Analýza manipulativních technik na vybraných českých serverech
Výzkumná zpráva
Miloš Gregor (mgregor@fss.muni.cz), Petra Vejvodová (vejvodov@fss.muni.cz)
Sledované servery: parlamentnilisty.cz, ac24.cz, svetkolemnas.info a cz.sputniknews.com.
Vzorek: 2660 článků; do analýzy zahrnuto pouze zpravodajství (2364 textů)
Sledované období: 1. až 31. března 2016
Projekt vedli Miloš Gregor a Petra Vejvodová z katedry politologie Fakulty sociálních studií
Masarykovy univerzity. Kódování dat pod jejich vedením prováděli tři studenti navazujícího
magisterského stupně oborů Politologie a Bezpečnostní a strategická studia na FSS MU.
Výběr serverů: Z deseti nejčtenějších českých zpravodajských serverů byly vybrány ty, které jsou
často zmiňovány jako portály, které dávají prostor prokremelsky orientované dezinformační
kampani a aktivně pomáhají hájit politiku současného Ruska a jeho pohled na dění ve světě
i u nás.
Cíl: Cílem analýzy bylo na vybraných serverech zjistit, zda a případně v jaké míře se na nich
vyskytují propagandistické manipulativní techniky a zda jejich zpravodajství straní Rusku a/nebo
výrazně kritizuje Západ, tedy USA, EU či NATO.
Základní zjištění
Rusko bylo ve sledovaných článcích zmíněno v přibližně 1/3 zpravodajství (30,2 %), z  toho
většinou (63,6 %) s neutrálním vyzněním. Články vyznívající pro Rusko pozitivně i kriticky
byly  zastoupeny přibližně stejně. Třetím nejčastěji zmiňovaným politikem byl Vladimír Putin.
Ten byl sice po čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi druhým nejpozitivněji zmiňovaným politikem,
odstup od ostatních často zmiňovaných politiků však nebyl nijak výrazný. Rozdíl ve vyznění
byl patrný spíše při negativním rámování tureckého prezidenta Tayyipy Erdogana.
Manipulace na sledovaných serverech v naprosté většině případů nebyla ve formě manipulativních
obrázků či videí. Jejich zastoupení je v rámci analyzovancýh článků marginální. Výjimku tvoří Svět
kolem nás, kde tyto praktiky byly zastoupeny v 8,5 % (obrázky) a 12 % (videa) článků. Výrazně
častěji se vyskytovaly manipulativní techniky jako svalování viny, fabulace
nebo nálepkování. V obecné rovině byl poměrně nízký výskyt relativizace, ať už úspěchů Západu
či neúspěchů Ruska. To se však mění při detailnějším pohledu na jednotlivá témata,
kterým se články věnovaly.
z 1 9
Nižší výskyt většiny manipulativních technik můžeme pozorovat u konfliktů na Ukrajině a v Sýrii.
Avšak výrazně vyšší je zde výskyt relativizace (zásluh Západu či neúspěchu Ruska).
Zatímco  celkově se tato technika vyskytuje jen v asi 5 % článků, u zpravodajství zaměřeného
na Ukrajinu to je téměž 9 % a u Sýrie dokonce 12 % zpravodajských textů. Zde je patrná snaha
o  konfliktech na  Ukrajině a v Sýrii referovat umírněně a spíše používat takové techniky,
které čtenáře uklidní a nevzbudí výraznější emoce. To se potvrzuje i analýzou emotivnosti
jednotlivých článků.
Celkově bylo 17 % zpravodajství rámováno negativně, z toho každý pátý článek vzbuzoval
nenávist (19 %), každý čtvrtý strach (27 %) a téměř polovina (48,5 %) pak vzbuzovala rozhořčení.
Emoce ve zpravodajství o Ukrajině a Sýrii se vyskytovaly méně: v 11 % v případě Ukrajiny a pouze
v  necelých 5 % u Sýrie. Naopak v případě migrační krize byly negativní emoce přítomny
u každého třetího článku zpravodajství. To odráží způsob a množství užívání manipulativních
technik.
Rámování nejčastěji zmiňovaných politiků
Nejčastěji zmiňovanými politiky byli představitelé České republiky – prezident Miloš Zeman
a  ministr financí Andrej Babiš. Třetím nejčastěji zmiňovaným politikem byl právě Vladimír Putin,
o  kterém sledované servery psaly více než třeba o českém premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.
