Funguje státní ochrana přírody a
krajiny ČR v souladu s principy
ochranářské biologie?
RNDr. Tomáš Kučera, PhD.
Katera biologie ekosystémů PřF JU
Obsah přednášky
1. Zvláště chráněné druhy
2. Zvláště chráněná území
3. Natura 2000 (biotopy / habitaty)
Ochranářská biologie (~biologie ochrany přírody)
Conservation Letters, Conservation Biology, Biological
Conservation, Biodiversity Conservation,...
Primack et al., Biologické principy ochrany přírody (1. vydání),
Úvod do biologie ochrany přírody (2. vydání), Portál Praha.
Biodiverzita – úrovně, distribuce
• Tradičně rozlišovány 4 úrovně - genetická, populační, druhová
a ekosystémová + nově kulturní / biokulturní diverzita
• Rozšíření světové diverzity ~produktivita (tropy, mokřady),
evoluční stáří, stabilita a různorodost prostředí
Index relativní diverzity vztažený k centrům v tropech
http://www.bgc-jena.mpg.de/bgc-theory/index.php/Research/2009-Biodiversity
• Ochrana – centra diverzity
(hotspots)
Myers, N. et al. Biodiversity hotspots for conservation priorities. Nature 403, 853(2000).
1. druhy
Regionální vzácnost (rarity)
• Jsme svědky skrytého vymírání? Areál rozšíření
Ekologická nika
Velikost lokální populace
1. druhy
počet druhů
počet vzácných a
endemických druhů
Atlas Florae Europae
1. druhy
Data: Pergl et al., Preslia, in press.
Zahrady
Pocet lokalit
Pocetdruhu
0 50 100 150
02004006008001000
ČR – počet druhů v rezervacích
Rezervace
Pocet lokalit
Pocetdruhu
0 50 100 150 200 250
050010001500
Data: Kučera et al., orig.
P o č e t l o k a l i t
Početdruhů 1. druhy
0
20
40
60
80
100
120
140
160
0 5 10 15 20 25 30 35
Vysvětlení: obecná vlastnost
systémů, kde dochází k dělení
zdrojů a kompetici o ně
Hubbell S.P.: The Unified Neutral Theory of
Biodiversity and Biogeography, 2001.
Ohrožení - IUCN kritéria
 snížení početnosti
populací za 10 let
 globální rozšíření v km2
menší než
 globální populace počet
individuí menší než
1. druhy
Regionální
hodnocení
CR DD EN EX LR NT VU
125102050100200
Stupen ohrozeni
STATUS
Pocetlokalit(ln)
Regionální seznamy
změkčily globální kritéria
(Gardenfors et al. 2001)
Specificita lokálních
populací
Rostliny – početnost
populací problematická
(jedinec)
Trend početnosti v čase
1. druhy
CR ~ kriticky ohrožené
EN ~ ohrožené
VU ~ zranitelné
Data: Kučera et al., orig.
Ohrožené vs. chráněné druhy
1. druhy – praktický závěr
Počet z ochrana Chráněné druhy
Ohrožení §- §1 §2 §3 Celkem
A1 57 10 67
A2 34 7 3 44
A3 77 2 79
C1 187 215 43 30 475
C2 214 19 89 30 352
C3 252 15 57 324
C4a 185 1 11 197
C4b 73 73
Celkem 1080 253 148 131 1611
0
50
100
150
200
250
300
A1 A2 A3 C1 C2 C3 C4a C4b
§-
§1
§2
§3
Analýza počtu druhů červeného seznamu rostlin – překryv ohrožených a chráněných
=> Chráněné druhy dle vyhlášky 395/92 Sb. jsou už zcela neaktuální
a jejich seznam neodpovídá současnému stavu poznání
A1 nezvěstné (25-50 let), A2 nezvěstné (20-30 let), A3 stav nejasný, C1 kriticky ohrožené (1-5
lokalit, malá početnost, rychlý úbytek na 10% původního stavu), C2 ohrožené (6-20 lokalit,
pokles přes 50 %), C3 zranitelné (ústup do 50%, zanikající stanoviště, C4a druhy vyžadující
pozornost, C4b chybějící údaje
Endemické
taxony rostlin
v ČR
1. druhy
http://www.casopis.ochranaprirody.cz/clanky/endemismus-v-ceske-
republice.html
Spolehlivou indikační hodnotu
mají jen paleoendemity,
neoendemity jsou zatíženy
nedávnou „historií“ taxonu –
hybridi, apomikti, polyploidi,
atp.
