Sociální sítě, blogy, rizikové komunity ZUR 387 Lenka Dědková inovace-logo nJaké sítě používáte? nCo je v nich rizikového/ohrožujícícho/negativního/nebezpečného? n nCo vy sami děláte, abyste se takovým rizikům/ohrožením/.. vyhnuli? Sociální sítě nSocial Networking Sites (SNS) nOnline Social Networks (OSN) n nRysy SNS: umožňují •…vytvořit veřejný (nebo polo-veřejný) profil v rámci sítě •…vytvořit seznam dalších uživatelů, se kterými mají nějaký vztah •…sledovat a měnit propojení s ostatními n Další rysy SNS nMožnost zanechávání zpráv uživatelům – na profilu/soukromých nSdílení obsahů nNastavení viditelnosti profilu nNejrůznější aplikace… n n SNS dělení nobecné (FB) x specializované (Spolužáci.cz, Last.FM, YouTube) notevřené x uzavřené (na pozvání) npodle účelu (osobní, profesní (LinkedIn), video (YouTube), fotky (Flickr, Rajče)… Seznam kontaktů nPřátelé, kontakty, fanoušci, followers nTermín „přátelé“ je zavádějící – zdaleka ne všechny v kontaktech bychom tak označili nVětšina SNS vyžaduje oboustranné potvrzení vztahu n n Historie SNS nViz článek: •boyd, d.m., Ellison, N.B. (2008). Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication, 13, 210–230. n n1997 – Sixdegrees.com nViz článek: •boyd, d.m., Ellison, N.B. (2008). Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication, 13, 210–230. n n1997 – Sixdegrees.com n2001 - Ryze.com nViz článek: •boyd, d.m., Ellison, N.B. (2008). Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication, 13, 210–230. n n1997 – Sixdegrees.com n2001 - Ryze.com n2002 - Friendster nViz článek: •boyd, d.m., Ellison, N.B. (2008). Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication, 13, 210–230. n n1997 – Sixdegrees.com n2001 - Ryze.com n2002 – Friendster n2003 - MySpace n2005 – MySpace změnil majitele, masová reklama – bezpečnostní problémy, aféry se sex.predátory online (přehnané), morální panika nOd roku 2008 postupně ztrácí uživatele (byla první masově rozšířená SNS) nČerven 2011 prodána za $35 mil. (rok 2005 $580) nZáří 2012 – plánované změny •nový design •optimalizace •pro tablety.. Facebook nMark Zuckerberg, 2004 nPůvodně pro Harvard (The Facebook)– seznam studentů a zaměstnanců s fotkami pro lepší orientaci n n@harvard.edu, rychlý nárůst popularity n n2005 - zpřístupnění dalším školám, institucím, firmám, nakonec široké veřejnosti n nSpecifický rys FB – umožnění dalším subjektům vytvářet aplikace Facebook statistiky nhttp://newsroom.fb.com/ n n14.9.2012 - víc než miliarda aktivních uživatelů (těch, co byli na FB v uplynulých 30 dnech) nKaždý den se jich k FB přihlásí víc než 50 % n n219 miliard fotek od 2005 n17 miliard obsahů s location (od 2010) n nVěk uživatelů (medián): •2012: 22 •2010: 23 •2008: 26 tumblr_lm48x3sBtL1qkffndo1_500 n http://www.vincos.it/world-map-of-social-networks/ World map of social network animated n http://vincos.it/wp-content/uploads/2009/06/social_networks_countries.png Facebook v ČR nhttp://www.socialbakers.com/facebook-statistics/czech-republic n n2012: n3 783 520 uživatelů (37 % z ČR; 57 % uživatelů internetu) n2011: n3 430 900 uživatelů (34 % z ČR; 51 % uživatelů netu) n nMuži: 48 % nŽeny: 52 % n Google+ n28.6.2011 nOd září veřejně přístupný nNejdřív pro uživatele starší 18 let, od ledna 2012 od 13 let n n nŘíjen 2011 – 40 mil uživatelů nSoučasně – pokles nových příspěvků a aktivních uživatelů o 40 (60) % n n(4) 2012 – 170 mil. uživatelů nV ČR (2011) – čtvrt mil. n Dosáhnutí 10 mil uživatelů nhttp://www.lupa.cz/clanky/cesko-a-socialni-site-v-cislech/ n Facebook nPravé jméno, pravá fotka, seznam offline kontaktů n nVýzkum FB: •Unikátní prostor •Offline výběr respondentů •Online výběr (přímo na FB) •Sběr