Teorie sociální identity a teorie sebekategorizace Sociální psychologie I 20. 10. 2015 Jan Šerek • individuální jednání – na základě individuálních charakteristik • skupinové jednání – na základě skupinového členství Rozdíl oproti ostatním přístupům • skupinové jednání není ničím deficitní a není méně hodnotné než individuální jednání • představuje přirozený doplněk individuálního jednání – „dělá z nás lidské bytosti“ • může být sice zdrojem řady negativních jevů, ale zároveň představuje nástroj, jak se s nimi vypořádat Sociálně-identitní přístup • Teorie sociální identity (SIT) – Henri Tajfel • Teorie sebekategorizace (SCT) – John Turner Cíl • ukázat, že člověk není redukovatelný na osobní identitu a osobní charakteristiky • skupinová příslušnost, vztahy mezi skupinami a související sociální struktury a názorové systémy přímo ovlivňují, jak lidé přemýšlejí a jednají Sociální identita složka našeho sebepojetí, kterou odvozujeme z toho, jakých sociálních skupin jsme členy a jaký emoční význam svému členství přikládáme (Tajfel, 1974) Sociální identita • je funkcí vnímaných podobností a rozdílů mezi lidmi Sociální identita • je funkcí vnímaných podobností a rozdílů mezi lidmi • je sdílená s druhými – poskytuje základ pro sociální (kolektivní) jednání Sociální identita • je funkcí vnímaných podobností a rozdílů mezi lidmi • je sdílená s druhými – poskytuje základ pro sociální (kolektivní) jednání proč a jak velké množství lidí jedná koherentním a smysluplným způsobem na základě sdílených norem, hodnot a interpretací světa Sociální identita • je funkcí vnímaných podobností a rozdílů mezi lidmi • je sdílená s druhými – poskytuje základ pro sociální (kolektivní) jednání proč a jak velké množství lidí jedná koherentním a smysluplným způsobem na základě sdílených norem, hodnot a interpretací světa • utváří se prostřednictvím kolektivní historie a současného dění v reálném světě Jak si sociální identitu utváříme psychologické procesy • sociální kategorizace • sociální srovnávání • sociální identifikace Sociální kategorizace • lidé jsou vnímání jako členové omezeného počtu sociálních kategorií Sociální kategorizace • lidé jsou vnímání jako členové omezeného počtu sociálních kategorií • kategorie jsou organizovány okolo nějakého centrálního rysu, který je odlišuje od jiných kategorií Sociální kategorizace • lidé jsou vnímání jako členové omezeného počtu sociálních kategorií • kategorie jsou organizovány okolo nějakého centrálního rysu, který je odlišuje od jiných kategorií • zaměřujeme se na – podobnosti v rámci kategorií (vnímáme členy jako vzájemně zaměnitelné) Sociální kategorizace • lidé jsou vnímání jako členové omezeného počtu sociálních kategorií • kategorie jsou organizovány okolo nějakého centrálního rysu, který je odlišuje od jiných kategorií • zaměřujeme se na – podobnosti v rámci kategorií (vnímáme členy jako vzájemně zaměnitelné) – zdůrazňujeme rozdíly mezi kategoriemi Sociální kategorizace • lidé jsou vnímání jako členové omezeného počtu sociálních kategorií • kategorie jsou organizovány okolo nějakého centrálního rysu, který je odlišuje od jiných kategorií • zaměřujeme se na – podobnosti v rámci kategorií (vnímáme členy jako vzájemně zaměnitelné) – zdůrazňujeme rozdíly mezi kategoriemi • zanedbáváme individuální rysy Sociální kategorizace nežádoucí, ale do velké míry neodstranitelný deficit vs. adaptivní strategie Sociální srovnávání • interpretace a hodnocení skupinových rysů Sociální srovnávání • interpretace a hodnocení skupinových rysů • neexistuje žádný objektivní standard Sociální srovnávání • interpretace a hodnocení skupinových rysů • neexistuje žádný objektivní standard • skupiny posuzujeme na základě odlišování od jiných relevantních skupin Sociální identifikace • do některých skupin přísluším rovněž já (mé self) Sociální identifikace • do některých skupin přísluším rovněž já (mé self) • nejedná se pouze o „chladnou“ sebe-percepci, ale má to pro mě rovněž emoční důležitost Důsledky • čím více si člověk internalizuje skupinové členství jako smysluplný aspekt