Teplotní kolísání od prosince 2003 do října 2008: šedé sloupce znázorňují průměrnou denní teplotu nad nulou; černé
sloupce hodnotu pod nulou; ZC, období teplotního režimu „rozmrzání“ (zero curtain) (Růžička et al.2015)
1. refugia reliktů
Rhagidida gelida,
Zacharda et al.
2005
Ordinační analýza - pCCA (kovariáty souřadnice a DCA skóre dřevin)
Diversita vs habitatoví specialisti – všechny druhy jsou si rovny, ale některé rovnější
-1.0 1.0
-1.0
1.0
PhaCol
CreCre
ColPal
ColLiv
CucCan
DenMed
DenMin
GarGla
PicPic
CorFru
StuVul
TurMer
TurVis
TurPil
PhoOch
MusStr
SitEur
ParMaj
AegCau
HirRus
DelUrb
PhyCol
PhySib
AcrPal
LocNae
SylAtr
SylCom
RegIgn MotAlb
EmbCit
PasDom
PasMon
ChlChl
CocCoc
FriCoe
CarCan
Building
H0
F4
F5
F8
Zkratka Proměnná % F-rat p
Building zástavba 6.4 1.5 0.074
F4
velké dutinové
stromy
19.3 3.8 0.001
H0 Výška pod 5 m 8.4 1.7 0.027
F8 Forma kulovitá 6.9 1.5 0.064
F5 Forma otevřená 7.2 1.6 0.033
Tvorba sítě rezervací
• Které druhy lze považovat za dobré indikátory pro výběr a
stanovení rozsahu chráněných území?
• Existují území se společným výskytem indikačních druhů
různých taxonů? Jakou indikační skupinu lze použít?
• Funguje koncept tzv. „deštníkových druhů“?
Paleoendemity a relikty, paleo- a ?neorefugia (Nekola 1999)
(-) v současnosti známe jednotlivosti, ale chybí celkový přehled
2. území – praktický závěr
Regionální úroveň
0
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Kunulativní%rezervací
lesní
stepní
mokřadní a rašeliništní
luční
• Kritéria výběru? Jak se mění vyhlašování nových rezervací v
čase?
Pyšek, Kučera, Jarošík 2004
Postupné zakládání rezervací
aktivní ochranářský
management
0
10
20
30
40
50
60
70
1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
Rok založení rezervace
Kumulativní%počtudruhůvČR
původní
archeofyty
neofyty
druh započítán při prvním výskytu
vztaženo k celkovému počtu v ČR
Pyšek, Kučera, Jarošík 2004
Vývoj zastoupení cizích druhů v čase (negativní indikace)
15 %
0
50
100
150
200
250
300
350
400
450
500
550
600
650
1740 1780 1820 1860 1900 1940 1980
Kumulativnípočetdruhů
1838: 10,8 %
1931: 55,4 %
Počet neofytů, které se mohou do rezervací dostat, v čase stoupal
Nárůst počtu neofytů ve flóře ČR (n = 650 se známým rok prvního nálezu)
rezervace
Rezervace fungují jako bariéra vůči okolí
15 %
SLOSS: single large or several small?
SSISL: several small inside single large!
Strategie ochrany přírody: jak omezit invaze?