veřejně dostupných dat netika Výzkum FB nWilson, Gosling, & Graham (2012), přehledovka: 5 hlavních oblastí: n1. Kdo FB používá a co na něm uživatelé dělají n2. Proč lidé (ne)používají FB? n3. Jak se lidé na FB prezentují? n4. Jak používání FB ovlivňuje vztahy s dalšími lidmi? n5. Proč lidé na FB zveřejňují osobní informace navzdory potenciálním rizikům? n nhttp://psych.wustl.edu/robertwilson/Category.html Uživatelé FB n„průměrný uživatel“ (Facebook, 2012) •130 přátel •Přispěje k 90 obsahům měsíčně •80 stránek, událostí a skupin • nQuinn, Chen, & Mulvenna (2011): mladší uživatelé (15-30let) mají 11x více přátel než starší (50+) • nVýzkumy „zevnitř FB“ (Backstroom et al., 2011): nKolik spojení dělí jakékoliv dva lidi? nN = 721 mil. uživatelů, 69 bil.přátelství •Mezi jakýmikoliv dvěma lidmi pouze 4 uživatelé (pro 92 % uživatelů) •20 % uživatelů má méně než 25 přátel, 50 % má víc než 100 Motivy k FB nVnější: upomínky ze strany FB (narozeniny, události) nVnitřní: •Udržet kontakt s lidmi nDíky aktivitám na FB se může akcelerovat i slabý vztah •Osamělost nLidé aktivně interagující na FB nižší osamělost než pasivní •Nuda Sebeprezentace na FB nIdentita – sdílení zájmů, koníčků, oblíbených knih, filmů, hudby atp. – díky profilu můžeme sledovat osobní identitu (pokud jsou pole vyplněná) • •Co máme vyplněné a co to o nás říká? •Kdo se dívá? Sebeprezentace na FB nMožnost idealizované sebeprezentace vs. reálné publikum •Měření ideálního já, vnímané prezentace na FB neznámými, sebehodnocení a hodnocení známých lidí FB profil odpovídá realitě nNarcistní osoby prezentují idealizované já, avšak nezávislí pozorovatelé je prokouknou a správně je hodnotí jako narcistní nUživatelé sdílejí více informací, když vidí stejné chování u svých přátel nPočet přátel: pozitivně koreluje s vnímanou atraktivitou jedince do počtu 300, poté klesá n “Since you created your profile, who do you think has looked at it?” Lampe, Ellison, & Steinfield (2006) Vztahy s ostatními nMarketing nZaměstnanec-zaměstnavatel nUčitel-student nVztahy s přáteli •Vliv používání SNS na počet přátel: nejednoznačné výsledky, spíše ns. •Vliv počtu zveřejněných informací na počet přátel nS vyšším počtem informací stoupá počet přátel (největší vliv „referenčních info“ – místo narození, škola, současné město…) n • Vztah používání SNS a well-beingu nValkenburg, Peter a Schouten (2006) nDůsledky používání SNS pro well-being a self-esteem adolescentů nProč adolescenti: •Citlivé období na zpětnou vazbu od přátel •Masově používají SNS a zpětnou vazbu dostávají tak, že je viditelná i dalším lidem – potenciálně větší dopad na self-esteem n n Metoda nNizozemí, CU2, populární SNS v Nizozemí především využívaná adolescenty n nOnline šetření, 881 adolescentů využívajících CU2 (10-19 let, M = 14,8, SD = 2,7), 45 % chlapci, 55 % dívky nProfil na CU2 – demografické informace, popis uživatele, zájmy, fotky nReakce ostatních uživatelů na konci profilové stránky n n n Proměnné nPoužívání CU2 – kolik dnů týdně, kolikrát denně, kolik času při každé návštěvě… nReakce na profil – frekvence (jak často dostává reakce od cizích lidí a od pouze virtuálních přátel), tón reakcí •(2 otázky s 5bodovou škálou od „vždy negativní“ po „vždy pozitivní“) nVztahy utvořené prostřednictvím CU2 (jak často utvořili přátelství a romantický vztah) Proměnné II. nSelf- esteem - ohodnocení spokojenosti se sebou – 3 dimenze, 5bodové škály: •Fyzický vzhled •Atraktivita (romantic attractiveness) •Schopnost tvořit a udržovat blízká přátelství n nWell-being – 5 položek na obecnou životní spokojenost (5bodové škály) n nTyto 2 proměnné korelují, nejde měřit kauzalitu, ale většina autorů předpokládá, že