Judicializace mezinárodní politiky Hubert Smekal hsmekal@fss.muni.cz EVS441 Judicializace MP 13. října 2016 Co se zkoumá na poli IL/IR? •Tvorba MP •Interpretace MP •Komplicita s MP • Mezinárodní soudní tělesa • •Fáze vývoje –Arbitráže –Mezistátní soudy –Agenti mezinárodní justice Mezinárodní soudní těleso •Stálost/dlouhodobost •Ustavení mezinárodněprávním instrumentem •Rozhoduje dle mezinárodního práva •Ustálená procesní pravidla •Rozsudky právně závazné •(soudcové nejmenováni ad hoc) •(aspoň jedna strana sporu stát nebo MO) • •2006 – 17 těles (Romano et al) Klasifikace mezinárodních soudních těles •Mezistátní •Transnacionální • •Mezistátní tribunály (MSD, MT pro mořské právo, WTO) •LP soudy •Soudy regionálních integračních uskupení •Mezinárodní trestní soudy Srovnání regionálních LP soudů •Evropa: ESLP (1959, 1998) •Amerika: IACommHR (1960) + IACtHR (1979) •Afrika: ACommHR (1987) + AfrCtHR (2004) • •Evropa: 10.000s případů/rok •Amerika: 100 případů (15 k soudu)/rok •Afrika: 10 případů/rok Mezinárodní zavazování •Proč se státy zavazují? •Proč tvoří soudy •Jak soudy fungují? Nezávislost? •Jaké mají účinky („efektivita“)? • • •Problémy s efektivitou –Efficiency, effectiveness, efficacy –Problém endogeneity • Koncept legalizace •Goldstein, Kahler, Keohane, Slaughter: „Legalization, a particular form of institutionalization, represents the decision in different issue-areas to impose international legal constraints on governments.“ •Rozdílný regionální vývoj – legalizace i komplicita. •Rozdíly v mezinárodních smlouvách – vágní x přesně formulované; potvrzující obyčeje x zavádějící nová pravidla. Koncept legalizace •Mezinárodní instituce – „sets of rules, norms, and decision-making procedures that shape the expectations, interests, and behavior of actors.“ •Legalizace představuje „particular form of institutionalization characterized by 3 components“ (Abbot, Keohane, Moravcsik, Slaughter, Snidal). 3 komponenty konceptu legalizace •1) stupeň závaznosti pravidel (obligation) •2) preciznost pravidel (precision) •3) delegace některých funkcí interpretace, monitoringu a implementace na třetí stranu (delegation) Dimenze legalizace Abbott et al. (2000). The Concept of Legalization. IO 54, 3, p. 404. Formy mezinárodní legalizace Abbott et al. (2000). The Concept of Legalization. IO 54, 3, p. 404. Výhody vyššího stupně legalizace •Zvyšuje se komplicita •Vyšší počáteční náklady, ale nižší budoucí (precedenty umožňují vládnutí dle analogie) •Monitoring Náklady vyššího stupně legalizace •Náklady suverenity (USA) •Budoucí nejistota (např. mezinárodní měnové režimy: stabilní pravidla vs inflexibilita, SGP) •Obecně nárůst v preciznosti smluv, ale nárůst v závaznosti a delegaci kolísavý. •Liší se dle povahy sporů – transnacionální a mezistátní. • •Role: prezidenti soudů, peníze (ICTY a ICTR) Rozdílné rozšíření legalizace •Evropská ekonomická integrace závisela na vytvoření efektivního právního systému. Dokonce ústavní rétorika. •Obdobně světový obchodní systém používá pojmy „mezinárodní ekonomická ústava“ •Proliferace tribunálů: lidská práva, mořské právo, duševní vlastnictví, životní prostředí. Proč státy zakládají tribunály? Jak legalizace mění chování států? •Realismus – pravidla tvoří dominantní státy, které do nich prosadí své preference; vynucení norem jen do té míry, jakou jsou silnější ochotni akceptovat. •Funkcionalismus – instituce snižují nejistotu a transakční náklady. •Liberalismus – význam domácí politiky – preference domácích skupin. Závazek pro budoucí vlády. •Konstruktivismus – sdílené normy. Možné důsledky legalizace •Legalizace může napomoci ke komplicitě •Legalizace může změnit charakter domácí a transnacionální politiky (internalizace mezinárodního práva) • Guzman 2008: Int Tribunals: A RA Analysis