Praha, 23. 11. 2015 V říjnu nahlásilo hromadné propouštění 15 zaměstnavatelů V říjnu 2015 nahlásilo hromadné propouštění celkem 15 zaměstnavatelů. Tento krok se dotkne 380 jejich zaměstnanců. Nejvíce lidí, které firmy v nadcházejících měsících propustí, pracuje ve Středočeském kraji, v Praze a Královehradeckém regionu. Údaje dnes zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR). Počet zaměstnavatelů, kteří se rozhodli snížit počet pracovníků v režimu hromadného propouštění, stoupl meziročně o 7, meziměsíčně pak o 4 firmy. Podniky plánují propustit o 222 zaměstnanců méně než ve stejném období loňského roku a o 147 lidí méně než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé, kteří nahlásili v říjnu hromadné propouštění, sídlí v Praze a Královehradeckém kraji (shodně 3), v Jihomoravském, Moravskoslezském a Středočeském kraji (shodně 2) a dále na Liberecku, Plzeňsku a Ústecku (shodně 1). Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření dotkne, pracuje ve středních Čechách (89), v hlavním městě (86) a Královehradeckém kraji (83). Z okresního hlediska je na tom, kromě už zmíněné Prahy, nejhůře Trutnov, kde přijde o práci 82 lidí a Praha - východ. V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 64 výpovědí. Firmy se chystají propouštět především v automobilovém a výrobním průmyslu, úklidu, ostraze či administrativě. Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména montážních dělníků, pracovníků ostrahy, uklízečů, řidičů osobních automobilů nebo administrativních pracovníků. „Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé organizační změny, pokles objemu zakázek či ukončení činnosti a výroby,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Nadále však platí, že se situace na trhu práce, i díky rostoucí ekonomice, zlepšuje. To potvrzuje i fakt, že řada firem počítá v dalších měsících s tím, že bude nabírat nové zaměstnance. Značný díl odvádí v tomto ohledu i proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, cílený přístup k uchazečům o zaměstnání a v neposlední řadě pak podpora státu v rámci aktivní politiky zaměstnanosti“. Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi. Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je hned několik. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace a poradenství. V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR. Ke konci října podpořil úřad touto cestou celkem 57 585 uchazečů o zaměstnání. Společensky účelná pracovní místa Zatímco k 31. 10. 2014 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 18 292 lidí, o rok později to bylo už 21 303 uchazečů. Celkem 83 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji firmy využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, ostraze, obchodě, ve službách, stavebnictví, zemědělství, strojírenství či charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, čerpadláře, kosmetičky, holiče, výrobní a montážní dělníky a řemeslníky, sociální pracovníky nebo skladníky. Celkem 2 655 nezaměstnaných si mohlo v říjnu, na základě příspěvku na SÚPM, otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, ve stavebnictví (zedník, truhlář, podlahář), v zemědělství, lesnictví, obchodě či administrativě. Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance max. do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu šesti měsíců až jednoho roku. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let, uchazeče nad 50 roků, osobu se zdravotním postižením nebo člověka, který je v evidenci ÚP ČR déle než 24 měsíců, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč. Maximální hranice stanoví centrálně Generální ředitelství ÚP ČR. Jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR je mohou upravit podle konkrétní situace na konkrétním trhu práce. Veřejně prospěšné práce Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. Ke konci října 2015 umístil ÚP ČR prostřednictvím VPP v rámci celé republiky 21 300 lidí, o rok dříve jich bylo 21 650. Nejvíce nezaměstnaných - 3 488 - našlo v říjnu krátkodobou práci v Ústeckém kraji. Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání především v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v charitě, ve zdravotnických či kulturních zařízeních, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo zimních či jarních údržbách. Systém VPP je výhodný pro všechny zúčastněné strany. ÚP ČR pomůže uchazečům o zaměstnání získat na určitou dobu práci. Obce a kraje zase tolik potřebné zaměstnance, které by nemohly zaměstnat na stálo. „Cílem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je umožnit především dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům o zaměstnání získat nebo si oživit pracovní návyky, a tím pádem si zvýšit šance na získání zaměstnání na trhu práce,“ vysvětluje ředitel Odboru zaměstnanosti Generálního ředitelství ÚP ČR Jan Karmazín Poradenství a rekvalifikace Zaměstnanci ÚP ČR nabízejí uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikací, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. Zájem o rekvalifikace je ze strany klientů značný. K 31. 10. 2015 se jich účastnilo 14 094 lidí, o rok později pak celkem 9 675 zájemců. Počet lidí, kteří absolvovali rekvalifikaci je v meziročním srovnání sice nižší, ale vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání, který už několik měsíců klesá, je poměr účastníků kurzů a nezaměstnaných v evidenci ÚP ČR srovnatelný. Nejčastěji jsou realizovány rekvalifikace zaměřené zejména na základní počítačové dovednosti a práci v sociálních službách. Je zájem i o svářečské kurzy, kurzy účetnictví či pro strážné. Velmi častými rekvalifikacemi jsou kurzy za účelem získání řidičských oprávnění pro řidiče nákladních automobilů a autobusů, včetně profesních průkazů. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky kurzů nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, maturitou a základním vzděláním. Roste také zájem lidí o zvolené rekvalifikace, na které Úřad práce ČR přispívá. O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď. Kateřina Beránková, tisková mluvčí ÚP ČR