Pysek, Kučera & Jarošík, Biol. Conserv. 104: 13-24, 2002
SLOSS debata
2. území – praktický závěr
Invazibilita českých rezervací ve světovém kontextu
7,8 (neofyty)
14,9 (n + archeofyty)
Stupeň zasažení českých rezervací odpovídá obdobným rezervacím jinde
Natura 2000 – od r. 2004
• Ochrana tzv. habitatů (EU, ~typy přírodních stanovišť)
• Evropsky významné lokality (EVL 1074) a ptačí oblasti (PO 42)
• Biotopové mapování na území celé ČR v měřítku 1:10.000
3. Natura 2000
Boucníková, Kučera 2005
Podíl přírodních biotopů a
jejich kvalita
Průběh biotopového mapování (koordinace AOPK ČR)
±164 jednotek
1:10.000
> 100 mapovatelů
náklady 20 mil. kč
2001-2004
Rozsah biotopového mapování (koordinace AOPK ČR)
1.143.104 segmentů
20 766 km2
1.8 GB
Mapování biotopů
celkem 157 přírodních biotopů (Katalog biotopů 2010)
pokrývají 16 % rozlohy ČR
Lustyk 2015 ms.
A1.2
A2.1
A2.2
A3
A4.3
A5
A6
A7
A8.1
A8.2
K3
L10.4
L2.2
L2.4
L3.1 L5.1
L5.4
L6.5
L7.1
L7.4
L8.3
M1.2
M1.8
M2.3
M2.4M4.2
M4.3
R2.3
R3.4
S1.2
T1.1
T1.5
T1.6
T1.8
T5.1
T5.3
T7
V6
1
10
100
1000
10000
100000
0.0 10.0 20.0 30.0 40.0 50.0 60.0 70.0 80.0 90.0 100.0
početvýskytů
kvalita biotopu
Lustyk 2015 ms.
0 50 100 150 200 250 300 350 400
L5.1
M1.7
T5.2
L4
L6.3
A6
V1
T1.7
L6.4
T1.2
L6.5
T3.3B
T4.1
T3.5
A5
R2.3
L3.1
T3.2
R2.2
R2.1
L2.2
T2.1
T1.5
T1.1
A4.1
L6.1
T2.3
T3.1
T1.9
K3
T3.3A
T3.4
RedList - potenciál
Lustyk 2015 ms.
C1
C2
C3
C4
0 2 4 6 8 10 12 14 16 18
K2.1
V5
L7.2
R1.3
V6
M4.3
L10.2
K1
M1.4
L10.3
M1.8
S1.3
A3
A8.1
M4.2
K2.2
L7.3
M1.6
R3.3
T1.10
M6
R1.2
L10.4
T1.8
T8.3
M5
M7
M3
V3
S1.5
A4.3
L2.1
RL - potenciál
Lustyk 2015 ms.
C1
C2
C3
C4
? 2005
Společenstva - biotopy
• Červený seznam společenstev (1983, 548 ass.) (1995, 665 ass.)
• Červená kniha biotopů (2005) – ca 170 biotopů, pro každý z
nich podrobné údaje o rozšíření, vazbě na faktory prostředí,
charakteristických druzích atd.
Stupeň Český význam %
2005
Počet
biotopů
ploha (ha)
CR kriticky ohr. 6 10 52
EN ohrožený 17 27 26564
VU zranitelný 46 75 267018
NT téměř ohr. 26 42 401614
LC málo dotčený 4 7 592250
stupeň % 1983 % 1995 počet
2 19 30 196
3 43 47 310
4 35 21 144
Habitatové biotopy 2005-2016
Rozsah biotopového mapování (koordinace AOPK ČR)
2005 (počet / plocha ha)
CR EN VU NT,LC
2016
CR 9/63 3/247 1/11 13/321
EN 21/16514 15/10687 1/32 37/27233
VU 42/177586 14/9484 56/187070
NT,LC 2/80823 12/743876 14/743876
9/63 24/16761 60/188284 27/753392 958500
CR 2005 => 2016 5x
EN 1.7x
Tvorba sítě rezervací
• Které druhy lze považovat za dobré indikátory pro výběr a
stanovení rozsahu chráněných území?
• Existují území se společným výskytem indikačních druhů
různých taxonů? Jakou indikační skupinu lze použít?
• Funguje koncept tzv. „deštníkových druhů“?
Paleoendemity a relikty, paleo- a ?neorefugia (Nekola 1999)
(-) v současnosti známe jednotlivosti, ale chybí celkový přehled
(+) neočekávaná „berlička“ – společenstva tzv. panenského
(virgin) a starobylého (ancient) původu a nepřerušeného
kontinua vývoje (identifikace: paleo- obory)
2. území – praktický závěr
Regionální úroveň
Vývoj sítě chráněných území
Nově zakládané rezervace + KPZ
Biotopy jako „deštník“?
