Realismus: strategický přístup k energetické bezpečnosti
Petr Ocelík
MEB401 Teorie bezpečnosti a metodologie / MEB427 Bezpečnost: teorie a koncepty
6. října 2016
Osnova
• Realismus v MVZ
• Realismus: aktérství a struktura
• Realismus a energetická bezpečnost: témata
Realismus v MVZ
• Mezinárodní systém (MS) je anarchicky organizován.
• MS je strukturován distribucí materiálních kapacit.
• MS je tvořen státy, svépomocné jednotky, které usilují o přežití.
• Konflikt je inherentním znakem MS.
• Jednoznačné rozlišené mezinárodní a domácí úrovně.
Neoklasická geopolitika (NG)
• NG jako součást realistické tradice:
• Státo-centrismus
• Důraz na distribuci moci a vojenskou sílu
• Konflikt je inherentní znak MS
• Geografie jako klíčový faktor
• Geografický prostor vytváří příležitosti a omezení pro chování států.
• Energetická témata: bezpečnost přepravních cest, chokepoints,
kontrola produkčních oblastí, pipeline policies.
Aktérství
• Aktérství: koncept sociálního aktéra.
• Aktér: entita, která je schopná činit rozhodnutí
• Realismus odmítá optimistický pohled liberalismu.
• Dva proudy:
• Klasický realismus: aktérství spojeno s ambivalentní (až negativní) lidskou
přirozeností.
• Neorealismus: racionální aktéři optimalizující vlastní bezpečnost (rámec
teorie racionální volby).
Aktérství: národní kapacity
• Nejdůležitější atribut státu: mocenská kapacita.
• Definovaná materiálně.
• Composite Index of National Capabilities
• 6 indikátorů:
• Celková populace
• Městská populace
• Produkce oceli a železa
• TPES
• Vojenské výdaje
• Početní stav armády
Struktura
• Struktura: kontext, který umožňuje a omezuje chování aktérů.
• Konstantní: anarchie, funkční nediferencovanost
• Variabilní: distribuce mocenských kapacit.
• Různé konfigurace MS definované různou distribucí moci:
• Unipolární
• Bipolární
• Tripolární
• Multipolární
• Difuzní
Goldstein & Pevehouse 2012: 47
Goldstein & Pevehouse 2012: 45
Struktura: rovnováha moci
• Mechanismus rovnováhy moci (balance of power) moderuje efekty
struktury MS.
• Dvě podmínky fungování rovnováhy moci (Waltz 1979: 121):
• Anarchické uspořádání MS
• MS je tvořen jednotkami, které usilují o přežití
• Rozlišujeme mezi vnitřním a vnějším vyvažování:
• Vnitřní vyvažování: např. zbrojení.
• Vnější vyvažování: např. formování aliancí.
Struktura: bezpečnostní dilema
• Kombinace inherentní nejistoty anarchického systému a
svépomocného charakteru států vytváří bezpečnostní dilema.
• Protože bezpečnost je definována jako hra s nulovým součtem 
zvýšení bezpečností znamená snížení bezpečnosti druhé strany.
• Výsledek: eskalace konfliktu (závody ve zbrojení).
• John Herz (1950)
• Řešení:
• Vyvažování
• Bandwagoning
• Hegemonie
• (Kolektivní bezpečnost)
Struktura: bezpečnostní dilema
“Wherever ... anarchic society has existed ... there has arisen what may
be called the ‘security dilemma’ of men, or groups, or their leaders.
Groups or individuals living in such a constellation must be, and usually
are, concerned about their security from being attacked, subjected,
dominated, or annihilated by other groups and individuals. Striving to
attain security from such attack, they are driven to acquire more and
more power in order to escape the impact of the power of others. This,
in turn, renders the others more insecure and compels them to prepare
for the worst. Since none can ever feel entirely secure in such world of
competing units, power competition ensues, and the vicious circle of
security and power accumulation is on.” (Herz 1950: 157)
Goldstein & Pevehouse 2012: 60
Struktura: (energetické) bezpečnostní dilema
• Dva přístupy:
(1) Státy si musejí vybrat mezi efektivitou liberalizovaných trhů a jejich
kontrolou.
(2) “Diversification race”: diverzifikace importérů/exportérů zvyšuje
zranitelnost importérů/exportérů.
Konflikty o zdroje
• Energetické zdroje jsou integrální součástí mocenské kapacity států
(Klare 2008).
• Strategický charakter energetických zdrojů:
• Omezené množství a dostupnost těchto zdrojů.
• Relativní nedostatek substitutů.
• V kombinaci s anarchickou povahou MS  státy tlačeny k soutěži o
zdroje.
Soběstačnost
• Stát je schopen uspokojit celou spotřebu z domácích zdrojů.
• Soběstačnost vs. autarkie (nebo nezávislost) - předpokládá
nezávislost na vnějších vlivech.
• Soběstačnost zpravidla není realistickou možností.
Ekonomický nacionalismus
• Přístup, který hodnotí ekonomické politiky na základě jejich příspěvku
k mocenskému potenciálu státu.
• Ekonomický merkantilismus: akumulace vzácných zdrojů.
• Strategický obchod: státní podpora strategicky důležitých firem.
Energetická bezpečnost: strategický přístup
“War, war never changes.”
• Státo-centrismus: stát je klíčový aktér.
• Hlavním cílem je přežití.
• Interakce států jsou regulovány mechanismem rovnováhy moci.
• Energetické komodity (EK) jsou považovány za zdroj moci.
• EK jako příčiny i prostředky konfliktu.
• Omezené množství EK: hra s nulovým součtem.
• Důraz na relativní zisky/ztráty.
 Militarizace energetická témata (logika války, Ciuta 2010)