Současná politika států aktivních v
kosmickém prostoru II
+
Závěr kurzu
MVZ236
Adam Strauch
12. 12. 2016
Průběžný test 8 + 9

1. Co rozumí Dolman problémem tzv.
„congestion“ (stačí stručně)?

2. Popište trendy v oblasti vojenského využívání
kosmu Ruskou federací v 90. letech.

3. Na rozvoj jakého druhu vojenských satelitů se
doposud primárně soustřeďoval Izrael?

4. Rozvoj kosmických technologií přispěl k růstu
národní moci ČLR v mnoha oblastech. Jakých?
Satelitní systémy na orbitě
Satelitní systémy na orbitě (1419)
USA (576) Rusko (140)
ČLR (181) Ostatní (522)
ČLR
Aktuální stav prostředků
Satelitní systémy ČLR
Vojenské (71) Civilní (110)
ČLR
Aktuální stav prostředků
Druhy satelitních systémů ČLR
Komunikační (5) Průzkumné (37) Navigační (22)
Včasné varování (0) Experimentální/jiné (7)
ČLR
Aktuální stav prostředků
●
Vojenské satelitní systémy ve veřejných zdrojích spíše hůře
zmapovány
●
Dohady o možném systému včasné výstrahy v ranné fázi
rozvoje
●
Nepříliš robustní konstelace vojenských komunikačních
satelitů v GEO (využívání komerčních alternativ)
●
Důraz na rychlý rozvoj plného spektra průzkumných
satelitních systémů, zejména sledování oceánu
●
Rozvoj navigačního systému BeiDou
●
Pravděpodobný rozvoj protisatelitního kinetického directascent
hit-to-kill systému a rovněž paprskového systému;
spekulace o technologii parazitických mikrosatelitů
ČLR
Trendy
●
V poslední dekádě rychlý a intenzivní rozvoj vojenských
satelitních systémů
●
V rámci současného čínského strategického myšlení hraje
kosmický prostor zásadní význam
●
Rozvoj motivován zejména:
• Snahou posílit schopnost úderu na dlouhé
vzdálenosti jako součásti A2/AD strategie
• Snahou zajistit kredibilitu jaderného
deterrentu
• Snahou celkově modernizovat ozbrojené sily
●
Reálně špatně oddělitelné, prolínající se civilní a vojenské
složky
ČLR
Budoucnost
●
Technologické, ekonomické a politické předpoklady stát
se v budoucnu druhým nejvýznamnějším hráčem v
kosmu, ve vojenské i civilní dimenzi
●
Pravděpodobný rozvoj a eventuální rozmístění relativně
robustního arsenálu protisatelitních zbraní
Další aktéři
●
Izrael (4 komunikační, 7 průzkumných)
●
Indie (1 komunikační, 3 průzkumné)
●
Japonsko (8 průzkumných, oficiálně nejsou vojenské)
●
Evropské státy
●
Vojenské kosmické programy řízeny na národní úrovni,
časté sdílení dat mezi více státy
●
European Space Agency – navigační konstelace Galileo
●
Relativně malé schopnosti, tlak na rozvoj, ale rozp.
omezení
●
Francie (2+1 komunikační, 6+2 průzkumných, 2 včasné
výstrahy)
●
Velká Británie (7+1 komunikační)
●
Německo (2 komunikační, 5 průzkumných)
K. prostor a bezpečnost v roce 2016
Současný stav a trendy
●
Velmi silná míra militarizace vs. nulová weaponizace
●
Asymetrie mezi státy ve využívání kosmického prostoru pro
vojenské účely (dominantní 3 vs. zbytek)
●
Rostoucí dostupnost satelitů pro širší spektrum aktérů
●
Potenciální růst např.: Japonsko, Korejská rep., Indie, Brazílie
●
Slabý režim regulace
●
Zásadní dopad technologických „bottlenecks“
●
Decentralizace schopností skrze konstelace
●
Rychlý technologický rozvoj v oblasti komunikačních a
průzkumných satelitů
●
Pomalá proliferace dedikovaných ASAT systémů vs. rychlá
proliferace reziduálních ASAT schopností
Další vzdělávání
●
Akademické časopisy: Astropolitics, Space Policy
●
The Space Review (http://www.thespacereview.com/)
●
European Space Policy Institute (ESPI)
●
Secure World Foundation
●
International Space University; University of North Dakota
(John D. Odegard School of Aerospace Sciences)
●
Prague Security Studies Institute