• Houby
3. Natura 2000
Druh,
struktura
Formační
skupina
Biotop Gradient
ENVI
Zdroj
Myriosclerotinia caricis-
ampullaceae
+++ + +/- + článek 9
Pseudorhizina sphaerospora +++ ++ +/- + článek 11
Amylocystis lapponica ++ +++ + ? článek 10
Pholiota henningsii + ++ + +++ článek 12
lošáky rodů Hydnellum,
Phellodon, Sarcodon, Bankera
+ + ++ +/- Kučera, Holec
in prep.
Houby
Druh,
struktura
Formační
skupina
Biotop Gradient
ENVI
Zdroj
Houby +++ +++ + ++ článek 9-12
Roztoči +/- + ++ +++ článek 16
Měkkýši + ++ +++ ++ článek 13-14
Střevlíkovití b. ? + +/- ? článek 15
Motýli +++ + ++ + článek 15
Ptáci ++ +++ + +/- článek 15,18
Savci + ++ + +/- článek 15
Člověk ++ +/- + ? článek 18
3. Natura 2000
Houby – spíše sedetární, vazba na místa s dlouhodobou kontinuitou vývoje, formace
Měkkýši – sedetární/mobilní, kalcifilní, vazba na reliktní místa a biotopy, paleo záznam
Motýli – mobilní, vazba na krajinné struktury a potravní nabídku (nektar)
Ptáci – mobilní, vazba na krajinné struktury, formace (krajinný pokryv)
Savci – mobilní, reflektují kvalitu formační skupiny
=> Neexistuje univerzální indikační taxonomická skupina
http://ec.europa.eu/environment/nature/knowledge/rep_habitats/docs/com_2009_358_en.pdf
Nástroj: Agroenvironmentálně-klimatická opatření 2014-2020
Dotace: obecná péče louky a pastviny (96 EUR/ha), trvale podmáčené a rašelinné
louky (692 EUR/ha) , mezofilní a vlhkomilné (166-185 EUR/ha), horské a
suchomilné (163-170 EUR/ha), druhově bohaté pastviny (213 EUR/ha), suché
stepní trávníky a vřesoviště (353 EUR/ha), modrásek (173 EUR/ha), chřástal (198
EUR/ha).
Čejka (až 667 EUR/ha) – indikátor stavu prostředí
nepříznivý
méně příznivý
neznámý
příznivý
stav z
hlediska
ochrany
Natura 2000 barometer (January 2016)
• Vyhodnocení trendů stavu z hlediska EU má na starosti ETCNC
Natura 2000 barometer
State of nature in the EU Results from reporting under the nature directives 2007–2012,
EEA 2015, doi:10.2800/603862.
Budoucnost Natura 2000?
Natura 2000 barometer
Závěrečné shrnutí
• Druhová ochrana – problematické vymezení chráněných
druhů – nutná revize seznamu a stanovení odlišných úrovní
biologické vzácnosti / ohrožení úbytkem lokalit (~optimista)
• Územní ochrana – zjednodušení sítě CHÚ (kategorie), scelení
hranic, sjednocení cílů ochrany (~pesimista)
• Biotopová ochrana – propojení biotopů s indikačními
skupinami pro účely hodnocení kvality území, zavedení
metodiky oceňování biotopů (~realista)
• Budoucnost: aktualizace červené knihy biotopů ČR a širší
uplatnění v praxi
Literatura
1. PYŠEK P., KUČERA T., JAROŠÍK V. (2004): Druhová diverzita a rostlinné invaze v českých rezervacích: Co nám mohou říci počty druhů? – Příroda
21: 63-89
2. PYŠEK P., KUČERA T., JAROŠÍK V. (2002): Plant species richness of nature reserves: the interplay of area, climate and habitat in a central
European landscape. – Global Ecol. Biogeogr. 11: 279-289
3. PYŠEK P., JAROŠÍK V., KUČERA T. (2002): Patterns of invasion in temperate nature reserves. – Biol. Conserv. 104: 13–24
4. HUI C., RICHARDSON D.M., PYŠEK P., KUČERA T., JAROŠÍK V. (2013): Increasing functional modularity with residence time in the co-distribution
of native and introduced vascular plants. – Nature Comm. 4:2454, doi: 10.1038/ncomms3454
5. BOUCNÍKOVÁ E., KUČERA T. (2005): How natural and cultural aspects influence land cover change in the Czech Republic? Ekológia (Bratislava),
24, Supplement 2005/1: 69–82
6. GUTH J., KUČERA T. (2005): Natura 2000 habitat mapping in the Czech Republic: methods and general results. Ekológia (Bratislava), 24,