well-being je důsledkem self-esteemu Výsledky - deskripce nPrůměrně navštěvují stránky 3 dny v týdnu, zůstanou průměrně půl hodiny nPočet reakcí: M = 25,31 (SD = 50,00; 0-350 reakcí) nAdolescenti, kteří obdrželi nějaké reakce (n = 592): •5,6 % vždy negativní reakce •1,6 % převážně negativní •10,1 % někdy +, někdy – •49,3 % převážně pozitivní •28,4 % vždy pozitivní n35 % utvořilo alespoň 1 přátelství, 8,4 % romantický vztah n Testovaný model n Cesta od používání SNS k tónu zpětné vazby vede přes frekvenci reakcí – protože z předchozích výzkumů (o online dating) se ukázalo, že lidé často na základě reakcí ostatních upravují svůj profil – tudíž předpoklad, že čím více zpětných vazeb na profil získají, tím více ho budou moci upravit tak, aby reakce byly pozitivní Výsledky - model Diskuze nPrvní studie o důsledcích používání SNS na well-being a self-esteem nSelf-esteem ovlivňován charakterem zpětné vazby (reakcí na profil) •Pro adolescenty, kt. mají především pozitivní ZV, mohou SNS být co se self-esteemu týče užitečné nNicméně – Specifika CU2, 2006 n Soukromí na FB n2005: 50 % respondentů (univerzitní studenti) zveřejnilo plnou adresu, 40 % telefon n2007: 10 % zveřejnilo adresu n2008: 33 % omezilo viditelnost profilu n nRozdíl mezi obavami o soukromí a reálným chováním Soukromí na FB n2009 – nová privacy policy, současně změna základního nastavení na veřejné •Pro zabezpečení osobních informací: potřeba proklikat se 50 tlačítky a vybrat mezi 170 možnostmi n2011 – jednodušší nastavování soukromí FB napříč časem nStutzman, Groww, Acquisti (2012) nLongitudinál 2005-2011, univerzitní síť nN = 5076 n nUživatelé postupem času více protektivní •Stále více limitovali přístup ke všem zkoumaným typům informací nPo změnách ve FB (2009, nastavení soukromí) – opačný trend (kvůli default nastavení) •Úroveň soukromí se pak už nezvýšila na úroveň před změnami nMnožství informací sdílených s přáteli se zvýšilo •Tím se zvýšilo i množství informací poskytnutých FB a třetím stranám Vyšší vnímaná kontrola nad informacemi https://cs-cz.facebook.com/about/privacy/your-info#public-info nPři používání Facebooku mohou uživatelé ukládat a sdílet informace o vás i jiných uživatelích, které jsou jim k dispozici, například když nahrávají a spravují pozvánky a kontakty. nVaše jméno, profilové obrázky, úvodní fotky, pohlaví, sítě, uživatelské jméno a ID uživatele se používají stejným způsobem jako informace, které se rozhodnete nastavit jako veřejné. nVýběr nastavení vašich informací jako veřejných také znamená, že tyto informace: nlze spojit s vaší osobou (např. vaším jménem, profilovými obrázky, úvodními fotkami, profilem Timeline, ID uživatele, uživatelským jménem atd.) i mimo Facebook, nse mohou zobrazit, pokud někdo provede vyhledávání na Facebooku nebo ve veřejném vyhledávači, nbudou dostupné hrám, aplikacím a webům integrovaným ve službě Facebook, které vaši přátelé používají n https://cs-cz.facebook.com/about/privacy/your-info#public-info Informace, které jsou vždy veřejně dostupné nJméno nToto vašim přátelům a rodinným příslušníkům pomůže vás najít. Pokud nechcete sdílet svoje skutečné jméno, můžete svůj účet kdykoli odstranit. n nhttps://www.facebook.com/help/delete_account nhttps://www.facebook.com/deactivate.php n n „Deaktivace účtu je stejná, jako byste nám řekli, abychom neodstraňovali žádné informace, protože někdy v budoucnu budete chtít svůj účet znovu aktivovat.