Peter Spáč 10.11.2016 Nominační procesy —Jeden z klíčových procesů v rámci politických stran — —Kvantitativní i kvalitativní filtr osob participujících v politice — —Postupná demokratizace těchto procesů s cílem zahrnout do nich širší okruhy členů stran — — — Proč zkoumat nominace? —Neprobádaná výzkumná půda — —Nominace poskytují obraz o distribuci moci ve stranách a o míře vnitrostranické demokracie — —„Výběr kandidátů prozrazuje o politické straně více než její vnitřní organizace anebo program“ —Hazan a Rahat (2010) — — — — — — — — — Rámec výzkumu —Čas a prostor: —Česká republika —Volby do Poslanecké sněmovny PČR 2010 (2009) — —Zkoumané subjekty - politické strany, které: —a) měly před volbami 2010 zastoupení v PS —anebo —b) ve volbách do PS toto zastoupení získaly — —ODS, ČSSD, KSČM, KDU-ČSL, SZ, TOP09, VV — — — — — — — — — — — — — — — Cíle výzkumu —Důkladné pochopení průběhu a pozadí nominačních procesů v českých stranách — —Inovace dosavadních metodologických postupů — —Příspěvek do teoretické debaty o výběru kandidátů — —Aplikace inovovaného postupu na případ ČR — — — — — — — — — — — — — Literatura —Nominace nepatří ke klíčovým oblastem politologie (pouze zlomková pozornost např. oproti volebním systémům) — —Texty pokrývající rozmanité aspekty nominací (Sheafer a Tzionit 2006, Siavelis a Morgenstern 2008, Serra 2011, Oak 2006,…) — —Menší počet teoretických prací: —Bille 2001 —Blomgren 1999 —Norris a Lovenduski 1995 —Hazan a Rahat 2010 — — — — — — — — — — — — — — Literatura —Blomgren: —Tři etapy nominací – návrh, selekce, finální kontrola —Role stranického vedení — —Hazan a Rahat: —Linie nominačních procesů: —Podmínky kandidatury —Inkluzivita/exkluzivita rozhodujících orgánů („selectorate“) —Decentralizace výběru —Způsob výběru – volba vs. jmenování — — — — — — — — — — — — — —Inkluzivita / exkluzivita rozhodovacích orgánů —(Hazan a Rahat 2010) Výzkumné otázky —1. Jaký je průběh a podoba nominačních procesů v českých stranách? — —Etapy procesu výběru kandidátů —Kdo rozhoduje, na jaké geografické úrovni, jaký má vliv — —2. Využívají strany mechanismy k zajištění teritoriální a funkcionální skladby listin? — —Zastoupení okresů na listinách —Zastoupení žen na listinách — — — — — — — — — — — — — — — Výzkumné otázky —3. Existuje v současnosti jednotný český nominační systém? — —Podobnosti a rozdíly mezi nominacemi stran — —4. Existuje rozdíl mezi formálním vymezením nominací a jejich reálným průběhem? — —Formální pravidla nominací vs. reálný průběh —Role neformálních pravidel a zvyklostí — — — — — — — — — — — — — — — Operacionalizace —Analýza nominačních procesů: — —Vytvořený rámec pro uchopení nominací - „mapa“, na níž se dá promítnout každá politická strana — —Základ v literatuře (Hazan a Rahat) a její nevyhnutelná modifikace — —Dvě osy: —Horizontální – inkluzivita orgánu —Vertikální – geografická úroveň — — — — — — — — — — — — — — — — — ODS Operacionalizace —Analýza nominačních procesů: — —Etapy procesu – modifikovaná Blomgrenova verze (rozšíření ze 3 na 4) — —Etapy: —Navrhování kandidátů (1) —Selekce (2) —Stanovení pořadí (3) —Závěrečná kontrola (4) — — — — — — — — — — — — — — — — — — KSČM KSČM Operacionalizace —Zastoupení žen — —Rozdělení listin do částí a sledování podílu žen — —Index reprezentace (Hazan a Rahat 2010): —Zohledňuje soutěživá místa —Každé místo má svou váhu (hodnotu) —Sleduje se souhrnná váha míst obsazených ženami — — — — — — — — — — — — — — — — — — — —Listina: —8 míst —Z toho prvních 5 je soutěživých — — Pozice Hodnota 1 5 2 4 3 3 4 2 5 1 6 0 7 0 8 0 —Listina: —8 míst —Z toho prvních 5 je soutěživých — —Ženy obsadily místa 2, 3 a 7 — — Pozice Hodnota 1 5 