Supplement 2005/1: 39–51
7. KUČERA T. [ed.] (2005): Červená kniha biotopů ČR. http://www.biomonitoring.cz/biotop_cerv_kn/texty/8/index.html.
8. KUČERA T. (2009): Červená kniha biotopů – shrnutí. In: HÄRTEL H., LONČÁKOVÁ J., HOŠEK M. (eds.), Mapování biotopů v České republice.
Východiska, výsledky, perspektivy. AOPK ČR Praha, p. 66-71
9. HOLEC J., KUČERA T., BALNER V. (2007): Ecology and distribution of Myriosclerotinia caricis-ampullaceae (Sclerotiniaceae, Ascomycota) in
Central Europe with remarks on its world distribution. Sydowia 59(1): 57–74
10. HOLEC J., KUČERA T. (2007), Remarks to the ecology of the boreo-montane polypore Amylocystis lapponica based on data from the Czech
Republic and Poland. Acta Mycol. 42: 161-168
11. HOLEC J., KUČERA T. (2008), Rare fungus Pseudorhizina sphaerospora in the Boubínský Prales virgin forest (Czech Republic, Bohemian Forest) its
microlocalities and habitats in the year 2007. - Silva Gabreta 14(2): 85-92
12. HOLEC J., KUČERA T., MOREAU P.-A., CORRIOL G., SOLDÁN Z. (2014): Pholiota henningsii (Fungi, Strophariaceae) – rare species of relict mires
with a long-term continuity. – Nova Hedwigia 98/1-2: 51-77
13. JUŘIČKOVÁ L., KUČERA T. (2005): Ruins of medieval castles as refuges for endangered species of molluscs. – J. Molluscan Stud. 71: 233-246
14. JUŘIČKOVÁ L., KUČERA T. (2007): Land snail assamblage patterns along motorways in relation to environmental variables. IN: TAJOVSKÝ K.,
SCHLAGHAMERSKÝ J., PIŽL V. [eds.], Contibutions to soil zoology in Central Europe II, p. 75-78, Inst. Soil Biol. ASCR, České Budějovice, 2007
15. ŠÁLEK M., KUČERA T., ZIMMERMANN K., BARTŮŠKOVÁ I., PLÁTEK M., KONVIČKA M. (2015): Edges within farmland: species richness of
taxonomic groups relates to landscape diversity and local site management. – Basic and Applied Ecology, doi: 10.1016/j.baae.2015.08.001
16. ZACHARDA M., KUČERA T. (2010): The Rhagidiidae (Acari: Prostigmata) in NW Lapland: Could their assemblages be climate warming monitors
related to environmental and habitat patterns? – Pedobiologia, 54(1): 1–8. doi: 10.1016/j.pedobi.2010.07.004
17. KUČERA T., KLOUBCOVÁ P., VESELÝ P. (2015): Diverse vegetation in a spa town supports human social benefits of urban birds. – Biodiversity &
Conservation, 24/13: 3329-3346, doi:10.1007/s10531-015-0974-9
Jak vybrat
reprezentativní
území?
• Požadavek efektivity – maximum
druhů na minimální ploše
• Horká místa?
• Není překryv mezi místy vysoké
druhové diverzity (a), výskytu
ohrožených (b) a endemických
druhů (c)
2. území
Orme et al. 2005 doi:10.1038/nature03850
Priority územní ochrany?
• Není překryv mezi různými taxonomickými skupinami
2. území
Orme et al. 2015, doi: 10.1038/nature07834