Dále se zde díky návštěvě České republiky objevil i čínský prezident Si Ťin-pching. Migrační krize
se projevila mj. i ve vysokém podílu zmínek o tureckém prezidentovi Tayyipovi Erdoganovi.
z 2 9
10 nejčastěji zmiňovaných politiků
0
50
100
150
200
250
M
iloš
Zem
anAndrejBabišVladim
írPutin
Bohuslav
Sobotka
Angela
M
erkel
SiŤin-pching
M
iroslav
Kalousek
Barack
O
bam
a
D
onald
Trum
p
Tayyip
Edrogan
49
626673
89
102
144
157
210
229
Počet zmínek o jednotlivých politicích ve zpravodajství.
Putin byl sice z deseti nejčastěji zmiňovaných politiků po čínském prezidentovi rámován
nejpozjitivněji (s  průměrnou hodnotou vyznění 2,86 ), odstup od ostatních politiků však nebyl1
výrazný. Spíše než kladné rámování Putina se častěji objevovaly negativní zmínky o Merkel
(průměrná hodnota 3,36) nebo ještě výrazněji negativní rámování Erdogana (3,76), oba případy
v souvislosti s migrační krizí.
Užívání manipulativních technik
Propaganda, se kterou se můžeme v dnešní době u nás potkat, se značně liší od toho, co známe
z historických období (studená válka, první a druhá světová válka…) nebo třeba dnešní Ukrajiny.
V  České republice  na obrázky s jasným sdělením a na první pohled manipulativním
(propagandistickým) obsahem dnes narazíme jen zřídka. Snaha přenést na čtenáře emoce
a zkreslené vidění světa probíhá sofistikovaněji. To se potvrdilo i v této analýze.
Manipulace na analyzovaných serverech v naprosté většině případů nebyla ve formě
manipulativních obrázků či videí. Jejich zastoupení bylo v rámci analyzovaných článků marginální,
u obou forem kolem 1 %. Manipulace obrázkem či videem se více objevovaly ve zpravodajství
AC24 (obrázek v 2,5 % a video v 5 %) a hlavně na Svět kolem nás (obrázky v 8,5 % a videa
V závislosti na vyznění a kontextu článku byla každé zmínce o politikovi přiřazena hodnota od 1 do 5,1
kde 1 = velmi pozitivní vyznění, 2 = pozitivní, 3 = neutrální, 4 = negativní a 5 = velmi negativní vyznění.
z 3 9
Nejčastěji zmiňovaní politici Průměrné vyznění
Si Ťin-pching 2,80
Vladimír Putin 2,86
Bohuslav Sobotka 3,01
Donald Trump 3,10
Miroslav Kalousek 3,14
Miloš Zeman 3,16
Andrej Babiš 3,18
Barack Obama 3,32
Angela Merkel 3,36
Tayyip Erdogan 3,76
Tabulka reflektuje pořadí pouze 10 nejčastěji

zmiňovaných politiků.
dokonce ve 12 % případů). Výrazně častěji se vyskytovaly prvky jako svalování viny , fabulace2
nebo nálepkování. Démonizace se v celkovém vzorku sice vyskytuje méně než výše jmenované
techniky (ve 3 %), ale i to je – s přihlédnutím ke skutečnosti o jak vyhrocenou formu stigmatizace
nepřítele se jedná – poměrně vysoké zastoupení. Oproti očekávání se  méně vyskytovala
relativizace (ať už např. zásluh Západu či  negativního konání Ruska). Toto nižší zastoupení
podporuje zjištění, že sledované servery nejsou prokremelsky orientované a priori přímou
obhajobou Ruska a kritikou Západu. Jejich tendenčnost se projevuje spíše v rámování jednotlivých
témat.
Vedle manipulativních technik také 17 % zpravodajství vzbuzovalo negativní emoce: z toho každý
pátý článek nenávist (19 %), každý čtvrtý strach (27 %) a téměř polovina (48,5 %) pak vzbuzovala
rozhořčení. Soucit pak pak byl zastoupen v 0,5 % zpravodajství, nejčastěji v souvislosti s migrační
krizí.
Do analýzy nebyly zahrnuty některé manipulativní techniky (nepodložená tvrzení, selektivní výběr2
informací, lži a další). Z povahy výzkumu nebylo možno tyto techniky sledovat, neboť např. sledování užívání
lží by vyžadovalo důsledné ověřování faktů, což při tomto designu výzkumu a množství dat nebylo reálné.
z 4 9
Přítomnost manipulativních technik (v %)
0
8
16
24
32
40
svalováníviny
fabulace
nálepkování
apelna
strachnázorautora
ve

zpravodajstvírelativizace
dém
onizace
m
anipulativní

video
m
anipulativní

obrázek
0,81,23,0
5,0
7,7
9,9
17,7
34,1
39,7
Vyznění a manipulativní techniky – jednotlivá témata
Migrační krize
(N = 221)
V souvislosti s migrační krizí bylo zpravodajství častěji než u jiných témat emotivně zabarveno
(32 %). Nejčastěji se jednalo o strach (53 % z emotivně zabarveného zpravodajství na toto téma),
dále pak nenávist (20 %) a rozhořčení (19 %). Na Svět kolem nás bylo celé zpravodaství věnované
migrační krizi doprovázeno negativními emocemi, naopak ve zpravodajství na Sputniku se strach
nebo rozhořčení objevovaly pouze ve 12 % zpravodajství.
