Možnosti zachycení, „reusace“ a recyklace vody. Akvakultura, akvaponie. Sabina Vojtěchová Voda je klíč ke stabilnímu klimatu - voda = „krev Země“, kořeny a půd. živočichové provzdušňují půdu - nasycené Zemní těleso předává vodu dál všem živým tvorům (lidem, zvířatům, rostlinám) - při narušení vodní bilance (odlesňování, nadměrná pastva, velkoplošné odvodňování, přehrady, narovnávání řek a betonování koryt..) → požáry, pouště, eroze (→ hnojení), záplavy ¨ - podpora krátkého oběhu vody: jeden ze zákl. pilířů permakultury (zachytit, udržet, využít) Retenční nádrže -déšť a sníh prosakují půdou („síto“) → vrstva jílu, hromadění -> plnění rezervoárů, nasycení zemního tělesa → tlak, artézský pramen - přehrady: stahují vodu z okol. krajiny, izolované, pravidelné tvary, voda se nehýbe → kal, zahnívání - r. nádrže: větší pozemky, udržují vodu v krajině, hlubší a mělčí zóny (různá teplota), podélný a nepravid. tvar, neutěsněná (voda vsakuje a naplňuje zem. těleso) - systém nádrží (vzáj. vyrovnávání hladin), vegetace - při stavbě zohlednit úhrn srážek, vrstevnice a směr toku, složení půd. podkladu - hráz: nejužší místo, zapracovaná vrstva jílu, jádro až po nepropust. vrstvu půdy - přepady a výpustě (regulace), nejspod. nádrž: turbína – elektřina - svahy pozvolné (pro silné srážky), kultivace lužní vegetace, rybolov (plankton) - př. Tamery → terasy (ovocné stromy), Vodní plocha slouží: ● ● Jako ochrana před požárem Retenční schopností jako ochr. prvek při záplavách Jako vod. zásobárna pro zavlažování Jako napajedlo pro dobytek Jako produkt. plocha pro vod. rostliny, raky, sladkovodní mušle Prostor k turistickému a rekreačnímu využití Jako prostor pro chov ryb, drůbeže, vodních ptáků ● ● ● ● ● Chov ryb ● ● „chladničkový efekt“ - hluboké/mělké zóny Pestrost (různé biotopy odpovídajícíc všem druhům) Kameny a pařezy na dno i do mělkých částí (rybí školky) Pro dravé druhy dostatek potravy, kotrola rovnováhy ● ● Další způsoby zachycení vody ● Průlehy – příkopy po vrstevnici, zadržují a vsakují vodu Svodnice – vedené mezi vrstevnicemi, přesun vody Deštné zahrádky – prohlubeň, propustná půda a nízká hladina spodní vody podmínkou Zpevněné, propustné plochy: vodopropustné, zatravňovací dlažby, šterkový trávník Vsakovací koše, skruže ● ● ● ● ● Recyklace odpadní vody: kořenová čistírna Využití: závlaha, splachování WC, úklid, koupání, praní Střešní ozelenění – filtruje prach ve vzduchu, zadržuje 60%-70% srážek – odpařováním do ovzduší, tepel. izolace (domky, garáže) ● ● Jezírka ● ● ● Přirozeně zakomponovat Zavlažovací voda: na nejvyšším místě (spád) Mokřadní zóna: samočis. funkce, úkryt pro živočichy, teplot. regulace (komáři) Stojatá voda: samost. biotop, zazemňování, riziko zasolení, překyselení, bujení řas a sinic, přehřívání hladiny Tekoucí voda: okysličování vody, více druhů, při umělém proudění vysoké nároky energie ● ● ● 1-2m²: rostliny, hmyz, napajedlo pro ptáky, ne lekníny, žáby, ryby 2-25m²: všechna rostlin. patra, živočichové, ne ryby 25m²: koupání, chov ryb Na dno: spodní geotextilie, folie, přesah geotext.: zásobování okol. porostu Pobřežní zóna písek a štěrk, ne zemina Ornice z jezírka na zahradu Nevhodné nádrže: kapsy (ozelenění skruže) ● ● ● ● ● ● Kořenová čistírna - lidkvidace nerozpustných látek filtrací, rozklad působ. Mikroorganismů aerobním i anaerobním způsobem - slunné místo, ne vzrostlé stromy (zanášení listím, stínění..) - symbióza, oplocení v příp. domácích zvířat - nakládání s odpad. vodou dané legislativou - podle propustnosti půd. profilu návrh zasakovacího objektu (jímka, dren, závlaha OV) - při vypouštění souhlas správce vod. toku/ akumulace zálivky/vypařování - geodetické měření (potrubí), kopaná sonda (hladina podzem. Vody) -pod případné studny, min. 12M vzdálenost, max. 1,5m pod terén - septik, kanalizační přípojka Akvakultura ● Získávání biomasy (vodních organismů) z řízeného nebo ovlivňovaného vodního ekosystému Ekologická akvakultura – místně chované druhy, z ekolíhní a podniků Chovné prostředí odpovídající potřebám druhů Intenzivní akvakultura: uzavřené (recirkulační) → chovné nádrže a filtrační stanice, nezávislost, optimální parametry vody, vyšší náklady nebo otevřené (průtočné) systémy → povrchová tekoucí voda ● ● ● ● Akvaponie ● Integrovaný systém produkce potravin, spojující chov ryb a pěstování rostlin bez půdy Výhody oproti běžnému pěstování v půdě: - O více než 90%menší spotřeba vody - až 10x vyšší produkce na jednotku plochy - možnost úplné absence hnojiv -ekologický provoz - méně práce (ne plevel, okopávání, zavlažování), škůdců ● ● Nevýhody: -potřeba elektrické energie, nutnost záložního zdroje pro vzduchování a vod. pumpu -doplňování živin rostlinám (draslík, železo, vápník), kvalita rybího krmiva = kvalita výživy rostlin - studené klimatické podmínky – skleník ● Ryby: 1. složka systému -tvar chov. nádrží: kulaté nebo oválné – hydrodynamika, výměna vody, usazování exkrementů -dostatečný pohyb vody (usazování kalu) -parametry a objem uzpůsobit druhu ryb ● Rostliny: 2. složka systému -záhony s inertním substrátem (štěrky- filtrace, mineral. bakterie), opatřen sifonem (zaplavování kořenů), hobby systémy, velikost plochy/ množství ryb - středně velké systémy: kombinace záhonů s inert. substrátem a průtočných raftových záhonů - 1 výtok z nádrže: riziko hromadění pev. odpadu Mikroorganismy: 3. a nejduležitější složka - bakterie, prvoci → rozklad odpadních látek ryb, zpřístupnění rostlinám - nitrifikace: přeměna amoniaku (žábry) na dusitan a následně na dusičnan (ideální hnojivo) - mineralizace: pevné exkrementy → jednoduch., rozpustné sloučeniny ● Poměr ryb/rostlin: vyvážený přísun živin od ryb k rostlinám - Dr. Wilson Lennard: 16g krmiva/ 1m² pěstební plochy ● Chemie: - pH: 6,2-6,8, nitrifikace pH snižuje – přidání zásaditých látek (uhličitany vápenaté a draselné), železo, kyslík (čeření, provzdušňování vzduchovacími kameny, především při teplotě 18°C a víc ● Použité zdroje: ● Poušť, nebo ráj, Sepp Holzer, 2014 Malá velká voda, Klíč k soběstatočnosti, 2014 Akvakultura, součást zemědělství, Jiří Fiala, z http://orgprints.org/248 ● ●