“ nÚdaje ukládáme na dobu, která je nezbytná pro poskytování produktů a služeb vám a jiným osobám, včetně osob uvedených výše. Informace přidružené k vašemu účtu se typicky ukládají do okamžiku, kdy je tento účet odstraněn. U určitých kategorií dat vám také můžeme sdělit specifické postupy pro uchování dat. n Soukromí nWestin (1967) – definice soukromí: nárok jednotlivců, skupin a institucí určovat, kdy, jak a co bude o nich sdělováno ostatním nNové technologie přinesly nové způsoby sběru, uchovávání a sdílení osobních dat – a lidé poskytující data často nevědí, co se s nimi dále děje – to samo o sobě je podle některých autorů ohrožením soukromí nVýrazné obavy o soukromí na internetu – nejdříve spojeny hlavně s komerčními službami online (placení kreditkou, online banking, využívání dat poskytnutých prodejci..) nV současné době obavy i o další data, především v souvislosti s rozvojem SNS Soukromí na SNS nOhrožení soukromí na SNS – zdroje: •Přístup někoho jiného k účtu z důvodu slabého zabezpečení – krádež profilu, identity, zneužití fotografií… •Kdo všechno je v „přátelích“ a vidí dobrovolně poskytnuté informace (fotky, kde jsou označení (tj. identifikovaní) i další lidé) + co naši přátelé zveřejňují o nás •Z některých informací lze spočítat důvěrná data (USA – z místa a data narození číslo soc.zabezpečení) n Proč je na SNS zveřejňování informací tak citlivé? nNejsme anonymní nArchivace dat nVelký dosah lidí z našeho offline prostředí! n nTj. největší výhody online komunikací a vztahů (anonymita, neidentifikovatelnost) tady mizí EUKO a SNS n59 % má profil na SNS •Věk: •9-10letí: 26 % •11-12letí: 49 % •13-14letí: 73 % •15-16letí: 82 % n nMezi uživateli SNS v EUKO: •43 % má profil soukromý (pouze pro přátelé) •28 % částečně soukromý (přátelé přátel, škola) •26 % veřejný nSoukromý profil mají častěji dívky a děti z rodin s vyšším SES n n14 % má v profilu adresu a telefon n16 % uvádí špatný věk kid-n-computer Pár poznámek k FB výzkumům n…. L n nStále populární téma n EBSCO database: 82 270 výsledků Pár poznámek k FB výzkumům n…. L n nStále populární téma nČasto využívá vzorky studentů nČasto nerespektuje různé vzorce používání FB nZávislost, narcismus, anxieta n n…je potřeba články číst velmi kriticky! Další oblasti v SNS nGeolokace nStalking nSociální inženýrství nPorušování autorských práv nKyberšikana •https://www.youtube.com/watch?v=IwBzVKOrDn8 • n Privacy Blogy / Online komunity n iStock_000009230566Large Blogy nWeb-log, osobní stránka, slouží k sebeprezentaci, snadná úprava stránky nTypy blogů •Osobní deníky - většina •Poznámkové bloky – delší, úzce zaměřené texty •Filtry – „vnější“ obsah, filtrování informací a prezentování relevantních •K-logs – knowledge blogy - odborné nzařazení je často obtížné (kombinace, rubriky) nBlogosféra - síť blogů – propojení vzájemnými odkazy, komentáři •Herring, Scheidt, Bonus a Wright (2005) – jen 51 % blogů mělo odkazy na další blogy n Kdo píše blogy nPew Internet Project (2004) – 19% teenagerů (USA) mělo blog, jen 7% dospělých nHerring (2004) – u dospělých převažují muži (63 %), u adolescentů ženy (58 %) •Charakter dívčích a chlapeckých blogů se moc neliší (adolescenti) n nHerring, Scheidt, Bonus a Wright (2005) – více než 31 % bloggerů uvádí na blogu pravé jméno, 36 % alespoň křestní n nAnonymita x sebeodhalování – čím více uváděli bloggeři info o sobě, tím menší sebeodhalování nTarget audience – zamýšlené publikum •Adolescenti často píší pro známé z RL – opět to ovlivňuje míru sebeodhalování n n Motivy pro blogování nPrezentace a zkoumání identity (poznávání sebe sama) nPsaní vlastních životních příběhů – pomáhá budování koherentního self (McAdams) nUvolnění emoc.napětí (Nardi, 2004), zmírnění konfliktů nZpětná vazba (komentáře, vzkazy) – velmi důležitá, ovlivňuje směr dalších příspěvků, podporuje (příp. snižuje) self-esteem nRozvoj vztahů s druhými (lidmi z RL i neznámými) n