Přítomnost většiny manipulativních technik jako svalování viny, fabulace, nálepkování,
démonizace, relativizace nebo užití manipulativních obrázků či videí byla přibližně stejná
jako v celém analyzovaném vzorku. Méně se vyskytovalo nálepkování, naopak výrazně častěji
se vyskytoval apel na strach.
Nejméně se manipulativní techniky objevovaly na Sputniku, nejvíce naopak na serveru Svět
kolem nás. Rozdílně servery pracovaly také se zdroji a odkazováním. Zatímco Parlamentní listy3
a Sputnik uvedly alespoň jeden odkaz či zdroj informací v polovině svých článků, Svět kolem nás
tak činil v každém zpravodajském textu o migrační krizi. AC24 naopak pouze v každém čtvrtém.
Parlamentní listy v těchto případech často pracovaly s citacemi odborníků nebo politiků.3
z 5 9
Manipulativní technika
Výskyt
u tématu (%)
Výskyt
v celku (%)
Odchylka
od celku
Svalování viny 41,6 39,7 + 1,9 p.b.
Fabulace 37,6 34,1 + 3,4 p.b.
Nálepkování 13,6 17,7 - 4,1 p.b.
Apel na strach 24,9 9,9 + 15,0 p.b.
Názor autora ve zpravodajství 7,7 7,7 + 0,0 p.b.
Relativizace 2,3 5,0 - 2,7 p.b.
Démonizace 5,0 3,0 + 2,0 p.b.
Manipulativní video 1,8 1,2 + 0,6 p.b.
Manipulativní obrázek 1,4 0,8 + 0,6 p.b.
Konflikt na Ukrajině
(N = 115)
V souvislosti s konfliktem na Ukrajině bylo zpravodajství emotivně zabarveno méně
než u jiných témat (11,3 %). Zastoupení strachu, nenávisti a rozhořčení bylo rovnoměrné. Nižší
emotivnost by v případě tohoto tématu mohla být dána vleklostí konfliktu na Ukrajině a skutečností,
že téma díky tomu již není mediálně tolik zajímavé. Proti tomuto argumentu však hovoří výskyt
jednotlivých manipulativních technik. Konflikt na Ukrajině byl totiž relativizován nejen přítomností
této manipulativní techniky, ale také výrazně nižším užíváním jiných manipulativních technik, díky
čemuž toto téma (spolu s konfliktem v Sýrii, viz níže) vzbuzuje mnohem menší emoce, než je tomu
v jiných případech.
Kvůli malému počtu případů u tohoto tématu nejsou uvedeny údaje za jednotlivé servery.
Konflikt v Sýrii
(N = 203)
V souvislosti s konfliktem v Sýrii bylo zpravodajství emotivně zabarveno výrazně méně
než u jiných témat (4,6 %). Převládající emocí pak v případě výskytu bylo rozhořčení. Při práci
s  emocemi a v přítomnosti manipulativních technik se jedná o velmi podobný případ
jako u konfliktu na Ukrajině. Na AC24 se manipulativní relativizace objevovala dokonce v každém
pátém článku.
z 6 9
Manipulativní technika
Výskyt
u tématu (%)
Výskyt
v celku (%)
Odchylka
od celku
Svalování viny 34,8 39,7 - 4,9 p.b.
Fabulace 18,3 34,1 - 15,8 p.b.
Nálepkování 14,8 17,7 - 2,9 p.b.
Apel na strach 5,2 9,9 - 4,7 p.b.
Názor autora ve zpravodajství 3,5 7,7 - 4,2 p.b.
Relativizace 8,7 5,0 + 3,7 p.b.
Démonizace 5,2 3,0 + 2,2 p.b.
Manipulativní video 0,9 1,2 - 0,3 p.b.
Manipulativní obrázek 0,0 0,8 - 0,8 p.b.
Tématu konfliktu v Sýrii se ve sledovaném období věnoval zejména Sputnik (150 článků vs. 53
články u zbývajících tří serverů dohromady). Stejně tak se na Sputniku vyskytovalo nejméně
emotivně zabarveného zpravodajství (necelá 3 %). Podobně i trend v nižším užívání
manipulativních technik (vyjma relativizace) je na Sputniku výraznější než u zbylých
serverů.