2 4 3 3 4 2 5 1 6 0 7 0 8 0 —Listina: —8 míst —Z toho prvních 5 je soutěživých — —Ženy obsadily místa 2, 3 a 7 — —Součet míst s hodnotou: —5 + 4 + 3 + 2 + 1 = 15 — —Hodnota míst obsazených ženami: —4 + 3 = 7 — —Index reprezentace à 7 / 15 = 0,47 — Pozice Hodnota 1 5 2 4 3 3 4 2 5 1 6 0 7 0 8 0 Operacionalizace —Zastoupení okresů — —Rozdělení listin do částí a sledování podílu okresů — —Index ukončení rotace: —Sleduje, ve kterém bodě na listině mají zastoupení kandidáti všech okresů v kraji —Porovnává optimální a reálnou rotaci —Hodnoty 0-1: —0 = dodržena optimální rotace —1 = zástupci posledního okresu skončili na dně listiny — — — — — — — — — — — — — — — — — Index ukončení rotace Pozice na listině Vzdálenost od optimální rotace 1 0 2 0 3 0 Prostor optimální rotace 4 0 při 5 okresech 5 0 6 1 7 2 8 3 9 4 10 5 11 6 12 7 13 8 Teoreticky nejhorší 14 – umístění okresu s 3 kandidáty 15 – Index ukončení rotace Pozice na listině Vzdálenost od optimální rotace 1 0 2 0 3 0 4 0 5 0 6 1 7 2 8 3 9 4 10 5 11 6 12 7 13 8 14 – 15 – —Postup: — •1. zjistí se maximální možná hodnota listiny = 8 • •2. určí se hodnota místa, které uzavírá rotaci = 3 • •3. Vypočítá se podíl obou hodnot: • •3 / 8 = 0,38 • — — — — — — — —Příklad indexu ukončení rotace — —Listina – 15 míst — —Okresy v kraji: —A (3 kandidáti), B (2), C (3), D (2), E (4) —Jako poslední umístí svého prvního kandidáta okres C — —Tři situace: —První kandidát C na místě 5 —První kandidát C na místě 8 —První kandidát C na místě 12 — — — — — — — Pozice na listině Okres kandidáta Vzdálenost od optimální rotace 1 A 0 2 B 0 3 D 0 4 E 0 5 C 0 6 1 7 2 8 3 9 4 10 5 11 6 12 7 13 8 14 – 15 – — — —Maximální hodnota listiny = 8 — —Hodnota pozice prvního kandidáta C = 0 — —Index: 0 / 8 = 0 (optimální rotace) • — — — — — — — Pozice na listině Okres kandidáta Vzdálenost od optimální rotace 1 A 0 2 B 0 3 D 0 4 E 0 5 0 6 1 7 2 8 C 3 9 4 10 5 11 6 12 7 13 8 14 – 15 – — — —Maximální hodnota listiny = 8 — —Hodnota pozice prvního kandidáta C = 3 — —Index: 3 / 8 = 0,38 • — — — — — — — Pozice na listině Okres kandidáta Vzdálenost od optimální rotace 1 A 0 2 B 0 3 D 0 4 E 0 5 0 6 1 7 2 8 3 9 4 10 5 11 6 12 C 7 13 8 14 – 15 – — — —Maximální hodnota listiny = 8 — —Hodnota pozice prvního kandidáta C = 7 — —Index: 7 / 8 = 0,88 — — — — — — — Použité zdroje —Vnitrostranické dokumenty —Stanovy, nominační řády —Zpravidla neveřejné, nutné oslovení stran — —Kandidátní listiny —Analýza zastoupení okresů a žen — —Mediální články —Celostátní a především regionální média —Databáze ANOPRESS — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — Použité zdroje —Rozhovory s členy stran — —Nevyhnutelné pro posouzení interních postupů a neformálních pravidel — —Oslovených cca. 130 členů stran — —40 rozhovorů, zpravidla osobní setkání, 30-60 minut — —Polostrukturovaný charakter, otevřené otázky — —ODS (7), ČSSD, KSČM, KDU-ČSL a SZ (6), TOP 09 (3), VV (4) — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — Praktické náležitosti —Etapy práce: —Sběr literatury a její analýza —Tvorba vlastního teoretického modelu —Sběr stranických materiálů, oslovování členů stran a rozhovory —Psaní práce — —Časové náklady – cca. 2 roky — —Finanční náklady – nákup literatury, cestovné — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — — Potenciální problémy —Dostupnost zdrojů: —Neveřejné dokumenty, ochota stran je poskytnout —„Secret garden of politics“ (Howard 1965) — —Rozhovory: —Upřímnost a otevřenost odpovídajících —Více rozhovorů, sledovány průniky v odpovědích — —Skryté faktory: —Korupce, klientelismus, kupování míst na listině, výměnné obchody —Nutno akceptovat jejich možnou přítomnost —