Abstrakt - zhodnocení



Nejčastější chyby:
příliš velký rozsah
absence stručnosti
strukturování textu
gramatické a stylistické chyby
nekorektní používání termínů
podrobný popis závěrů

Co bylo správně?
délka abstraktu - max 250 slov, lépe cca 150
stručnost
výběr skutečně důležitých bodů
formální úprava
+klíčová slova

 “Výše uvedené výsledky jsou také zpracovány v tabulkách a grafech a je o nich podrobně referováno
v závěru práce.”


“Pri pozorovaní budú tieto aspekty kandidátov dané do príslušného vzorca ktorý nám následne v
tabuľkách zobrazí čitateľnejšie a aplikovateľnejšie údaje pre ďalší výskum.”


“V závěru tedy autor dojde, na základě jeho analýzy, k jasným výsledkům toho, jaké indikátory
nejvíce ovlivňují preferenční hlasy ve volbách. Výsledky této analýzy slouží jednak pro politiky,
kteří se díky tomu můžou více soustředit na jednotlivé aspekty, které jsou důležité pro voliče, ale
také pro voliče samotné, kteří si díky tomu mohou uvědomit svou zaujatost a zaměřovat se tak,
naopak, i na jiné aspekty.”

     “Práce zkoumá vliv různých faktorů na udělování preferenčních hlasů voličů kandidátem při
volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013.”


Mgr. Andrea Smolková
POL284 - seminář č. 2
11. 10. 2016
Odborný text
Strategie čtení a psaní

Opakování
Kdy začínáme s hledáním zdrojů a čtením?
Proč používáme různé množství zdrojů?
Jak na to jít nejlépe?

Efektivní čtecí strategie
Čteme:
účelně
interaktivně
selektivně
kriticky

1)Účelné čtení
→ vím, co a proč čtu - ne proto, že “musím”
-mám otázku/problém, který chci řešit a hledám k tomu informace/odpovědi
Musím vědět:
-co chci z textu získat
-jak konkrétně mi text pomůže při řešení problému

2) Selektivní čtení
→ čtu jen relevantní texty
-spořím čas a vynechávám texty, které jsou zbytečné (logicky)
-relevantní text čtu různě rychle dle užitečnosti jednotlivých pasáží
Zamýšlím se nad tím, zda:
-musím nutně přečíst celý text
-jsou pasáže, které mají pro mě vyšší hodnotu
-kde konkrétně v textu najdu to, co potřebuji
-jsou části, které mohu vynechat
→ pracuji s obsahem, názvy kapitol, úvodem, závěrem!

3) Interaktivní čtení
→ zjišťuju, co mě zajímá
-aktivní proces - zapojujeme vlastní znalosti, konstruujeme význam textu
-“out of the box thinking”
Uvažuju nad tím:
-co už vím o tématu
-co se chci dál dozvědět
-co vím o podobných textech - např. jak jsou v nich prezentovány informace
→ při čtení aktivně pokládám otázky a hledám odpovědi!

4) Kritické čtení
→ vlastní hodnocení autorových argumentů a závěrů
Na co se soustředit:
-identifikace argumentační linie → hodnotím sílu argumentů
-názor vs. argument
-korektní skepticismus, ale s mírou
Co může pomoci: Je v textu rozdíl mezi názorem a faktem? Prezentuje text jeden úhel pohledu nebo
víc? Je argumentace konzistentní? Jaké k ní používá důkazy? Jak jsou závěry ospravedlněny a
prezentovány?
→ dohledání alternativních zdrojů!

Výsledek efektivního čtení
Máme informace o tom:
Jakým problémem se autor zabýval
K jakým závěrům dospěl
O co své závěry opírá
→ tyto informace jsme schopni zužitkovat a aplikovat při řešení našeho vlastního výzkumného
problému!

Třífázové čtení - ideální postup
1)Přečteme celý text, identifikujeme jeho strukturu a (pro nás) klíčové pasáže. Nesrozumitelné
přeskakujeme.
2)Hledáme hlavní myšlenku, kontext. Začínáme s poznámkami, podrobněji se zaměříme na klíčové pasáže
a můžeme se vrátit k těm nesrozumitelným.
3)Logika a hodnověrnost argumentů. Zamýšlíme se nad textem jako celkem a pokusíme si celý obsah
shrnout. Zaměřujeme se na zdroje, ze kterých text čerpá a hledáme alternativní.

Metody práce s textem
hledání relevantních zdrojů
metoda efektivního čtení
zápis přečteného
vytváření databází

Příklad: “Je SZ postmaterialistickou stranou západoevropského typu?”