Online komunity/subkultury nSubkultura: •Dříve politický význam nSubkultury na internetu - sdílení idejí, není nutná fyzická blízkost n nCo je online komunita: •Skupina lidí •Vzájemné vztahy •Udržování kontaktu •Vědomí členství – sense of belonging • Benefity členství nPocit náležení (belonging), pospolitosti, podpora nSnižují pocity izolace, osamělosti (noví přátelé) nVýlučnost, výjimečnost, exkluzivita nSociální identita n nČasté setkávání online komunity offline n Rizikové online komunity nNejvíce medializované: n nSebepoškozování – emo, gothic nPoruchy příjmu potravy - pro-ana n nDalší: komunity podporující násilí, rasismus, hooligans, drogové komunity… n Proč jsou tyto komunity rizikové? nPotenciální spouštěče rizikového chování •Získání informací •Upevňování již započatého rizikového chování •Postoj k odborné pomoci – často vnímána velmi negativně •Pocit „normálnosti“ jednání •Sociální nákaza Morální panika nMenšinová skupina ohrožuje hodnoty většinové skupiny – většinová skupina považuje menšinovou za deviantní a nebezpečnou nPodporováno médii – čím více pozornosti od médií, tím větší pocit, že je daný problém skutečně závažný (a častý) – tím větší pozornost médií… n Negativní obraz v médiích nZároveň zvyšuje povědomí o těchto stránkách, čímž k nim přitahuje pozornost dalších potenciálních členů nNavíc výrazná tendence ke skupinové polarizaci – skupina se cítí ohrožena útoky zvenčí a semkne se ještě více, potřeba obhajovat se vede k vyostřené formulaci důvodů a motivů nVzniká tak i pocit výlučnosti, skupina členy vnímána jako určitá elita, která má pravdu – v porovnání s mainstreamem n Sebepoškozování nZáměrný a vědomý akt poškození sebe sama bez touhy na následky zemřít n nNejčastější forma: wrist cutting (syndrom pořezávaného zápěstí) nNejčastěji se objevuje v rané adolescenci (13-15 let) nJde o maladaptivní copingovou strategii (tj. strategie zvládání stresových situací) n nČastá součást některých duševních poruch (hraniční porucha osobnosti, poruchy příjmu potravy, disociální porucha osobnosti..) – avšak vztah neplatí obráceně – ten, kdo se poškozuje, nemusí mít psychopatické rysy nMůže se vyskytovat i v ústavních zařízeních, kde funguje jako identifikace se skupinou Motivy k sebepoškozování nVnější •Problémy v rodině (komplikovaný rozvod, problematické vztahy s rodiči, příp. novými partnery rodičů, zneužívání), problémy s vrstevníky •Sociální nákaza – když daný adolescent o sebepoškozování ví, může ho jako copingovou strategii vyzkoušet •Užívání návykových látek, depresivita, nízké sebehodnocení nVnitřní - bezprostřední motivy •Pocity odcizení od sebe sama, pocity nereálnosti, hněv, odpor vůči sobě, pocity viny, odmítnutí, frustrace n nSebepoškození pak tlumí negativní pocity, zároveň slouží i jako forma trestu Prevalence sebepoškozování nZdá se, že je častější než dříve – v různých studiích různá prevalence – od 4-38 % (především podle výběru respondentů), ve studiích s větším počtem respondentů do 15 % nČastější mezi dívkami než chlapci (Hawton a kol.: 11,2 % dívek, 3,2 % chlapců) n n Emo subkultura nSpjatá s punkrockem, indie nVznik „emo“ hudby – 80.l. 20.st. nDnes např. Dashboard Confessional,Taking Back Sunday, My Chemical Romance n nVýrazný styl oblékání n„emo“ jako emotional n – vyjadřování pravých pocitů „Emo pravidla“ nPosměšný soubor pravidel kolující internetem, např. (http://precti.cz/emo-pravidla/) n n1. Buď pravý 2. Buď homosexuál 3. Když nejsi homosexuál buď bisexuál 4. Když nejsi ani jedno, předstírej to 5. Používej oční linky 6. Používej oční stíny 7. Obarvi se na černo 8. Obarvi se na blond 9. Můžeš to i kombinovat – růžová, červená, fialová 10. Musíš mít