamyšlení zůstává i fakt, jestli zvolená operacionalizace optimismu měří to, co autoři říkají že měří. Stálo by za to předvést metody pro validizaci zvolených metod. Není jasné jaké další vlivy mohou zapříčinit rozdílné vnímání šancí u celé populace a u respondenta. Chybí mi jakákoli informace o tom, co autoři udělali pro eliminaci nebo zmapování těchto vlivů. Na druhou stranu se autoři studie dokázali i přes nízkou návratnost dotazníkového šetření, tím i malému vzorku, přenést přes snahu za každou cenu zobecnit výsledky své studie. I za cenu toho, že všechny hypotézy se projevily jako neprůkazné. Na druhou stranu jistá tendence potvrzující se potvrdila, což může být signál k dalšímu zkoumání tohoto tématu z jiné perspektivy. Silné stránky (za co chválit) Slabé stránky (náměty na zlepšení) § Snaha o zohlednění kulturních rozdílů ve vnímání pozitivních a negativních událostí.[HKM6] § Autoři jsou si vědomi malého vzorku respondentů a nezobecňují tedy závěry na celou populaci. § Srovnání lokálních výsledků s výsledky studie ze zahraničí.[HKM7] § Není jasné na základě čeho autoři vykonstruovali hypotézy 3, 5 a 6.[HKM8] § Z textu není patrné, proč jsou začleněny některé konstrukty (vlastní zkušenost, žádoucnost, kontrolovatelnost) do hypotéz. § Předvedení metod pro zajištění validity měření dat Otázky pro autora studie 1. Jak by bylo možné ve výzkumném tématu dále pokračovat? (návrhy pokračovacích výzkumů)[HKM9] 2. Co jste udělali pro zajištění dostatečného návratnosti dotazníků a kolik jste očekávali při designování studie? 3. Jak jste určili „životní události“ a proč zrovna tyto a ne jiné?[HKM10] ________________________________ [HKM1]Jak hodnotíte formulaci hypotéz? [HKM2]Při specifikaci vzorku není uvedeno, zda šlo o studenty Bc., Mgr. nebo doktorského studia. Zda příp. byli zahrnuti i kombinovaní studenti. [HKM3]Dobrý postřeh. [HKM4]Věta pro mne není zcela srozumitelná. [HKM5]Uvádíte dobré postřehy. [HKM6]Dle mého není jednoznačně vymezen výzkumný záměr autorů. [HKM7]Stálo by za uvedení více informací o způsobu sběru dat zahraničních výsledků, tj. zda jsou srovnatelné. Současně samotné porovnání je postaveno na autorových úvahách – není podložené zdroji. [HKM8]Přesně tak, chybí rozsáhlejší ukotvení v teorii. Současně dle mého by měla být rozsáhlejší interpretace výsledků hypotéz 2 – 6. [HKM9]Dobrý postřeh. Současně také není popsána možná aplikace výsledků a přínosnost/potřebnost studie na toto téma. [HKM10]Děkuji za Vaši práci, Váš posudek hodnotím jako PŘIJATÝ.