POLITICKÉ STRANY A JEJICH VZTAH K EU (EVS 192) Mgr. Pavlína Janebová, e- mail: janebova@mail.muni.cz Mgr. Magda Komínková, e- mail: 363737@ mail.muni.cz •Politické strany a jejich vztah k EU EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU FUNGOVÁNÍ NA NADNÁRODNÍ ÚROVNI Terminologie Evropský parlament Politické skupiny Politické strany 14. listopadu 2016 EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU TERMINOLOGIE Evropská politická strana vs. Politická skupina v EP Frakce? Stranická rodina? EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU TERMINOLOGIE II. EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU EVROPSKÝ PARLAMENT – ZÁKLADNÍ FUNGOVÁNÍ EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců •751 poslanců zvolených ve 28 členských státech (748 k 27. 10. 2016) • •Od roku 1979 jsou poslanci voleni všeobecným přímým hlasováním na dobu 5 let • •Poslanci zasedají podle svých politických preferencí X "nezařazení poslanci". • •Brusel a Štrasburk - vlastní zasedací pořádky, které jsou před každým plenárním zasedáním aktualizovány •Parlament zasedá každý rok, aniž by bylo nutné jej svolávat, druhé úterý v březnu a sám rozhoduje o délce přerušení zasedání - mimořádně může EP svolat předseda - z vlastního podnětu, na žádost většiny všech poslanců nebo na žádost Komise či Rady SÍDLA EP Sídlo Evropského parlamentu se nachází ve Štrasburku, parlamentní výbory většinou zasedají v Bruselu a sekretariát EP sídlí v Lucemburku. Na této struktuře se roku 1992 v Edinburghu dohodly někdejší členské státy EU a stvrdily ji roku 1999 Amsterdamskou smlouvou - historický základ Možnost změny? EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců SÍDLA EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců EVROPSKÝ PARLAMENT - SLOŽENÍ Poslanci jsou rozděleni do skupin podle politických směrů, nikoli podle státní příslušnosti Ženy tvoří o něco více než třetinu poslanců EP Štrasburk -12 plenárních zasedání ročně, Brusel - doplňková plenární zasedání a schůze výborů a politických skupin Mnohojazyčnost – 24 úředních jazyků EP na rozdíl od ostatních orgánů EU má povinnost zajistit co největší míru mnohojazyčnosti Zakotvena v evropských smlouvách Přemosťovací jazyky Velká zodpovědnost K zajištění chodu jednání a zejména plenárního zasedání jsou nezbytní úředníci, tlumočníci a překladatelé EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců EVROPSKÝ PARLAMENT A JEHO VNITŘNÍ USPOŘÁDÁNÍ Poslanci – asistenti Politické skupiny Výbory Předsednictvo Evropského parlamentu Konference předsedů Delegace (Sekretariát) http://www.europarl.europa.eu/aboutparliament/cs/20150201PVL00010/Organizace (doplnění) EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců POSLANCI EP Počet se zvyšoval až do voleb 2014 LS omezuje počet poslanců – 750 + 1 (předseda Parlamentu nehlasuje) Každá země musí být reprezentována nejméně 6 poslanci, nejvyšší možný počet poslanců z jedné země je 96 Zásada sestupné poměrnosti - čím více má země obyvatel, tím větší počet křesel má, ale zároveň tím více obyvatel je zastupováno jedním poslancem – Německo X Malta EP – časová osa http://www.europarl.europa.eu/external/html/ephistory/default_en.htm EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců POSLANCI EP Poslanci zastupují různé počty osob – Německo X Malta Různě silné kontakty s národní úrovní – europeizovaní poslanci (?) Odlišné způsoby výběru kandidátů – pokud jsou z politické strany, tak mají hlubší vazby s národní úrovní Předchozí kariéra v pol. straně ovlivňuje místo na kandidátce – politické elity (?) Poslanci často kandidují opětovně – počet mandátů není omezen x nyní fenomén otáčivých dveří Na poslance se po volbách rychle naváží zájmové skupiny Pro poslance není při rozhodování podstatné národnostní hledisko Loajalita poslanců – agent s dvěma principály Podle autorů je důležitější národní strana, a to zejména kvůli znovuzvolení EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců POLITICKÉ SKUPINY V EP EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU AKTUÁLNÍ JEDNACÍ ŘÁD EVROPSKÉHO PARLAMENTU (ČL. 32) 1. Poslanci se mohou sdružovat ve skupinách podle své politické příslušnosti. Parlament obvykle neposuzuje politickou příslušnost členů skupiny. Vytvořením skupiny v souladu s tímto článkem se dotyční poslanci automaticky hlásí k politické příslušnosti. Parlament posuzuje, zda byla skupina vytvořena v souladu s jednacím řádem, pouze pokud to dotyční poslanci popírají. 