DODATKY
konečně dostávám adekvátní mzdu, [...] Dokonce se můžu těšit ze samotné práce, ne jen z výdělku, a naučila jsem se oceňovat všechny tělesné typy mužů, pokud jsou čistí a milí. [*]
DODATKY
Pro mě všechno stojí na volbě. Já si volím, které klienty chci vídat a které ne. Já si vybírám, jakých sexuálních aktivit se za peníze zúčastním a jaké „nejsou v nabídce". Stanovila jsem si hranice a rešpektujú individuální sexualitu jednotlivců. [**]
Jeffreysová tvrdí, že prostitutky jako tyhle jen racionalizují svou situaci a ve skutečnosti samy sebou pohrdají. Pokud ale nechce tvrdit, že má parapsychologické schopnosti, nemůže vědět, jestli sebou ta která prostitutka pohrdá nebo ne. Pokud zajdete tak daleko, že prohlašujete, že znáte tajné pocity svého oponenta, znamená to, že vám došly rozumné argumenty.
Přečtěte si následující úryvek, a uvidíte, že Jeffreysová někdy vážně neví, kudy kam:
Útisk nelze dost dobře poměřovat mírou „svolení", protože svolení je do určité míry přítomno i v otroctví, pokud svolení definujeme jako neschopnost vidět jakoukoli alternativu nebo necítit se k ní oprávněn. [Jeffreysová, s. 135.]
Jeffreysová je na téhle planetě bezpochyby jediná, kdo svolení definuje takhle.
Někdo je spoután těžkými železnými okovy. V tu chvíli neexistuje jiná alternativa než být spoután, ale to přece neznamená, že ten člověk souhlasí s tím, že je spoutaný. Pokud v nějaké situaci nemáte na vybranou, neznamená to ještě, že jste si tu situaci vybrali. Pokud na vybranou máte, máte před sebou volbu (třeba mezi mizerně placenou prací a prostitucí). Otroci si otroctví nezvolili.
Feministky přistoupily na to, že volba je možná, pokud jde o jiný sporný problém: potrat. Staví se k němu tak Ca já s nimi souhlasím), že ženy vlastní svá těla a každá těhotná žena má tudíž právo rozhodnout se jít na potrat. Feministky by měly být v tomhle ohledu důsledné. Pokud má žena právo zvolit si potrat, měla by mít i právo rozhodnout se pro placený sex. Je to její tělo, je to její právo.
PODATl NÁSILÍ
Jeffreysová a některé další feministky důrazně trvají na tom, že vztah mezi prostitutkou a klientem je vždycky násilný. Jeffreysová cituje tvelinu Giobbeovou:
Prostituce je sexuální zneužití, protože prostitutky jsou vystaveny množství pohlavních styků, které by v jakémkoli jiném kontextu, vykonané na jakékoli jiné ženě, byly označeny jako útočné, nebo přinejmenším nechtěné či vynucené. [*]
Já jsem z vyprávění klientů i prostitutek, která jsem četl, získal dojem, že placený sex je obvykle v zásadě stejný jako ten neplacený. Já sám jsem rozhodně po sexuální strance s žádnou prostitutkou nedělal nic, co bych nedělal se svými přítelkyněmi. To, co mám v sexu rád, je (pokud je mí známo) celkem normální, nijak výstřední. (A ne že bych si myslel, že na výstředním sexu mezi dvěma plnoletými lidmi bylo něco špatného.) Mým přítelkyním sex se mnou nepřipadal útočný nebo násilný, takže není pravda, že sex, který jsem zažíval s prostitutkami, by byl „v jakémkoli jiném kontextu, s jakoukoli jinou ženou, označen jako útočný". l-íbíl se prostitutkám sex se mnou stejně jako mým přítelkyním? Nejspíš ne.**" dle o tomhle Jeffreyová ani Giobbeová nemluví. A i kdyby ano, byl by to velký skok tvrdit, že když si někdo neužívá pohlavní styk, vnímá ho proto jako útočný nebo vynucený.
Jeffreysová také chápe sexuální obtěžování jako formu sexuálního násilí.""*  Udává příklady takového obtěžování:
[...] lascivní úsměvy, zastrašovaní, civění a sexuální gesta [...] hvízdání, narážky a klepy, vtipy o sexu, návrhy [...] nežádoucí blízkost [____leffreysová, s. 26*í.]
Při pohledu na ten seznam pochopíme, jak si Jeffreyová může myslet, že prostituce je násilí. Nepoužívá totiž výraz „násilí" ve stejném významu jako ostatní lidé. když víte, že je někomu nepříjemné, stojíte-li u něj moc blízko, bylo by bezohledné a hrubé dál stát v jeho blízkosti. To ale ještě neznamená, že „nežádoucí blízkost" je násilí. Sexuální vtipy můžou být necitlivé, ale vtipy prostě nejsou forma násilí.
2*0
241