Pojem politika II. Marxistické pojetí politiky •Různorodost proudů • •Materialistická teorie společnosti a dějin • •Politika jako neautonomní kategorie odvozená ze společensko-ekonomického uspořádání – „Dějiny dosavadních společností jsou dějinami třídních bojů“ • •Definována výrobními poměry a třídními vztahy • •Obsahem politiky je prosazování zájmů tříd – uvnitř státu (domácí politika) i nad jeho rámec (vztahy mezi státy – zahraniční politika) Marxistické pojetí politiky •Politika „bojem mezi třídami o moc ve státě“ (Lenin) • •Klíčovým momentem je konstatování faktu společenské nespravedlnosti, útlaku, vykořisťování dělnické třídy • •Politika dělnické třídy – společenský pokrok, osvobození, socialistická/komunistická společnost • •Prakticko-politický pojem (především původní pojetí, posun k obecněji vnímanému aktivismu) – návod k jednání • Kritické přístupy •Částečné navázání na marxismus •Variace přístupů – feminismus, kritická teorie, konstruktivismus, post-strukturalismus… •Někdy označované jako neomarxistický přístup k politice (částečně pejorativní význam) •Kontext 60. let XX. století – „projevily se dosud skrývané společenské protiklady tak otevřeně“ •Společná je kritika společenského statu quo a obhajoba zájmů některých skupin •Snaha odhalit, analyzovat a změnit nerovnosti ve společnosti •Překračují hranice pozitivismu a analýza politika by měla ovlivnit společenské chování (tzv. postpositivismus) Empirický (empiricko-analytický) přístup •Počátky též v Řecku (Aristoteles), Montesquieu,… •Vědomé nahrazení normativity objektivními aspekty politiky, které jsou uchopitelné „neutrálními“ nástroji – volání po exaktnosti •Poznatelné „být“ versus žádoucí „má býti“ •Zkušenost základem poznání, znalosti •Hodnotová neutralita předpokladem vědeckého poznání •Popis vybraných jevů nebo snaha o vytváření a testování teorií •Příklon k metodám vlastním přírodním vědám (typicky kvantitativní výzkum) •Základ komparativní politologie – termín politický systém („autoritativní rozdělování statků ve společnosti“) • Behavioralismus •„vyhrocení“ empiricko-analytického přístupu •Důraz na „vědeckou tradici“ = pozitivismus •Především USA od 50. let •Úzce spojeno se snahou shromáždit a analyzovat „objektivní“ a „kvantifikující“ data pro testování hypotéz •Studium volebního chování (Columbijská škola, Michiganská škola) •D. Easton: „analytic, not substantive, general rather than particular, and explanatory rather than ethical.“ •Kritika behavioralismu – limitování politologie, odvrácení se od bohaté tradice normativní politologie Systémová teorie •Spojeno s D. Eastonem • •Ambice systémové teorie • •Reakce na historicismus a „hyperfaktualismus“ politologie • •Behaviorální revoluce • •Cílem obecná teorie politiky de.gif Inspirace pro teorii politického systému •Systéma = řec. celek •Počátky v biologii • •L. von Bertalanffy – teorie otevřených systémů • •Nový význam termínu „systém“ •Okolí systému •Subsystémy • • • ludwig-von-bertalanffy.jpg Eastonovo pojetí pol. systému •Tři klíčové předpoklady: 1. 1.Základní jednotkou analýzy politický systém chápaný jako systém chování •Dílčími jednotkami interakce •Odlišnost od teorie akce T. Parsonse – interakce systematicky propojeny, sociální systém •Důraz na dynamiku vs. institucionalismus • Eastonovo pojetí pol. systému 2.Odlišení politických interakcí •Pol. interakce jen jedním typem sociálních interakcí •Orientovány na „závaznou nebo autoritativní alokaci hodnot ve společnosti“ (binding or authoritative allocation of values to society) • politický systém = sada interakcí, odlišitelných od ostatního sociálního chování, prostřednictvím kterých dochází k autoritativnímu rozdělování hodnot pro společnost •Pol. systém jako „analytický systém“ (vs přirozený/členský systém) – politické role Eastonovo pojetí pol. systému 3.Politický systém jako součást společnosti • •Funkce PS – autoritativní alokace hodnot ve společnosti •Ovlivňování podoby společnosti, ovlivňován společností, která je nejdůležitější součástí okolí (environment) PS – otevřený systém •Typy okolí politického systému: •Vnitrospolečenské (intrasocietal) – ekonomika, živ. prostředí •Vněspolečenské – ostatní politické systémy, mez. organizace • Fungování politického systému •Jak politické systémy přežívají? • •Nutnost udržet si schopnost autoritativně rozdělovat hodnoty ve společnosti v kontextu tlaku okolí • •Podoba vazby okolí a politického systému podmínkou přetrvání politického systému • •Persistence through change • • • • • Vztah PS a jeho okolí •Vstupy (inputs): •Požadavky •Podpora •Výstupy (outputs) •Zpětná vazba (feedback) • •„simplified model of political system“ – tzv. „input – output model“ • •Rozhodující triáda: input – conversion (political system, processes) – output • Vstupy (inputs) I. •Požadavky (demands) – žádosti o závazné rozhodnutí autoritat (vs wants) •Dva typy požadavků: ▫Vněsystémové (external inputs)– okolí PS (životní prostřední, kultura, ekonomie…) ▫Vnitrosystémové (withinputs) – pramení z vývoje uvnitř PS, nikoli požadavky sensu stricto, např. otázka rovné reprezentace (volební obvody), ústavní reforma ▫ Základem fungování PS (flesh and blood of politics), ale též tlaku – přetížení na vstupu (demand input overload, content stress), možné ohrožení fungování politického systému Vstupy II. •Podpora •Pozitivní nebo negativní postoje k politickému systému •Klíčová pro přežití politického systému (stress through the erosion of support) •Tři objekty podpory – pol. komunita, režim, vláda ▫Politická komunita – vědomí a vůle k sounáležitosti Režim – „rules of game“, pravidla, normy, struktury rozhodování ▫Vláda –konkrétní rozhodující aktéři ▫Mohou, ale nemusí být na sobě nezávislé •Mechanismus podpory – výstupy reagující na požadavky, politizace (politická socializace, učení se „správných“ postojů) Rozptýlená (diffuse) a specifická (specific) podpora •Specifická podpora – výkon systému, vztaženo k výstupům, konkrétní autority/osoby, hodnocení užitku, instrumentální postoj •Rozptýlená podpora – relativně nezávislá na výstupech •režim, politická komunita, částečně i autority, méně náchylná ke změně •Umožňuje tolerovat neschopnost systému reagovat na požadavky – klíčová pro přežití systému (komunita) •Důvěra (trust) a legitimita (legitimity) •Zdroje – politická socializace a přímá zkušenost • • Výstupy (outputs) •Autoritativní alokace zdrojů – klíčová role původce rozhodnutí •Politická rozhodnutí (a jejich implementace) ovlivňující fungování okolí systému nebo systému samotného •Interakce PS a okolí, resp. reakce na požadavky •Typy: •Outputs vs. outcomes •Autoritativní a přidružené (associated) výstupy – přidružené doprovázení autoritativní (prohlášení, návrhy, odůvodnění, …) • Zpětná vazba (feedback) • •Informace okolí směřovaná k PS o realizovaném výstupu •Reakce okolí na výstupy •Nutná pro přežití systému •Umožňuje usměrnit budoucí chování na základě minulé zkušenosti •Klíčový prvek teorie založené na interakcích •Stojí na počátku nových vstupů (požadavků, podpory) – „never-ending story“ Zjednodušený model politického systému (Easton 1957) •Okolí Okolí • • •Vstupy Požadavky Rozhodnutí • • • Podpora Výstupy • • • • •Okolí Zpětná vazba Okolí • •Politický systém • • • • Systémová koncepce - shrnutí •Ambiciózní a vlivný teoretický přístup •Pokus o obecnou teorii vysvětlující „politické fungování“ společnosti •Reakce na institucionalismus •Východisko pro rozsáhlý empirický výzkum (politická participace, politická kultura, veřejné mínění, změny politických režimů, policy analysis, studium volebního chování, demokratická konsolidace…) •Kritika – přílišná obecnost, přílišná abstrakce (jen základní rysy fungování), není přímo aplikovatelná, neomarxistická kritika • Anglický termín politika Anglický termín politika • •Polity – institucionální nastavení, formální pravidla • •Politics – procesuální stránka politiky, dynamický aspekt, hledání řešení sporů • •Policy – obsahová stránka politiky, programy, strategie, cíle, hodnoty Závěr •Pluralita přístupů k politice • •Primát politiky (Aron) – každodenní dopad politiky • •Klíčové termíny: politika, moc, legitimita, autorita, realistické pojetí politiky, behavioralismus, (neo)marxismus • •Vícedimenzionální pojem politiky – normativní, objektivní a subjektivní •