2. Politická skupina je tvořena poslanci zvolenými nejméně v jedné čtvrtině členských států. Nejnižší počet poslanců nutný k vytvoření politické skupiny je dvacet pět. 3. Pokud skupina přestane splňovat požadovanou minimální hranici, může předseda se souhlasem Konference předsedů povolit pokračování její existence do následujícího ustavujícího zasedání Parlamentu, pokud jsou splněny tyto podmínky: – poslanci i nadále zastupují nejméně jednu pětinu členských států; – skupina existuje déle než jeden rok. Předseda tuto výjimku neuplatní v případě, že má dostatečné důvody domnívat se, že dochází k jejímu zneužití. 4. Poslanec nemůže patřit k více než jedné skupině. 5. Vytvoření politické skupiny je oznámeno předsedovi Parlamentu formou prohlášení. Prohlášení musí obsahovat název skupiny, jména jejích členů a jména členů jejího předsednictva. 6. Prohlášení o vytvoření politické skupiny se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU POLITICKÁ SKUPINA V EP Politická skupina v EP jako „agregátor národních politických stran, které se v ní sdružují na základě sdílené ideové profilace a vidiny získání materiálních, finančních a politických výhod“ (Dočkal, Kaniok, Závěšický 2007: 65) Potenciální význam pro vznik demokratického nadnárodního systému? Artikulace/ agregace zájmů? Závisí na ideologické kohezi – koncept stranických rodin vytvořený pro země západní Evropy nelze bez problémů aplikovat na postkomunistické státy střední a východní Evropy – teorie „tabula rasa“ Pragmatické důvody? Vztah mezi ideologickou kohezí skupin a jejich ideologickou rozdílností od ostatních EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU POLITICKÉ SKUPINY V EP Existují od počátku Politické frakce jsou tvořeny národními politickými stranami Politické skupiny vykonávají své povinnosti v rámci činností Unie včetně úkolů vyplývajících z jednacího řádu. Skupiny mají k dispozici vlastní sekretariát, administrativní zázemí a finanční prostředky, které jsou zahrnuty v rozpočtu EP EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU POLITICKÉ SKUPINY 2004 - 2019 Poslanecký klub Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) - EPP Skupina progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu - S&D Skupina Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – ALDE Skupina Zelených/Evropské svobodné aliance - Greens/EFA Skupina konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice - GUE/NGL Skupina Evropských konzervativců a reformistů – ECR Evropa Svobody a Přímé Demokracie – EFDD Skupina Evropa národů a svobody – ENF Nezařazení poslanci – NI EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU POLITICKÉ SKUPINY V EP - PROMĚNY EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU NEZAŘAZENÍ A MEZISKUPINY Jednotliví poslanci mohou vytvářet meziskupiny nebo jiná neoficiální seskupení poslanců složená z členů různých parlamentních výborů s cílem umožnit neformální výměnu názorů na konkrétní otázky napříč různými politickými skupinami a podporovat kontakty mezi poslanci a občanskou společností. Seskupení nesmí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu Seskupení musí uvést v prohlášení jakoukoli podporu, peněžní či hmotnou (například služby sekretariátu) Nezařazení poslanci Poslanci, kteří nepatří k žádné politické skupině, mají k dispozici sekretariát. Podrobnou organizační úpravu stanoví předsednictvo na návrh generálního tajemníka EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU PLENÁRNÍ ZASEDÁNÍ - ÚČASTNÍCÍ předsedá předseda EP, který zahajuje zasedání - napomáhá čtrnáct místopředsedů Během zasedání předseda udílí slovo poslancům a dohlíží na řádný průběh rozprav. Řídí rovněž hlasování, předkládá poslancům k hlasování pozměňovací návrhy a legislativní usnesení 751 evropských poslanců - 8 politických skupin O projednávaných otázkách na plenárním zasedání rozhodují politické skupiny - mohou také předkládat pozměňovací návrhy ke zprávám, o nichž se hlasuje Evropská komise a Rada Evropské unie - na žádost EP jsou vyzváni, aby učinili prohlášení nebo aby informovali poslance Konference předsedů politických skupin stanovuje podrobný pořad jednání Konference předsedů výborů (předsedové všech stálých i dočasných parlamentních výborů) předkládají Konferenci předsedů doporučení týkající se práce výborů a vypracování pořadu jednání EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců JEDNÁNÍ EP Parlament se každý měsíc – s výjimkou srpna – schází na čtyřdenním plenárním zasedání ve Štrasburku (od pondělí do čtvrtka). Šestkrát do roka se schází také v Bruselu na dvoudenním zasedání (ve středu a ve čtvrtek). Hlavní náplní plenárního zasedání jsou rozpravy a hlasování. Postupy: spolurozhodování, souhlas, konzultace nelegislativní zprávy vypracovává Parlament z vlastního podnětu a v příslušném výboru Na plenárním zasedání se EP může vyjádřit k jakémukoli tématu a může rovněž požádat Komisi, aby předložila příslušný návrh Součástí zasedání je doba vyhrazená pro otázky položené Radě nebo