1)Podotázky:
Co je to postmaterialismus (ZE typu)? Jaké jsou jeho rysy?
Naplňuje SZ některé z těchto rysů? Jaké a proč?

Hledání relevantních zdrojů
-Jak určím relevantní zdroj?
-Kde ho budu hledat?
-Jaká použiju klíčová slova při vyhledávání?

Aplikace metody efektivního čtení
Obsah, struktura textu
Úvod textu + závěr
Názvy kapitol
Použité zdroje

Užitečné metody čtení
SKIMMING TEXTU:
-rychlý přehled, o čem text je
-čtení prvních nebo posledních vět v každém odstavci
SCANNING TEXTU:
-hledáme pouze konkrétní informace - podobně jako např. v učebnici či telefonním seznamu

Jak poznám argument?
-minimálně dvě tvrzení, mezi kterými se objevuje argumentační vztah - tvrzení A podporuje tvrzení
B, případně B je důsledkem A, apod.
-argument může mít libovolné množství premis; souhrn premis implikuje závěr → argument bez premisy
je nepodpořené tvrzení či domněnka!
Př. “I argue that…”, “I claim that…”, apod.

Zásadní věc - poznámky/zápisky
K čemu jsou dobré?
-neztratíme znalost textu
-nemusíme ho číst víckrát
-pomáhají k pochopení textu
-pomáhají k vytváření nápadů, jak postavit svůj vlastní text

Kreativní zápisky
podtrhávání/ zvýrazňování klíčových vět + vlastní komentář
parafráze - vlastními slovy
systém zkratek
výpisky z různých textů v jednom dokumentu - podporuje hledání vývoje v argumentaci
mentální mapy
sticky notes
jakýkoli vlastní osvědčený způsob...

Metoda INSERT
-systém značek používaných přímo v textu:
✓ = věděl/a jsem a potvrdilo se mi to
+= nová a užitečná informace
-= nevěděl/a jsem resp. je v rozporu s mými znalostmi
? = chci se o tom dozvědět víc
→ pomáhá rychlé orientaci v textu

Vytváření databází
Dropbox
Google Drive
Evernote
Poznámkový blok a tužka
...

Struktura odborného textu



Úvod
Teorie
Data a metody
Empiricko-analytická část
Závěr
Seznam zdrojů
Přílohy
Příp. seznamy zkratek, apod.
Abstrakt, klíčová slova

Zásady strukturace textu
přehlednost
logická návaznost - každá kapitola má své místo
každá kapitola má svou funkci

Jak vybrat téma?
-vlastní zájem X zájem okolí
-hledám “bílá místa” v dosavadním výzkumu
-formulace důležité otázky a hledání odpovědí

Příklady



“Politický systém Francie”



“Postavení prezidenta ve francouzském politickém systému”



“Komunální volby 2014 v obci XY”



“Komunální volby v obci XY: vliv policy předchozího volebního období na výsledek voleb 2014”



“Volby do PS 2013: volební kampaň ANO”



Volební kampaň ANO ve volbách 2013: profesionalizace českých kampaní pokračuje”



Výzkumná otázka



Cíl práce = zodpovězení výzkumné otázky



Typy výzkumných cílů
rozvoj teoretické nebo metodologické oblasti
získání nových informací
rozvoj výzkumných metod a technik
zisk znalosti/porozumění problému
návod pro praxi

Typy výzkumných otázek
“Co/jaké” otázky (vyžadují deskriptivní odpověď)
→ Př.: Jaké je volební chování…?, Co ovlivňuje voliče při rozhodování…?, apod.
“Proč” otázky (explanace)
→ Př. Proč strana XY v posledních volbách neuspěla…?, apod.
“Jak” otázky (zkoumání možností změny stávajícího stavu a hodnocení těchto změn)
→ Př. Jak nastavit změnu volebního systému…?., Jak ovlivnit rozhodování....?

Strategie výběru tématu a názvu SP
1)vlastní okruh zájmů
2)výběr tématu
3)hledání zdrojů → efektivní čtení
4)formulace hlavní výzkumné otázky a cíle práce (příp. hypotéz)
5)volba názvu SP
6)sestavení struktury SP
7)hledání doplňujících zdrojů

Seminární úkol č. 3:
Výběr tématu a názvu seminární práce (viz okruhy v sylabu - sem. sk. č. 1), formulace cílů a výběr
alespoň pěti relevantních zdrojů
→ písemně do odevzdávárny v ISu - do správné složky!
→ ústní prezentace na semináři č. 3