ofinu, která ti sahá nejmíň do půlky tváře 11. Stále se tvař smutně 12. Když jdeš po ulici, koukej do země 13. Plač při každé možnosti za všech okolností 14. Noste proužkované ponožky n37. Říkej, že tvoje náboženství je Emo a mezi tvoje záliby patří Emo a „cutting my wrist“ 41. Aspoň jednou se pokus o sebevraždu 42. Řež si něčím ostrým do ruky v místě, kde máš náramky, ale nesnaž se nějak moc, aby ti zakrývaly jizvy Emo – o čem je? nVyjadřování pravých emocí, citlivost nOdlišnost od ostatních – nebát se vyjádřit emoce, intenzita emocí nZároveň vnitřní rovina – poznávat sám sebe, akceptovat vlastní pocity - pomáhá v poznání pravého já nBezpečné prostředí pro vyjádření n nNepochopení ze strany ostatních, díky výrazné vizáži snadná identifikace – stávají se terčem posměchu, agrese n n Emo a sebepoškozování nSebepoškozování není nutnou součástí emo nNicméně lidé, kteří se poškozují, mohou být k tomuto stylu více přitahováni n+ mediální obraz přispívá k tomu, že ti, co chtějí být emo, si sami myslí, že sebepoškozování ke stylu patří n nTrue emo x pozérství •falešné emo – afektivita, sebepoškozování n ED – poruchy příjmu potravy nMentální anorexie •Úmyslné snižování váhy •Působení sociokulturních a bio faktorů + určitá zranitelnost osobnosti •Zkreslená představa o vlastním těle •Endokrinní porucha – amenorea u žen, ztráta sex.zájmu u mužů •Pokud před pubertou – zastavuje se růst nMentální bulimie •Opakující se záchvaty přejídání a přehnaná kontrola váhy, která vede k opatřením proti tloustnutí vlivem přijaté potravy •Chorobný strach z tloušťky •Neustálé zabývání se jídlem Prevalence ED nNejčastěji v pubertě, dívky nPřehnané diety, nezdravá kontrola tělesné váhy přeskakováním jídel, užíváním laxativ, zvracením – identifikována u 57,5 % adolescentních dívek a 32, 8 % adolescentních chlapců v reprezentativním vzorku (N = 4746) z oblasti měst a předměstí (USA; Neumark-Sztainer, Wall, Story, & Perry, 2003) n Stránky podporující ED nPro-ana/ pro-mia (ana – anorexia, mia – bulimia) nStránky podporující a povzbuzující extrémní hubnutí Obsahy pro-ana stránek nČastá prohlášení typu – „ana“ je životní styl, ne nemoc (porucha) nPodrobný popis anorexie a bulimie – aby čtenáři nebyli odhaleni u doktora nMotivační obrázky – thinspiration nDesatera nebo pravidla, která mají pomoci vydržet nejíst a podporovat nPodpůrné skupiny, diskuze, komentáře Příklad z pro-ana webu nHammersley a Treseder (2007) nProhlášení majitelky webu: n nMy lifetime goal is to die from starvation. nThe more weight I lose, the better I feel. nThere’s no such thing as too thin. nEating is a sign of weakness. nPerfection is achieved through restricting. nAnorexia will make you beautiful. nNo one can do what I(we) do. nProtruding bones make you look awesome. nAnorexia shows you are superior. nCritics of anorexia are jealous or fat. nNo matter where you go, you’re still thin. nNo matter what you do, you’re still thin. nI am in control, ALWAYS. nNo one can take ana from me, no one! nExtreme emaciation is a good start. nIf you aren’t anorexic, you’re the enemy n Pro-ana stránky nMulveen, R. & Hepworth, J. (2006): způsoby participace na pro-ana stránce (sledování diskuzního fóra po dobu 6 týdnů) nIPA n4 hlavní témata: •Tipy a techniky •„Ana“ x anorexie •Sociální podpora •Potřeba anorexie Témata nTipy a techniky •Deníkové záznamy o snahách snížit váhu, dosažených úspěších a příjemných pocitů po zvládnutí •půsty, diety, cvičení.. n„Ana“ x anorexie •anorexie jako duševní porucha •„ana“ – anorexie jako životní volba, styl, rozhodnutí; extrémní metoda na snížení váhy jen pro dostatečně silné a výjimečné jedince •„ana“ mají kontrolu, anorektici