Komisi Roční harmonogram činnosti EP se každoročně přijímá na plenárním zasedání, obvykle v červnu, na návrh Konference předsedů politických skupin V harmonogramu jsou vyznačeny i týdny schůzí parlamentních výborů a týdny politických skupin – kalendář EP Zápis z každého zasedání je zveřejněn a popisuje průběh daného zasedání a vykonanou činnost (předložené dokumenty, rozpravy, hlasování, vysvětlení hlasování, jmenování atd.) - v příloze připojeny i výsledky hlasování EVS172 Evropský parlament a hlasovací schémata poslanců VLIV ROZŠÍŘENÍ Organizační změny – rozšíření jako „externí šok“ Kartelové strany vs. Skupiny v EP (po rozšíření) – podobnost? EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU EUROSTRANY Specifický-stranicko politický subjekt Jejich vznik úzce souvisí s europeizací Proces formulování postoje strany k otázkám evropské integrace Strana začne reflektovat problém – ochota a možnosti strany na řešení problému Uvnitř strany proběhne diskuze o zaujetí postoje S postojem vstupuje strana do mezistranické debaty a snaží se prosazovat svůj postoj Postoje konkrétní strany k evropské integraci ovlivňuje: Její základní ideologie, veřejné mínění, frakcionalismus, vliv vůdců ve straně, stranická soutěž, transnacionální vazby a vývoj integrace Stranicko–političtí partneři na evropské úrovni – význam pro vlastní definici Intenzita stranické spolupráce má tři stupně – kontakt, kooperace, integrace EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU VÝVOJ TRANSNACIONÁLNÍ STRANICKÉ SPOLUPRÁCE Transnacionální organizace sdružující strany i další subjekty na základě ideové orientace vznikly již ve druhé polovině 19. století (několik celosvětových internacionál) Některé se později podílely na vytvoření prvních frakcí ve Shromáždění ESUO V roce 1974 se jako první v rámci nové vlny konstituovala Konfederace socialistických strana v roce 1976 Evropská lidová strana-Federace křesťanskodemokratických stran ES V roce 1976 Federace liberálů a demokratických stran v ES 1981 – Evropská svobodná aliance (volné sdružení) 1983 – Zelená kooordinace (1985 – Evropská zelená) EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU EVROPSKÉ POLITICKÉ STRANY Impulz – Maastricht – čl. 138a – právní uznání politických stran na evropské úrovni Amsterdam – přečíslování Nice – čl. 191 – doplnění týkající se financování LS – čl. 10 - Politické strany na evropské úrovni přispívají k utváření evropského politického vědomí a k vyjadřování vůle občanů Unie. Evropský parlament a Rada stanoví řádným legislativním postupem formou nařízení pravidla, kterými se řídí politické strany na evropské úrovni podle čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii, a zejména pravidla pro jejich financování. EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU JAK JE POLITICKÁ STRANA NA EVROPSKÉ ÚROVNI FINANCOVÁNA? Od července roku 2004 mohou politické strany na evropské úrovni získávat každoročně finanční prostředky od Evropského parlamentu. Jedná se o grant na provozní náklady. Pokrývá až 85 % způsobilých výdajů strany, zbytek by měl být hrazen z vlastních zdrojů, což jsou např. členské příspěvky a dary. EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU Nař. Rady (ES) 2004/ 2003 Aby mohla strana získat grant od Parlamentu, musí splnit určité podmínky: strana musí mít právní subjektivitu ve členském státě, ve kterém se nachází její sídlo, musí být alespoň v jedné čtvrtině členských států zastoupena poslanci Evropského parlamentu nebo poslanci vnitrostátních či regionálních parlamentů nebo poslanci regionálních shromáždění; musí dodržovat zásady svobody, demokracie a úcty k lidským právům a základním svobodám a zásadám právního státu, musela se již účastnit voleb do Evropského parlamentu, nebo přislíbit, že účast zamýšlí EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU CO LZE A CO LZE/NELZE HRADIT Z GRANTU? Grant může být využit pro pokrytí výdajů přímo spojených s cíli uvedenými v politickém programu strany, např: schůze a konference, publikace, studie a propagační letáky, správní, personální a cestovní náklady, náklady na kampaně spojené s evropskými volbami, Jedná se o tzv. způsobilé výdaje. Grant nelze využít mj. na pokrytí těchto výdajů: náklady na kampaně pro referenda a volby (kromě evropských voleb) přímé nebo nepřímé financování vnitrostátních politických stran, volebních kandidátu a politických nadací na vnitrostátní i evropské úrovni, dluhy a poplatky za dluhovou službu EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU GRANTS FROM THE EUROPEAN PARLIAMENT TO POLITICAL PARTIES AT EUROPEAN LEVEL PER PARTY AND PER YEAR http://www.europarl.europa.eu/pdf/grants/Grant_amounts_parties_09-2016.pdf EVS192 Politické strany a jejich vztah k EU