Zahraniční politika
(N = 741)
Zastoupení emotivně zabarveného zpravodajství u tématu zahraniční politiky odpovídalo průměru
celého vzorku analýzy (17 %). Nejčastěji bylo zastoupeno rozhořčení (53 %), nenávist a strach
pak shodně ve 21 % případů. U zahraniční politiky jsou patrné výrazné rozdíly v přítomnosti
jednotlivých manipulativních technik napříč servery. Rozdíly můžeme pozorovat u nejčastější
techniky svalování viny, která se vyskytovala od 44 % na Sputniku a AC24, přes 55 %
u Parlamentních listů až po 61 % v případě Svět kolem nás, nebo třeba u apelu na strach (Sputnik
7 %, Parlamentní listy 14 %, Svět kolem nás 17 % a AC24 19 %). Podobný poměr užívání napříč
servery je u nálepkování (35 až 39 %), přičemž z tohoto vybočuje Sputnik, kde se nálepkování
vyskytuje pouze v 10 % případů. Na Sputniku je i nejnižší míra výskytu démonizace (2 %),
naopak na AC24 se s ní setkáme v téměř 15 % případů.
z 7 9
Manipulativní technika
Výskyt
u tématu (%)
Výskyt
v celku (%)
Odchylka
od celku
Svalování viny 23,6 39,7 - 16,1 p.b.
Fabulace 24,6 34,1 - 9,5 p.b.
Nálepkování 10,8 17,7 - 6,9 p.b.
Apel na strach 0,5 9,9 - 9,4 p.b.
Názor autora ve zpravodajství 4,9 7,7 - 2,8 p.b.
Relativizace 12,3 5,0 + 7,3 p.b.
Démonizace 1,0 3,0 - 2,0 p.b.
Manipulativní video 1,5 1,2 + 0,3 p.b.
Manipulativní obrázek 0,0 0,8 - 0,8 p.b.
U tématu zahraniční politiky je překvapivé porovnání přítomnosti manipulativních technik zejména
mezi Parlamentními listy a Sputnikem. Ukazuje se, že na Parlamentních listech se s některými
manipulativními technikami setkáme častěji než na Sputniku, viz tabulka:
z 8 9
Manipulativní technika
Výskyt
u tématu (%)
Výskyt
v celku (%)
Odchylka
od celku
Svalování viny 47,4 39,7 + 7,7 p.b.
Fabulace 39,7 34,1 + 5,6 p.b.
Nálepkování 22,4 17,7 + 4,7 p.b.
Apel na strach 10,4 9,9 + 0,5 p.b.
Názor autora ve zpravodajství 8,4 7,7 + 0,7 p.b.
Relativizace 4,7 5,0 - 0,3 p.b.
Démonizace 3,9 3,0 + 0,9 p.b.
Manipulativní video 1,3 1,2 + 0,1 p.b.
Manipulativní obrázek 0,8 0,8 0,0 p.b.
Manipulativní technika
Výskyt
u tématu (%)
Parlamentní
listy (%)
Sputnik (%)
Svalování viny 47,4 50,6 44,3
Fabulace 39,7 36,1 41,4
Nálepkování 22,4 32,1 9,3
Apel na strach 10,4 12,4 6,5
Názor autora ve zpravodajství 8,4 6,9 4,6
Relativizace 4,7 2,9 5,6
Démonizace 3,9 4,0 2,2
Manipulativní video 1,3 0,3 0,6
Manipulativní obrázek 0,8 0,0 0,9
Domácí politika
(N = 611)
Zastoupení emotivně zabarveného zpravodajství u tématu domácí politiky opět přibližně
odpovídalo průměru celého vzorku analýzy (14,7 %). Z analyzovaných serverů se domácí
politice věnovaly de facto pouze Parlamentní listy (594 článků), zbylé servery pouze
v jednotkách případů.
Méně je zastoupen apel na strach, názor autora článku ve zpravodajství, relativizace či fabulace.
Míra přítomnosti jiných manipulativních technik přibližně odpovídá celkové přítomnosti těchto
technik v celém analyzovaném vzorku.
z 9 9
Manipulativní technika
Výskyt
u tématu (%)
Výskyt
v celku (%)
Odchylka
od celku
Svalování viny 41,2 39,7 + 1,5 p.b.
Fabulace 32,1 34,1 - 2,0 p.b.
Nálepkování 18,0 17,7 + 0,3 p.b.
Apel na strach 5,5 9,9 - 4,4 p.b.
Názor autora ve zpravodajství 6,4 7,7 - 1,3 p.b.
Relativizace 3,0 5,0 - 2,0 p.b.
Démonizace 2,3 3,0 - 0,7 p.b.
Manipulativní video 0,0 1,2 - 1,2 p.b.
Manipulativní obrázek 0,4 0,8 - 0,4 p.b.