svého sebepojetí, tím více chce dosáhnout příznivého srovnání mezi vlastními a relevantními cizími skupinami, aby dosáhl či si udržel pozitivní sociální identitu Důsledky • čím více si člověk internalizuje skupinové členství jako smysluplný aspekt svého sebepojetí, tím více chce dosáhnout příznivého srovnání mezi vlastními a relevantními cizími skupinami, aby dosáhl či si udržel pozitivní sociální identitu • sociální kategorizace sama o sobě může vyvolat favorizaci vlastních skupin před ostatními (in-group favoritism, in-group bias) Paradigma minimálních skupin tzv. paradigma minimálních skupin: • nahodilost kategorizace • anonymita • žádná společná historie, interakce ani budoucnost • žádné potenciální přínosy pro vlastní osobu Tajfel, H. (1970). Experiments in intergroup discrimination. Scientific American, 223, 96-102. Paradigma minimálních skupin • objevuje se určitá tendence odměňovat jinak členy vlastní a cizí skupiny – favorizovat vlastní skupinu Paradigma minimálních skupin • objevuje se určitá tendence odměňovat jinak členy vlastní a cizí skupiny – favorizovat vlastní skupinu • tyto výsledky však nelze interpretovat tak, že máme „přirozenou“ tendenci preferovat vlastní a diskriminovat cizí skupinu Ponaučení z minimálních skupin • možných kategorizačních systémů je celá řada a záleží na tom, který z nich je momentálně výrazná v daném sociálním kontextu Ponaučení z minimálních skupin • možných kategorizačních systémů je celá řada a záleží na tom, který z nich je momentálně výrazná v daném sociálním kontextu • se druhými skupinami se srovnáváme na různých dimenzích, který přikládáme důležitost (nejen „dobrý“ – „špatný“) Ponaučení z minimálních skupin • možných kategorizačních systémů je celá řada a záleží na tom, který z nich je momentálně výrazná v daném sociálním kontextu • se druhými skupinami se srovnáváme na různých dimenzích, který přikládáme důležitost (nejen „dobrý“ – „špatný“) • důsledky kategorizace lze předvídat pouze když známe sociální kontext Teorie sebekategorizace • důraz na kognitivní aspekty sociální identity Teorie sebekategorizace • důraz na kognitivní aspekty sociální identity • zatímco jiné přístupy definují sociální skupinu prostřednictvím interpersonálních vztahů mezi členy, SCT ji chápe kognitivně Teorie sebekategorizace • důraz na kognitivní aspekty sociální identity • zatímco jiné přístupy definují sociální skupinu prostřednictvím interpersonálních vztahů mezi členy, SCT ji chápe kognitivně • bez sociální identity není možné (mezi)skupinové chování Teorie sebekategorizace • důraz na kognitivní aspekty sociální identity • zatímco jiné přístupy definují sociální skupinu prostřednictvím interpersonálních vztahů mezi členy, SCT ji chápe kognitivně • bez sociální identity není možné (mezi)skupinové chování • definujeme se na různých úrovních abstrakce Identita já Honza člověk živá bytost …člen mé rodiny Brňan Čech Evropan osobní sociální Identita já Honza člověk živá bytost …člen mé rodiny Brňan Čech Evropan osobní sociální depersonalizace Skupinové jednání • vnímáme osoby (včetně sebe) skrze jejich příslušnost ke skupině Skupinové jednání • vnímáme osoby (včetně sebe) skrze jejich příslušnost ke skupině • členy skupin vnímáme jako vzájemně podobné (a aktivně usilujeme o konsensus) Skupinové jednání • vnímáme osoby (včetně sebe) skrze jejich příslušnost ke skupině • členy skupin vnímáme jako vzájemně podobné (a aktivně usilujeme o konsensus) • vnímáme osoby skrze skupinové stereotypy, včetně stereotypů o vlastních skupinách Skupinové jednání – naše chování se liší podle toho, jaký typ kategorizace (včetně příslušných stereotypů) je pro nás momentálně výrazný (salient) Skupinové jednání – naše chování se liší podle toho, jaký typ kategorizace (včetně příslušných stereotypů) je pro nás momentálně výrazný (salient) – o tom, kdo ve skupině nás dokáže snáze přesvědčit či koho si zvolíme za vůdce naší skupiny, rozhoduje jeho vnímaná schopnost ztělesňovat stereotypy o vlastní skupině (být tzv. prototypem) a být v souladu se skupinovými