MARXISMUS Politický extremismu a radikalismus - 31. 10. 2016 Vendula Divišová Karl Marx (1818-1883): hlavní životní milníky – Výsledek obrázku pro karl marx Friedrich Engels (1820-1895) marxismus jako myšlenkový systém • spíše návod k jednání, kritická teorie společnosti • jako ucelenější myšlenkový systém až po Marxově smrti (1883) •klasický marxismus •ortodoxní marxismus •moderní marxismus • kořeny marxismu • • • • • • • • • • • • • 1848 - Karl Marx a Friedrich Engels vydávají Komunistický manifest – kořeny marxismu –filozofie - německý idealismus - Hegel, Kant –ekonomické a politické teorie - britské ekonomické myšlení 19. století (Smith, Ricardo) –teorie revoluce - francouzské revolucionářské myšlení filosofické kořeny marxismu –G.W.F. HEGEL (1770-1831) –historie jako pokrok, nutné pochopit celek –skutečné jsou pouze ideje - nedokonalé –existence nejvyšší, absolutní idey –pokroku je možné dosáhnout jen skrze rozpory –dialektika jako teze - antiteze - syntéza – filosofické kořeny marxismu –3 zákony dialektiky –Marx a Engels všechny přejímají - to činí marxismus vědeckým 1.Zákon přetvoření kvantity v kvalitu (revoluce) 2.Zákon jednoty protikladů (kapitalisté nemohou existovat bez dělnické třídy) 3.Zákon negace negace (prvotní komunismus → otrokářská společnost → feudalismus → kapitalismus → socialismus) –Marx „staví Hegela na hlavu“ - dialektiku převádí do materiální roviny = dialektický materialismus –fyzická a sociální realita determinují naše přemýšlení o světě (svět utváří ideje - ne naopak!) dialektický materialismus –výrobní síly (práce, dovednosti, nástroje, stroje...) –výrobní vztahy (vlastníci výrobních sil x dělníci) –třídní rozpory (antagonismy) - historie společnosti je historií třídních bojů –základna - výrobní síly a výrobní vztahy –nadstavba - náboženství, zákony, zvyky –k přechodu mezi typy společnosti dochází, když změna ve výrobních silách neodpovídá změně ve výrobních vztazích –dochází ke zhroucení staré nadstavby ekonomické kořeny marxismu –činí marxismus vědeckým –klasické britské ekonomické myšlení –ideje komodity a hodnoty –komodita - užitková a směnná hodnota –problém zisku - musí vyplynout z aktu výroby - lidská pracovní síla –to nutně vede k vykořisťování –teorie nadhodnoty (absolutní x relativní) –kapitalismus tak obsahuje rozpor - neustálá snaha zvýšit efektivitu i objem výroby - to nakonec nutně povede ke snížení míry nadhodnoty třídní vědomí a odcizení –třídní vědomí dělníků - 2 faktory - objektivní realita - masa dělníků ve stejné pozici vykořisťování - subjektivní uvědomění si této pozice –se vznikem třídního vědomí si uvědomí odcizení (od výsledků vlastní práce, od ostatních lidí, od sebe samého) –fetišismus a pojímání sebe i ostatních jako prostředků k vlastním cílům –soukromé vlastnictví věcí, peníze – – vznik socialismu –uvědomění si vlastního odcizení a vykořisťování - proces přeměny ve stranu pro sebe –zrod komunistické strany, která dělníky povede revolucí –vznik komunistické společnosti - zprvu „diktatura proletariátu“ –ta následně odumře - vznik pravého socialismu –„každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“ s čím Marx nepočítal –růst střední třídy –akciové společnosti - lidé se tak stávají spoluvlastníky –kolektivizace dělníků - odbory - cílem není svrhnout kapitalismus –nárůst popularity idejí „státu blahobytu“ internacionály –Komunistický manifest vypracován pro Komunistickou ligu - ta chce revoluci hned –dle Marxe ještě nepřišla vhodná doba –internacionalista - revoluce bude buď mezinárodní, nebo vůbec –1862 - setkání britských a francouzských dělníků –vznik I. internacionály –1871 - Pařížská komuna –1876 - rozpad Internacionály - na to měl vliv i Marx - bojí se vlivu Bakunina internacionály –1889 - 2 kongresy (marxisté i nemarxisté) - nakonec se dávají dohromady - vznik II. internacionály –flexibilita - spojují je jen základní marx. principy –nakonec