ne, být „ana“ je aktem vůle •Přirovnávání k homosexualitě, která byla dříve označována za duševní poruchu n n Témata II. nSociální podpora •Přijímání i dávání, běžné žádosti o podporu •2 protichůdné podpory: nPodpora ED, chvála za snižování váhy nPodpora zdravého jídelníčku pro lidi, kteří se z ED zotavují nZároveň někteří vyjadřovali obavy v případě přílišného snižování váhy nPotřeba anorexie •Častá odpověď lidí na prosby o zdravější životní styl – anorexii potřebují, funguje jako copingová strategie •I když je v životě vše špatně, pořád dokáží kontrolovat své tělo – pocit schopností n Experiment s pro-ana obsahem n(Bardone-Cone & Cass, 2006) n nExperiment – studentky (M = 18,7) shlédly buď a) pro-ana stránku n b) fashion web s nadměrnými velikostmi modelů n c) stránku s bytovým designem n nU těch, které viděly pro-ana, po shlédnutí: •Nižší sebevědomí •Nižší vnímaná atraktivita •Zvýšení negativních pocitů •Zvýšení vnímání vlastní nadváhy Možné sebereflexe nPokud nemáte FB profil – proč ne, cítíte se nějak ochuzeni nebo naopak.. nPokud máte – které údaje máte vyplněny (pravdivě/nepravdivě), podle čeho (jestli) zvažujete zařazení konkrétních údajů; jak máte profil zabezpečený a proč, čeho se (ne)obáváte při zveřejňování obsahů nGeolokační sítě – na jakých místech se tagujete, jak řešíte zabezpečení nBlogy – pokud píšete blog – jaké informace o sobě zde máte, o čem blog je, co s vámi dělají komentáře od ostatních, jak moc překrucujete realitu, jak řešíte anonymitu svoji a ostatních… nPokud jste čtenářem blogů – jaké blogy čtete, proč, jaký je váš vztah k autorovi…. nPrakticky – zkuste si pročíst pár pro-ana (nebo jiných) blogů, popište vaše dojmy a pocity; představte si, že byste zakládali blog (nebo ho založte) – co byste zveřejňovali o sobě, o jiných, k jakému účelu by sloužil… Literatura nboyd, d.m., Ellison, N.B. (2008). Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication, 13, 210–230. nDias, K. (2003). The Ana Sanctuary: Women’s Pro-Anorexia Narratives in Cyberspace. Journal of International Women’s Studies, 4(2). nEllison, N., Steinfield, Ch. & Lampe, C. (2007). The Benefits of Facebook ‘‘Friends:’’ Social Capital and College Students’ Use of Online Social Network Sites. Journal of Computer-Mediated Communication 12, 1143–1168 nHammersley, M., & Treseder,P. (2007). Identity as an analytic problem: who's who in `pro-ana' websites? Qualitative Research, 7, 283-300. nHOUGHTON, D.J. & JOINSON, A.N. (2010). Privacy, Social Network Sites, and Social Relations. Journal of Technology in Human Services, 28:74–94. nLampe, C., Ellison, N. & Steinfield, Ch. (2006). A Face(book) in the Crowd: Social Searching vs. Social Browsing nLampe, C., Ellison, N. & Steinfield, Ch. (2006b). A Familiar Face(book): Profile Elements as Signals in an Online Social Network. DRAFT Manuscript: Submitted to CHI 2007 nMulveen, R. & Hepworth, J. (2006). An Interpretative Phenomenological Analysis of Participation in a Pro-anorexia Internet Site and Its Relationship with Disordered Eating. Journal of Health Psychology, 11, 283-296. nPollet, T. V., Roberts, S. G. B. & Dunbar, R.I.M. (2011) Use of Social Network Sites and Instant Messaging Does Not Lead to Increased Offline Social Network Size, or to Emotionally Closer Relationships with Offline Network Members. CYBERPSYCHOLOGY, BEHAVIOR, AND SOCIAL NETWORKING, 14 (4) nSubrahmanyam, K., & Šmahel, D. (2011). Digital Youth: The Role of Media in Development. New York : Springer. nValkenburg, P.M., Peter, J., & Schouten, A.P. (2006). Friend Networking Sites and Their Relationship to Adolescents’ Well-Being and Social Self-Esteem. CYBERPSYCHOLOGY & BEHAVIOR, 9 (5).