přesvědčeními, hodnotami a normami Proč jsou některé kategorie výraznější? Proč jsou některé kategorie výraznější? • shoda („fit“) mezi kategorií a vnímanou realitou – komparativní – normativní • připravenost člověka použít určitou kategorii (resp. dostupnost dané kategorie) Komparativní shoda používáme kategorie, které minimalizují vnitroskupinové rozdíly a maximalizují meziskupinové rozdíly (metakontrast) Komparativní shoda používáme kategorie, které minimalizují vnitroskupinové rozdíly a maximalizují meziskupinové rozdíly (metakontrast) Komparativní shoda používáme kategorie, které minimalizují vnitroskupinové rozdíly a maximalizují meziskupinové rozdíly (metakontrast) Komparativní shoda používáme kategorie, které minimalizují vnitroskupinové rozdíly a maximalizují meziskupinové rozdíly (metakontrast) Normativní shoda používáme kategorie, jestliže se vnímaná realita shoduje s očekávaným obsahem daných kategorií Normativní shoda používáme kategorie, jestliže se vnímaná realita shoduje s očekávaným obsahem daných kategorií Připravenost použít kategorii používáme kategorie, které pro nás mají z dřívějška nějaký význam a důležitost (uplatňuje se zde například priming) Příklady využití • vedení skupiny • davové chování • radikalismus Vedení skupiny • vedení skupiny je nemožné, jestliže skupina nesdílí společnou sociální identitu Vedení skupiny • vedení skupiny je nemožné, jestliže skupina nesdílí společnou sociální identitu • čím více je osoba vnímaná jako prototypický zástupce skupiny, tím více je vnímaná jako její vůdce a tím větší schopnost má skupinu ovlivnit (pasivní i aktivní proces) Vedení skupiny • vedení skupiny je nemožné, jestliže skupina nesdílí společnou sociální identitu • čím více je osoba vnímaná jako prototypický zástupce skupiny, tím více je vnímaná jako její vůdce a tím větší schopnost má skupinu ovlivnit (pasivní i aktivní proces) • skupinový prototyp se liší napříč různými srovnávacími kontexty, a proto mohou být jako optimální vůdci vnímáni odlišní lidé • davové není výsledkem iracionálního regresu a deindividualizace Davové chování (ESIM – John Drury & Steven Reicher) • davové není výsledkem iracionálního regresu a deindividualizace • jedná se o skupinové chování, které vyjadřuje přesvědčení, hodnoty a normy plynoucí ze sdílené sociální identity Davové chování (ESIM – John Drury & Steven Reicher) • davové není výsledkem iracionálního regresu a deindividualizace • jedná se o skupinové chování, které vyjadřuje přesvědčení, hodnoty a normy plynoucí ze sdílené sociální identity • davové situace obvykle mají svou historii, během které dochází k reaktivnímu a proaktivnímu přenastavování sociálních identit ve vztahu k ostatním skupinám Davové chování (ESIM – John Drury & Steven Reicher) • lidé jsou motivováni snížit pocity nejistoty ohledně sebe, svých interakcí a sociální pozice Radikalismus (Uncertainty-Identity Theory – Michael Hogg) • lidé jsou motivováni snížit pocity nejistoty ohledně sebe, svých interakcí a sociální pozice • sociální kategorizace tyto pocity snižuje, protože depersonalizuje naše vnímání na úroveň prototypů Radikalismus (Uncertainty-Identity Theory – Michael Hogg) • lidé jsou motivováni snížit pocity nejistoty ohledně sebe, svých interakcí a sociální pozice • sociální kategorizace tyto pocity snižuje, protože depersonalizuje naše vnímání na úroveň prototypů • nejlépe nejistotu redukují jednoduché, jednoznačné, preskriptivní a konsensuální prototypy, spojené s dobře strukturovanými odlišnými skupinami s vysokou entitativitou (jasné hranice, homogenita, vnitřní struktura a společné cíle a osud) Radikalismus (Uncertainty-Identity Theory – Michael Hogg) Shrnutí osobní a sociální identita individuální a skupinové jednání sociální kategorizace sociální srovnávání sociální identifikace pozitivní sociální identita in-group favoritism / in-group bias paradigma minimálních skupin depersonalizace výraznost (salience) kategorie komparativní a normativní shoda připravenost použít kategorii / dostupnost kategorie skupinový prototyp entitativita skupiny