získává podporu Marxe –ale kontext nehraje marxismu do karet –nárůst podpory SocDem –revoluce se stává spíše teoretickým tématem –důraz na praktické cíle –neshody mezi praktickými reformisty a revolucionáři –1923 - rozpuštěna v Hamburku marxismus a Rusko –19. století - rolníci vnímáni jako revoluční síla –x Georgij Plechanov - důraz na průmyslový proletariát –rychlý růst kapitalismu i podpory marxismu –březen 1919 - Lenin zakládá III. internacionálu –Ruská sociálně-demokratická strana pracujících a dokument „Co má být učiněno“ –rozpad na dvě frakce: bolševici x menševici –1917 - revoluce - bolševici získávají moc - vznik Komunistické strany Trockého permanentní revoluce –ve straně také třetí frakce kolem Lva Trockého –odmítá spolupráci s buržoazií –klíčová skupina - městský proletariát –idea permanentní revoluce - revoluce může proběhnout jen souběžně s revolucemi v dalších rozvinutých průmyslových zemích –s tím nesouhlasí J.V. Stalin –Trockij zavražděn Leninův revoluční marxismus –nutnost marxismus přizpůsobit místním podmínkám - „marxismus-leninismus“ –kapitalismus dospěl do nové fáze: imperialismus –ten povede k válce, poslední fáze - nutná revoluce –1905 - spontánní revoluce - rozprášena –1917 - 2 revoluce –25. října 1917 - bolševici se ujímají moci –Komunistická strana se ujímá role „avantgardy proletariátu“ –spíše diktatura strany, než proletariátu Stalinova diktatura –1924 - Lenin umírá, boj o moc ve straně –Stalin se dostává do čela a začíná odstraňovat svoje oponenty –politika „socialismu v jedné zemi“ –teror, kolektivizace, masivní industrializace –zákaz náboženství → kult osobnosti –státní kapitalismus marxismus ve 3. světě –silně nacionalistické revoluce, kult osobnosti –následují ortodoxní ruský vzor –1949 Mao Ce-tung –1954 Ho Či Min –1959 Fidel Castro –Čína - úspěch rolníků? → teorie pouze revoluční (x marxistická) pád marxismu a jeho revize –klasická marxistická teorie selhala –predikované revoluce v průmyslových zemích se neodehrály –přílišný ekonomický determinismus - industriální proletariát jako jediná ekonomická síla –střední třídy zbohatly –revize marxismu - ze strany teoretiků + ze strany lidí fungujících uvnitř strany Antonio Gramsci a hegemonie –Antonio Gramsci (1891-1937) –koncept hegemonie - cílem vysvětlit, proč se dělníci nemusí stát revoluční silou, ale namísto toho mohou přijmout ideologii fašismu –snaha nahradit Marxův ekonomický determinismus –důraz na nadstavbu (kultura, ideje) –třídní boj se odehrává skrze ideologii –hegemonie - cílem přetavit ideologii v kulturu, světonázor - role masmédií –otázka existence alternativního světonázoru přijímaného co nejvíce marginalizovanými skupinami Frankurtská škola a kritická teorie (neo-marxismus) –vznik 1923, Frankfurt - následně emigrace do NY –T.W. Adorno, Walter Benjamin, Herbert Marcuse, Max Horkheimer, Jürgen Habermas –teorie musí reflektovat zkušenosti ve světě - kritická teorie –povaha lidského vědomí není řízena pouze materiálními podmínkami x kultura, ideologie –moc médií vytvářet světové ideologie –kritická teorie má napomoct vytvořit revoluční akci Frankfurtská škola - hlavní postavy post-marxismus – –Ernesto Laclau a Chantal Mouffe –1985 - „Hegemony and Socialist Strategy: Towards a Radical Democratic Politics“ –vliv postmodernismu, snaha najít nový způsob, jak o marxismu hovořit –vysvětlují, proč marxistické předpovědi selhaly –pracují s termínem hegemonie –antagonismy - objevují se nejen skrze třídu x gender, etnicita, sexuální orientace, věk... –úpadek tříd v industriálním světě –stát nicméně zůstává nepřítelem –důraz na lokální skupiny (solidarita) –konflikt a mocenské vztahy jsou všude – –Marx: https://www.youtube.com/watch?v=fSQgCy_iIcc –Gramsci a kulturní hegemonie: https://www.youtube.com/watch?v=js8E6C3ZnJ0 https://www.youtube.com/watch?v=XMSlgrgmmTs –koncept „falešného vědomí“: https://www.youtube.com/watch?v=l6mJbquNKyY –